Neregistrovaní uživatelé mají přístup pouze k odpovědím na dotazy odeslané za posledních 12 měsíců. Pokud chcete mít přístup ke všem odpovědím na dotazy nebo posílat vlastní dotazy, je potřeba se registrovat, případně se přihlásit.
Město (zřizovatel) chce převzít všechna sportoviště na území města od zdejší Tělovýchovné jednoty, z.s. (dárce) za účelem lepší údržby a následně je ihned předat do správy příspěvkové organizaci města Technické služby.
Je možné sportoviště předat od dárce přímo Technickým službám anebo musí přejít tento majetek naší příspěvkové organizaci prostřednictvím majetkové evidence zřizovatele? V tom případě lze souhrnně majetek po účtech "projít" u zřizovatele vždy pouze jedním inventárním číslem?
V minulosti obdržel dárce pozemky od státu s nulovou pořizovací cenou, na některých pozemcích je však nějaká nemovitost (budova, parkoviště, ostatní plocha, apod.), která je však oceněna "historickou" pořizovací cenou. Musíme tuto cenu dodržet při převodu na město, příp. až na Technické služby anebo má dojít k přecenění jak pozemků tak i nemovitostí na nich umístěných naším odborným odhadem či cenou znalce?}
Začnu od konce. Bezúplatný převod nebo dar od jiné než VÚJ se podle účetních předpisů oceňuje reprodukční pořizovací cenou, zjednodušeně řečeno jeho aktuální hodnotou. Jako podklad pro ocenění RPC nemusí být nutně zpracován znalecký posudek, stačí kvalifikovaný odhad někoho např. nějakého "majetkáře" nebo někoho z vedení. Ještě upozorňuju, že účetní pracovník je zodpovědný za zaúčtování, nikoliv za ocenění nabývaného majetku, tam je opravdu potřeba mít určenou osobu.
Je potřeba rozklíčit, co vám předávají. Ve smlouvě by měl být konkretizovaný majetek, který se bude převádět. Ceny povinné nejsou, protože to nepřebíráte od jiné VÚJ, ale někdy můžeme z pořizovací ceny převodce vycházet při určování RPC, u starších staveb typu už to moc směrodatné ale není. Pozemky určitě nelze oceňovat cenou převodce, když nejsou VÚJ, protože ceny nemovitostí se obecně v časě mohou hodně lišit a cena, jakou by vám uvedli by mohla výrazně neodpovídat RPC. Takže u pozemku je nutné určit jeho hodnotu, stačí odhadem.
Z hlediska určování RPC máme návod, který může trochu nasměřovat, viz odkaz (lze stáhnout jen dokument pod videem, pokud byste chtěli bez výkladu):
https://www.obecuctuje.cz/videa/serie/23
Co se týká účtování tohoto majetku a evidence majetku. O účetním případě bezúplatného převodu účtujete zápisem např. 021, 031 MD / 401 D.
Svěřený majetek PO eviduje rozvahově, město na podrozvaze. Majetek vyřadíte zápisem 401/031, 021 (píšete o okamžitém převodu PO, předpokládám, že v jednom měsíci) a zavedete do podrozvahy zápisem 909 MD / 999 D. PO do majetku zavede ve stejných hodnotách opačným zápisem.
Co se týká evidence při zařazení majetku. Pokud to bude vše v jednom měsíci nevidím důvod, aby jste majetek zadávali do evidence dlouhodobého majetku a hned ho zase vyřazovali. Postačí, když si majetek zadáte jenom do evidence, která se týká podrozvahy - svěřeného majetku.
Dobrý den, chtěla bych se zeptat, jak je to s odpisy u přeceňované stavby na reálnou hodnotu, v případě, že k prodeji nedojde. Měli jsme záměr prodeje bytového domu ke dni 20.01.2025, k tomuto dni jsem přecenila na RH a odpisy za 1/2025 už jsem nepočítala, je to tak správně? Dne 10.02.2025 záměr zanikl - bytový dům se neprodal, takže v průběhu 2/2025 bych měla odúčtovat reálnou hodnotu, vrátit zpět původní ocenění a odpisy se začnou počítat od února nebo až od března?}
Ano, pokud přeceníte majetek určený k prodeji na RH, majetek se přestává odepisovat. Účetními zápisy změníte hodnotu původní pořizovací ceny proti účtu 407, zrušíte oprávky a převedete majetek na zvláštní účet 036.
Pokud nedojde k prodeji, v těchto případech musíte řešit okamžik, ke kterému bude hodnota majetku vrácena na původní ocenění podle §25 odst. 1 zákona o účetnictví. V tu chvíli byste měla odúčtovat všechny zápisy týkající se přecenění na RH. Konkrétní postup je popsán v bodech 4.3.8. – 4.3.10 ČÚS 709. Odpisy za dobu, kdy byl majetek přeceněn na reálnou hodnotu, se u obecně odpisovaného majetku nedopočítávají, ale navazuje se na oprávky před provedením přecenění. Takže, pokud 10.2.2025 zanikl záměr a vy opravíte původní zápisy přecenění, tak za únor by vám měl navázat odpis na oprávky před provedením přecenění.
Jak účtovat přechod na AI Codexis. Různé monitory si platíme již několik let a vždy účtuji přímo do nákladů (518) s časovým rozlišením na roky, ke kterým se předplatné vztahuje. Nyní jsme přešli na AI Codexis.
Na faktuře jsou rozepsány položky bez DPH takto:
- přechod na CODEXIS AI 22.000,-
- Judikatura AI CODEXIS 20.000,-
- AI Monitor daně CODEXIS 15.000,-
- Legislativní alarm - LEAL CODEXIS 10.000,-
- Předpl. CODEXIS AI Retence - 3 roky 15.000,-
Dle informací oblastního manažera se vyjma poslední částky jedná o jednorázový poplatek.
Částka celkem včetně DPH 99.220,- Smlouvu jsme žádnou nepodepisovali, tedy k tomu víc nemám. Ve směrnici o časovém rozlišení máme uvedeno, že časově rozlišujeme hodnoty vyšší než 10.000,- Kč. Přemýšlím i o tom, tuto částku ve směrnici zvýšit. Prosím tímto ještě o radu, jaká částka je dle Vás nyní vhodná? Je mi jasné, že do účinnosti směrnice se budu muset ještě řídit směrnicí starou a tedy časově rozlišit částku vyšší než 10.000,- .}
Takto to vypadá jako nákup licence (licencí). Pokud se jedná o platbu za licenci, tak licence je nehmotným majetkem, když je na déle než rok. Licencí k programu Codexis nezískáváte vlastnické právo k produktu, toto právo stále náleží dodavateli, ale máte právo daný program využívat (ĺicence), takže do majetku by toto právo patřit mělo, když jej máte sjednáno na dobu delší než rok. Licence s platbou dopředu by patřila na účet 013, položka 6111 (nad 60 tis. Kč), do 60 tis. Kč pol. 5172 a účet 558. Časově byste nerozlišovala.
Pak je ještě možné, že neplatíte v rámci smlouvy za licenci, tu můžete mít zdarma a platíte jen servisní poplatek - službu pol. 5168 a účet 518. Uhrazenou cenu za servisní náklady je pak potřeba časově rozlišit, opět ale v souladu s vaší směrnicí k časovému rozlišení.
Co se týká vaší určené významnosti. Podle vašich výkazů mi částka přijde opravdu nízká. V dokumentech je přímo materiál významnost - výklad a přímo tabulka na jednotlivé účetní položky a jejich významnost. Zkuste se na to podívat a popřípadě si ji zvýšit.
Chtěli bychom se zeptat ohledně DPH a obchodního majetku na níže uvedené:
obec má na základě zákona 172/1991 z r. 1992 a na základě Souhlasného prohlášení o nabytí do vlastnictví (z.č. 172/1991) z r. 2004 ve vlastnictví pozemek (zahradu – 162 m2) a pozemek (ostatní plocha/manipulační plocha). Bylo zjištěno, že celý pozemek – 162 m2 a část pozemku ost.pl. o výměře 72 m2 je historicky připlocená a tvoří funkční celek s RD a pozemkem ve vlastnictví žadatele o koupi. Dle ÚP jsou oba pozemky v plochách zahrad, zahrada je dále v zastavěném území a ostatní plocha v zastavitelné ploše. Obec tyto pozemky nepronajímala, pouze část ostatní plochy (ale v jiné části pozemku – netýká se převodu) se pronajímá za účelem zahrady. Domníváme se správně, že může obec tyto pozemky prodat mimo režim DPH? A jak je to v případech, kdy jsou částí pozemků užívány jako zahrádky na základě nájemní smlouvy (na pozemcích vedených v KN např. jako ostatní plocha nebo TTP) a jsou připloceny k pozemkům uživatele nebo když má obec uzavřenou smlouvu budoucí na pozemek pro stavbu trafostanice (ale pozemek není pronajat a je veřejně přístupný) nebo např. pokud se na hřbitově pronajímá smuteční síň, mělo by toto být zahrnuto do OM?
- Dále bychom se chtěli zeptat na nákup licence Chetty Plus v období od 1.3.2025 do 28.2.2026 – je to digitální asistent neboli inteligentní chatbot umístěný na webové stránky města. Můžeme použít položku 5042 a účtovat do nákladů na 518? Cena: Kč 48.000,-
Děkujeme za odpověď}
U prvního případu se domnívám, že bez problémů lze vyargumentovat, že daný pozemek není zařazen v obchodním maetku (že je v okruhu "soukromých aktiv") a tedy realizace prodeje bude mimo předmět DPH (že při prodei nejednáte jako osoba povinná k DPH).
Pokud bude existovat majtek, který je pronajímán (ve smyslu jeho plného využití k pronájmu), potom by měl být zařazen v obchodním majetku (v zásadě je snad shoda na tom, že pokud mám majetek, který z pohledu DPH plně využívám k ekonomické činnosti, nelze se rozhodnout, že jej nezařadím do obchodního majetku) - zde reaguji na tu smuteční síň.
Pokud je tam smlouva o smlouvě budoucí kupní, ale pozemek není nijak využíván k ekonomicé činnosti a ani není nějak přetvářen či upravován za účele lepšího prodeje, může dle mého názoru stále být mimo obchodní majetek a při prodeji nejednáte jako osoba povinná k dani.
U těch zaplocených - tam jsem moc nepochopil pointu - buď je to ten pozemek, který jste popsala v úvodu - pronájem se týká úplně jiné části pozemku a potom jsem svůj názor popsal výše. Pokud by se prodej uskutečňoval v části, kterou pronajímám - potom si myslím, že bych spíše měl říci, že to řeším jako osoba povinná k dani a jít na testování podle §56 (zda osvobodím nebo zdaním).
K 2) dívala jsem se na netu co to vlastně Chetty Plus je. Pokud by se jednalo pouze o licenci, tak ano, licence do 1 roku není DHM a účtuje se na pol. 5042 a účet 518. Ale úplně si nejsem jistá, zda se jedná pouze o licenci. Vypadá to, že v produktovém listě, volně dostupném na internetu, je i popsána služba (podpora, konzultace, provádění akcí dle požadavků zákazníka, včetně licence k jeho užití). Je možné, že ta licence je bezplatná a platíte pouze za služby, pol. 5168 a účet 518. Neznám celou smlouvu, podívejte se ještě jednou do smlouvy co je v ní přesně ujednáno i v dalších bodech. Uhrazenou cenu za servisní náklady je pak potřeba časově rozlišit, ale v souladu s vaší směrnicí k časovému rozlišení. Máte-li nastavenou významnost a toto jí nesplňuje, pak můžete celé zaúčtovat rovnou na účet 518.
Zastupitelstvo obce bude schvalovat smlouvu o investičním úvěru od PGRLF na nákup traktoru a zároveň smlouvu o poskytnutí podpory ve formě snížení jistiny úvěru. Platba bude provedena přímo Fondem na účet prodávajícího.
V rámci schvalování bude zároveň schváleno rozpočtové opatření na přijetí úvěru.
Ten zaúčtuji pol. 8123, splátky poté na položku 8124.
Prostudovala jsem odpovědí na dotazy, týkající se úvěrů z PGRLF, ostatní zaúčtování mám připravené, ale bohužel si nejsem jistá, zda-li má být narozpočtována celá výše úvěru ze smlouvy, nebo jen část, bez té podpory ve formě snížení jistiny úvěru.
Prosím tedy o radu, v jaké výši má být schváleno přijetí úvěru.}
Rozpočtujte jen skutečné čerpání úvěru. Podpora půjde na účet 403, ta část faktury, která bude krytá úvěrem by se měla zobrazit na účtu 451. Tzn. částka po snížení jistiny úvěru.
Oni vám úvěr nepošlou na BÚ, položka 8123 by se ale měla vygenerovat z obratu účtu 451, takže v té samé výši jí i narozpočtujete.
Naše obec ukončila k 31.3.2025 členstí v dobrovolném svazku obcí. Podle dohody o majetkovém vyrovnání nám DSO poslal na účet peníze (jedná se o podíl peněz na účtě a v pokladně).
Prosím o radu, jak tento příjem zaúčtovat včetně rozpočtové skladby.}
Volila bych účet 672. Z hlediska RS, připadá mi nejsprávněji položka vypořádání s DSO 2226, paragraf podle účelu DSO.
Je potřeba se však domluvit i s DSO, aby vyšla konsolidace - na rozpočtovém zatřídění.
Např. u DSO 5367 a u obce 2226. I když to s nějakým FV či vratkou nějakou jiného transferu nemá nic společného.
Je možné i DSO 5321 a u obce 4129, ale to vypořádání více říká.
U DSO náklad na 572 a u obce výnos na 672.
Analogicky jako na běžný příspěvek do DSO.
Zeptali jsme se ještě na názor MF, když něco zjistíme, doplníme.
Přijmeme fakturu od SSMSK za užívání silnice v částce 38 550,- v rámci investiční akce, (na kterou čerpáme dotaci), tuto fakturu zaúčtuji na 042/321, 2219,6121. Dále přefakturuji zhotoviteli, tady potřebuji poradit asi nemohu hned zaúčtovat do výnosů na 311/602? také, potřebuji vědět jaký § a položku v rozpočtu použít.
a ještě z jiného soudku - obec si založila spořící účet, můj dotaz zní, zda si mohu volně převádět libovolné vysoké částky z běžného účtu a také z účtu ČNB na spořící účet a zpět? Jak proúčtuji a zda se tento spořící účet rozpočtuje? Účtovala bych takto převod z BÚ na spořící účet 262/231 pol. odpa 6330,pol.5345 a příjem na spořícím účtu 231 (zvolím analytiku 0015)/262 odpa 6330,pol. 4134.Dotazů je příliš, omlouvám se, nějak se mi to nahromadilo. Moc Vám děkuji.}
1. Pokud by se jednalo o něco ve smyslu nájemného za stavební pozemek, na kterém probíhala výstavba, tak to je náklad, který věcně nevstupuje do ceny majetku. Pokud to probíhalo v souvislosti s výstavbou chodníku (odhaduji podle odpa) - např. dopravní omezení apod., pak i když to půjde do ceny majetku, tak přefakturace by měla být buď plus minus účet 042 nebo rovnou předpis faktury od silnic 377/321 a úhrada od zhotovitele 231/377, RS kompenzačně, tedy minus výdaj na RSS 2219 6121. Když je to náklad zhotovitele, nemá to zůstat na účtu 042 jako náklad obce, zhotovitel to pak pravděpodobně bude fakturovat obci v ceně díla?
2. Převod na/z spořícího účtu účtujete dobře. Položky 4134 a 5345 se nerozpočtují. Dejte jen pozor na aktuální pravidla RS, kde od 1.1.2025 došlo ke změně a takto by se měly účtovat jen vklady "na požádání" (minimální náklady na převody a použití peněz do 24 hodin), tedy pokud můžete volně přehazovat peníze sem tam, bez výpovědní lhůty. Pokud by tomu tak nebylo, musí se použít položky 8117 a 8118, rozpočtovat se nemusí, když si tyto položky nedáte do rozpočtu jako závazné ukazatele.
Dobrý den,
potřebuji poradit
1. kam zaúčtovat - automatický zálohovací systém Backup for SQL Server 2025+ SSD disk Kingston celková hodnota faktury 11900,- Kč ?
2.nákup LED dekorů -vločka -celková hodnota faktury 35695,-Kč
cena za kus 3569,5,-Kč/ kus včetně DPH, proúčtuji na 558/321,028/088- do majetku založit každou kartu na LED Dekor zvlášť, asi je to přehlednější než jako soubor majetku.? Děkuji}
1. SW bych dala do ceny HW jako tzv. technologický software. Celá částka tedy 558/321, pol. 5137 a 028/088.
2. Souhlas. Zařadit to můžete jednotlivě - jako hromadné zařazení stejných majetkových položek. Soubory nejsou vhodné u typově stejného majetku, pokud věci nejsou funkčně provázané. Tady by se možná soubor (vánoční osvětlení) tolerovat dal, ale záleží i jak bude umístěno - asi klasicky jednotlivě na lampách VO? (ne např. jako hromadná výzdoba vánočního stromu?). Do souboru musíte ale stejně ocenit jednotlivé věci, tak ve výsledku je možná jednodušší to hromadné zařazení.
Obec pořídila elektronickou úřední desku. Nejprve bude platit nájem ve výši 4 875 Kč/měsíc + DPH. Celková doba nájmu je 24 měsíců. Instalace byla jednorázově 5 000 Kč + DPH. Dále byl fakturován SW na pronájem licence ve výši 790 Kč/měsíc + DPH. Jak bych měla zaúčtovat? Po uplynutí nájmu obec odkoupí úřední desku za 1 000 Kč a bude jej mít v majetku obce. Kdy a v jaké výši je potřeba zařadit úřední desku do majetku obce? Již nyní při instalaci? Jsme plátci DPH. Můžeme uplatnit krácený nárok odpočtu DPH jelikož se jedná o veřejnou správu?}
Podle popisu to odpovídá finančnímu leasingu, tedy nájmu s právem koupě.
Měsíční nájemné - splátky byste měli účtovat na účet 518, odpa 6171, pol. 5178. Licenci SW bych v tomto případě viděla jako součást úřední desky (technologický SW), tzn. její nájem účtovat stejně, odkupní cena ani není pro SW stanovena zvlášť, ale je to součást těch 1000 Kč?
Podle § 28 odst. 3 zákona o účetnictví platí, že po dobu trvání finančního leasingu majetek odpisuje účetní jednotka, která jej předává k užívání. Obec do majetku desku zařadí až při koupi po ukončení smlouvy. Pořizovací cena je zde odkupní cena 1000 Kč (plus případné související výdaje). Podle obsahové náplně účtu 028 na něj majetek pořízený z leasignu patří bez ohledu na pořizovací cenu, takže i kdyby to pro vás bylo DDHM pod limitem, tak pořízení desky při koupi za dva roky bude zápisem 558/321 a 028/088.
Nevím, jak přesně byla sjednána úhrada za instalaci, ale jestli to byl náklad na vrub obce, účtovala bych jej na účet 558 a 028/088 jako součást pořizovací ceny úřední desky. Nemáme jiný účet pro rozpracovaný DDHM, tak náklad na instalaci do doby pořízení desky evidujte jako nedokončený DDHM na samostatné analytice účtu 028.
Z hlediska finančního leasingu je ještě potřeba evidovat splátky na podrozvaze - prvních 12 splátek zaúčtujte 999 MD/ 963 D, zbytek 999 MD/ 964 D.
K DPH vám cituji z podobné odpovědi: Úřední deska slouží běžně jak k ekonomické činnosti (zveřejňujeme třeba i nájmy) tak i k činnostem, které nesouvisí s ekonomickou činností (např. vyhlášky, volby ...). Pokud se na to podíváme optikou Koordinančního výnoru KDP z ledna 2021, můžete se při pořizování takového majetku částečně využívaného k ekonomické činnosti rozhodnout, zda je vložíte do obchodního majetku.
Pokud to budete pořizovat do obchodního majetku - byl by potenciál pro odpočet DPH - ale pouze částečný kombinací poměru a koeficientu. Pokud byste jej neuplatňovali (protože by to třeba pro Vás nemělo cenu), tak by pro Vás bylo nejjednodušší prohlásit, že nejednáte jako osoba povinná k dani - potom byste žádný odpočet DPH neuplatňovali.
Z pohledu DPH by to spíše mělo být přenecháním zboží - tedy odvod DPH (z pozice dodavatele) jednorázově. Dodavatel by měl vystavit na začátku daňový doklad, kde vyčíslí celkové platby - vy si z toho i jednorázově na začátku případně odpočtete DPH, blíže viz dokument k finančnímu leasingu z 15.3.2021, str. 14. Ale pokud by to dodavatel takto neudělal, potom byste odčítali případně podle dokladů dodavatele - byť by byly vystaveny ne úplně dobře.
Zda je možné proplatit náklady, které nejsou řádně doloženy fakturou, účtenkou nebo paragonem?
Mám tu hned dva případy: 1. obec připojila zásilkový box na odběrné místo soukromé osoby. Teď mi občan donesl fakturu, které je vystavena na soukromou osobu (občana) a z ní dle odpočtového elektroměru mám uhradit vypočtenou částku ca 2.850,- Kč.
2. A druhý případ, kdy má obec opatrovnictví a opatrovanec potřeboval údržbu a výměnu čerpadla. Na čerpadlo máme fakturu, ale práci provedl šikovný důchodce. Jakým způsobem mohu důchodci uhradit práci (jedná se o 3.500,- Kč)? Tyto náklady jsou hrazeny z účtu opatrovance. Vím, že je možné vystavit DPP nebo DPČ, ale to bude potom hrazeno z účtu obce.
Je možné mít písemný interní doklad o nákladech (u elektřiny výpočet a u práce písemně sepsáno, co důchodce provedl za práce) a na základě těchto dokladů proplatit?
Předem Vám velice děkuji za odpověď.}
Obecně má být doloženo hlavně plnění. Ne vždy jako podklad k platbě je vystaven daňový doklad, to je zde jediný relevantní právní pojem. Pojem faktura není právně nijak definován, bere se obecně jako podklad k platbě. Paragon je doklad za úhradu v hotovosti, někdy se plnění hradí např. i na základě smlouvy, ale i různých kvalifikovaných výpočtů apod. Tedy podklad k platbě není vždy jednotný, důležitá je hlavně věcná kontrola takového výdaje spočívající i v dohodnutém vyčíslení nákladu.
1. Zde by mělo být v prvé řadě s občanem smluvně sjednáno, jakým způsobem bude obec hradit náklady na elekřinu. Na umístění boxu by měla být s občanem nějaká dohoda, která by ideálně toto měla obsahovat. Pak už není problém na základě odečtu a předložené faktury odběr uhradit. Obec zde pro dodavatele energií není odběratel, musí se to vyřešit tedy nějakým odečtem, nevím, jak to máte zajišteno technicky.
2. Toto už je záležitostí právní - neřešíte náklad obce, ale co lze hradit z účtu opatrovance. Pokud ale doložíte, co se z účtu opatrovance hradilo, mělo by to být v pořádku. Je to ale jediný problém v tom, že když hradíte někomu za provedenou práci, můžete se dostat do pozice zaměstnavatele - pokud dotyčný je nepodnikající FO a nemůže vystavit fakturu, tak buď to daňově shodíte pod příležitostnou činnost (sepsat si s ním o tom dohodu, aby se to nemuselo danit, že je to příležitostný příjem), nebo by musela být sepsaná dohoda o provedení práce, kde byste si pak z účtu opatrovance převedli příslušnou částku, kterou jste za něj uhradili. Jestli jste v pozici, kdy jste za něj danou práci zajišťovali, tak je potřeba právně vyřešit odvedenou práci, aby se mohla řádně proplatit.
Když to shrnu - proplácet výdaje určené na základě výpočtu je možné, ale musí to být předem jasně sjednaný a doložitelný postup a u práce pozor na zdanění.
Potřebuji poradit: "kam v rozpočtu zařadit (§/pol.) službu sdílení jízdních kol - bikesharing?"
Děkuji}
Zajímavé - v dopravě se mi nic z paragrafů nezdá vhodné, pokud byl účel cestovní ruch, zvolila bych odpa 2143, možná však 2144 Ostatní služby - to asi nelze vytknout, i když se o účelu z toho moc nedovíme.
Ohledně druhu výdaje bych musela znát smluvní ujednání, ale pokud byste platili někomu za to, že vám danou službu poskytne, odpovídá pol. 5169.
Je možné provést inventuru pokladny (přepočet hotovosti) např. 10. prosince, k tomuto vyhotovit Inventurní soupis a pak udělat dokladovou inventuru přírůstků a úbytků od data fyzické inventury (od toho zmíněného 10. prosince) do 31. 12. a k tomu vyhotovit Dodatečný inventurní soupis, kde by byly vypsány přírůstky a úbytky dle pokladní knihy a pokladních dokladů? Nebo je nutné na Silvestra vyrvat členy IK od rozpitých sklenic a uvrhnout je mezi bankovky a mince, aby se se vší vehemencí a plni odhodlání pustili do přepočtu hotovosti v pokladně, neboť i 31. prosinec bývá pracovním dnem, a tudíž mohou nastat pokladní hodiny? Děkuji.}
Určitě se musí pokladna udělat o půlnoci na Silvestra, o tom nemá nikdo pochyby, že se inventura neudělala a kontroloři to rádi uvidí. To jen abych si ulevila :)
Jinak bez obav - je naprosto v pořádku, že inventura probíhá i v lednu, viz § 5 odst. 4 inventarizační vyhlášky:
"V případě, že okamžik ukončení fyzické inventury hmotného majetku je stanoven před koncem rozvahového dne nebo po tomto dni, obsahuje plán inventur zdůvodnění tohoto postupu a popis činností, které se uskuteční v období mezi koncem rozvahového dne a dnem ukončení fyzické inventury hmotného majetku, včetně popisu postupu při rozdílové inventuře."
Záměr zákonodárce podle důvodové zprávy nebyl, abyste v případě, kdy je fyzická inventura prováděna po rozvahovém dni, dělali rozdílovou inventuru. Prostě v lednu ověříte stav pokladny k 31.12.
Dobrý den, při zpracování zprávy ke schválení účetní závěrky příspěvkových organizací jsem zjistila, že v účetních výkazech sestavených k 31.12.2024 nemají příspěvkové organizace k rozvahovému dni proúčtovány všechny účetní operace související s daným účetním obdobím (dohadné položky k investičním dotacím, nesplacenou návratnou finanční výpomoc od města, zřizovatele, mají naúčtovanou ve fondu investic, takže nevykazují zůstatek na účtu 316, dohadnou položku neinvestiční dotace mají v jiné výši než v závěrečném vyúčtování dotace). Myslím si, že tímto dochází ke zkreslení hospodářského výsledku a rada města by neměla účetní závěrku příspěvkových organizací schválit. Schválit účetní závěrku s výhradou asi nelze. Nevím, co si s tím počít.
Pročítala jsem si vaše materiály ke schválení účetních závěrek a pochopila jsem z toho, že rada neschválí předloženou účetní závěrku a dá příspěvkové organizaci lhůtu na nápravu a když příspěvková organizace doloží, že chyby napravila (jestli jdou napravit) tak může účetní závěrku schválit. Nejlepší by bylo, kdyby do rady města mohla jít ke schválení účetní závěrka již s opravami a rada ji schválila s tím, že bylo napraveno v následujícím účetním období. Ale nevím, jestli je to možné, jestli není nutný mezikrok neschválení účetní závěrky s termínem odstranění chyb. Nevím, jak by mělo znít usnesení rady města.
Děkuji za odpověď a přeji krásný den.
Jana Kejšarová}
Podívejte se prosím na dokument "Opravy úč. závěrek od předání do CSÚIS do schválení ÚZ přísl. orgánem" z 24.10.2022.
V podobných případech chyb s vlivem na vypovídací schopnost závěrky bych viděla jako relevantní, aby PO závěrku opravila, poslala znovu do CSÚIS a vy jí pak schválili již po opravě.
Postup je pak takový, že půjde ke schválení již opravená závěrka.
Závěrku lze schválit nebo neschválit, jiná možnost není. Není ale potřeba jí nejprve neschvalovat, rovnou jí schválíte jako opravenou - ať už opravy proúčtují do loňska nebo letoška. Případně lze projednat, že se např. posouvá termín schvalování s tím, že dáváte PO prostor pro výše popsanou nápravu.
Dobrý den, chtěla bych se zeptat, do kdy je zákonná povinnost schválit účetní závěrku příspěvkových organizací, včetně žádostí o převod hospodářského výsledku. Děkuji za odpověď}
Termín schválení je ve vztahu k závěrce PO stejný, jako u obce. Pro oba subjekty, jako vybrané účetní jednotky, platí vyhláška o schvalování účetní závěrky č. 220/2013 Sb., kde je stanoveno, že závěrka má být schválena nejpozději do šesti měsíců ode dne, ke kterému se účetní závěrka sestavuje.
Tzn. závěrka sestavená k 31.12.2024 má být schválena do 30.6.2025. Součástí schvalování je i rozhodování, jak se naloží s hospodářským výsledkem.
Začínáme rekonstruovat starou nevyužívanou budovu s nebytovými prostory na dvě třídy dětské skupiny. Před rokem při pořízení projektové dokumentace jsem začala používat §3115, který bych ponechala po celou dobu výstavby dětských skupin. V rozpočtové skladbě jsem nyní našla §4339, který by byl vhodnější.
Můžu během výstavby používat §3115, když už tam mám loňské výdaje zaúčtované a mám je i nastavené v letošním schváleném rozpočtu a následně §4339 pak použít až při provozování dětské skupiny ?
V tuhle chvíli ještě nevíme, jestli dětskou skupinu budeme provozovat sami nebo přes naši příspěvkovou organizaci nebo založenou společnost (žádáme o dotaci a budeme zjišťovat, zda to podmínky umožňují). Budeme při rekonstrukci budovy na dětskou skupinu aplikovat reverse charge (budoucí příjmy od rodičů, stravné ...) ? Nemám s takovým projektem zkušenost. Děkuji za odpověď.}
Z hlediska paragrafů bych již od letoška volila přesnější odpa 4339. Máte zatím jen projekt, tak ať jsou další výdaje sledovány již na správném odpa. V rozpočtu to lze přehodit v rámci "technické" změny - upřesnění, jestli na to máte pravomoc. Pokud ne, snadno se to "schová" i do nějakého schvalovaného RO.
PDP ano, provoz dětské skupiny je plnění osvobozené bez nároku na odpočet (toto je pro variantu, že budete provozovat sami a pokud zatím nemáte jednoznačné indicie, že to bude jinak, tak bych se této varianty držel) - tedy je to součást ekonomické činnosti a měli byste tedy jednat jako osoba povinná k dani.
Acha obec účtuje s.r.o.
Na hlinách 1786/16, 18200 Praha 8
IČ: 27493091, DIČ: CZ27493091
Číslo účtu (úhrada registrací a kurzů): 2600160912/2010
Číslo účtu (úhrada publikací): 2500160931/2010
Vzdělávací instituce akreditovaná u MV ČR podle zákona č. 312/2002 Sb., č. akreditace AK/I-5/2018
Společnost je vedená v OR Městský soud v Praze, oddíl C, vložka 161619. Společnost je plátcem DPH od 1. 4. 2007
(preferujeme e-mailový kontakt)
Odborná pomoc
Ing. Ivana Schneiderová
Ing. Zdeněk Nejezchleb
Bc. Klára Vavrišinová
Kateřina Hudečková