Dotazy

• Dotace ex post

  08. 04. 2025

  Naše ZŠ má obdržet dotaci na modernizaci školní družiny ZŠ.
  Příjemce dotace je uvedena ZŠ Čestmíra Císaře,Hostomice, číslo projektu CZ06,05,01/00/22_048/0006273
  poskytovatel MMR ČR Praha
  program 06 Integrovaný regionální operační program,účel dotace : zkvalitnění vzdělávací infrastruktura v oblasti základního vzdělávání a zvýšení její dostupnosti.
  celkový příspěvek unie : 3 109 683,74 Kč, vlastní zdroje 163 667,56 Kč, typ financování ex post.
  ZŠ požaduje zaslání dotace na její účet od obce jako zřizovatele. Vůbec nevím jak mám účtovat. Mám peníze zaslat ZŠ a jak účtovat a dotaci obržíme po vyhodnocení na náš účet ? A s jakým UZ ? Zatím jsem dala 955/999. Děkuji}

  Určitě nemáte povinnost zasílat PO dotaci před tím, než jí obdržíte. Obec je zde v pozici zprotředkovatele. V okamžiku, kdy dostanete peníze, je přeposíláte PO. Pokud potřebují dotaci předfinancovat, je možné s PO toto sjednat jako transfer s vypořádáním či NFV mezi obcí a PO, viz dokument Finanční vztahy mezi zřizovatelem a PO.

  Příjem dotace u obce 231/375, pol. 4116/4216 (nevím, zda je to investice nebo neinvestice), k tomu stanovený NZÚZ.

  Poslání PO 375 MD/ 231 D, odpa 3113 pol. 5336, NZÚZ.

  Ohledně NZÚZ, u IROPU jsou tyto účelové znaky:

  17084 Integrovaný regionální operační program (IROP) 2021-2027 – SR – NIV

  17085 Integrovaný regionální operační program (IROP) 2021-2027 – EU – NIV

  17518 Integrovaný regionální operační program (IROP) 2021-2027 – SR – INV

  17519 Integrovaný regionální operační program (IROP) 2021-2027 – EU – INV

  K tomu nástroj 149, zdroj 1 pro podíl SR (jestli je), zdroj 5 pro podíl EU. 

  Z dotazu nevím, zda je to investice nebo neinvestice, jestli je i podíl SR, proto uvádím raději takto celkové značení. 

  U obce neúčtujte nic na podrozvahu, jen to samotné přeposlání peněz. Příjemcem je PO, takže účtování o dotaci má proběhnout u nich - podrozvaha, záloha, dohady, vyúčtování. 

• Výtahy

  08. 04. 2025

  Město provádí celkovou rekonstrukci kulturního domu. Součástí akce je i instalace 3 výtahů - osobního výtahu, evakuačního výtahu, ale i kuchyňského výtahu. Je taktéž zabudovaný uvnitř budovy, kabina výtahu z nerezové oceli. Dle vyjádření architekta jsou všechny výtahy v železobetonových šachtách včetně jídelního. Všechny 3 výtahy jsou nedílnou součástí stavby a podléhají kolaudaci (jeden z výtahů je také požární). Z mého pohledu by stavba nemohla být v provozu, pokud by výtahy nebyly funkční.
  
  Můžeme všechny tyto výtahy brát jako součást stavby nebo musíme dodržet znění daňového pokynu GFŘ D-22, kdy by výtahy byly samostatným zařízením? V našem případě podléhají všechny výtahy kolaudaci. Předem moc děkujeme za odpověď.}

  Podívejte se do dokumentů, máme tam pod štítkem majetek zveřejněnou knihu Dlouhodobý majetek (z 23.11.2023), na str. 26 tam máte vysvětlen účetní = právní režim a daňový režim. Pokyn GFŘ reflektuje daňový režim a není tedy pro obce závazný. 

  Může se stát, že účetní režim se neshoduje s daňovým. Ale určitě nestačí vzít i u daňového režimu jen striktně vyjmenované věci, i tam platí, že se má zohlednit účel budovy apod., viz dokument. Pokud je výtah nezbytný k plnění funkce stavby, i daňově je její součástí. 

  Myslím, že u výtahů bez problému obhájíme, že právně (= účetně) je to součást nemovitosti, takže se vůbec nebojte všechny tři výtahy účtovat do ceny budovy. 

• Úvěr

  08. 04. 2025

  Je nějaká možnost, jak rozpočtovým opatřením zařadit investiční výdaj oproti úvěru na 8123, když ještě není podepsaná úvěrová smlouva? Například kdyby zastupitelstvo odsouhlasilo nabídku od banky, pověřilo starostu k podpisu úvěrové smlouvy s konkrétní bankou za konkrétních podmínek a zároveň přijalo rozpočtové opatření? Děkuji za odpověď.}

  Bohužel zde platí § 4 odst. 5 zákona č. 250/2000 Sb., kdy máme stanoveno, že:

  "Rozpočet může být schválen jako schodkový jen v případě, že schodek bude možné uhradit

  b) smluvně zabezpečenou půjčkou,5) úvěrem,6) návratnou finanční výpomocí nebo příjmem z prodeje komunálních dluhopisů územního samosprávného celku (dále jen "návratné zdroje").

  Úvěrová smlouva musí být podepsána oběma smluvními stranami, jedině v takovém případě je to právně relevantní podklad ke krytí schodku.

  Jediná možnost, jak daný výdaj narozpočtovat, je krýt jej před podpisem úvěrové smlouvy jinak - přes pol. 8115 lze zapojit maximálně zůstatek na účtech a pokladně k 31.12.2024. Případně najít prostředky v letošním rozpočtu - pokud nejsou dostatečné příjmy, tak snížit např. dočasně jiný výdaj, který bude vynaložen časově později s tím, že rozpočtově budete tedy úvěrem krýt jiný výdaj. 

  Případně zapojit prostředky z finančních investic, pokud nějaké máte - termínované vklady apod., pozor ale na to, že pak je vynaložení daného výdaje vázáno na převod prostředků např. z účtu TV na BÚ. 

  Pokud by to ZO schválilo, lze dočasně využít např. i prostředky peněžních fondů (jestli máte zřízeny).

  Neznám všechny okolnosti - ale kdyby šlo i o to, že se pak časově nestihne provést RO před výdajem, může ZO i pověřit starostu provést rozpočtové opatření k datu podpisu úvěrové smlouvy. Toto se však ne vždy potká s pochopením kontrolorů z kraje.

• Cena investice - pasport

  08. 04. 2025

  Dobrý den,
  městská část staví přístavbu školy, která sousedí se soukromým domem. Vlastník domu požaduje náhradu za praskliny domu vzniklé stavbou. MČ si objednává pasportizaci domu tohoto vlastníka. Lze tento výdaj považovat za výdaj spojený s výstavbou a zahrnout jej do ceny celkové stavby?
  Děkuji.}

  Náhrady majetkové újmy patří podle vyhlášky č. 410/2009 Sb. do ceny pořizovaného majetku. Výdaje související se škodou tedy věcně spadají do nákladů stavby na účet 042. Tzn. do ceny stavby účtujte nejen případnou náhradu škody, ale i související výdaj na pasportizaci. 

• Minigolf - DPH

  08. 04. 2025

  Dobrý den,
  město vlastní sportovní areál, kde provozuje ekonomickou činnost (v rámci své hlavní činnosti). V areálu jsou umístěny venkovní tenisové kurty, horolezecká stěna, trampolína, dětský hrad (prolézačka) a minigolf. Dále pak jsou k dispozici vnitřní sportoviště - velká a malá tělocvična, wellness (3 druhy saun, vířivka, odpočívárna). Součástí areálu je i apartmán, kde poskytujeme ubytování a bar, kde se prodává občerstvení. Venkovní sportoviště jsou pronajímány s 12 % DPH (pokud nejde o bezplatný pronájem pro místní školu či osvobozený pronájem pro spolky vykonávající sportovní činnost), stejně tak i obě tělocvičny, které se využívají pro sportovní činnost. Ubytování je zatížené 21 % DPH a bar má obě sazby (dle povahy zboží). Nyní jsme v situaci, kdy potřebujeme provést větší opravy na minigolfu, který bereme jako venkovní sportoviště, tudíž s 12 % DPH. Firma, která bude práce provádět nám bude fakturovat v režimu PDP. Je prosím sazba DPH u minigolfu správně? My jsme to doposud brali jako sportovní činnost, ale nyní váhám, zda je to opravdu tak. Areál je oplocený a zároveň celoročně přístupný komukoliv. Zaměstanci areálu jsou zaměstnanci města.}

  Musím říci, že moje klasifikace z hlediska sazeb daně bude asi hodně odlišná od toho, co uvádíte. Je potřeba pamatovat zejména na §61písm. d) ZDPH podle kterého se při poskytování služeb úzce souvisejících se sportem aplikuje u neziskových organnizací (což obec naplňuje) osvobození od DPH bez nároku na odpočet daně. Toto osvobození je povinné - nemůžete si sami dobrovolně vybrat, že to bude zdaňovat. Tedy nejprve vždy musíte řešit, zda nespadnete do osvobození DPH a teprve potom když naznáte že ne, tak řešíte sazbu.

  Do služeb úzce souvisejících se sportem se zahrnuje i poskytování sportovišť.

  Takže moje klasifikace je následující:

   - pronájmy tělocvičen ke sportu, pronájem kurtů, vstup na korolezeckou stěnu - osvobozeno od DPH

  - wellness - to není obecně sport - trochu je problém, že vířivka by byla v 21 %, sauna v 12 % - pokud je jednotný vstup, asi budeme řešit převažující - dost možná skončíme v té 21 %

  - ubytování - služby v oblasti ubytování jsou v 12 %

  - no a teď minigolf - tam je to za mne trochu sporné, protože pro mne vzniká otázka, zda minigolf naplňuje charakteristiku sportovních činností (není problém v tom, že je to třeba i na amatérské úrovni, nicméně podle judiktury ESD musí být naplněn "nezanedbatelný" tělesný aspekt...). To může být za mne trochu problém a může to být hraniční. Na druhou stranu třeba u golfu z jednoho judikátu ESD vyplývá, že podřazení pod sport z pohledu DPH je OK. Takže třeba já bych to pod sport podřadil - potom  osvobozeno a bez nároku na odpočet DPH. Chápu, že se názory právě u minigolfu mohou lišit - nicméně museli byste to obhajovat tak, že to není sportovní služba, ael třeba nějaká obecná služba cestovního ruchu či zábavního charakteru a že tam proto dáte 21 %. Ale já bych tímto směrem nešel.

• Pomocné a doplňkové služby

  08. 04. 2025

  Máme uzavřenou Smlouvu o poskytování pomocných a doplňkových služeb a prací pro obce.
  V areálu máme k dispozici člověka, který pro nás provádí úklidové, pomocné práce v oblasti péče o obecní majetek, zahradnické práce, činnosti v údržbě a drobných opravách budov. Dáváme mu úkoly. Ale je zaměstnancem této cizí firmy (jedná se o člověka s 1.st.invalidity a tato firma si na něj získává úlevu). Pro obec je levnější než kdyby byl jejím zaměstnancem.
  Nově se tato firma stala plátcem DPH. Můžeme využít odpočtu DPH u obce?}

  Aby byl nárok na odpočet (alespoň nějaký), musíte prokázat souvislost s realizací zdaňované činnosti. Takže pokud by daný pracovník měl na starosti pouze veřejnou zeleň, nebo péči u místní komunikace, tak jste určitě bez nároku na odpočet DPH.

  Nicméně je pravdou, že se může zapojovat i do nějakých aktivit směřujících k ekonomické činnosti - ať již zdaňované nebo osvobozené (například údržba kulturního domu, který krátkodobě pronajímáte, nebo třeba nějaká drobná údržba v nebytovém domě - kde je zase nájem osvobozený od DPH). 

  Pokud by se tedy zapojoval i do těchto aktivit, mohl by z toho vyplývat nárok na odpočet DPH - ale jen částečný a odhaduji, že v režimu dvojího krácení - tedy poměr a koeficient. Myslím si, že většina obcí by v takovém případě odpočet neřešila.

• Převod majetku VHS

  07. 04. 2025

  Dobrý den.
  Obec uzavřela s Vodohospodářskou společností smlouvu o úpisu akcií, kde je uvedeno, že na základě ZP byl převáděný majetek oceněn částkou 2.591.000,- Kč, obec obdrží akcie v celkovém emisním kurzu za 2.590.000,- Kč.
  Hodnota převáděného majetku obce v PC: 1.807.000,- Kč, odpisy: 221.000,-Kč, ZC: 1.586.000,-Kč . Část tohoto majetku bylo pořízeno transferem před 10. lety, odpisy transferu: 60.435,-Kč, zůstatek 172.762,-Kč.
  účtování - nepřeceňuji dle ZP.
  043/368 1.586.000,- Kč ZC vloženého majetku
  069/043 1.586.000,-Kč zařazení finančního majetku (akcie)
  081/021 1.807.000,- Kč vyřazení majetku
  postupuji správně? nevím dále jak s oprávkami?}

  První dva zápisy máte správně, k tomu vyřazení ale zaúčtujete takto:

  368/081 v ZC a 081/021 v PC. 

  Není to vyřazení přes náklady, takže transfer zůstane zafixován na účtu 403 tak jak je. Nebude se již dál rozpouštět. 

• Náklady na demontáž zařízení

  07. 04. 2025

  V rámci akce, ze které "vznikne" TZ stavby - rozvody (021) a i nové zařízení, které nahradí to stávající, je v položkovém rozpočtu i položka a) demontáž stávajícího zařízení a další položka b) ekologická likvidace a odvoz zařízení. Nové zařízení nebude pouhou náhradou toho stávající, má přidanou hodnotu – jedná se o změnu technických parametrů. Kde se zaúčtuje tato a) demontáž a kde b) likvidace a odvoz v níže uvedených situacích?
  1. Když vedeme původní zařízení na účtu 022, tak kde se zaúčtuje a) demontáž a b) likvidace a odvoz původního zařízení v případě, že nové zařízení budeme vést opět na účtu 022?
  2. Pokud bychom vedli původní zařízení jako součást stavby na účtu 021, tak kde se zaúčtuje a) demontáž a b) likvidace a odvoz původního zařízení v případě, že nové zařízení budeme vést opět na účtu 021?
  3. Byla by odpověď jiná, kdyby původní zařízení bylo součástí stavby, ale teď to nové již chceme zaúčtovat v souladu s pokynem GFŘ - 59 jako samostatnou movitou věc a rozvody jako TZ budovy? Kde by se zaúčtovala a) demontáž a b) likvidace a odvoz původního zařízení v tomto případě?
  4. A jak by se zaúčtovala situace, kdy bychom původní zařízení vedli na účtu 022, ale nyní chceme nové zařízení vést jako součást stavby – účet 021. Kde by se zaúčtovala a) demontáž a b) likvidace a odvoz původního zařízení?
  Děkuji za odpověď.}

  Pokud vyjde přesně z toho, co uvádíte, je odpověď následující:

  1. U věcí neplatí to, co u staveb - podle předpisů ZC vyřazované stavby a náklady na její demolici vstupují do ceny nové stavby (pokud je tam příčinná souvislost, tedy že se původní stavba odstraňuje z důvodu nové výstavby, ale nejen proto, že původní stavba je v nevyhovujícím stavu). 

  Striktně vzato tedy situace, kdy vyměňujete jednu věc za jinou byste měli původní věc vyřadit s tím, že náklady na demontáž a její likvidaci je provozní náklad související s vyřazením (účet 518, pol. 5169). 

  2. Opět striktně vzato by se mělo provést vyřazení části stavby a účtování o TZ (nad 40 tis. Kč). Upřímně toto ale v praxi málokdo dělá a sami bychom to doporučovali pouze v případech, kdy ZC vyřazované části stavby nabývá významnějších hodnot. V situaci, kdy se jedná např. o starší topný systém, který má nízkou ZC to není potřeba řešit. Jiná je samozřejmě situace větší investice, kdy se např. po dvou letech přejde na jiný systém, tam pak ZC bude nabývat hodnot, kdy má cenu řešit vyřazení původní části věci.

  Pokud ale prokážete příčinnou souvislost - tedy že původní část stavby se vyřazuje kvůli té nové, pak náklady na demolici a ZC vyřazované části stavby patří na účet 042 jako náklad související s pořízením nové části stavby (§ 55 odst. 1 pís. e) vyhlášky č. 410/2009 Sb. platí i pro část stavby). Ale jak píšu výše - pokud je nová část stavby jen náhradou za původní již zastaralou, mělo by dojít k vyřazení likvidací (původní nevyřazujeme kvůli nové, ale z důvodu opotřebení, to je pak hlavní příčina vyřazení). 

  3. Tady chci jen upozornit, že pro obce není zmiňovaný daňový pokyn závazný, mělo by se volit právní - účetní řešení, které může být od toho daňového odlišné. Pokud je původní zařízení součást stavby a nově jej chcete účtovat jako samostatnou věc, jedná se o kombinaci bodu 2 a 1. V prvé řadě tedy řešíme, zda má cenu uvažovat o dílčím vyřazení části stavby (v praxi myslím výjimečně), náklady na vyřazení jsou provozní.

  4. Náklady na demontáž a likvidaci se zde vztahují k vyřazované věci, opět provozní náklad. 

  Ještě taková poznámka z praxe - pokud výdaj na likvidaci nelze oddělit, tak myslím, že často končí i v ceně nového zařízení (často se fakturuje nové zařízení současně s demontáží původního).  

• Místní energetická koncepce

  07. 04. 2025

  Dobrý den, pročítám vaše odpovědi k dotazům týkajícím se MEK a není mi vše jasné. Obdrželi jsme dotaci z MPO. ÚZ 22023 N170, Z5, dotace činí 95% uznatelných nákladů. Naši spoluúčast budu účtovat 22023 N170 Z1 a neuznatelné náklady (DPH) si označím pouze ORGEM. Zvolila jsem paragraf 2115 a položku 5166 a toto rozpočtovala. Budeme dostávat pravidelné faktury od firmy a od koordinátora. Součástí projektu jsou však i náklady na terénního konzultanta a vedoucího projektu, kteří budou vypláceni na DPP. Můžu i zde použít položku 5166? Nebo nelze a musím účtovat na položce 5021? Jako závazný ukazatel máme schválený paragraf, pokud by odměny na DPP musely být na 5021, nemusela bych asi dělat rozpočtové opatření, ale jde mi o to, abych měla účtování celé této dotace správně. (Příjem dotace jsem účtovala proti 374 a podrozvahu).}

  Spoluúčast obce značte jen nástrojem 170 a zdrojem 1, bez ÚZ. S ÚZ, nástrojem a zdrojem 1 tak, jak máte,  se značí, když je podíl SR. 

  Položka se volí dle druhu výdaje, tzn. mzdy v rámci DPP patří na pol. 5021 a jak říkáte, ani nemusíte dělat RO, pokud je závazným ukazatelem odpa 2115 a nebude tím překročen. V případě, že je to v rámci dotace uznatelný výdaj, označíte ho opět NZÚZ (zvlášť podíl dotace a podíl obce). 

  Nehraje roli, jak je výdaj financován, je běžné, že v rámci dotačních výdajů není používána jen jedna výdajová položka, zvlášť když je to neinvestice. Ale i u investice je někdy např. stavební část na jiné položce (6121) než movité vybavení nad 40 tis. Kč (6122). 

• Školení starosta náklady

  07. 04. 2025

  Pan starosta absolvuje školení ze kterých doloží doklady za samotné školení a také doklady na ubytování, parkování.
  Lze tyto náklady účtovat na položku 5167 nebo rozlišovat každý náklad zvlášť např. na služby 5169 ?
  Děkuji.}

  V obsahové náplni položky 5167 je na konci uvedeno, že související náhrady placené zaměstnancům patří na položky náhrad s tím, že na pol. 5167 patří jen platby vzdělávacím institucím a osobám.

  Na druhou stranu na pol. 5173 nepatří jen samotná cestovní náhrada, ale i výdaje na ubytování a stravování (vyjma potravin pol. 5131) v souvislosti s pracovní cestou. 

  Tzn. výdaj na samotné školení patří na pol. 5167, ubytování a parkování v souvislosti s pracovní cestou na pol. 5173. 

• Mail - Euroregion - Fond malých projektů

  05. 04. 2025

  Dobrý den. Chtěla bych poprosit o pomoc se zaúčtováním. Nově zpracovávám účetnictví i pro Euroregion (dosud jsem účtovala pouze pro obec) a trošku tápu v dotacích.
  Euroregion má podepsanou smlouvu se Saskou rozvojovou/dotační bankou na projekt Fond malých projektů, který zároveň spravuje.
  
  Fond se dělí na 2 části:
  1. Administrativní - Euroregion je administrátor tohoto projektu a peníze jsou zasílány ze SRN čtvrtletně na základě zaslaného a schváleného vyúčtování. Příjem peněz bych zaúčtovala na pol. 4151? a celé účtování: 231/344 a 344/672? (bude zde nějaký N a Z?)
  Současně ale na tuto "administraci" přispívá MMR 20%ním podílem na základě smlouvy o poskytnutí dotace. Tyto přijaté peníze bych účtovala na pol 4116 s UZ 17086, ale nevím jak N a Z. Celé účtování: 231/346 a 346/672?
  
  2. druhá část fondu je tzv. Projektová - tj. přeposílají se vyúčtování a žádosti od jednotlivých žadatelů o dotace, kteří se do tohoto projektu zapojili. Na základě zaslaného vyúčtování Saská banka připíše na účet Euroregionu peníze, které poté Euroregion rozešle na účty jednotlivých žadatelů (města, obce, školy, spolky v ČR, spolky v SRN).
  Zde s účtováním tápu. Příjem peněz bych zaúčtovala na položku 4151? a SU 375 jakože průtoková dotace? - která přes Euroregion "jen proteče" dál jednotlivým žadatelům?
  a odeslané peníze žadatelům bych zaúčtovala na pol dle jednotlivých žadatelů ( např. obec pol 5321, spolek v SRN pol 5532?) a zároveň účet 375 jako průtoková dotace?
  Snad jsem to popsala srozumitelně. Je to obsáhlé, já vím, omlouvám se a mnohokrát děkuji za pomoc.}

  Ptáte se podle všeho za DSO, tedy VÚJ. 

  1. Nejprve transfer přímo za zahraničí:

  Pro přeshraniční spolupráci je určen v novém programovacím období nástroj 151, textově "Programy přeshraniční spolupráce INTERREG VI-A 2021+". K tomu zdroj 5, ale bez ÚZ, když jsou peníze rovnou ze zahraničí.

  Příjem bych dala na položku 4152, protože to není transfer přímo od cizího státu, ale od banky. 

  U přeshraniční spolupráce se vyskytuje dílčí vyúčtování, v takovém případě souhlas s tím, že účtujete bez zálohy, rovnou přes předpis.

  Podíl MMR: U podílu MMR už správně budete kromě nástroje a zdroje (u podíl SR je zdroj 1) používat i ÚZ. Ten musíte zvolit podle konkrétního dotačního programu, ÚZ 17086 je dle číselníku určen pro "Programy Evropské územní spolupráce 2021+ - NIV – SR".

  Zde už bude asi sjednáno konečné vyúčtování s MMR jako poskytovatelem, kdy průběžné platby budete přijímat jako zálohy (231/374 nebo 231/472), k tomu průběžně dohady 388/672 (vždy k 31.12. až do okamžiku vyúčtování), o přijaté platby budete snižovat podrozvahu (celou dotaci byste měli dle smlouvy zaúčtovat na podrozvahu 915/999 nebo 955/999 - klasické účtování o transferu s vypořádáním). Konečný předpis při ZVA 346/388 (na 672 případný zbytek) a 374 (472)/346. 

  2. Souhlasím s účtováním o průtoku a položka podle právní formy příjemce. Obec v ČR pol. 5321 souhlas, spolek v SRN pol. 5532. 

  Nezapomeňte při příjmu i přeposlání dotace použít také nástroj a zdroj 5. 

• Kaplička

  04. 04. 2025

  Máme v obci kapličku, kterou nabouralo auto. Nemáme ji v majetku a je na pozemku Krajské správy silnic.
  Všeobecně se má zato, že kaplička je obecní, Policie ČR při šetření nehody poslala protokol na Obec.
  Paní starostka vznesla dotaz o vlastnictví na Krajskou správu silnic a na církev. Oba dotázaní odpověděli, že vlastníci nejsou.
  Ve státním archívu bylo zjištěno, že na opravu kdysi přispívali občané obce a tehdejší národní výbor. Pojišťovna je na základě těchto informací ochotná poslat plnění Obci.
  A zde prosím dotaz: Jak správně zaúčtovat plnění od pojišťovny na majetek, který není náš a jak správně dostat kapličku do majetku. Paní starostka již zahájila jednání s Krajskou správou silnic o převedení pozemku pod kapličkou na Obec.}

  Doporučovala bych nyní kapličku jako vícenález dozařadit zápisem 021 MD/ 401 D v hodnotě 1 Kč,  s argumentem, že se jedná o církevní stavbu. Pojistné plnění přijmete na pol. 2322 a účet 649, celý účetní zápis by byl 377 MD / 649 D a 231 MD + RS / 377 D. Odůvodnění evidence vlastně stačí to, co zde píšete. A bylo by dobré dokončit existenci vlastnictví i zápisem do KN. 

• reálná hodnota

  04. 04. 2025

  Obec prodává stavební pozemky. K datu schválení záměru prodeje se pozemky mají přecenit reálnou hodnotou. Parcely na prodej jsou vytýčené, ale nejsou totožné z výměrou pozemků, jak je máme v majetku a jak jsou zapsané na katastru. Rozdělení ani scelení nebylo na katastru zatím provedeno. Příklad pozemek zasahuje do 3 parcel a ještě nám část zůstane. Chci se zeptat, zda přecenění na reálnou hodnotu provedu na celý pozemek, nebo na tu část co se prodává jako stavební parcela.}

  Určitě přecenění na RH nedělejte na celém pozemku, ale pouze na té parcele, která se bude prodávat. Neznám vaši významnost pro přecenění majetku určenému k prodeji, pokuď ve vnitřní směrnici nějakou máte. Ale předpokládám, že když se takto ptáte, tak se bude jednat o významnou částku a budete přeceňovat.

  Zároveň nevím, jestli změna na KÚ bude provedena současně s prodejem pozemku nebo si o ni zažádáte dříve, aby jste mohli pozemky oddělit. Pokud byste pozemky v tuto chvíli oddělila, nemáte žádný podklad z KÚ pro toto oddělení. Takže bych počkala do té doby, než to rozdělení bude a poté přecenila pouze ten pozemek, který budete prodávat, i když by to mohlo být třeba současně s prodejem. 

  Upozorňuji jen, že technicky není možné přecenit na RH jen část majetku, muselo by se jednat o celá parcelní čísla k jednotlivému prodeji. 

• Registr plátců DPH – nezveřejněný účet

  04. 04. 2025

  Dobrý den, jsme plátci DPH. S dodavatelem máme uzavřenou kupní smlouvu na dodání a montáž oken, stavební práce jsou hotové a dodavatel vystavil fakturu. Tento dodavatel je v registru plátců DPH spolehlivým plátcem, ale nemá registrovaný účet. Upozornila jsem dodavatele, že pokud bychom zaplatili na účet, který není zveřejněný správcem daně, stáváme se ručitelem za nezaplacenou DPH. Dodavatel odpověděl, že „požadavek na zveřejněný účet dosud nemusel řešit a na finančním úřadě dodavateli sdělili, že zveřejnění je nepovinné a oni to nevyžadují“. Ověřila jsem si tuto informaci na FÚ: opravdu mně bylo sděleno, že registrace je nepovinná, ale že FÚ má interní registr, kde účet tento dodavatel má uvedený, zároveň není nespolehlivý plátce, daň hradí, takže mohu zaplatit … Prosím o vysvětlení, zda-li může nastat situace, že dodavatel je spolehlivý plátce, účet není registrovaný a my jako odběratel ručíme na DPH …. můžeme se v tomto případě dostat do pozice ručitele za nezaplacenou DPH?
  Děkuji Vám za odpověď.}

  Když se registrujete k daním, uvádíte bankovní spojení - to má samozřejmě finanční správa ve své interní evidenci. Když dáváte registraci k DPH, tak kromě toho ještě uvádíte, který (nebo které) z účtů hlásíte ke zveřejnění. To samozřejmě není povinností - klidně můžete i zvolit, že žádný účet není ke zveřejnění. Nicméně pokud plátce v pozici osoby povinné k dani zaplatí na jiný než zveřejněný účet a je to plnění, u kterého má daň odvádět dodavatel, stává se příjemce ručitelem za odvod příslušné daně (od roku 2025 bez ohledu na výši částky, která je hrazena).

  nicméně má to limit - je to pro situace, kdy jako příjemce jednáte jako osoba povinná k dani. 

  Vy uvádíte, že to jsou práce v podobě dodání a montáže oken - tedy prací, u kterých by v případě, že je to v rámci Vašich ekonomických činností, měl být uplatněn režim PDP. Tak to ale není - tedy asi jste mu sdělili, že to je k aktivitám, které nejsou předmětem daně a nejednáte jako osoba povinná k dani. Potom ale nemůžete ani být ručitelem za daň - viz §109 odst. 1 - hned úvodní věta. Možná to je ten důvod, proč u takovét stavební firmy (pokud dělá jen tyto zakázky) dosud nikdo neřešil, že nemají zveřejněný účet. Vy byste se také neměli bát mu zaplatit (pokud je správně, že to nejsou práce v PDP díky tomu, že nesplňujete podmínku §92a odst. 2)

• Smlouva o smlouvě budoucí nabytí pozemků, věcná břemena

  03. 04. 2025

  Zachycuje se do účetnictví obce již smlouva o smlouvě budoucí? Nebo až datumem vkladu na katastr ?
  Existuje nějaka metodika k věcným břemenům ?}

  Při převodu vlastnictví k nemovitým věcem, které podléhají zápisu do katastru nemovitostí vycházíme z ČÚS č. 701, bod 6.4. - okamžikem uskutečnění účetního případu považujeme den doručení návrhu na vklad. Takže pokud máte pouze uzavřenou smlouvu o smlouvě budoucí pro nabytí pozemků, tak o ni neúčtujete. 

  V dokumentech ke stažení je problematika VB pro obce zpracovaná komplet, jak obec povinná, tak oprávněná včetně účtování a evidence.