Dotazy

• Ochranná známka

  26. 02. 2025

  U úřadu průmyslového vlastnictví máme zapsanou ochrannou známku slovní „Horňácké slavnosti“. Zaplatili jsme registrační poplatek ve výši 4000 Kč a právní služby spojené se zastupováním v řízení o ochranné známce 2783Kč
  Oba náklady máme účtovány na účtu 041. Zařadím ochrannou známku ve výši 6783Kč na 014/041 a budu odepisovat po dobu 10 let 551/074? Nebo jsem měla právní služby účtovat do běžných nákladů roku na účet 518 a registrační poplatek ve výši 4000Kč časově rozlišit pomocí nákladů příštích období na dobu 10let?
  Může být ocenění ochranné známky ve výši vynaložených nákladů za její pořízení tj 6783Kč?}

  Není splněna výše ocenění - účet 014 se používá až od částky 60 tis. Kč. Drobný dlouhodobý nehmotný majetek (018) má podle vyhlášky limit ocenění až od 7 tis. Kč, tzn. jestli nemáte interně stanovenou nižší hranici pro evidenci DDNM, nezařazovali byste to ani na účet 018. Připadá v úvahu jedině účet 901 a nebo neevidovat, opět podle vaší směrnice (lze považovat veškerý majetek pod hranicí účtu 018 za krátkodobý).

  Volila bych účet 518 a pol. 5041. A jedině navíc zvážit evidenci 901/999. 

• Směna pozemků s DPH

  25. 02. 2025

  Dobrý den, město připravuje směnu pozemků s fyzickou osobou (neplátcem DPH).
  Dle znaleckého posudku je stanovena cena obvyklá pro oba směňované pozemky v částce 2 900 000,- Kč, směna je tedy bez doplatku.
  Ze strany města je ale směňován pozemek určený k zástavbě (výstavba 2 stomatologických ordinací) a tedy musí být zatížen DPH na výstupu.
  Nevíme, zda cenu obvyklou máme chápat jako včetně DPH (tzn. oddanit a pak DPH vychází 503 306,- Kč) nebo chápat jako základ daně a pak navýšit o DPH (pak DPH vychází 609 000,- Kč).
  Zároveň ale je dohodnuto jako podpora nového stomatologa, že se po něm nebude vyžadovat úhrada této daně. Takže nám bude zůstávat neuhrazená výše DPH na účtu 377.
  Přemýšlíme, jak vše zúčtovat:
  1) MD 031 částka 2 900 tis. Kč /Dal 647 částka 2 900 tis. +Předpis odvodu DPH účty MD 377 částka 609 tis. Kč/ Dal 343 částka 609 tis. Kč
  3) Rozdíl z titulu DPH 609 tis. Kč pak zúčtovat 538 nebo 547 nebo 549 nebo 557??/377 (pokud nebude od doktora požadováno)
  4) Vyřazení pozemku v účetní ceně 547/031
  
  Ve hře je i případná úhrada ve výši 1/2 DPH tzn. 300 tis. Kč. Nevíme jak to ale zapracovat do směnné smlouvy.
  Takže se vymýšlí, že by se vedle toho uzavřela darovací smlouva a on by nám poslal na účet oněch 300 tis. Kč (v podstatě by to byla taková kompenzace za DPH uhrazené městem místo něho) . Pak by bylo vedle toho účtováno o předpisu daru účty 377/672.
  Děkujeme za konzultaci}

  Pokud znalec ohodnotil ten pozemek na úrovni 2,9 mil. Kč a nic k DPH dále neuvedl, vycházel bych z toho, že je to cena konečná a tedy včetně DPH. Zdaněno má být potom 2900 tis. Kč směrem dolů , tzn. základ daně je 2 396 694, daň je jak píšete 503 306 Kč. 

  O směně se správně účtuje k datu podání návrhu na vklad takto:

  311 MD 2900 tis. Kč / 647 D 2 396 694, 343 D 503 306 Kč.

  042 MD/ 321 D 2900 tis. Kč

  321 MD/ 311 D 2900 tis. Kč

  554 MD/ 031 D vyřazení pozemku v účetní ceně

  031/042 2900 tis. Kč - zařazení směnou nabytého pozemku

  Takto, když nebude sjednán doplatek.

  V případě, že sjednáte doplatek 300 tis. Kč bude účtování takto:

  311 MD 3200 tis. Kč / 647 D 2 696 694, 343 D 503 306 Kč - o doplatek se zvýší výnos ze směny a pohledávka 

  042 MD/ 321 D 2900 tis. Kč

  321 MD/ 311 D 2900 tis. Kč

  554 MD/ 031 D vyřazení pozemku v účetní ceně

  031/042 2900 tis. Kč - zařazení směnou nabytého pozemku

  231/311 příjem doplatku, pol. 3111. 

  Váš postup s darem nedoporučujeme (tam ta souvislost s touto transakcí může být dosti zřejmá), pokud bude ochota zaplatit podíl na DPH, formulujte to do směnné smlouvy jako doplatek. 

  A ještě upozorňujeme, že jsou tam různé varianty účtování podle toho, kdy nastane DUZP. Obecně nastává při předání pozemku nebo k datu oznámení o povolení vkladu (nikoliv návrhu!), takže výše uvedené účtování - odvod DPH k datu podání návrhu na vklad, by platilo, kdybyste pozemek předávali k datu podání návrhu na vklad. Pokud dojde k DÚZP až k datu povolení vkladu, místo účtu 343 byste použili 378 a zápis 378/343 až při DUZP. 

• Bezúplatný převod stavby "Prvky ÚSES K1, K2 a BC1..."

  25. 02. 2025

  Dobrý den,
  prosím o kontrolu zaúčtování, odpisovou sk. a zařazení do kategorie majetku "CZ-CC...
  Obec dostala dle bezúpl. převodu výše uvedené, tj. biokoridory a biocentrum (v protokolu o předání a převzetí společných zařízení 3 stavby-viz téma, ale částka je v protokolu uvedena celková). A tuto by má obec přijmout do majetku jako ostatní inženýrské stavby, tedy chápu 021 0500? Já bych spíš volila 021 0600/401 xxxx . Bylo doporučeno nepřebírat od OSS žádné transfery (ani spolufinancované z EU) na účet 403. Tedy, celá částka bude pouze na účtu 401. Prosím o radu, dát do majetku na 021 0500 nebo 0600 a sk. V. nebo VI, dále žádám o kategorii (klisifikaci). Někde jsem četla, že biokoridor, jako součást krajinné infrastruktury, je obvykle zařazen do odpis.sk. V.
  Bylo převzato od SPÚ.
  Děkuji za doporučení k danému tématu. Přeji krásné dny.}

  Našla jsem, že K1 a K2 jsou mokřadní vrbiny a vrbové dřeviny kolem toků, to spíše aby i ostatní věděli, o co jde, ale jak píšete, obecně to jsou biokoridory a biocentrum.

  Převzali jste to bezúplatně od SPÚ, což je jiná vybraná účetní jednotka stejně jako obec, takže máte přebrat jejich ocenění. OSS ale účtují dotace jinak, než obce a nemáme stanoven účetními předpisy postup, že byste od nich dotaci přebírali. Účetní zápis bude tedy jen 021 MD/ 401 D v pořizovací ceně SPÚ, jestli je převáděno jako nové hned po dokončení. Potřebujete od nich znát i ocenění každé stavby zvlášť, měli by vám poskytnout. A také je důležitá informace, jestli dané stavby neodpisovali (tedy situace, že je nepřevádí bezprostředně po realizaci), protože v takovém případě máte převzít od nich i oprávky - zápis 021 MD v PC/ 081 D ve výši oprávek, 401 D zbytek (ZC).

  Z hlediska kategorizace zvolte kód 24.20.89. Neznám závaznou analytiku vašeho SW, ale pokud jde o rozčlenění účtu 021 do výkazu příloha,  volila bych položku Ostatní stavby. 

• Provozování FVE

  25. 02. 2025

  Obec pořídila na budově MŠ (PO obce; budova MŠ ve vlast. obce, svěř. k užívání PO) FVE z dotační podpory (Výzva RES+č.3/2022). Hlavním záměrem pořízení byla energet. soběstačnost MŠ. Systém FVE jsem zařadila jako celek jako „TZ“ budovy MŠ s odůvodněním, že FVE má za hlavní účel zajistit výrobu energie pro provoz budovy MŠ. Domnívám se, že vzhledem k tomu, že budovu MŠ má ve výpůjčce naše PO, má se za to, že tedy aktuálně již včetně provozování FVE. Pro provoz FVE se mi jeví jako vhodná tato varianta: MŠ je nutné schválit dodatek zřizovací listiny, ve kterém bude řešena doplňková činnost spočívající v prodeji přetoků energie. Veškeré fakturace přetoků prodané do sítě si bude tedy řešit PO a budou jejími výnosy. V případě sdílení energie do dalších odběrných míst, které jsou ve vlastnictví zřizovatele, tedy např. VO nebude nutné činit žádné účetní kroky (přefakturace)? Bude se tedy jednat o využití energie vyrobené v rámci majetku obce a jediným finančním výstupem ze sdílení bude úspora vnímaná v rámci ročního vyúčtování od běžného dodavatele energie? Pan starosta se více přiklání k té variantě, aby odběrné místo MŠ (PO) bylo převedeno na vlastníka, tzn., že obec bude hradit zálohy na energii za PO MŠ, zároveň bude obec provozovat veškeré sdílení energií na další odběrná místa a provozovat prodej přebytků do sítě. Mě se tato varianta příliš nepozdává, FVE je součástí budovy, kterou jsme svěřili PO (od obce dostává provozní příspěvek, tj. i na energie). Nejsem si jista s fakturací prodeje přebytků, jako obec nejsme plátci DPH. Platila by i nadále ta varianta, že pokud naše výnosy z činnosti nepřesáhnou 1 mil. Kč, nestáváme se plátci? Původně jsem měla za to, že přetoky k prodeji do sítě budou řešeny v rámci distributora, se kterým máme uzavřenou smlouvu na odběr energie, tzn. že by se prodaná energie odrazila pouze v ročním vyúčtování konkrétního odběrného místa. Nyní se však jedná o uzavření smlouvy o prodeji přetoků jiné společnosti, než od které energii odebíráme.}

  Já to možná vezmu od konce - prodej přetoků z FVE je jednoznačně plněním započítávaným do obratu pro účely DPH. Nicméně limit obratu pro povinné plátcovství je nyní na úrovni 2 mil. Kč (ne 1 mil. Kč). Navíc při současných cenách si dovolím odhadnout, že ty přetoky budou relativně v malém finančním objemu.

  Teď k těm variantám:

  - varianta, kterou navrhujete Vy, je podle mých zkušeností častější - tedy elektroměr zůstává na organizaci, ona si případně řeší přetoky. Pokud se jedná o sdílení pro další odběrná místa obce - souhlas s tím, že není problém, pokud je to mezi organizací a obcí zdarma (je to vyrobené na FVE v majetku zřizovatele ...). Já jen nevím technicky jednu věc - předpokládám, že pokud tam bude sdílení, tak se ale budou hradit náklady distribuce- tyto náklady by samozřejmě měla uhradit obec. Pokud by to ale bylo tak, že by náklady na distribuci sdílené energie byly fakturovány organizaci, tak ta by podle mne toto měla přeúčtovat zřizovateli (protože to by byly náklady na energii, které se organizace netýkají). Tady skutečně nevím, jak to technicky funguje.

  - varianta, se k terou uvažuje pan starosta - také jsem to v praxi viděl, nicméně tak jak on to podává, tak by díky tomu organizace neměla fakticky náklady na energie (ty by nesl zřizovatel). Nejsem moc příznivcem - potom se dostáváme do situace, kdy organizace nenese část nákladů, které jsou prokazatelně "její". Nicméně pokud by to byla třeba škola a dělala by z drtivé většiny jen hlavní činnost, tak je to asi ještě akceptovatelné (stejně by energii hradil). Můžeme ale mít i organizaci, která má relativně významnou doplňkovou činnost (klidně i školku, která třeba vaří ve velkém obědy i pro cizí) - no a potom se mi chybějící náklady na činnost vyloženě nelíbí.

• vodovodní přípojky

  25. 02. 2025

  Dobrý den,
  máme v obci takový problém, jsme vlastníci vodovodu i vodovodních přípojek, ale v majetku máme jen vodovod, přípojky ne. Faktury za materiál na přípojky máme od roku 2016 vedený na účtu 042 jako nedokončený majetek. (Do roku 2016 bylo v obci již vybudováno asi 500 přípojek a od roku 2016 pořízeno přibližně 200 přípojek) Moje otázka zní: Co s tím? Jakým způsobem dát přípojky do majetku a jak postupovat v případě nové přípojky v roce 2025?
  Občan si platí pouze to, co je za vodoměrem k domu, to po vodoměr platí obec.}

  Přípojky by se měly evidovat jako stavby. Uvádíte, že máte na účtu 042 náklady na materiál, práce na vybudování přípojek fakturovány nebyly? Jestli se jedná o majetek obce, mělo by dojít k dozařazení 021/042 a dopočítání odpisů od roku 2016.

  Nově pořízené přípojky zařazovat vždy hned po dokončení a kolaudaci.

  Jen dejte vždy pozor, abyste správně identifikovali vlastníka, viz zákon o vodovodech a kanalizacích (vy píšete, že po vodoměr hradila obec, tak by měl platit odstavec 6):

  (1) Vodovodní přípojka je samostatnou stavbou tvořenou úsekem potrubí od odbočení z vodovodního řadu k vodoměru, a není-li vodoměr, pak k vnitřnímu uzávěru připojeného pozemku nebo stavby. Odbočení s uzávěrem je součástí vodovodu. Vodovodní přípojka není vodním dílem.

  (3) Vlastníkem vodovodní přípojky nebo kanalizační přípojky, popřípadě jejích částí zřízených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, je vlastník pozemku nebo stavby připojené na vodovod nebo kanalizaci, neprokáže-li se opak.

  (4) Vlastník vodovodní přípojky je povinen zajistit, aby vodovodní přípojka byla provedena a užívána tak, aby nemohlo dojít ke znečištění vody ve vodovodu.

  (6) Vodovodní přípojku a kanalizační přípojku pořizuje na své náklady odběratel, není-li dohodnuto jinak; vlastníkem přípojky je osoba, která na své náklady přípojku pořídila.

• PO - doplňková činnost a použití RF

  24. 02. 2025

  Dobrý den,
  je možné, aby příspěvková organizace na pokrytí ztráty v doplňkové činnosti využila rezervní fond a vyrovnala tak hospodaření za celý rok na 0,- ??}

  Já netuším, co se v dané organizaci stalo a jaká bude Vaše reakce na tuto situaci. Obecně se uvažuje tak, že by doplňková činnost neměla být ztrátová (což je diskutabilní, ale vyjděme z této premisy pro jednoduchost). Zároveň  se uvažuje tak, že by rezervní fond měl být použit k rozvoji hlavní činnosti (ne k tomu, aby se kryla ztrátovost doplňkové činnosti) - tak tolik teorie.

  Nicméně někdy se stane, že prostě doplňková činnost ztrátová objektivně je - přitom tyto důvody mohou být něaké přechodné třeba v podobě nějakého mimořádného nákladu (například v doplňkové činnosti je nějaký pronájem prostor a v roce 2024 došlo k nějaké mimořádné opravě) a v dalším období lze předpokládat zase dosažení zisku - tedy není potřeba, aby se na situaci reagovalo z Vaší strany ve smyslu diskuse, zda činnost bude dále pokračovat. Nicméně mohou i nastat situace, že daná aktivita se ukazuje jako neefektivní a dle všeho je to dlouhodobé - potom bych prvotně měl řešit zrušení této činnosti (pokud nelze předpokládat dosažení efektivity nějakými hospodářskými opatřeními). Nicméně v tomto případě tam ta ztráta prostě zůstane  - nepůjde ji jak vyrovnat třeba z budoucích zisků.

  Proč to takto popisuji:

  - když bych měl situaci té "přechodné ztráty" - a podle všech odhadů by za rok 2025 organizace již měla mít v doplňkové činnosti nějaký solidní zisk - já bych v takovém případě nechal jít organizaci do ztráty, HV roku 2024 převedl na účet 432 (ztrátu), nekryl to z fondu a očekával, že ze zisku 2025 (případně dalších let) to pokryji. Na rezervní fond bych nesahal, nicméně zároveň bych si dal pozor na to, že asi nebude "krytý" (tedy nemohu říci - "použijte celý rezervní fond na ....) - protože reálně část prostředků byla dočasně použita na krytí ztrátovosti organizace.

  - když by to ale byl jev takřka jistě trvalý (třeba nyní řešíte zrušení činnosti pro neefektivitu ...) - tam bych za sebe nechal v účetnictví ztrátu za rok 2024 s tím, že bych při rozdělování HV pokryl tuto ztrátu z RF. Vím, že mi někdo řekne, že se to nesmí - nicméně bude to jen zobrazení toho, co se stalo - prostě prostředky byly spotřebovány a není nějaká objektivně vysoká pravděpodobnost, že se ztráta pokryje z budoucích zisků (protože se třeba činnost ukončuje).

  To, co uvádíte jako řešení - tedy zaúčtovat třeba MD 413/Dal 648 ještě v roce 2024 do doplňkové činnosti - zase spousta lidí řkekne, že se to nesmí. Já bych k tomu byl třeba rezervovanější - nechtěl bych, aby to PO udělala, nicméně pokkud to udělala, tak se vlastně přiblížila tomu řešení, které popisuji pod tou druhou odrážkou. Takže já bych ijm to až tak nevytýkal, spíše bych se s nimi bavil v tom smyslu, že bych pro přístě preferoval jiné řešení (a doufal, že již přístě nebude a to zdrojové účtování u fondů se již konečně zruší).

  Nicméně na co bych plně zaměřil svou pozornost by byly důvody této ztráty, zda je to trvalejší, zda je to efektivní činnost a pokud není a má charakter skutečně doplňkové činnosti (protože nějaké školy třeba maí v doplňkové činnosti pronájmy tělocvičen pro spolky za zvýhodněné podmínky a to na základě požadavku obce - no ale potom by to spíše měla být hlavní činnost ...), která je volitelná, tak bych řešil, jak ji ukončit.  Toto doporučuji jako to základní ádro diskuse, než zda bylo správné zaúčtovat MD 413/Dal 648.

• Územní plán

  24. 02. 2025

  Dobrý den,
  v majetku na účtu 019 vedeme územní plán. Nyní máme smlouvu o dílo na změnu č. 1 Územního plánu.Cena za vyhotovení díla je 514 250,- Kč.
  Obsah změny ÚP: 1) ÚP bude převeden do jednotného standardu. 2) Problémy k řešení ÚP- dopravní závady, hygienické závady, střety v území.3) Prověření plošného a prostorového uspořádání zastavěného území aprověření možných změn, včetně vymezení zastavitelných ploch. 4) Požadavky na prověření vymězení ploch a koridorů. 5) změna zohlední připravované komplexní pozemkové úpravy v obci.
  Na změnu ÚP obdržíme dotaci z kraje. Prosím o radu jak celé účtovat. Děkuji}

  Já bych to klidně celé účtovala jako provozní náklad, účet 518 s pol. 5169, pokud kraj nebude trvat na investiční dotaci. Např. u  standardizace, kterou lze svým způsobem považovat i za TZ, je i investice možná. Neberte to jako univerzální radu, ale v tomto případě se můžete rozhodnout s ohledem na druh dotace. Pokud bude rozhodnutí na vás, volila bych neinvestici.

  Také je dobré zvážit všechny okolnosti - např. bod 4 - prověří se stávající území, nerozšíří se o nové? Já bych u ÚP volila TZ právě jen v případě, že se rozšiřuje o nová území. Změny stávajícího ÚP bych považovala za provozní náklad. Ale uznávám, že názory se mohou lišit, je dost subjektivní, co je změna parametrů či využitelnosti ÚP (z hlediska hledání argumentů pro TZ). 

  Doplnění odpovědi: Vzhledem k tomu, že dotace je investiční, bude postup následující:

  Fakturu(y) za zpracování změny a související výdaje budete účtovat 041/321, pol. 6119, do výše dotace je potřeba značit ÚZ (jestli kraj stanovil) a org, vlastní podíl jen org. Po nabytí účinnosti OOP zařadíte TZ 019/041 – zvýšíte cenu ÚP na jeho majetkové kartě.

  Na kartu majetku je nutné zadat dotaci od kraje, pokud je k datu zařazení závazně přiznaná – smlouva podepsaná oběma smluvními stranami. Pokud k okamžiku zařazení ÚP nebude dotace s krajem vypořádaná, zaúčtujete dohadu dotace 388/403, aby při zařazení byla dotace zachycena i účetně a mohla se začít rozpouštět.

   

• Kanalizace

  24. 02. 2025

  Dobrý den, obracím se na Vás s dotazem jak zaúčtovat pořízení studie proveditelnosti na splaškové kanalizace. V současné době probíhá výběrové řízení na zhotovitele studie. S výstavbou kanalizace se počítá v následujících letech.}

  U studií proveditelnosti je to tak padesát na padesát. Věcně to může být náklad souvisejícím s pořízením kanalizace (042), ale i provozní náklad (518, pol. 5166). Rozhodněte se podle toho, nakolik je rozhodnuto o pořízení kanalizace. Jestli je studie podkladem pro to, že se bude rozhodovat, zda se kanalizace bude budovat či nikoliv, volte provozní náklad. Pokud je realizace kanalizace schválena a studie slouží jen k rozhodnutí jakým způsobem, odpovídá to již výdaji souvisejícímu s pořízením kanalizace. 

• Finanční dar

  23. 02. 2025

  Dobrý den, máme uzavřenou smlouvu o poskytnutí finančního daru Policii ČR ve výši 5.000,--. Tento dar bude podle smlouvy využit na vytvoření tomboly na ples. Jaký mám zvolit paragraf a položku? Děkuji}

  Asi to bude bez vypořádání, poskytnutí proto zaúčtujte zápisem 572 MD/ 231 D, odpa 3900, pol. 5311. Paragraf volíme podle účelu daru, nikoliv podle činnosti příjemce. 

• obecní obchod

  21. 02. 2025

  Dobrý den, mám dotaz ohledně obchodu. Zastupitelstvo obce se rozhodlo provozovat obchod se smíšeným zbožím a potravinami, jako obecní. V současné době jsme neplátci DPH a zajišťujeme rozšíření živnosti na tuto činnost. Můj dotaz směřuje na to, jak o tomto obchodě účtovat , já myslela jako vnitřní obchod par.2141. Bohužel zatím nemáme pořádně představu o obratu, předpokládáme však, vzhledem k velikosti obce, že to bude do 3 mil. za rok. Pokud to tak bude, budeme se muset nejspíš muset stát plátci DPH. Jsme povinni tento provoz obchodu vést jako hospodářskou činnost?
  Pro provoz obchodu budeme zřizovat svůj vlastní BU, na který převedeme 500 tisíc Kč na prvotní náklady (nákup zboží, vybavení prodejny, náklady na mzdy a energie). Jak budu o tom příjmu v rámci rozpočtového opatření účtovat? Pak samozřejmě budeme muset účtovat příjem za tržby z prodeje, to by jste mi prosím také poradili? V rozpočtu s tím nebylo vůbec počítáno , neboť paní co měla obchod v nájmu dala výpověď v lednu. Děkuji za pomoc}

  Dole doplnění...

  Provoz obchodu můžete vykazovat v rámci hlavní činnosti. Zkusím krátké vysvětlení - pokud provádíte hospodářskou činnost, tak v případě, že není ekonomicky efektivní, tak s ní máte skončit. Nicméně ve Vašem případě tomu tak není - pokud správně chápu, zastupitelstvo chce udržet v obci obchod (to je hlavní cíl) -a to v i v situaci, kdy by tento obchod byl případně ztrátový. Takže si myslím, že zařazení do hlavní činnosti je naprosto korektní. Podotýkám, že žádný předpis nestanoví, že pokud je něco ziskového, že to musí být hospodářská činnost.

  Paragraf 2141 je v pořádku.

  Vedení dalšího bankovního účtu nebo pokladny nic nebrání, i kniha došlých faktur může být samostatná. Pokud byste ho měli v rámci hlavní činnosti, převedete si peníze na nový bankovní účet jenom položkami 5345 a 4134.

  Nákup zboží budete účtovat klasicky MD 131 / Dal 321 a zařadíte si to na sklad MD 132 / Dal 131 (nevím, jak to budete mít se skladovým programem či jak zboží budete evidovat ...). Samozřejmě i pro platbu tohoto nákupu to bude 5138, par. 2141.

  Nákup vybavení - asi něco bude DDHM - tedy MD 558  / Dal 321 (a k tomu MD 028/Dal 088), u drobnějších věcí do 3 tis. kč jen 501 MD /321 D, případně něco navedete ještě na 902. Záleží na vaší vnitřní směrnici o evidenci majetku. Položka 5137 nebo 5139, par. 2141.

  Náklady na energii i na mzdy budete účtovat také stejným způsobem jako byste účtovala, pouze s par. 2141.

  Příjem tržeb z prodeje budete účtovat 231 MD par. 2141, pol. 2112 / 604 a vyřazení prodaného zboží 504 MD / 132 D. 

  Na druhou stranu - u obchodu se hodně nakupuje zboží, to vedení v hlavní činnosti je o dost pracnější a navíc problémy s rozpočtem - zvednou se tržby - potřebujete nakupovat, není krytý výdaj a pod. Ve VHČ je účtování o hodně lehčí - lze jen 5xx/321, 321/241, tržba 241/602 případně s 343. Ohledně účtování o zboží lze i způsobem B, rovnou přes 504, ale pak aktivovat sklad na základě inventury. Sklad je největší problém kvůli kontrole korunou, ta se musí dělat, tj. u všeho zboží evidovat dvě ceny, nákupní i prodejní i správně ocenit. Něco o kontrole a problémech s obchody posílám do mailu - mám k tomu článeček. 

  Ještě ta půjčka na prvotní nákupy, kdyby bylo VHČ: 

  Neevidujeme jako půjčku, je to v rámci jedné účetní jednotky. Vede se jen přes peníze na cestě: 

  262/231 6330 5341 - převod na VHČ - rozpočtuje se. Příjem na VHČ: 241/262

  Z peněz na VHČ, si zase kdykoliv můžete vzít peníze zpátky a lze i rozpočtovat: 

  262/241 a příjem na ZBÚ 231 6330 4131MD/ 262 D. Rovněž lze 4131 rozpočtovat. 

• Žádost o radu - účtování dotace na FVE

  21. 02. 2025

  Dobrý den, moc Vás prosím a po telefonické domluvě posílám dotaz. Jsem nová účetní, včera jsem měla audit a zjistili mi špatné účtování dvou dotací. Musím to dnes opravit a ještě dnes odeslat opravenou uzávěrku. S IT jsem domluvená, ale vůbec si teď v nervech nevím rady.
  
  Posílám Vám rozhodnutí o dotaci a všechno, co jsem účtovala, můžete mi prosím poslat podrobný popis, jak mám co zaúčtovat? Přílohy posílám na email.
  
  Auditorky mi říkaly, že musím faktury rozúčtovat na vlastní náklady a dotaci, vůbec nevím....
  
  Dotaci na chodník ani FVE jsme ještě neobdrželi, musím vše zaúčtovat i na 388 k závěru roku...}

  FVE

  ÚZ k dotace ze SFŽP OP MOdernizačního fondu je 90504. Nástroj 171, zdroj 5.

  Podle rozhodnutí, které bylo vydáno měla být dotace ve výši 985.844,07 Kč, ale smlouvou byla snížena na 836.876,59 Kč. Celkové způsobilé výdaje jsou 1.312.967,56 Kč. Vychází mi to, že dotace je 63,74 % ZV. 

  Takže, když to vezmu od začátku. Pokud máte rozhodnutí o poskytnutí dotace, tak byste měla účtovat na podrozvahu podmíněnou pohledávku zápisem 915 (955) MD / 999 D ve výši dotace. Na základě smlouvy je upřesněna dotace ve výši 836.876,59 Kč.

  Většinou bývá v podmínkách dotace, že je třeba sledovat a účtovat dotaci odděleně. Pomáháme si právě tou org. Jenom informace, aby jste si ji popřípadě doplnila ke všem účetním případům, které se týkají dotace. 

  Značení a rozpočítání faktur. Měla bych postupně rozpočítávat faktury uznatelných nákladů v procentním podílu dotace, až do max. výše dotace. V souhrnu byste tedy pod ÚZ 90504, nástrojem 171 a zdroj 5, popř. org. měla mít náklady ve výši 836.876,59 Kč. Zbytek nákladů jsou vaše vlastní, ty budete mít zaúčtované pouze pod org.. Takže přeúčtujte jednou částkou interním dokladem a rozpočítání uveďte pouze ručně na faktury. Vzala bych ty 3 největší a postupně rozpočítala, do max. výše dotace. 

  K 31.12. byste také měla účtovat časové rozlišení vynaložených uznatelných nákladů v procentním podílu dotace,  zápisem 388 MD / 403 D v max. výši dotace. 

  Jenom malá poznámka, celá FVE by měla být TZ budovy, viz nedávný dokument, který jsme k tomu zpracovali. 

  Pokud byste měla ještě nějaké upřesňující dotazy, obraťte se rovnou na mail: jitka@obecuctuje.cz

• Účtování dotace chodník

  21. 02. 2025

  Dobrý den, moc Vás prosím a po telefonické domluvě posílám dotaz. Jsem nová účetní, včera jsem měla audit a zjistili mi špatné účtování dvou dotací. Musím to dnes opravit a ještě dnes odeslat opravenou uzávěrku. S IT jsem domluvená, ale vůbec si teď v nervech nevím rady.
  
  Posílám Vám rozhodnutí o dotaci a všechno, co jsem účtovala, můžete mi prosím poslat podrobný popis, jak mám co zaúčtovat? Přílohy posílám na email.
  
  Auditorky mi říkaly, že musím faktury rozúčtovat na vlastní náklady a EU, vůbec nevím....
  
  Pošlu ještě 2. dotaz k dotaci na FVE}

  Dotace MMR na chodník

  Nejprve k ÚZ. Máte dotaci financovanou pouze z EU, žádný SR. Proto použijete jenom ÚZ 17519 pro přímé způsobilé náklady dotace a ÚZ 17085 určený pro nepřímé náklady. Nepřímý výdaj se vždy musí označit neinvestičním ÚZ (dotace na něj patří na neinvestiční příjmovou položku, ve vašem případě 4116 a může být čerpán i na investiční výdaj. Podle MF můžete i nepřímý výdaj, je-li svým charakterem investiční, účtovat na účet 042 a dotaci na něj tedy na účet 403. To máte účetně správně. Nástroj 149 a zdroj 5. Většinou bývá v podmínkách dotace, že je třeba sledovat a účtovat dotaci odděleně. Pomáháme si právě tou org. Jenom informace, aby jste si ji popřípadě doplnila ke všem účetním případům, které se týkají dotace. 

  Podle fin. plánu uvedeného v rozhodnutí máte přímé výdaje ve výši 780.621,-- Kč.  Musíte vyjít z přímých výdajů, které vychází z rozhodnutí. Ve vašem případě je projekt nákladnější, než je vyčísleno ve finančním plánu projektu (v rozhodnutí), tak předpokládám, že způsobilé výdaje z rozhodnutí se uskutečnily. Takže je potřeba si rozpočítat právě ty přímé výdaje v procentní podílu, abyste věděla, jak rozpočtítat tu fakturu. 

  95% z 780.621,-- Kč, je 741.589,95 Kč, což je vlastně přímý způsobilý výdaj a 5% je 39.031,05 Kč jsou vlastní zdroje.

  Takže, když to shrnu ten přímý výdaj - práce byste měla účtovat s ÚZ investičním a nástrojem a zdrojem.

  Pro postupné značení nepřímých výdajů, musíme určit nejprve správné procento dotace na nepřímé výdaje, dotace na nepřímé výdaje má totiž vazbu na hodnotu přímých výdajů, takže v porovnání se skutečně vynaloženými nepřímými výdaji může skutečné procento nabývat různých hodnot - to je důležité pro značení i pro dohady. Přesto je dotace na ně fixní - paušálně odvozená z hodnoty přímých výdajů. 

  Nepřímé výdaje jsou dle rozhodnutí ve výši 54.643,47 Kč. Nepřímé výdaje jsou určovány paušálně z hodnoty přímých výdajů. Ve Vašem případě jsou nepřímé výdaje 7 % výdajů přímých a jak jsem psala výše, předpokládám, že způsobilé výdaje z rozhodnutí se uskutečnily. I tady je potřeba rozpočítat ty nepřímé výdaje v procentním podílu.

  95% z 54.643,47 Kč je 51.911,30 Kč, což je vlastně nepřímý způsobilý výdaj a 5% je 2.732,17 Kč.

  Takže, když to shrnu ten nepřímý výdaj - zpracování žádosti byste měla účtovat s ÚZ neinvestičním a nástrojem a zdrojem.

  A k značení faktur. Měla byste postupně rozpočítat každou fakturu způsobilých výdajů dotace do max. výše dotace. Je potřeba jen ohlídat, aby celá faktura byla způsobilým nákladem, pokud by v tom byly i nějaké náklady nezpůsobilé, musela by se procenta počítat pouze z těch způsobilých (nezpůsobilé výdaje byste neznačila vůbec nebo jen org). 

  Děláte to dodatečně, takže bych rozpočítala pouze fakturu na úpravy komunikace ve výši 1.118.928,84 Kč. Tedy pokud jsou v ní pouze způsobilé náklady. Ale předpokládám, že stavební práce (úpravy) budou způsobilé náklady. Nezpůsobilé náklady budou náklady za žádost o dotaci nebo administrativní náklady.

  Takže pokud budete rozpočítávat pouze výše zmiňovanou fakturu, tak byste měla mít označenou na ÚZ 17519, nástroj 149 a zdroj 5 a org. částku ve výši 741.589,95 Kč a zbytek ve výši 377.338,89 Kč jsou vlastní náklady, značit např. org. 

  Rozpočítání nepřímých výdajů na faktuře za zpracování žádosti ve výši 67.000,-- Kč. 51.911,30 Kč s ÚZ neinvestičním 17085 a nástrojem 149 a zdrojem 5. Zbytek ve výši 15.088,70 Kč jsou vlastní náklady. 

  Když si uděláte kontrolu, tak součet 51.911,30 Kč (nepřímé náklady) a 741.589,95 Kč (přímé náklady), tak vám dá výši dotace 793.501,25 Kč. 

  Vypadá to, že úpravu komunikace ještě nemáte uvedenou do užívání. Tak byste k 31.12. měla také účtovat o časovém rozlišení, zápisem 388 MD / 403 D ve výši té dotace. 

• Náklad k vyúčtování nájemníkům

  21. 02. 2025

  Obec bude provádět rekonstrukci plynové kotelny v bytovém domě. Je rozhodnuto, že to bude oprava (výměna kotlů a rozvodů) asi za 1 mil. Kč. ZO schválilo, že to nájemníci zaplatí ve vyúčtování ve 3 letech. Prosím o radu, jak se toto řeší a zaúčtuje. Veškeré náklady na kotelnu nájemníkům předepisuji na účet 311 a k 31.12. se zúčtují. Teď tedy předepíšu celou částku, zúčtuje se 1/3 a zbytek zůstane na 311? Děkuji.}

  Poskytování služeb a jejich vyúčtování je dle zákona 67/2013 Sb., kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty. Úplně si nejsem jistá, že výměnu kotlů a rozvodů by měli nájemníci zaplatit ve vyúčtování. Samozřejmě záleží i na smlouvě, ale troufnu si říct, že by tento náklad měl jít za majitelem nemovitosti a né za nájemníky. Nikdy jsem se z ničím podobným nesetkala. Ale když pominu tuto část, tak se bude jednat o dlouhodobou pohledávku, účet 469, kterou předepíšete a budete tedy umořovat po dobu 3 let. 

  Můžete si tvořit účetní rezervu ke krytí neočekávaných nákladů a měla by splňovat dané podmínky. Účetní rezervy se nesmí tvořit na investice, jen na provozní náklady, což se vás týká. K rezervám je na stránkách obecuctuje.cz zpracován materiál Účetní rezervy - výklad. Od str. 10 je popsána rezerva na opravu dlouhodobého majetku. 

  Ing. Nejezchleb ještě "koukal"  a toto doplnil: 

  Jaké jsou teoretické možnosti:
  a) je to součást domu (podle práva určitě), nezapočítává se to do ceny tepla (já ani nevím, zda jim teplo účtují) - potom toto musí být nájemným - tedy muselo by dojít k úpravě nájemného na základ nějakých dodatků smluv .. Upozorňuji, že k tomu zmiňují i rozvody po domě - tam je to již naprosto jednoznačně něco, co nemůže jít do ceny tepla - tedy je to nájemným..
  b) řeknu, že ten kotel je technologií vstupující do ceny tepla (vím, že je to někdy sporné) - potom ale máme nějakou cenovou regulaci ERU. No a pokud to bude nový kotel vyměněný za původní, tak v této variantě za mne investice - a minimální doba odepisování je u kotlů podle ERU pro ceno regulaci 15 let - tedy mělo by se do ceny tepla rozložit minimálně na 15 let.
  Takže tady jde podle mne skutečně o to, co to vlastně budou účtovat. No a upozorňuji, že pokud by to byla oprava - tak tam má jít v roce opravy - samozřejmě pokud by to bylo rezervou, tak ta jde do ceny tepla podle výměru ERU dát - ale logicky pokud se to má rozložit na 3 roky, tak by plánovaná oprava měla být až za 4 roky ...

• DPH u plateb za kontejnery na textil

  21. 02. 2025

  Dobrý den, od letošního roku bude město platit firmě za umístění kontejněrů na textil. Je možné si u těchto plateb uplatnit odpočet DPH?}

  Platí obecná odpověď - abyste měli nárok na odpočet DPH, musíte prokázat souvislost se zdaňovanou činností. Pokud jsou to kontejnery k tomu, aby tam občané ukládali odpad (a tito občané za to platí poplatek, který není předmětem daně) a jiný související příjem zde nemám (což úředpokládám tak na 98,5%), tak nárok na ospočet DPH není.

  Například platba EKO-KOm se sběru odpadního textilu netýká (EKO-KOm se zabývá pouze obaly).

• DPH

  21. 02. 2025

  Dobrý den, prosím o komentář ke změně odstavce 4 paragrafu 5 zákona 461/2024, kterým se mění 235/2004 sb. o DPH, znamená to nějakou konkrétní změnu pro obce? Budeme i nadále vystupovat jako osoba nepovinná k dani ve věcech stavebních a montážních prací v oblastech, kde nevykonáváme ekonomickou činnost - výstavba školních prostor, opravy komunikací, chodníků apod. Děkuji}

  Dne 18. 2. jsem odpovídal obdobnou otázku - takže asi kolem této textové změny vznikl určitý neklid. 

  Já k tomuto mám následující názor:

  a) textová změna v §5 odst. 4 ZDPH je pouze formální bez věcného dopadu na reálnou činnost USC. Ostatně takto to i prezentue důvodová zpráva - viz moje odpověď z 18. 2., kam jsem výňatek z důvodové zprávy korípoval. Jde totiž o to, že vymezení výkonu veřejné správy je otázkou zejména judikatury ESD - náš zákon se dané principy pouze snaží opsat, no a tady k věcné změně chápání nedošlo. Pokud se bavíme se zástupci MF či GFŘ o věcné charakteristice pojmu "výkon veřejné správy", neřešili jsme žádnou změnu mezi rokem 2024 a 2025. Jediné co se v této oblasti řešilo bylo to, že se do důvodové zprávy výslovně uvedly příspěvkové organizace jako subjekty, které potenciálně mohou realizovat činnosti v oblasti výkonu veřejné správy. 

  b) á si ale myslím, že tady právě v těch věcech, na které narážíte ve svém dotazu, je to zejména o chápání rozdělení činností u USC. Totiž velká část lidí má "zejdnodušené" chápání rozdělení činností u USC a říká, že obce buď dělají výkon veřejné správy nebo ekonomickou činnost. To ale rozhodně není pravda - tradičně uvádím jednoduchý příklad - pokud obec postaví tělocvičnu a vypůjčí i třeba Sokolu, tak se beze sporu nejedná o výkon veřejné správy (nenaplním charakteristiky výhradnosti, zvláštního pověření k dané činnosti ...), ale není to ani ekonomickou činností, neboť nenaplním charakteristiku předmětu daně (zde není poskytnutí za úplatu). Tedy při nakládání s takovou tělocvičnou nejednám jako osoba povinná k dani (není určena do okruhu mých ekonomických činností). To ale vůbec nesouvisí s §5 odst. 4 (protože ten vymezuje pouze určitý speciální okruh činností, který by obecně spadal pod předmět daně - protože je identifikovatelné plnění a platba, nicméně je tam speciální režim právě pro veřejnoprávní subjekty). Takže pokud obec opravuje chodníky, komunikace apod. - jedná se o nakládání s majetkem nesouvisejícím s ekonomickými činnostmi USC (a fakt ani neřeším, jaká je přesně definice výkonu veřejné správy) a vy stále nejednáte jako osoba povinná k dani.