Neregistrovaní uživatelé mají přístup pouze k odpovědím na dotazy odeslané za posledních 12 měsíců. Pokud chcete mít přístup ke všem odpovědím na dotazy nebo posílat vlastní dotazy, je potřeba se registrovat, případně se přihlásit.
Pro výpočet cestovného potřebuji z technického průkazu údaj o průměrné spotřebě. Co dělat, když tam tento údaj chybí? TP vám pošlu na email.
Je tam jen údaj spotřeba paliva 104/4.0. Když jsem se dotázala autorizovaného prodejce pro Volkswagen, tak je to prý množství vytvořeného CO2 na 100 km a za lomítkem je spotřeba daného motoru. Průměrná spotřeba se prý již v TP neuvádí. A teď nevím, jak dále postupovat.
Děkuji za odpověď.}
Dobrý den, jak již psala kolegyně, není to oblast naší činnosti. Buď se průměrují uvedené spotřeby, ale Vy je tam opravdu napsané jasně nemáte, ale podívejte se do bodů V.7 (tam je nějaký údaj 104/4.0) a 17 (tam je napsáno 136/2014 W), tam se o nějaké spotřebě hovoří, rozluštění údajů už je pak techniká otázka, nebo zkuste pohledat na internetu.
Dotaz Vám nepočítáme.
Dobrý den, prosím o vysvětlení ohledně sestavování rozpočtu. Nějak jsem se do toho zamotala ….
1. Pokud se sestavuje i schvaluje rozpočet na rok 2024 v roce 2023, může být schodek rozpočtu maximálně ve výši zůstatků na běžných účtech k 31. 12. 2022 ?
2. Pokud se sestavuje i schvaluje rozpočet na rok 2024 až v roce 2024, tedy v rámci rozpočtového provizoria, může být schodek rozpočtu maximálně ve výši zůstatků na běžných účtech k 31. 12. 2023 ?
3. Pokud je rozpočet schválen s maximálním možným schodkem, tedy až „nadoraz“, ale v průběhu roku dojde k vyšším příjmům – např. k výběru vyšší daně z nemovitosti, a zůstatek na běžném účtu je vyšší než byl k 31. 12. při sestavování rozpočtu – je možno rozpočtovým opatřením navýšit rozpočtový schodek, např. do výše zůstatku na účtu k poslednímu dni měsíce před schválením rozpočtového opatření ? Nebo se stále přihlíží jen k zůstatku na konci roku ?}
1. Ne, odhaduje se zůstatek k 31.12.2023 - pak by se musel přes RO rozpočet v roce 2024, když by byl odhadovaný schodek vyšší než následná skutečnost, kdyby odhad nižší, tak se RO dělat nemusí - jde o položku 8115 + (MD - tj. zapojení úspor do rozpočtu, peníze ubudou.
2. Ano, a pozor na zůstatky fondů (236)- ty se smějí zapojit do výdajů jen v souladu s plánem čerpání fondů, které musí souhlasit na schválené statuty peněžních fondů.
3. Když máte vyšší příjmy, tak se dělá RO tak, že se navýší příjmy a proti tomu výdaje, není to vůbec potřeba řešit přes financování. Ohledně financování , tj. položky 8115 se stále po celý rok přihlíží k zůstatku na konci roku. Mimo položku 8115 je třeba možné navýšit financování při převody např. z TV - příjem položka 8117 a proti tomu výdaje na třídě 5 a 6.
Stačí takto?
V minulém měsíci jsme opravovali místní komunikace (penetrační makadam) v extravilánu ve vlastnictví obce. Na některých úsecích se nově vybudovaly zpomalovací prahy (vyvýšená část jako boule), kvůli rychlosti. Teď bychom ta nebezpečná místa chtěli označit dopravními značkami. Jedná se celkem o 6 sloupků včetně značek. Jak zaúčtovat tyto dopravní značky? Jako materiál ? Celková cena je 21.613 Kč s DPH. děkuji}
Dopravní značky se neevidují jako samostatný majetek, jsou nedílnou součástí komunikace. Když jsou pořizovány samostatně bez osazení, tak účet 501 s pol. 5139, když rovnou i se službou jejich osazení (zabetonování), tak pol. 5171 a účet 511 (někdo volí i účet 518 s pol. 5169).
Ani zpomalovací pruhy se zpravidla nedávají jako nějaké TZ - tj. lze je dát jako materiál, s prací i jako opravu komunikace - oni zde i nejsou ve smyslu nějakého přidaného zařízení, ale jak píšete - jako vyvýšeniny z materiálu komunikace, takže tam je součást ceny komunikace (případně její opravy) úplně v pořádku.
Můžete mi prosím nastínit rozdíly ve výrobě tepla a rozvodu tepla prostřednictvím ÚSC (odbor nebo organizační složka) a nebo prostřednictvím s.r.o.
Město má fungující s.r.o. od roku 2006 právě na tyto činnosti - výroba tepla, rozvod tepla. S.r.o. má v základním kapitálu vloženy dvě kotelny.
Vznikají určité pochybnosti o tom, že by bylo možná lepší či ekonomicky výhodnější provozovat kotelny městem, vyrábět teplo, dodávat ho do obecních bytů, popřípadě do SVJ, družstev apod.
Nevím, zda tyto činnosti považovat za hlavní činnosti či hospodářské ??
Úkol od vedení města zní: sepsat ekonomické rozdíly mezi provozováním výroby a rozvodu tepla, které zajištuje nyní s.r.o dle zakladatelské listiny a tím, kdyby stejnou činnost zajišťovalo město - ekonomické souvislosti jako daně, odpisy, investice, zisk, konkrétní rozdíly u všech položek, apod.
Domnívám se, že to nejsme schopni zpracovat, neboť nám chybí znalosti o účtování a daňové problematice s.r.o. a připadá nám to spíše jako úkol pro daňového poradce.
Tak jsem vás chtěla požádat jako odborníky alespoň o nastínění zásadních rozdílů, což by nám velmi pomohlo.
Děkujeme předem za odpověď.}
Tady se obávám, že budu schopen pouze navést na několik oblastí, kterých by bylo dobré si všimnout (jinak těmto oblastem se věnuji, nicméně to se skutečně musí řešit případ od případu podle konkrétní situace).
Zkusím to, co jsou klíčové oblasti:
- oblast daně z příjmů - v současné situaci, kdy obec je příjemcem své daně z příjmů je samozřejmě výhodou, kdy tuto činnost provádí obec (pokud jsem viděl výkazy toho s.r.o. za roky 2021 a 2022 tak tam byla daň 132, respektive 146 tis. Kč). Takže tady v té oblasti je to jasné - samozřejmě podmíněno současným RUD
- oblast DPH - u ní je to ale mnohem složitější (a zároveň upozorňuji, že je to zpravidla významnější téma než daň z příjmů). Zkusím jen několik témat:
* pokud byste najednou realizovali třeba 12 mil. Kč výkonů za teplo, tak by se Vám mohl silně zlepšít na obci koeficient oproti současnému stavu. No a otázkou je, zda a případně v jakém rozsahu uplatňujete odpočty koeficientem (a tady to v určitých sutuacích je úplně jedno, nicméně v jiných případech to může být hodně významné téma)
* musíme také hodně řešit, kam se to teplo dodává - totiž pokud by to bylo třeba i do objektů provozovaných Městem, kde by bylo poskytováno osvobozené plnění Městem (typicky třeba do kulturního domu provozovaného Městem), mohlo by zapojení kotelen pod Město právě vést k tomu, že u tepelného hospodářství nebude plný nárok na odpočet - ale zase třeba koeficient, případě i poměr. A tady záleží na tom, s jakým koeficientem se pracuje .... (odhaduji, že by to mohla ve výsledku být výrazná nevýhoda)
Aby toho nebylo málo, tak když již toto řešíte, ono by se mohlo třeba také uvažovat o spojení ne s Městem, ale Technickými službami (příspěvkovou organizací). Berte to jen jako poznámku - i tato varianta by měla nějaké daňové dopady.
A ještě na závěr jedna důležitá věc - i když bychom došli k tomu, že by se nám nyní jevilo třeba jako o něco lepší provozovat tepelné hospodářství pod Městem, tak se musí ještě řešit transakční náklady (včetně daňových) související s tím, že by se majetek musel nějak dostat na Město.
Víc asi k tomu neumím nyní sdělit - toto jsou přesně projekty, kdy nelze dát obecný návod, ale řeší se každý jednotlivý případ.
Ještě z hlediska vykazování - u Města si dokáži oředstavit obě varianty - jak hlavní tak i hospodářskou činnost - to již podle rozhodnutí zastupitelstva.
Jaká bude sazba DPH u opravy geigru a opravy venkovních světel na bytovém domu?}
Pokud je to bytový dům a je to třeba osvětlení vchodu ... - tak za mne jednoznačně 12 %. Geigry u okapů z bytového domu - tam je to jednoznačné - 12 %.
Ráda bych se zeptala na zaúčtování vratky dotace. V roce 2023 jsem obdrželi dotaci 500.000,- Kč na kulturní akce od Středočeského kraje. Koncem roku 2023 došlo k vyúčtování. Letos jsme zjistili, že vyúčtování bylo chybné a vzhledem k tomu, že jsme překročili příjmy, měli jsme celou dotaci vrátit. S krajem jsme se dohodli na opravě závěrečné zprávy a vratce v letošním roce. Vzhledem k tomu, že mám vyúčtováno loni, účtovali bych nyní 672/348 a 348/231 ÚZ 6402-5366. Nejsem si ale jistá tím účtem 672. Neměla bych účtovat přes 408, když máme významnost 260.000 Kč?}
Účtujete správně. Ohledně volby účtu 408 nebo 672 uvažujete správně, pokusím se Vám to vysvětlit na Vaší situaci. V okamžiku, kdy jste vloni účtovali zápis vypořádání 348/672 prokazatelně chybně - k datu účtování jste věděli/měli vědět, že nárok na dotaci není, tak použití účtu 408 má logiku jako oprava chyby.
Účet 672 by se použil v případě nové skutečnosti, kdybychom na to nahlíželi tak, že v dobré víře se nárokovalo vše, poskytovatel nakonec neuznal.
Volila bych spíše účet 408 (a opravu popsat do přílohy závěrky), myslím, že tak, jak to popisujete je to již spíše oprava chyby, sami píšete, že vyúčtování bylo podáno chybně - rozhodují skutečnosti k datu, kdy se účtovalo, tzn. účet 672 by se volil např. v situaci, kdy byste k datu vyúčtování neměli ještě informaci o tom, že nárok je neoprávněný - Vy jste informaci ale měli, jen se chybně do vyúčtování nepromítla (opomnělo se to).
Ale upozorňuju, že u dotací bývá diskutabilní, kdy je to ještě rozdíl od dohady, kdy oprava chyby, dost záleží i na argumentech, ve Vašem případě bych ale přiznala chybu, která prokazatelně ve VH nastala.
Dobrý den, měla bych dotaz ohledně DPH.
Firma bude stavět v obci vodovodní a kanalizační přípojky ke stavbám(část rodinné domy, část stavby k rekreaci). Firma bude fakturovat obci a obec přefakturovávat občanům. Vše si myslím, že bude v režimu přenesené daň. povinnosti. A teď dotaz, může obec vůči občanům použít sazbu 12% nebo 21% podle druhu stavby? A může ikdyž nestaví, ale pouze přeúčtuje stavební
práce? Řešíme sazbu kvůli přijetí zálohy od občanů na tyto přípojky. Děkuji}
Za mne určitě může (respektive má) - a bude skutečně dávat 12 % nebo 21 % podle druhu stavby. Na tom by nic nemělo změnit to, že fakturace bude ve výši nákladů, které s tím obec měla. Souhlas, že firma obci bude fakturovat v PDP.
Dobrý den, obec je plátcem DPH, plánuje prodej zemědělské budovy včetně stavebních parcel (zastavěná plocha a nádvoří). Nemovitosti pořízeny 30.8.2018 od neplátce DPH, takže DPH na vstupu nebylo uplatněno. Bude prodej osvobozen od DPH nebo bude podléhat odvodu DPH 21%?
Děkuji za odpověď.}
Děkuji moc za zaslání upřesnění.
Je to skutečně trochu na hraně, nicméně podle snímků tam budovy jsou (byť staré a asi fakticky ke kompletní rekonstrukci ...) - hodnotil bych to tak, že se jedná o dodání pozemků a stavby, která není novostavbou (pozemky ve funkčním celku s touto stavbou) - tedy volil bych režim osvobozeno od DPH.
Naše město uzavřelo realizační smlouvu o dílo na provedení stavebních prací při sanaci ekologických škod. Účastníky smlouvy na straně jedné je město a Ministerstvo financí, společně označovaní jako "objednatel" a na straně druhé společnost s r.o. jako zhotovitel. Dokončením stavebních prací bude realizováno dílo, jehož vlastníkem bude město. Cena za provedení díla je Kč 26 mil. Ministerstvo financí uhradí z této částky Kč 21 mil. přímo zhotoviteli díla, který bude vystavovat faktury přímo Ministerstvu financí. Zbývající 4 mil. Kč uhradí město. Předpokládám správně, že pořizovací cena díla k zařazení do majetku bude Kč 26 mil. a jako dotace od MF Kč 21 mil. ? A prosím o zaúčtování tohoto případu. Děkuji moc.}
Uvažujete správně. Nedávno jsme podobný případ řešili s výsledkem, že by podíl MF měl u obce skončit na účtu 403.
Pokud je předmětem investice - nějaká stavba, tak účtování takto:
042 MD/ 321 D 26 mil. Kč. Předpis transferu od MF 346 MD/ 403 D 21 mil. Kč, zápočet 321 MD/ 346 D 21 mil. Kč. Úhrada zbytku dodavateli 321 MD/ 231 D.
Kdyby to byla neinvestice, tak místo účtu 042 nákladový účet a místo účtu 403 účet 672 - to jen pro jistotu, ale hovoříte o zařazení do majetku, tak máte asi nějak majetově klasifikováno, to bez bližších informací posoudit neumím.
Jinak, jak uvádíte - zavedete do majetku v celkové PC, k tomu budete rozpouštět transfer od MF. Přes RS neúčtujeme zápočet, žádné UZ se značit nebude.
K tomu ze stránek MF:
4/2018
Jak vybraná účetní jednotka postupuje v případě nabytí dlouhodobého majetku nebo technického zhodnocení dlouhodobého majetku, kdy závazky z titulu zhotovení předmětného majetku hradí na základě smlouvy nebo jiného dokumentu organizační složka státu, která nemá příslušnost hospodařit s předmětným majetkem, a to včetně vykázání v PAP?
V uvedeném případě se jedná o přijatý investiční transfer, kdy účetní jednotka účtuje o nabytí majetku na stranu MÁ DÁTI syntetického účtu 041 – Nedokončený dlouhodobý nehmotný majetek, resp. 042 – Nedokončený dlouhodobý hmotný majetek, kdy v Části IV PAP použije typ změny podle charakteru transakce, zejména typ změny „nákup-nový“ (402), nebo „technické zhodnocení“ (412), se souvztažným zápisem na stranu DAL syntetického účtu 403 – Transfery na pořízení dlouhodobého majetku, kdy v Části IX PAP použije typ změny „investiční dotace“ (968), v Části X PAP vykáže jako partnera aktiva/pasiva organizační složku státu a v Části XII PAP vykáže jako partnera transakce také organizační složku státu.
Město obdrželo od AOPK náhradu újmy za omezení lesního hospodaření v přírodní památce. Poslali jsme žádost o způsob zaúčtování přímo na AOPK, ale nikdo se samozřejmě neobtěžoval ani odepsáním NEVÍME. Takže se tímto dotazuji na ÚZ, položku a protiúčet a předem děkuji za odpověď,}
K účtování dotací z AOPK máme aktualitu z 12.6.2024. Odkaz na metodiku:
Pokud se jedná o případ na první straně - újma dle § 58 zákona o ochraně přírody a krajiny, pak je tam postup pro obce tento: 346/672, 231/346, pol. 2324.
Chci poprosit o radu při zaúčtování bezpečnostních opatření u MŠ, zda lze vše zařadit jako TZ. Jde o vybavení jednotlivých tříd a to každou třídu jinak. Jedná se o instalaci bezpečnostního signálu napojeného na další složky, neprůstřelných dveří, neprůstřelné desky na ochranu vnitřního okna, která vypadá jako tabule a o ochranu přízemních oken stejnou deskou, jako ty tabule, jen budou menší a budou mít rozměr přesně na okno. V některých třídách dojde k dozdění dveřního rámu a k posunu zásuvek.
Dle informací budou všechny prvky spojené s budovou a dají se odmontovat.
Vyčetla jsem z dotazu 2.12.2016, že jako argumentace pro TZ je rozšíření účelu - tj. vyšší zabezpečení.}
Účtovala bych jako TZ. Určitě ty zásahy typu zabezpečení oken a dvěří. Jako samostatnou věc zařaďte teoreticky nějaké zařízení s SW, které plní funkci zabezpečovacího systému (do 40 tis. Kč účet 028, nad 40 tis. Kč účet 022) - zařazujeme takto např. čidla pohybu apod., tam je většinou i dost jiná životnost, než budova, tak spíše z "praktického" hlediska raději oddělit ten bezpečnostní signál. Nevím, co přesně tím máte na mysli, technologická část plnící účel stavby může jít do ceny budovy. ale jak říkám, problém je s odpisy, pak totiž správně má být nastaveno komponentní odpisování, proto může být vhodnější oddělená evidence technologické části budovy.
Jinak je smutné, že doba se vyvíjí tak, že jsou podobné věci spíše již nezbytnou sobečástí k plnění "bezpečné" funkce stavby.
Samostatně e-mailem zasílám doklad účtování org. k dotaci PRV ze SZIF a zařazovací protokol traktoru a prosím o kontrolu. Účtovala jsem dle Vámi zodpovězeného dotazu dne 15.09.2023. Org. jsem účtovala u všech použitých účtů - u SÚ 321, 042, 022 ve výši celkových nákladů projektu, u 915, 388 ve výši dotace. U SÚ 042 mám ještě orj., tak si označuju všechny výdaje k jednotlivým akcím a bez org. jsou účtovány ostatní náklady (viz zařazovací protokol). Do nákladů jsem nedávala platbu pojištění a náklady, které vzniknou s podáním žádosti o proplacení dotace.}
Dobrý den, dívala jsem se na zaslanou přílohu. Podle mě postupujete dobře, je možná zbytečně složité oddělovat u ostatních syntetických účtů (kromě 231) způsobilé náklady org a orj, nezpůsobilé jen orj, stačilo by jen u všech nákladů org s tím, že tady způsobilost řešit nutně nemusíte (a máte tedy opravdu dlouhé číslo pro org :). Jinak ohledně zařazení máte podle mě vše, co tam popisujete správně. Pro jistotu ještě uvedu následující:
- Důležité ještě je mít řadně označeny výdaje - NZÚZ ve výši dotace z EU (zdroj 5), NZÚZ ve výši podílu SR (zdroj 1), vlastní podíl jen nástroj a zdroj 1 - takto do výše celkových způsobilých nákladů, k tomu org, nezpůsobilé výdaje značit jen org, nebo orj, jak chcete.
- K datu zařazení účtujte dohadu dotace 388/403, při zařazení se dotace zadá na kartu majetku, aby bylo zajištěno rozpuštění, které máte na konci vypočítáno.
- Zápis vyúčtování dotace pak bude 346/388, jestli byla záloha, tak i 374 (472)/ 346, ale to jste si asi již dohledala...
Při vyúčtování přeplatku za energie budu účtovat na příjmovou stranu pol. 2324, musím k tomu dodržet i výnosový účet 649 nebo jiný? Nebo mohu použít -502/231 pol.2324
MAS nám platí energie v komunitním centru , není to formou dotace, účtuji správně předpis 344/649 a 231/344?}
Nejsem si jistá, jestli jsem dotaz dobře pochopila. Pokud Vám jde o přeplatek ve vztahu k dodavateli (když používáte příjmovou položku), a ne k MAS, tak v takovém případě si můžete zvolit pol. 2324 nebo minusovat výdajovou položku 515x - zvolit metodu a neměnit. Přeplatek se ale zúčtovává se zálohami, tzn. neřeší se protiúčtem 502 minus MD nebo 649 D. Vůči dodavateli máte mít zálohy na účtu 314.
Blíže k účtování viz např. videa na odkazu:
https://www.obecuctuje.cz/videa/serie/21
Ohledně MAS - jestli platí pevnou částku bez vyúčtování, pak byste účtovali příjem na účet 602 s pol. 2111 rovnou, bez účtu záloh.
Jestli platí zálohy, které se jim vyúčtují a např. jim teď vyšel přeplatek, tak nejprve se účtuje samotný předpis spotřeby komunitního centra. Můžete nechat spotřebu v nákladech na účtu 502, předpis vyúčtování konečnému subjektu se pak účtuje 311 MD/ 602 D. Nevolte účet 344, ten je podle obsahové náplně určen pro soukromé subjekty, ale pouze pro pohledávky za nimi z titulu transferů. Problém u této varianty je, že byste k 31.12. měli v případě meziročních vyúčtování účtovat dohady i za jejich spotřebu - 502/389 a zároveň 388/602.
Ve videích v odkazu výše najdete obě varianty přeúčtování - výsledkově i rozvahově (rovnou přes pohledávkový účet, tedy bez dohad).
Chceme-li si blížeji nastínit variantu, kterou možná máte také na mysli, tedy účtování přes náklady a výnosy s tím, že výsledek je přeplatek, účtuje se takto - využiji modelový příklad:
Spotřeba centra 500, platby vybírané přes vyúčtováním jsou zálohou (příjem 231 MD/ 324 D) - celkem 700, přeplatek 200.
Předpis vyúčtování 311 MD/ 602 D 700
Zúčtování záloh 324 MD/ 311 D 500
Přeplatek 324 MD/ 231 D 200, RS pol. 5909.
Přeplatek ale asi MAS nemá, to byste naopak vraceli Vy jim, nikoliv příjem na pol. 2324, tak možná to má MAS bez vyúčtování?
Po několika pokusech o dotaci na revitalizaci rybníka obec provedla práce ze svých prostředků bez dotace.
Jedná se o Výpusť do řeky, Nádrž odbahnění, Zpevnění břehů, Vegetační úpravy, Výpustní objekt. Celkem práce 4 384 699,22 Kč.
Chtěla jsem zaúčtovat jako TZ 2333, 6121, ale nevím jestli výpustě nejsou jen opravy. Dále mám problém s tím, že rybník je dosud v evidenci majetku jako vodní plocha p.č. 221 v hodnotě 39 255,90 Kč na účtu 031 0005.
Pročetla jsem dotazy , které se týkají rybníků, ale stále si nejsem jista zaúčtováním.}
Evidence vodní plochy jako pozemku je v pořádku. K tomu pak chybí dozařadit rybník jako stavbu v reprodukční pořizovací ceně (můžete zkusit odhad podle oceňovací vyhlášky), zápisem 021 MD/ 401 D. Pak lze účtovat o TZ rybníka - když bude majetkově narovnána jeho evidence na stavbách. Takto se rybníky evidují - kromě pozemku i samotný rybník jako stavba. Ale většinou okolní stavby evidujeme samostatně, ne jako TZ...
Jinak se nám podobné případy na dálku těžko posuzují. Musíte s odpovědnou osobou vyřešit, co se konkrétně v rámci daných prací realizovalo, obecně k jednotlivým zásahům, je důležité hlavně posoudit původní a nový stav:
- výpusť do řeky - bude asi stavební objekt, jestli nový, je to nová stavba, evidovala bych odděleně od "stavby" rybníka, jestli se jen opravovalo původní, pak je to oprava, TZ jen kdyby se u původní měnily nějak parametry (jestli původní nemáte v majetku, lze zařadit stavbu v ceně "opravy", když je obnova zásadní).
- nádrž odbahnění - odbahnění je provozní náklad, buď účet 518 s pol. 5169, lze v logice uvedení do původního stavu volit i účet 511 s pol. 5171
- zpevnění břehů - pokud ve smyslu hráze, opět nová další stavba, případně TZ nebo oprava původní, záleží na technickém řešení zpevnění
- vegetační úpravy - obecně jsou neinvesticí, nějaká drobná výstavba v okolí hráze může jít do ceny stavby hráze, jestli tam nějaká vznikne
- výpustní objekt - viz výpusť
I když k tomuto tématu toho je tady hodně, nějak se v tom nevyznám. Obec (51%) společně s SBD(49%) zrekonstruovala před 20ti lety 27 bytů. Byty byly financovány z dotace, složených prostředků od budoucích nájemníků a z přijetí úvěru. Financování probíhalo takto: Nájemnici platili nájem a zálohy na služby SBD a splátky úvěru obci. Já jsem účtovala jejich příjmy na splátky na úvěr na účet 3612-2324/649. Úvěr byl v roce 2023 doplacen a nyní v červnu 2024 si nájemníci budou byty za zůstatkovou cenu odkupovat. Potom byty přejdou do osobního vlastnictví. 27 b.j. máme vedených na účtu 021. Každý rok účtuji i o účtu 403, kde je ještě zůstatek. Nějak si nevím rady s tím, jak jejich poslední splátku účtovat? Zda dávat do DP na řádek 50, 51 a v jaké výši? A bude se tento případ týkat i daně z příjmů?}
U těchto smluv je problém - musí se zjistit výše prodejní ceny - vlastně budete družstvu odpprodávat 51% podíl na bytech a k tomu pozemku. Otázkou je určení prodejní ceny - totiž může dojít k tomu, že to splácení úvěru bylo vlastně splácení - přijetí zálohy na budoucí kupní cenu, prodejní cena je včetně této splátky a konečný doplatek. Při předpisu kupní ceny se může stát, že je vyšší než doplatek a zůstala by vám viset pohledávka, protože nebyla zaúčtována záloha při splátkách úvěru na )čet 455. To by se opravilo letos jen takto: 401/455. Pak předpis ve výši kupní ceny 311/647 a 311/646 (rozdělit nějakým poměrem na dům a pozemek, a to k datu podání návrhu na vklad, a pak zúčtování zálohy 455/311 a doplatek 231 + RS MD/ 311 D.
Ohledně těch splátek úvěru - toto, co píši výše není jisté, že se vás týká - mohla to být také jen splátka podílu SBD na úvěru, ne záloha na kupní cenu, to musíte zjistit ze smluv. Pokud to byla splátka podílu, tak pak se na účet 455 převádět nebude.
Vyřazení domu: 551/081 zůstatková cena a 081/021 ve výši vašeho podílu 51% také k datu podání návrhu na vklad, pak vyřazení pozemku 554/031 v účetní ceně a rozpuštění zůstatku nerozpuštěné dotace, 403/672. Správně měly být odpisy nastaveny jen na 20 let, ale to uhlídal málokdo. Předpokládám, že přecenění na RH nebylo, což by bylo správně, to se nedělá u dlouhodobých smluv.
Pokud budete potřebovat ještě něco doplnit, či správně určit zda převod na 455 či ne, tak ještě mi napište na iva@obecuctuje.cz, musí se to vyčíst ze smluv.
Ohledně daně z příjmů - ano jako činnost jednoho prodeje půjde ke zdanění 646 a 647 a k tomu náklady 553 a 554, takže z této akce asi spíše ztráta.
Z hlediska DPH - samozřejmě je to od daně osvobozeno, nicméně když se podíváte na dokument ze 16.4. 2019 - DPH, MF, Dotaz SMO - prodej majetku a obrat... - tak jsme pod dojmem judikatury byli tyto případy nuceni navrhnout do ekonomické činnosti běžné (a MF do potvrdilo) - viz ten druhý dokument. Tedy na ř. 51 by to již nepatřilo. Uvedete na ř. 50.
Acha obec účtuje s.r.o.
Na hlinách 1786/16, 18200 Praha 8
IČ: 27493091, DIČ: CZ27493091
Číslo účtu (úhrada registrací a kurzů): 2600160912/2010
Číslo účtu (úhrada publikací): 2500160931/2010
Vzdělávací instituce akreditovaná u MV ČR podle zákona č. 312/2002 Sb., č. akreditace AK/I-5/2018
Společnost je vedená v OR Městský soud v Praze, oddíl C, vložka 161619. Společnost je plátcem DPH od 1. 4. 2007
(preferujeme e-mailový kontakt)
Odborná pomoc
Ing. Ivana Schneiderová
Ing. Zdeněk Nejezchleb
Bc. Klára Vavrišinová
Kateřina Hudečková