Neregistrovaní uživatelé mají přístup pouze k odpovědím na dotazy odeslané za posledních 12 měsíců. Pokud chcete mít přístup ke všem odpovědím na dotazy nebo posílat vlastní dotazy, je potřeba se registrovat, případně se přihlásit.
Dobrý den,
Prosíme o radu k uplatnění DPH.
V tomto roce plánuje Město koupit 2 patra domu poblíž náměstí, kde chceme vybudovat společenský sál (sál bude vyčleněn jak samostatná jednotka budovy). Dům je starý, tak předpokládám, že tady žádné DPH nebude u samotného nákupu společenského sálu? Lze si ale nějakým způsobem uplatnit DPH na vstupu u faktur za rekonstrukci a vybavení obou podlaží? Dle smlouvy budeme budovat samostatný vchod ke společenskému sálu, ze 100 % opravovat střechu, z 50% fasádu…
Mám myšlenku, že bychom stejně jako u zimního stadionu, kde jsme si uplatnili daň díky smlouvě, kterou máme uzavřenou s naší společností (plátce DPH) XY, s.r.o. na dlouhodobý pronájem, který daníme 21%, uzavřeli také podobnou smlouvu se stejnou společností. Resp. do zastupitelstva bychom zatím dali usnesení, popř. smlouvu o smlouvě budoucí, že se společenský sál pronajme XY, s.r.o. Můžeme si uplatnit pak celý odpočet i na střechu a fasádu, která nebude naše, budeme mít jen určitý spoluvlastnický podíl?
Za 2 patra domu se Město zaváže prodat firmě pozemky. Pozemky, které bude město prodávat za účelem výstavby parkovacího domu jsou v současné době pronajímány a je odváděno DPH (1689/1 – zastavěná plocha a nádvoří, 1691/3, 1695/1 ostatní plocha). V územním plánu jsou vymezeny jako plocha v zastavěném území v ploše OM – plochy občanského vybavení – komerční zařízení malá a střední. V současné době se na 2 z pozemků nachází parkoviště. Domníváme se, že v případě prodeje pozemků musí být pozemky zdaněny – sazba 21%?}
Nejprve k těm pozemkům - myslel sem si, že začnu tím jednodušším a jednoznačnějším, ale u převodů pozemků asi skoro nic jednoduchého není (ach jo). Chtěl jsem totiž prvotně napsat, že tam určitě DPH bude (myslel jsem si, že tam bude nějaká zpevněná plocha), ale potom, co jsem si to zobrazil na mapě, jsem zjistil, že tam je vybudováno relativně nové (skutečně hezké) parkoviště. Takže beze sporu stavba umístěná na pozemku. Teď nevím, jak je ta stavba stará - samozřejmě pokud by to bylo do 5-ti let od kolaudace, tak beze sporu jen další důvod pro to dát na prodej DPH ve výši 21 %. Ale otázka je, jak se zachovat, pokud to parkoviště bude stavbou starší - totiž tam budou dva pohledy. Buď řeknu, že je to pozemek se stavbnou starší 5-ti let = osvobozeno od DPH, nebo že na to parkoviště nemám hledět, neboť to je v transakci naprosto podružné (není ani účelem transakce ...) - no a potom s daní. Toto je podle mne téma, které vůbec není dořešeno. Pokud to asi prodáte s DPH, tak FU nebude nic namítat (ale jestli je to parkoviště starší 5-ti let, tak si myslím, že je dost solidní šance pro odůvodnění osvobození od daně). Takže mne ještě napadá taková ta střední varianta, pokud je to parkoviště starší 5-ti let - co říci, že si myslíme, že je to osvobozeno od daně, ale dobrovolňě to zdaňujeme a dáváme tam PDP režim - viz §56 odst. 6 ZDPH. Skoro bych to doporučoval (samozřejmě pokud je parkoviště mladší 5-ti let - určitě prodat s DPH 21 %).
Teď k tomu společenskému sálu - pokud správně chápu, oni budou prodávat ještě v okamžiku před zahájením rekonstrukce. Pokud je ta stavba starší 5-ti let a nebyla zde ani podstatná změna - potom souhlas, že by mělo být od daně osvobozeno. Jen si nejsem jist, zda oni nebudou tlačit do režimu PDP - pokud v posledních 10-ti letech tam provedli nějaké TZ (aby nepřišli o část odpočtu DPH) - ten dům vypadá relativně nově, případně na něm byly prováděny určitě úpravy. Toto bch Vám doporučoval s nimi projednat.
K tomu odpočtu DPH z rekonstrukce - ,tam to znáte - aby byl nárok na odpočet DPH, musím prokázat souvislost se zdaňovaným plněním. Tedy varianta je dlouhodobý pronájem s DPH, možností by bylo i vlasntí provozování formou krátkodobých pronájmů (tam by se ale asi také "připletli" nějaké vlatní kulturní činnosti a tím by byl odpočet DPH jen koeficientem). Takže vhodně zvolené nájemné s DPH - to si myslím, že je OK.
Teď k těm dalším výdajům a DPH - za mne by to šlo. Třeba u těch omítek je to 50 % ... - přitom v zásadě budete vlastníky 3 a 4 podlaží a druhá strana 1 a 2 - tedy to, že hradíte 50 % nákladů je adekvátní. Přidou mi odůvodnitelné i ty další náklady, kde máte 100 % - ten samostatný přístup je jen pro účely sálu, také 100 % střechy je určitě vyvoláno tím, že střecha se musí řešit kvůli rekosntrukci sálu - takže i zde toto zdůvodním jako vyvolanou investici navázanou na sál.
Naše obec na základě darovací smlouvy obdržela od jiné obce DHM ve výši 75 000,-Kč (překážky Skateparku). Tento majetek bude součásti stavby Skateparku, který se bude pravděpodobně budovat v II. pol. roku 2024.
Darovaný majetek jsem zaúčtoval 042/401. Nikde jsem se nedočetl, zda je nutné účtovat i na účtu 403 ve výši darovaného majetku? Prosím o kontrolu zaúčtování (v literatuře se píše o přímém zařazení např. 022/401 a ne o účtování 042/401) a drobného vysvětlení ohledně účtu 403.}
U bezúplatných převodů nebo darů DHM se účtuje rovnou na účet 02x MD / 401 D, účet 042 se nepoužívá. Ve Vašem případě to však dle popisu v dotazu vypadá, že je to jakoby jen darovaná část pořizovaného DM, je možné i kombinované ocenění darem a pořizováním, on pak opravdu není problém částečný dar na DM dát na 042/401, ničemu to nevadí a je to tak správně. Běžně se daruje i nedokončený majetek, např. PD, kdy také účtujeme zápis 042/ 401, u Vás je to obdobné.
Dar jste dostali od jiné obce, tedy od VÚJ a musíte převzít jejich ocenění. Asi se jedná o nové překážky. Kdyby byly nějaké starší, tak se pak přebírají i oprávky, např. 042 MD/ 081 D ve výši, co měla obec, 403 kdyby na ně měla nějakou dotaci a zbytek na 401 D.
Účet 403 použijete v případě, že majetek vám předává VÚJ a dostali na něj dotaci, pak se přebírá i dotace na účet 403, nebo když vy přímo dostanete finanční dotaci. V případě věcného daru se hodnota daru na účet 403 neúčtuje (jen případně ta dotace, ale pozor, jen mezi VÚJ...).
Zastupitelstvo od 1.1. schválilo navýšení vodného a stočného. Odečty děláme každý rok na konci dubna a na konci října (2x ročně) a následně vystavuji faktury. Problém je že zřejmě od 1.5. spadneme do plátcovství DPH. A já se ptám, když budu faktury vystavovat v květnu za období 11. 2023 - 4. 2024, budu již k ceně vodného a stočného připočítávat DPH? A může případně starosta snížit schválenou cenu vodného a stočného v průběhu roku? Děkuji}
K první záležitosti - rozhodující bude, kdy nastane DUZP (které je dnem zjištění spotřeby - tedy při Vašem systému by mohlo nastat ještě v dubnu) - pokud DUZP nastane před okamžikem, kdy se stanete plátci, tak fakturujete bez DPH. Pokud až poté, tak fakturujete s DPH (za celé období - byť částečně bude pokrývat i období, kdy jste ještě nebyli plátci).
Takže pokud den zjištění spotřeby by byl ještě duben a faktury se vystavovali na začátku května, tak DUZP by byl ještě duben.
Úprava schválené ceny v průběhu roku - to nic nevylučuje - ale samozřejmě by to mělo být v logice, že pokud cenu schválilo zastupitelstvo, tak změnu by mělo také schvalovat zastupitelstvo.
V roce 2021 a 2022 jsme dostali dotaci na komplexní řešení energetické náročnosti budovy klubu sportu a kultury. Mám pořád na účtech 374 a 388 cca 8 milionů. Dle informace od paní, která nám tuto dotaci vyřizovala mám mít vedeno stále na zálohových účtech po dobu 5 let udržitelnosti projektu. Takže na konci roku mám konečné stavy na těchto účtech. Mám to tam nechat 5 let?
A ještě k jiné dotaci - Vnitřní vybavení KSK, peníze jsme dostali v říjnu 2023. Mám na účtech 374 a 388. Finanční vypořádání proběhlo 7.2.2024. K tomuto datu bych odúčtovala z 374 a 388. Je to tak správně?
A poslední dotace, kde mám zůstatek na účtu 374 je revitalizace zeleně, kde závěrečné vyhodnocení akce bylo 31.3.2024 k tomuto datu bych zaúčtovala 374/672 a také i 346/346. Mám to správně?}
1) S vyúčtováním se nečeká na ukončení udržitelnosti dotace. V ideálním případě bychom o pohledávce a zúčtování záloh měli účtovat v okamžiku jako poskytovatel. Protože ale známe jeden případ dotace, kdy poskytovatel ve smlouvě jasně specifikuje okamžik vzniku pohledávky, tak nejsme většinou schopni tento okamžik jasně určit. V dokumentech ke stažení máme vzor, jak si stanovit do směrnice a jak tedy v praxi postupovat, štítek Transfery, dokument z 13.2.2022 "2022 Metodika MF k transferům - komentář a návrh směrnice".
2 a 3) O pohledávce a zúčtování záloh byste měla účtovat po potvrzení akceptace ZVA. Většinou by přijetí případně akceptace ZVA mělo být potvrzeno alespoň elektronicky v systému ISPROFIN. Samotné účtování ZVA je: předpis pohledávky neinvestiční dotace 346 MD (nebo 348 podle toho kdo vám poskytuje dotaci) / 672 D a zúčtování zálohy 374 MD/ 346 D (nebo 348). V případě investiční dotace se místo účtu 672 použije účet 403. Pokud jste účtovala o časovém rozlišení - dohadě, tak potom v předpisu použijete místo účtu 672 nebo 403 účet 388, přesný zápis by byl 346 MD / 388 D.
U té třetí dotace nezmiňujete dohadu k 31.12.2023, ale mělo by být účtováno 388/672, pokud jsou v roce 2023 vynaloženy způsobilé náklady (možná i všechny, pak dohad celé očekávané dotace) - je to důležité kvůli VH, aby se výnos z dotace dostal do správného roku, kdy jsou náklady na 5xx.
Prosím o radu ohledně prodeje vyrobené elektřiny z naší fotovoltaiky. Naše město uzavřelo smlouvu s ČEZem o odběru námi vytvořené elektřiny z naší fotovoltaiky. Ve smlouvě se sjednala SAMOFAKTURACE neboli Self-billing. Tudíž za nás ČEZ vystavil daňový doklad ("my" jako výrobce, "ČEZ" jako vykupující) a zároveň jej rovnou uhradil. Přiznám se, že jsem se s tímto ještě nesetkala a nikde se nemůžu dopátrat, dočíst, jak takovou „PLATBU“ zaúčtovat, jaký výnosový účet a na jakou položku RS (ještě s přenes.daň.povin.).}
Jedná se o dodávku energie obchodníkovi, město fakturuje jako plnění v režimu přenesené daňové povinnosti. Z hlediska zaúčtování bych doporučila účet 602, položku 2111, paragraf 2117 - elektrická energie.
Z hlediska formy fakturace - oni si fakticky vystaví daňový doklad (za Vás) - Vy jej musíte dostat do Vašeho účetnictví (311/602), daňového přiznání (ř. 25) a kontrolního hlášení - ale samozřejmě s jejich číslem daňového dokladu. Ty techniky jsou nejrůznější (třeba interní doklad s doplněním údajů k daňovému dokladu - možné řešení FENIX), vystavení faktury ve Vašem systému - kterou jim ale neposíláte (ale má v sobě číslo daňového dokladu z té "SAMOFAKTURACE")....
Dobrý den,
obec uzavřela Dohodu o přičlenění pozemků k honitbě.
Náhrada jednou ročně připsáním částky na účet (jedná se o desítky korun).
Jak prosím tuto částku účtovat a jak je to s DPH?
Děkuji.}
Dle zjištění při dotazu z 29.6.2022 se nejedná o pronájem, ale vypadá to na podíl na výtěžku od společenství honitby. Realizaci pronájmu zajišťuje honební společenstvo – tedy u něj nájem, evidují si i náklady, zpracovávají sami daňové přiznání. Případně potom jednotlivým vlastníkům vyplácí podíl na výtěžku, což je Váš případ, jen podíl na výtěžku z honitby. Toto již není nájem a nemělo by být ani zdaňované plnění.
Z hlediska zaúčtování bych doporučila účet 669, jedná se u spol. honitby o právnickou osobu, ale ne o finanční investici, tak volím zbytkový finanční účet. Z hlediska RS bych volila položku 2149, paragraf 1070 rybářství a myslivost.
Obec (plátce DPH) plánuje vybudovat vodovod. Musí na to koupit nějaké pozemky – taky od plátce DPH.
Můj dotaz:
1) V katastru nemovitostí jsou tyto pozemky vedeny jako ostatní plocha – ostatní komunikace:
• netvoří funkční celek se stavbou pevně spojenou se zemí,
• nejsou stavebním pozemkem. Bude prodej těchto pozemků osvobozen od DPH?
2) V případě, že ne, může si obec uplatňovat nárok na odpočet DPH? Mělo by to být pak provedeno v režimu přenesené daňové povinnosti? Vodovod budou provozovat vodárny, vodné budou lidem fakturovat vodárny a obci budou vodárny platit pouze pachtovné za užívání a požívání vodovodu.
3) Může si v tomto případě obec uplatňovat nárok na odpočet DPH u dalších prací spojených s výstavnou vodovodu?
A následně plánuje obec vybudovat domácí čistírny odpadních vod. Může si obec uplatňovat nárok na odpočet DPH u prací spojených s výstavnou čističek?
Děkuji}
Asi bude nejlepší začít od posledního bodu. Abych měl nárok na odpočet DPH, musím prokázat přímou sovislost se zdaňovaným plněním. Takže pokud se bude jednat o pacht s DPH (což mohu sjednat, pokud je nájemcem plátce DPH a majetek bude používat ke své ekonomické činnosti). Samozřejmě se nemůže jednat o pacht symbolický (třeba typově nájemné za 1000 kč + DPH) - to by byl problém, že bych neobhájil, že je to ekonomická činnost (což by znamenalo bez nároku na odpočet DPH).
Takže si myslím, že prostor pro odpočet DPH z výstavby vodovodu je a záleží jen na tom, co smluvně dohodnete.
Teď k pozemkům - pokud by byly fakturovány s DPH - aby byl odpočet DPH, musel bych prokázat, že slouží skutečně jen k výstavbě a umístění vodovodu. Pokud by ty pozemky byly používány i k jiným účelům, tak by to spíše bylo jen na částečný odpočet (asi nějaký poměr) -samozřejmě případně bez nároku na odpočet.
No a teď k prvnímu bodu - pokud je to situace, že již třeba existuje nějaké územní řízení na umístění vodovodu a ty pozemky jsou danou stavbou dotčeny, tak se domnívám, že splňují charakter stavebních pozemků z pohledu DPH a prodávající (plátce DPH) by je měl fakturovat s DPH. Pokud tomu tak není a o vodovodu se zatím jen "uvažuje", tak je to sporná záležitost. Pokud ty pozemky jsou v zastavitelném území, tak GFŘ pracuje s tím, že jsou stavební a DPH by tam také bylo - ale jak říkám - to je záležitost vyvolávající kontraverze v některých případech. Takže toto je k probrání s "dodavatelem" - neumím předjímat, jak se zachová a nevím, v jakém stadiu "příprava stavby" je. Ale pokud se to vyhodnotí jako stavební pozemek (z pohledu DPH), bude to prodávat s daní 21 % - tedy ne v režimu PDP.
Domácí čistírny odpadních vod - zase připomínám režim - pokud byste je provozovali a účtovali stočné - máte nárok na odpočet. Tak tomu ale většinou nebývá - potom skončíte bez nároku na odpočet DPH.
Mám dotaz ohledně vyúčtování energií za rok 2023, faktury přišly v lednu 2024, za období 8-12/2023. Nelze je již dát do knihy přijatých faktur za 2023. Vím tedy skutečnou spotřebu v době závěrky, takže, jak jsem vyčetla z dotazů, bych již neměla dávat na dohady. Jak tedy zaúčtovat vyúčtování v roce 2023 a následně 2024? Na které ČR a jak postupovat pak se zálohami v roce 2024? Někde jsou přeplatky, někde nedoplatky. Je mi jasné co s nedoplatkem, vnitřním dokladem zaúčtuji nedoplatek s fa 502/383. V roce 2024 na fa předpis 383/321 částka za fa a dál? jak započítám zálohy MD 314 (-) a mám tedy tuto částku záloh dát k 31.12.2023 na účet 502/383? A kam dát přeplatky ? stejnými zápisy v roce 2023 i 2024, ale s mínusy v roce 2023 na 502/383 nebo použít účet +385 MD a - 502 MD? Vždy jsem měla vše na 389 a přišlo mi to jednoduché, ale s tímto jsem se ted úplně zamotala. Nebo se na to vyprdnout a neřešit, že mám v lednu již vyúčtování a nechat vše na 389? Snad jsem to popsala nějak srozumitelně :-)}
Účet 383 je v pořádku, pokud jste do závěrky věděli výši spotřeby - měli jste již konečnou fakturu vystavenou v dalším roce.
Uvedeme si ilustrativní příklad na nedoplatek (bez DPH s tím, že je to spotřeba města a pravděpodobně není nárok na odpočet) - zálohy celkem na 314 ve výši 100, spotřeba 200, nedoplatek 100, doúčtována interním dokladem do roku 2023 skutečná spotřeba ve výši 200 zápisem 502/383. V roce 2024 zaúčtována došlá faktura zápisem 383/321 ve výši 200 a zúčtování zálohy 321/314 ve výši 100. Platba nedoplatku 321/231 ve výši 100. Výdaj na položku 5154 zatřídíte v okamžiku uhrazení nedoplatku.
Ilustrativní příklad na přeplatek - zálohy celkem na 314 ve výši 200, spotřeba 100, přeplatek 100, doúčtována interním dokladem do roku 2023 skutečná spotřeba ve výši 100 zápisem 502/383. V roce 2024 zaúčtován došlý dobropis 383 ve výši 100 a zároveň 321 ve výši 100 / zúčtování zálohy 314 ve výši 200. Došlá platba přeplatku 231/321. Z hlediska RS si máte možnost zvolit, jestli budete u přeplatků minusovat výdaj na 515x nebo budete účtovat příjem na pol. 2324 - viz náplň pol. 2324. Důležité je zvolit si metodu a postupovat jednotně. Pozor ale abys ses (abyste:o) nedostala na položce 5154 do minusu za leden, od roku 2024 to MF a asi i kraj hlídá.
Na účet 383 budete k 31.12.2023 účtovat skutečnou spotřebu energie uvedenou na došlých fakturách nebo dobropisech. A na účet 389 byste měla odhadnout pouze tu část, ke které nemáte vyúčtování. Tu bych dohadovala ve výši zaplacených záloh příslušných odběrných míst.
Je pravda, že dohadnout účet 389 podle zaplacených záloh je o dost jednodušší. (Tj. že fa přišly až po odeslání závěrky :o).
Obdrželi jsme Rozhodnutí o poskytnutí dotace v r.2023 č. 22-004/0000125 z oper. programu životní prostředí 2021-2027, celková částka maximální dotace EU 6 797876,19Kč. neinvestiční prostředky 323 708,39, V roce 2023 jsem zaúčtovala na podrozvahu 955/919 celkovou výši 6797 876,19. Z předchozích roků 2017-2022 ,kdy již probíhala příprava máme naúčtováno cca 300 tisíc na projekty , analýzy posudky atd na 042, nyní nevím zda mám do roku 2023 zaúčtovat dohadu ve výši 85% 388/403 celkem 255 000,--.Bylo provedeno výběrové řízení na dodavatele a vysoutěžena částka na investiční výstavbu ve výši 6474159,66, takže nepřímé náklady nein. jsou 323 707,98. V roce 2024 budeme platit ještě st. dozor , podání žádosti o platbu, tak bych zbytek označila v roce 2024?}
Dohada se obecně tvoří v roce, kdy s ním náklady časově a věcně souvisí. V CUS 703 je však napsáno, že dohadná položka se má tvořit průběžně jako zdroj krytí, proto pokud máte v minulých letech vynaložené způsobilé výdaje doúčtovala bych dohadnou položku za minulé roky v hodnotě vynaložených způsobilých výdajů x procento dotace.
Tady je jen trochu specifikum u té nepřímé dotace, že se neposkytuje na hodnotu nepřímých výdajů, ale odvozuje se, jak správně na konci uvažujete, z hodnoty nákladů přímých. Neznám konkrétní procento, bývá 3,5 % nebo 7 %, ale je možné, že stanovili i jiné procento (Vám to vychází ca 5 % - tak možná jestli v tom nejsou nějaké drobné přímé neinvestiční náklady?), se vždy musí vycházet z rozhodnutí, kde je určeno, jaké je procento paušální dotace na nepřímé náklady vůči hodnotě přímých nákladů.
Ve výsledku je tady hlavně důležité, protože ty vedlejší výdaje vstupují do ceny investice, aby na účtu 403 byla zachycena celá dotace na nepřímé výdaje a to bez ohledu na to, jaká se vynaloží skutečná výše nepřímých výdajů. Ve Vašem případě můžete klidně dohadovat 85 % skutečných nákladů (doposud vynaložených, viz úvod odpovědi) s tím, že v roce 2024 budete dohadovat zbývající částku dotace do výše odhadované skutečné paušální dotace (tam ohlídat, že již nemusí být tedy značeno 85 % všech nákladů roku 2024) - dohada dotace celkem za všechny roky na nepřímé náklady by měla být pravděpodobně tedy 85 % z 323707,98 Kč, to bude konečná dotace na nepřímé výdaje, jestli to máte správně vyčísleno.
U značení postupujte obdobně - není problém ve Vašem případě dodržet pro dohadu i značení procento dotace z rozhodnutí, tam postupujte tak, že za minulé roky dopočítáte 85 % způsobilých nákladů - značení dopíšete jen ručně na doklady, v roce 2023 a 2024 označíte 85 % skutečných nákladů, ale pozor, něco ve výsledku pak již označeno opět nebude, protože zase musíte značit v součtu jen do výše dotace NZÚZ, vlastní podíl ve výši 15 %.
Přímé výdaje neřeším, tam zatím není nic vynaloženo.
Dodavatel nám měl v roce 2023 dle smlouvy provést výměnu vodovodního řádu. Cena za dílo mu byla v plné výši uhrazena , dílo však zcela nedokončil. Tudíž jsme oslovili firmu, která práci dokončila. Náklady na vybudování ve výši 41000,-- za dokončení jsme požadovali po dodavateli a byl vyzván k zaplacení na účet obce do 30.11.23. V této lhůtě neuhradil a byl námi přihlášen v 11/23 do insolvenčního řízení. Částka byla uhrazena až v 2/24. Bohužel v roce 2023 jsem o této skutečnosti nic neúčtovala. Teď nevím proti čemu zaúčtovat úhradu v 2/24.( vystavit fakturu , v ruce mám ještě vyzývací dopis dodavateli s datem. 14.11.23). Jaký předpis s jakým podkladem a jak účtovat v tomto roce.}
Předpokládám, že částku ve výši 41.000 Kč máte v roce 2023 zaúčtovanou na účtu 042? Při přihlášení do insolvenčního řízení se měla převést na pohledávkový účet 311, (dle toho, kde byla fa podchycena, např. 311/042 nebo 311/5xx.
Pokud nebyl předpis proveden, v roce 2024 předepište pohledávku 311 MD / 649 D a platbu zaúčtujte 231 pol. 2324 MD / 311 D. Výnosový účet 649 můžete použít, jelikož se u vás nejedná o významnou částku, která by překročila 260 tis. Kč nebo 0,3% netto aktiv. Navíc bychom stejně postupovali i u DM zařazeného majetku, s určitou logickou do majetku obě částky v době vzniku jakoby patřily.
Dobrý den,
mám dotazy ohledně fakturace elektrické energie z FVE a svěření do majetku.
V roce 2022 pořídilo město z dotace FVE na budově MŠ (naše PO). MŠ má budovu v pronájmu a do konce roku 2023 byla MŠ plátcem DPH. U FVE jsme DPH nenárokovali. Máme v tomto případě povinnost fakturovat MŠ vyrobenou elektrickou energii z FVE ? Přebytek elektrické energie fakturujeme v tomto případě CENTROPOLU ENERGY, a.s. .
V druhém případě jsme v roce 2022 a 2023 z dotace zrekonstruovali jinou budovu tak, aby tam mohly být dětské skupiny. V přízemí dětská skupina funguje od 1.9.2022 a v prvním patře od 01.01.2023. V roce 2023 se také z dotace pořídila FVE i na tuto budovu. U rekonstrukce ani u FVE jsme si DPH nenárokovali. Přebytek elektrické energie fakturujeme E.ON Energie, a.s., MŠ má i tuto budovu v pronájmu.
Dotazy:
1/ Máme v těchto případech povinnost fakturovat MŠ (naší PO) vyrobenou elektrickou energii z FVE ? Pokud ano, tak za jakou cenu, je to něčím dané?
2/ Kdybychom místo pronájmu, chtěli budovy MŠ svěřit do majetku, co všechno by to obnášelo (např. změna zřizovací listiny) a jak to nejlépe provést? Podle přečtených dotazů, majetek na který jsme čerpali dotaci lze naší PO svěřit. Po dobu udržitelnosti dotace musíme poskytovateli dotace vykazovat, že majetek vlastníme. Zasíláme karty majetku včetně přijaté dotace a evidenci na majetkových účtech. Jaký je postup pokud dojde ke svěření majetku PO, co se poskytovateli dotace zasílá po dobu udržitelnosti? Jak by to bylo v případě dalších dotací? Může si o dotaci žádat zřizovatel nebo by si musela žádat MŠ?
Děkuji.}
Fakturace elektrické energie - myslím si, že můžete i danou energii poskytovat zdarma (vycházím z toho, že jste odpočet DPH neuplatňovali). Samozřemě pokud budete v situaci, kdy školce nebudete účtovat nic a dále budete fakturovat přetoky jako zdaňované plnění (v režimu PDP, pokud bude na obchodníka s energiemi), byla by možnost uplatńovat odpočet DPH v poměrné výši u nákladů souvisejících s FVE.
Pokud se rozhodnete fakturovat, tak to podle mne není ničím dané, Měla by to být cena obvyklá, ale jaká je v současnosti je těžké určit (někdo třeba aplikuje stejnou cenu, jako za kterou nakupuje ....). Ale i kvůli DPH to asi moc výhodně nebude. Tedy já bych uvažoval klidně i o té variantě "zdarma".
Ukončení pronájmu a svěření - změnil bych zřizovací listinu - vymezil bych budovu a pozemek jako majetek svěřený. Tím by musela být ukončena nájemní smlouva. Svěřením zůstáváte nadále vlastníky majetku - doporučujeme evidovat PC na účtu 909. Tedy nic nebrání tomu, abyste měli majetkové karty i k podrozvahové evidenci na účtu 909. PO vykazuje budovu ve svém majetku a odepisuje. Co se posílá po dobu udržitelnosti v těchto případech musí říci poskytovatel dotace. Pokud se týká dalších dotací na svěřeném majetku - běžně se setkáváme s tím, že žádá zřizovatel a po dokončení "předává" hodnotu provedeného TZ na příslušnou PO, která má maetek svěřen. Případně může žádat i PO (s tím se ale nesetkáváme moc často).
Občan stavebník RD se zavázal Smlouvou o rozvoji území k poskytnutí finančních prostředků na vybudování veřejného osvětlení a komunikace. Dle mého názoru je to investiční dar od občana, který se bude účtovat na odd. par. 3639 a pol. 3122 oproti účtu 672. Ve stejné lokalitě bude stavebníků, kteří se budou podílet na rozvoji území více. V položce 3122 se píše o sdružených prostředcích. Můžete mi prosím poradit, jak toto účtovat?}
Neznám celé znění smlouvy, ale pokud vy jako obec vybudujete VO a komunikaci a vám zůstane v majetku, jednalo by se o příspěvek obci od občana na vybudování komunikace a VO. Správněji je položka 3121, snažíme se brát jako dar, s tím, že se proti němu neposkytuje protihodnota. Pouze místo účtu 672 použijete účet 403. Příspěvek od občana byste po uvedení majetku do užívání zařadila na kartu majetku a začala rozpouštět jako transfer v trasnferovém podílu proti odpisům 403 MD / 672 D. Par. 3639 je všeobecný pro územní rozvoj. Jestli jste schopna nějak tento příspěvek rozdělit (např. poměrově) můžete využít i par. 3631 pro VO a par. 2212 pro komunikaci, ale není to nutné.
Smlouva v režimu sdružených prostředků je o tom, že on přispěl a vy mu po dokončení výstavby VO a komunikace převedete část majetku, na který přispěl, v tu chvíli by se nemělo účtovat o příspěvku, ale o závazku. To by musela být i smlouva o sdružení, dořešení podílu majetku apod., nevypadá to, že je to případ, který popisujete v dotazu.
Dobrý den, prosím o radu - ZO chválilo peněžní dar občanovi za napsání knihy o obci. Je sepsána darovací smlouva a nebude vyúčtování daru. Můžu zaúčtovat 572/345 a 345/231 6409 5212?
Děkuji za odpověď.}
Občan je OSVČ? Pak položku volíte správně, jestli podniká. Pokud mu to nedáváte jako podnikateli, pak pol. 5492. Účtování máte správně, většinou radíme bez předpisu, ale lze formálně k datu vyplacení daru proúčtovat 572/345 a hned 345/231.
Paragraf nevolte takto obecný, lze najít konkrétnější - alespoň 3900, nejvíce odpovídá 3316. Ale zvažte, jestli to není rizikové, dar by neměl být poskytnout za práci, vidím tu velké riziko obcházení zákona z hlediska nezdanění...
Dobrý den, jak správně zaúčtovat příspěvek od obce 100 tis. Kč na činnost Honebního společenstva pro letošní rok? Děkuji}
Účetně jen 572/231, jestli není požadováno vyúčtování, RS odpa 1037 nebo 1070, pol. 5229.
Dobrý den, mám prosbu, pročetla jsem různé dotazy, koukala znovu na videa k transferům a dohadům a stejně si nejsem jistá co mám zaúčtovat na 388 k 31.12.2023. Máme víceletý neinvestiční transfer ( od 1.1.2023 do 31.12.2025) z MPSV z OPZ+ na Asistenty prevence kriminality a domovníky preventisty. Rozhodnutí o přiznání dotace máme z 2/2023 a první výdaje z této dotace máme v 2/2023. První část peněz (3 463 320 Kč) nám přišla 24.2.2023. Další část ( 1 290 295,51 Kč) dne 5.10.2023. Vyčerpáno na ÚZ 13021 k 31.12.2023 máme 3 414 253,39 Kč. Rozhodnutí jsem zaúčtovala celkem 11 544 400 Kč na 955/999, při příchozích platbách mám částky odúčtované z podrozvahy a přijaté na 231/472. Nejsem si jistá kolik přesně dát na 388/672 k 31.12.2023. Celou přijatou částku dotace za rok 2023 nebo jen vyčerpané peníze z dotace (dle rozhodnutí 95% výdajů) ? Matou mě monitorovací zprávy, které manažerka projektu podává. Není toto ministerstvem brané jako potvrzený vyúčtovaný výdaj? Prosím o ujištění a pomoc s účtováním. Moc děkuji a rozhodnutí posílám do emailu.}
V zaslaném rozhodnutí se hovoří o závěrečné žádosti o platbu, o zálohové dotaci ex ante, o vypořádání, takže chybu určitě neuděláte, když z opatrnosti budete účtovat o zálohách a dohadách, nikoliv o dílčích vyúčtováních (je to podkladově celkem rozsáhlé, museli bychom studovat ještě podmínky dotace, jestli někde nenajdeme informaci, že by pohledávky vznikala předložením dokladů za dílčí monitorovací období, ale myslím, že bychom měli účtovat tady spíše o trasnsferu s vypořádáním, tedy přes zálohy, dohady...).
Vždy k 31.12. musíte dohadovat výši spotřebované dotace, nehleďte na výši peněz, co poslali, ale vždy skutečné způsobilé výdaje krát procento dotace.
A prosím Vás nezapomeňte mít v roce 2023 řádně označeno NZÚZ - nejen ÚZ, ale i nástroj a zdroj, vlastní podíl na způsobilých výdajích 5 % mějte označený nástrojem a zdrojem 1 (správně oddělit výdaje způsobilé a nezpůsobilé), a i samotná dotace je rozdělena na podíl EU (v příjmech i výdajích ÚZ, nástroj a zdroj 5) a podíl SR (v příjmech i výdajích ÚZ, nástroj a zdroj 1).
Acha obec účtuje s.r.o.
Na hlinách 1786/16, 18200 Praha 8
IČ: 27493091, DIČ: CZ27493091
Číslo účtu (úhrada registrací a kurzů): 2600160912/2010
Číslo účtu (úhrada publikací): 2500160931/2010
Vzdělávací instituce akreditovaná u MV ČR podle zákona č. 312/2002 Sb., č. akreditace AK/I-5/2018
Společnost je vedená v OR Městský soud v Praze, oddíl C, vložka 161619. Společnost je plátcem DPH od 1. 4. 2007
(preferujeme e-mailový kontakt)
Odborná pomoc
Ing. Ivana Schneiderová
Ing. Zdeněk Nejezchleb
Bc. Klára Vavrišinová
Kateřina Hudečková