Neregistrovaní uživatelé mají přístup pouze k odpovědím na dotazy odeslané za posledních 12 měsíců. Pokud chcete mít přístup ke všem odpovědím na dotazy nebo posílat vlastní dotazy, je potřeba se registrovat, případně se přihlásit.
Malá obec kterou již 5 let účtuji, jako neplátce se stala dobrovolným
plátcem DPH. Budou budovat domovní čistírny odpadních vod.
Tak proto.
Jenom bych prosila poradit, jestli někde není nějaký ucelený soubor,
jak na DPH?
Na co je nárok v odpočtu a na co ne.
Poplatky jsou osvobozené - vím, ale třeba i faktura od svozové firmy na
odpady nebo telefon starosty mohu nárokovat?
Zákon už jsem si přečetla, ale vlastně nevím, jak začít.
Moc děkuji!}
To je hrozně těžké. Nevím, jestli raději "čtete" nebo "posloucháte".
Varianta pokud radši čtete:
- otevřete si na webu dokument "DPH pro starosty a vedení obcí" z 30.11.2021, kde je základní vysvětlení principu DPH obcí v těch nejdůležitějších oblastech. Není nyní sice naaktualizován na poslední stav zákona o DPH - ale to nevadí - pokud se týká principů, tak ty jsou platné
- potom si otevřete dokument "první přiznání k DPH ..." - z 19. 10. 2020 - také si jej projděte a na něj je připojen dokument "stávám se plátcem " - to si projděte také.
Pokud pochopíte to, co je tam napsané, tak si myslím, že alespoň v nějakém základu budete schopna s DPH u obce nakládat. No a postupně další prohloubení v Manuálech k DPH, které jsou na webu - klíčové jsou zejména úplně na začátek Manuál č. 2 (ale ten je také nesložitější), 8, 9, 10 a 12. No a hned za nimi 4, 5 a 6.
Varianta, že se raději díváte třeba na videa ... - zase na webu v e-learningu máme tři "školení" - jedno na rozdělení činností obcí, druhé na nemovitý majetek a třetí na dopočty DPH (a také ve videích najdete nějaké nahrávky a záznamy z kusů přednášek - třeba DUZP, sazby daně ...).
Víc asi z naší strany neumím poskytnout.
A jen několik poznámek k tomu, co uvádíte - pokud to hodně zjednoduším, tak platí pravidlo - abyste měla nárok na odpočet DPH, musíte prokázat souvislost s nějakým zdaňovaným plněním (tedy něco, z čeho daň odvádíte - samozřejmě odvod musí být reálný, ne symbolický). Takže u výstavby DČOV bude nárok na odpočet DPH např. tehdy, pokud budete třeba průběžně účtovat lidem stočné. Pokud DČOV budou jen využívat zdarma... - potom nárok na odpočet DPH není. Faktura od svozové firmy za odpady - tam je souvislost s poplatkem, který není předmětem DPH a také potenciálně s odměnou od EKO-KOM - ta se zdaňuje. Takže u separovaného odpadu nárok jen na poměrný odpočet DPH - vysvětluji to ve videu, které najdete na webu a v dokumentu "odpočty DPH - separovaný odpad ...". Telefony starosty a obdobné režie - odpočet případně jen částečně v kombinaci poměr a koeficient - na to prosím nyní zapomeňte - nemá o tom cenu vůbec uvažovat, dokud si nebudete s DPH jistá (a u takto malých částek to ani nebude mít cenu).
Město má v plánu v jedné obci postavit Spolkový dům. Máme dotaz, kdybychom po ukončení stavby celý dům pronajali nějakému spolku, který v té obci působí , zda bychom si mohli na celou stavbu uplatnit DPH.
A zda by pak mohl spolek pronajímat tuto budovu na různé akce dalším spolkům, nebo fyzickým osobám.}
Ano - teoreticky by to možné bylo. Ale má to nějaké podmínky:
- muselo by se jednat o nájemce, který by byl plátcem DPH. Ten nájemce by to tedy dále pronajímal na další akce - předpokládám, že by realizoval buď krátkodobé pronájmy s DPH, nebo možná i nějaké pronájmy dlouhodobé od daně osvobozené - tedy měl by jen částečný odpočet DPH
- no a další podmínka by se týkala výše nájemného - rozhodně by to nesměla být částka symbolická - muselo by to být nájemné odpovídající v zásadě charakteru stavby ....
Tak se trochu obávám, že pokud to bude objekt v nějaké menší obci, že bude problém tyto podmínky naplnit. Ono může být také ke zvážení, zda tím provozovatelem nemůže být přímo obec - pokud ta by přímo realizovala krátkodobé pronájmy - byly by s DPH a pokud by tam byly nějaké dlouhodobé pronámy neplátcům (nebo třeba kulturní akce se vstupným) byl by nárok na odpočet DPH koeficientem. No a potom by šlo o to, jaký má obec koeficient - pokud "solidní" tak by to mohla být naprosto přirozená varianta, jak situaci vyřešit, nějaké DPH odečíst a nepouštět se do "problémových" konstrukcí.
Obec obdržela žádost o bezúročnou půjčku od občana na úhradu doplatku pohřbu ve výši 7 000Kč. Bude se jednat o zápůjčku nebo návratnou finanční výpomoc? Prosím o radu, jak zaúčtovat (zaúčtování 316/231 3900 pol 5612 a splátka: 231 pol.2460 bez paragrafu/316)?. V rozpočtovém opatření budeme zvyšovat příjmy i výdaje?}
Je na rozhodnutí schvalujícího orgánu, zda to poskytne formou zápůjčky nebo NFV, obec může poskytnout oba druhy půjčkek. Soukromoprávní zápůjčku (podle občanského zákoníku) schvaluje ZO - není limit, tedy i takto malou částku. NFV v takto malé výši by schvalovala jen rada (starosta, pokud radu nemáte).
Zápůjčka se účtuje na účet 377 nebo 469, podle doby splatnosti, NFV na účet 316 nebo 462 (krátkodobé účty, pokud je splatnost do roka od poskytnutí).
Pozor u NFV - musíte dodržet administrativně požadavky §10 a zákona č. 250/2000 Sb. Do smlouvy je vhodné jasně stanovit, podle jakého zákona se uzavírá, jestli je to zápůjčka podle zákona č. 89/2012 Sb. nebo NFV podle zákona č. 250/2000 Sb., podle toho, se to musí i schválit a účtovat.
RS je v obou případech stejná, příjem máte dobře na pol. 2460, výdaj patří na pol. 5660, protože to neposkytujete asi podnikající FO, ale občanovi.
V RO zvyště určitě výdaj, a to před poskytnutím půjčky, příjem rozpočtujte podle rozložení splátek, je možné, že část zaplatí až v roce 2025, to pak patří samozřejmě do rozpočtu roku 2025.
Již dva roky připravujeme investiční akci a v lednu 2024 za nás agentura podala žádost o dotaci na tuto akci. Vyfakturovala si částku 60 000 Kč. Je možné tuto zahrnout do nákladů investice ? V případě, že dotaci získáme, naúčtují si další peníze. Děkuji.}
Toto je podle bodu 7.1 d) ČÚS 710 povinnou náležitostí směrnice, cituji Vám přesné znění, co si máte jako účetni jednotka ve směrnici stanovit (obdobně to platí pro úroky z úvěru, ty jde účtovat do ceny majetku jen do doby zařazení - platí obecný princip, že nelze do ceny majetku účtovat náklady vzniklé po zařazení):
"způsob zahrnování či nezahrnování výdajů souvisejících se zajištěním financování a administrací přijatých transferů podle Českého účetního standardu č. 703 – Transfery a žádostí o poskytnutí těchto transferů určených na financování pořízení dlouhodobého majetku a jiných obdobných činností jako součásti nákladů souvisejících s pořízením tohoto dlouhodobého majetku"
Když jste měli "štěstí" a přezkum doteď směrnici nepožadoval, tak si to upravte alespoň teď v okamžiku, kdy daný případ nastal. Doporučujeme napsat si, že náklady na zajištění financování, administraci transferů... zahrnujete do ceny majetku, ale zohledňujete i druh dotace. V praxi to pak znamená, že když na dané náklady budete čerpat investiční dotaci, budete je účtovat do ceny majetku, pokud dotaci neinvestiční, budete je účtovat na účet 518 jako provozní náklad.
Jedná se (mimo ještě úroky viz výše) o jediný okruh výdajů, kde si to takto sami můžete stanovit, jestli dané výdaje zahrnujete nebo nezahrnujete do ceny majetku.
Pozor ještě na případy pořizování drobného majetku. V okamžiku, kdy je to projekt neinvestiční, tak na to směrnice neplatí a účtuje se to automaticky jako neinvestice, protože není žádný související majetek, ale pokud by se v rámci neinvestičního projektu pořizoval drobný majetek (018,028), tak tam směrnice aplikovatelná je s tím, že je vhodné si ošetřit, jak budete u drobného majetku postupovat - skončí to v nákladech tak nebo tak (518 nebo 558), jen si zvolit postup, zda takové výdaje budete rozpočítávat do ceny drobného majetku, tedy na účet 558 a 028 (018).
Dobrý den,
prosím mám problém s firmou EKO KOM, která posílá podklady pro vystavení
faktury pozdě. Konkrétně do textu si přejí napsat období 1.10.2023 - 31.12.2023 a podklad k vystavení zašlou až 7.2.2024. Požadují zadat DÚZP 6.2.2024, přestože plnění služby v textu faktury a dle skutečnosti je 31.12.2023. DPH by podle období plnění služby mělo být tedy v 15%, ale dle jejich požadavku DÚZP je DPH21% . Dle mého názoru je toto v rozporu se skutečností. Bohužel podklady k vystavení z nich dříve nemůžeme dostat a to že do 15ti dnů má být vystaven daňový doklad tedy vlastně nerespektují. Nevím jak postupovat v tomto případě. Děkuji předem odpověď.}
Chápu Váš rozpaky, ale prosím neřešte to. Je standard v rámci celé ČR stanovovat DUZP v tomto případě na okamžik, kdy dojde k vypočtení částky (respektive jsou získány podklady pro fakturaci). Postupuje se tak již spousty let (samozřejmě obce to řeší až nyní v posledních dvou letech, ale odpadářské firmy to samozřejmě takto mají již řadu let). A z hlediska způsobu vypočtení odměny se domnívám, že není žádná reálná možnost systém změnit tak, aby byly podklady nejpozděi do 15. dne měsíce následujícího po skončení čtvrtletí. Vím, že by si to zasloužilo asi nějaké zvláštní ustanovení do §21 - ale to je jen takový "povzdech".
Trochu útěchou může být i to, že se jedná o službu na dlouhodobé bázi (§21 odst. 8) - tedy DUZP nejpozději vždy na konci kalendářního roku (což v nějakém rozsahu je splněno, protože tam určité průběžné fakturace existují).
Prosíme o pomoc se zaúčtováním: 1) výroba Smart info - rozesílání SMS a e-mailů z webových stránek v ceně 16 tis. Kč - je to nová funkce webových stránek. 2) upgrade mobilní aplikace V obraze na II. generaci v ceně 15 tis. Kč.}
1. Pokud to není samostatně fungující SW, že byste mohly zasílat občanům jakékoliv informace různou formou, ale čistě jen informace zadané na webových stránkách, pak souhlasím s tím, že to lze považovat za součást webových stránek, Vy i píšete, že je to součástí www stránek, takže samo o sobě to funkci pak asi nemá, ale pouze ve spojení s www stránkami. Vzhledem k částce je to podlimitní TZ (u nehmotného majetku je limit nad 60 tis. Kč), tzn. účet 518 (549), pol. 5172.
Doplnění odpovědi: Po upřesnění dotazu se přikláníme spíše k účtování o samostatném SW, je to napojené na webové stránky, ale lze posílat zprávy i mimo webové stránky, tak spíše samostatná aplikace (samostatná licence), než TZ webových stránek. Pokud platba za období na déle než rok, pak se jedná o nehmotný majetek, v částce 16 tis. Kč účet 558, zařazení 018/078, pol. 5172.
2. Toto mi přijde obdobné jako bod 1, takže účtování stejné (pokud evidujete mobilní aplikaci odděleně od webových stránek, i tak by účtování bylo stejné, v logice TZ aplikace).
Ale pozor, hovoříte o upgrade - tak jen pro info, že např. upgrade SW na základě změny předpisů, aby byl program nadále funkční, řadíme do provozních nákladů (účet 518, pol. klidně 5168). Toto zvažte, protože z dotazu nevíme přesný důvod a obsah upgradu - jestli se jedná o "automatický" přechod na novou verzi, aby byla aplikace vzhledem k technologickému pokroku nadále funkční (provozní náklad), nebo jste chtěli nějaké nové funkce, přechod na novou verzi nebyl "nucený", ale spíše dobrovolný (pak je argument pro TZ).
Rada schválila 13.12. 23 přesun finančních prostředků ve výši 103 tis. z ODPA 3639 na 3631. Jednalo se o platbu za vánoční osvětlení.
Fakturu jsem uhradila 29.12.23, ale rozpočtové opatření jsem provedla až 31.12.2023.
Audit tvrdí, že se jedná o porušení rozpočtové kázně.}
Já v tom problém nevidím, pokud budeme striktní, musí se dodržet § 16 odst. 4 zákona č. 250/2000 Sb.:
"Rozpočtové opatření se provádí před provedením rozpočtově nezajištěného výdaje. Po provedení rozpočtově nezajištěného výdaje lze rozpočtové opatření provést pouze při živelní pohromě nebo havárii ohrožující životy a majetek, při plnění peněžní povinnosti uložené pravomocným rozhodnutím, při obdržení dotace před koncem kalendářního roku nebo pokud se jedná o peněžní prostředky podle § 28 odst. 15."
Ve Vašem případě se určitě nejedná o rozpočtově nezajištěný výdaj, protože rada RO schválila před provedením výdaje, schválení radou (jestli to bylo v mezích jejích pravomocí) - to je rozhodující datum, tímto okamžikem je RO provedeno a kdy jej jako účetní formálně zavedete do programu je věc jiná (i když logicky by samozřejmě datumy měly souhlasit, ale nelze argumentovat že pozdním zadáním do programu není výdaj k datu jeho uskutečnění krytý rozpočtem). To je pro Vás zásadní argument pro obhajobu - určitě se braňte, pokud by chtěli dát do zápisu! (s tím, že ale můžete pro klid s kontrolory uznat, že došlo k formálnímu pochybení a přijmete nápravu, aby RO byla zadáváná v časové posloupnosti a s datem schválení - tam by jim mohlo jít právě i o dodržení časové posloupnosti RO, pokud by v jednom měsící nějaké RO schválila rada i ZO...)
Nebo je v tom ještě něco jiného? Např. že rada překročila pravomoc? (např. mohou přesouvat mezi závaznými ukazateli jen do 100 tis. Kč?). To by pak samozřejmě měnilo situaci, ale já z dotazu pochopila, že auditu vadí založení RO v programu až po provedení výdaje, což viz výše určitě není takový problém.
Na závěr Vám pro zajímavost uvedu i obhajobu pro situaci, kdybyste výdaj reálně schválili až 31.12.2023, i tam by se podle mě v souladu se stanovisky MF nemuselo nutně jednat o rozpočtově nezajištěný výdaj. Viz str. 10-11 dokumentu (štítek Rozpočtová skladba) "Rozpočtová skladba 2022 a rozpočtový proces - materiál přednáška 2022". Máme tam uvedena zajímavá stanoviska MF k RO, kopíruju Vám: (ale toto nemusíte použít jako argument, tato stanoviska by byla argumentem pokud byste RO schválili až následně, což není Váš případ):
Kopíruju asi nejpodobnější příklady:
"Dotazy z oblasti praxe:
V rozpočtu jsou naplánovány výdaje na spotřeby energií. Obec povolila inkaso z účtu dodavatelům.
Dojde k vyšší spotřebě a dodavatel si odčerpá vyšší výdaj, než obec rozpočtovala. Došlo k provedení
rozpočtově nezajištěného výdaje. Rozpočtové opatření na skutečnou spotřebu energií je provedeno
dodatečně. Opravdu je nezbytné toto vyhodnotit jako porušení zákona?
MF: Nejde o porušení zákona.
Na různé studie a plány má město v rozpočtu 10 mil. Kč např. na paragrafu 3635 Územní plánování.
Z této položky čerpá na projekt „Zateplení budovy obecního úřadu“. Paní účetní zvolí přesnější
paragraf pro naplnění vyhlášky o rozpočtové skladby, tj. 6171. Na tomto paragrafu rozpočet není, ale
přesto byl výdaj rozpočtem krytý. Obdobný případ: Obec měla na položce 6130 plánovaný výdaj na
nákup pozemku. Zúčastnila se dražby a dočasně musela využít na jistinu položku 5189, která rozpočtem
nebyla krytá (jedná se o položku dočasnou, zpravidla se nerozpočtuje). Opět by se nemělo jednat o
výdaj, který není krytý rozpočtem, rozpočet je na cílové položce, na které nakonec dojde k čerpání. Je
tento výklad v souladu s názorem MF?
Názor MF: Výdaj považujeme za krytý rozpočtem."
Zrovna toto druhé je zajímavé, byť jak popisujeme v uvedeném dokumentu, je to asi i nad rámec zákona, ale je to určitá opora pro to, že když máme výdaj na nějakém všeobecnějším odpa, jako Vy 3639, pak výdaj na 3631 není neoprávněný pokud řekneme, že se plánovalo čerpat na 3639, ale čerpalo se ve skutečnosti na přesnějším odpa 3631 a RO se pro jistotu ale následně provedlo.
Obec uzavřela smlouvu na nákup požární stříkačky v částce Kč 100 000,-- Kč. Na smlouvě je uvedeno DIČ a obce ale u prodávajícího nepoznám zda je plátce DPH (nejspíš se jedná o hasičský sbor). Musí obec odvést DPH jako pořízení zboží z EU?}
Důležité je to, že se jedná o dodání zboží. Potom máme dvě varianty:
- prodávající se registrovanou osobou k DPH v jiném členském státě - potom realizujete pořízení zboží - viz. §16 odst. 1 ZDPH a toto pořízení je u Vás jako plátce DPH předmětem daně (§2 odst. 1 písm. c ZDPH)
- prodávající není registrovanou osobou k DPH (ani ji tímto prodejem nevzniká registrační povinnost) - potom by takový nákup neměl být předmětem DPH.
Takže podle mne je klíčové to, abyste zjistili, zda je plátcem DPH - musíte prostě vznést dotaz, pokud budete znát jeho DIČ, lze ověřit zde:
https://ec.europa.eu/taxation_customs/vies/#/vat-validation
No a pokud plátce DPH je, má Vám vystavit doklad na základě kterého provedete prodanění (tedy dodaníte jako pořízení z jinhé členského státu - sazba daně 21 %, nárok na odpočet DPH nebudete mít).
Bohužel jinou radu neumím dát - nezbývá Vám, než zjistit, zda je či není plátcem.
Dobrý den, obracím se na Vás s žádostí o pomoc zaúčtování včetně rozpočtové skladby a položky při zpětné koupi stavebního pozemku. Hledala jsem ve starších dotazech a dost slušně jsem se v tom zamotala a nevím jak z toho ven při zaúčtování celého případu. Fyzická osoba od obce zakoupila stavební pozemek. Úhrada v listopadu 2021. Zaúčtování příjmu:
účet 311 MD / účty 647, 343 D
účet 231 § 3639 pol. 3111 MD / účet 311 D
v dotazech jsem vyhledala dotaz ze dne 12.9.2023 Vratka stavebního pozemku,/níže zkopírován/ kde bych uplatnila variantu b) – jedná se o stejný problém.
Na stole mám dohodu o odstoupení od smlouvy, kdy jedním z bodů je : prodávající vrátí kupujícímu zpět kupní cenu a částku odpovídající 21 % DPH.
Musím vystavit Opravný daňový doklad.
Problém mám ale v zaúčtování. Jednalo se o příjem v roce 2021. Opravný daňový doklad v letošním roce 2024. V roce 2021 bych příjem mínusovala, ale nevím jak proúčtovat v letošním roce.
Přeji příjemný den. :)
•
Vratka stavebního pozemku
12. 09. 2023
V lednu 2023 jsme prodali stavební pozemek a odvedli DPH ve výši 21%. Vše proběhlo přes katastr. Nyní chce kupující odstoupit od kupní smlouvy. Ve smlouvě je uvedeno: Prodávající a kupující tímto ujednávají výhradu zpětné koupě jako právo věcné. Kupující mají společnou a nerozdílnou povinnost předmět koupě na požádání převést zpět prodávajícímu za kupní cenu odpovídající svou výší kupní ceně uvedené v kupní smlouvě (cena je uvedena vč. DPH). Tzn., že pozemek dle uzavřené kupní smlouvy musí přednostně nabídnout obci za stejnou cenu (obec tedy zpětně odkoupí za stejnou cenu, vč. odvedeného DPH??). Tento pozemek budeme následně znovu prodávat jinému zájemci a opět odvádět DPH. Je tu nějaká možnost, že by se obci odvedené DPH vrátilo? Může si obec DPH při zpětné koupi nárokovat (?kompenzovat?)? Protože takto bychom vlastně z jednoho pozemku odvedli DPH 2x! Nebo by se měla kupujícímu vrátit kupní cena bez DPH?! Jak budeme účtovat zpětný odkup, pokud se bude lišit od standardu?
Toto je záležitost, na kterou upozorňujeme dlouhodobě - fakticky máme z pohledu DPH dvě situace, které jsou naprosto rozdílné:
a) varianta, že se realizuje zpětný odprodej kupujícím zpět (zde fyzickou osobou - neplátcem DPH). Fyzická osoba to potom prodává logicky úplně mimo režim DPH a výsledkem je, že se prvotní odvedené DPH již nemůže nijak vrátit zpět (tedy ve výši DPH vznikne z této transakce "škoda"). V takové situaci jde jen o to smluvně to nastavit tak, aby tato škoda v podobě odvedeného DPH nezatížila obec, ale kupujícího (asi je to i jeho iniciativa, že se to vrací a tak by bylo logické, aby tato ztráta na DPH zatížila jeho).
V této variantě účtuji o nabytí pozemku v ceně, kterou zaplatím - MD 042/Dal 321 (tedy zůstal mi původní výnos z prodeje a pozemek je v nové hodnotě dle odkupu)
b) varianta, kdy se vracím k původní smlouvě a pro nenaplnění některých podmínek od ní odstupuji a zboží se vrací - tedy není to nový případ prodeje, ale "ruším" původní prodej (představte si to jako když třeba vrátíte z nějakého důvodu boty, které jste si koupili - není to tak, že prodáváte obchodu boty, ale ruší se původní plnění - snižuje se původní odvod, Vy vracíte boty). Potom pokud je to do 3 let od původního DUZP (případně platby pokud byla před DUZP), tak děláte opravu podle §42 ZDPH a na základě tohoto opravného daňového dokladu se snižuje Váš odvod DPH. Takže daňově je to mnohem lepší varianta a teď jde jen o to, zda jste to schopni právně do této varianty dostat.
V této variantě účtuji o tom, že minusuji původní prodej (tedy jak výnos, tak vyřazení pozemku) - tedy výsledkem je, že ten pozemek bude v původní hodnotě.}
V dotazu, který jste našla se hovoří o "minusování prodeje", je tím myšleno toto účtování:
Dal 647 minus základ daně (kódování stejné jako při odvodu ...)
Dal 343 minus DPH
Dal 321 (378) celá částka
Navedení původní hodnoty pozemku 031 MD/ 554 minus MD.
Odstoupení je případ běžného roku, kterými rušíme to, co se stalo v některém z minulých roků (proto minus na 647 a minus na 554, to je to "minusové" účtování, při předkupním právo se jedná o nové pořízení přes účet 042).
Jestli Vám jde ale jen o RS, tak tam máte pravdu, že nelze minusovat příjem předchozích let, tak to ani myšleno nebylo, z hlediska RS použijete při vratce pol. 5179 - podle obsahové náplně položky 5909, odst. 6:
"Vrácení peněžních prostředků získaných podle neplatných nebo zrušených smluv však patří na položku 5179." (odstoupení od smlouvy bych brala pro účely RS v logice zrušené smlouvy).
Prosím o radu se zaúčtováním, kontrolou nájemních smluv jsem zjistila u jednoho nájemníka přeplatek nájmu od září do prosince 2023 ve výši 512,- Kč /30.9.2023 byl doplacen el. ohřívač/. Jak mám prosím letos vratku zaúčtovat, účet 549? A položku? Velmi děkuji.}
Budete mu přeplatek reálně vracet? (nehovoříte o zápočtu na letošní nájemné). Pak v logice náhrady výnosů minulých let je správně účet 549, pol. 2324. V případě, kdy bychom to považovali za opravu výnosů minulých let, pak v takto nevýznamné částce lze volit účet 603 minus D a pol. 2132 minus MD.
Dobrý den, prosíme o Vaše vyjádření k DPH
Jako město jsme vlastník a provozovatel vodovodů a kanalizací. Dostali jsme fakturu za čištění prameniště vodního zdroje, ale firma, která prováděla práce neví jestli tam má být sazba DPH 12% nebo 21%. Ještě budeme prodávat firmě pitnou vodu z hydrantu, kterou si bude odvážet firma sama a nevíme jaká má být sazba v tomto případě.
V srpnu u nás bude mít kulturní vystoupení firma ze Slovenska (SK2023515065).
Zaslali nám zálohovou fakturu na cca 4.132 EUR = 100% ceny dle smlouvy, Fa je splatná v únoru 2024.
Předpokládáme, že odvod DPH bychom měli provést ve výši 21% za únor 2024. Je to tak?
děkuji}
- čištění prameniště vodního zdroje (pitné vody) - podle mne skončíme v sazbě 21 % - to není "úprava a rozvod vody prostřednictvím sítí" (nevejdu se do CZ-CPA 36.00.2
- prodej pitné vody z hydrantu (tedy z Vaší sítě vodovodu) - dle mého názoru stále je to dodání pitné vody sítí - sazba by podle mne měla být 12 %
- podle DIČ - slovenské s.r.o. , místo plnění bude v ČR - tedy podléhá české dani, osvobození aplikovat nejde (služby ziskového subjektu). Souhlas s tím, že prodaníte v únoru v 21 %
Obec bude opravovat hřbitovní zeď (kulturní památka). DPH bude 21 % a firma bude stavební práce fakturovat v přenesené daňové povinnosti. Myslím si to správně? Děkuji.}
Za mne ano - je to stavební práce a hřbitov nyní máte k ekonomické činnosti (osvobozeno od DPH - pronájmy hrobových míst). Sazba DPH 21 % je OK.
Dobrý den,
Prosíme o radu k uplatnění DPH.
V tomto roce plánuje Město koupit 2 patra domu poblíž náměstí, kde chceme vybudovat společenský sál (sál bude vyčleněn jak samostatná jednotka budovy). Dům je starý, tak předpokládám, že tady žádné DPH nebude u samotného nákupu společenského sálu? Lze si ale nějakým způsobem uplatnit DPH na vstupu u faktur za rekonstrukci a vybavení obou podlaží? Dle smlouvy budeme budovat samostatný vchod ke společenskému sálu, ze 100 % opravovat střechu, z 50% fasádu…
Mám myšlenku, že bychom stejně jako u zimního stadionu, kde jsme si uplatnili daň díky smlouvě, kterou máme uzavřenou s naší společností (plátce DPH) XY, s.r.o. na dlouhodobý pronájem, který daníme 21%, uzavřeli také podobnou smlouvu se stejnou společností. Resp. do zastupitelstva bychom zatím dali usnesení, popř. smlouvu o smlouvě budoucí, že se společenský sál pronajme XY, s.r.o. Můžeme si uplatnit pak celý odpočet i na střechu a fasádu, která nebude naše, budeme mít jen určitý spoluvlastnický podíl?
Za 2 patra domu se Město zaváže prodat firmě pozemky. Pozemky, které bude město prodávat za účelem výstavby parkovacího domu jsou v současné době pronajímány a je odváděno DPH (1689/1 – zastavěná plocha a nádvoří, 1691/3, 1695/1 ostatní plocha). V územním plánu jsou vymezeny jako plocha v zastavěném území v ploše OM – plochy občanského vybavení – komerční zařízení malá a střední. V současné době se na 2 z pozemků nachází parkoviště. Domníváme se, že v případě prodeje pozemků musí být pozemky zdaněny – sazba 21%?}
Nejprve k těm pozemkům - myslel sem si, že začnu tím jednodušším a jednoznačnějším, ale u převodů pozemků asi skoro nic jednoduchého není (ach jo). Chtěl jsem totiž prvotně napsat, že tam určitě DPH bude (myslel jsem si, že tam bude nějaká zpevněná plocha), ale potom, co jsem si to zobrazil na mapě, jsem zjistil, že tam je vybudováno relativně nové (skutečně hezké) parkoviště. Takže beze sporu stavba umístěná na pozemku. Teď nevím, jak je ta stavba stará - samozřejmě pokud by to bylo do 5-ti let od kolaudace, tak beze sporu jen další důvod pro to dát na prodej DPH ve výši 21 %. Ale otázka je, jak se zachovat, pokud to parkoviště bude stavbou starší - totiž tam budou dva pohledy. Buď řeknu, že je to pozemek se stavbnou starší 5-ti let = osvobozeno od DPH, nebo že na to parkoviště nemám hledět, neboť to je v transakci naprosto podružné (není ani účelem transakce ...) - no a potom s daní. Toto je podle mne téma, které vůbec není dořešeno. Pokud to asi prodáte s DPH, tak FU nebude nic namítat (ale jestli je to parkoviště starší 5-ti let, tak si myslím, že je dost solidní šance pro odůvodnění osvobození od daně). Takže mne ještě napadá taková ta střední varianta, pokud je to parkoviště starší 5-ti let - co říci, že si myslíme, že je to osvobozeno od daně, ale dobrovolňě to zdaňujeme a dáváme tam PDP režim - viz §56 odst. 6 ZDPH. Skoro bych to doporučoval (samozřejmě pokud je parkoviště mladší 5-ti let - určitě prodat s DPH 21 %).
Teď k tomu společenskému sálu - pokud správně chápu, oni budou prodávat ještě v okamžiku před zahájením rekonstrukce. Pokud je ta stavba starší 5-ti let a nebyla zde ani podstatná změna - potom souhlas, že by mělo být od daně osvobozeno. Jen si nejsem jist, zda oni nebudou tlačit do režimu PDP - pokud v posledních 10-ti letech tam provedli nějaké TZ (aby nepřišli o část odpočtu DPH) - ten dům vypadá relativně nově, případně na něm byly prováděny určitě úpravy. Toto bch Vám doporučoval s nimi projednat.
K tomu odpočtu DPH z rekonstrukce - ,tam to znáte - aby byl nárok na odpočet DPH, musím prokázat souvislost se zdaňovaným plněním. Tedy varianta je dlouhodobý pronájem s DPH, možností by bylo i vlasntí provozování formou krátkodobých pronájmů (tam by se ale asi také "připletli" nějaké vlatní kulturní činnosti a tím by byl odpočet DPH jen koeficientem). Takže vhodně zvolené nájemné s DPH - to si myslím, že je OK.
Teď k těm dalším výdajům a DPH - za mne by to šlo. Třeba u těch omítek je to 50 % ... - přitom v zásadě budete vlastníky 3 a 4 podlaží a druhá strana 1 a 2 - tedy to, že hradíte 50 % nákladů je adekvátní. Přidou mi odůvodnitelné i ty další náklady, kde máte 100 % - ten samostatný přístup je jen pro účely sálu, také 100 % střechy je určitě vyvoláno tím, že střecha se musí řešit kvůli rekosntrukci sálu - takže i zde toto zdůvodním jako vyvolanou investici navázanou na sál.
Naše obec na základě darovací smlouvy obdržela od jiné obce DHM ve výši 75 000,-Kč (překážky Skateparku). Tento majetek bude součásti stavby Skateparku, který se bude pravděpodobně budovat v II. pol. roku 2024.
Darovaný majetek jsem zaúčtoval 042/401. Nikde jsem se nedočetl, zda je nutné účtovat i na účtu 403 ve výši darovaného majetku? Prosím o kontrolu zaúčtování (v literatuře se píše o přímém zařazení např. 022/401 a ne o účtování 042/401) a drobného vysvětlení ohledně účtu 403.}
U bezúplatných převodů nebo darů DHM se účtuje rovnou na účet 02x MD / 401 D, účet 042 se nepoužívá. Ve Vašem případě to však dle popisu v dotazu vypadá, že je to jakoby jen darovaná část pořizovaného DM, je možné i kombinované ocenění darem a pořizováním, on pak opravdu není problém částečný dar na DM dát na 042/401, ničemu to nevadí a je to tak správně. Běžně se daruje i nedokončený majetek, např. PD, kdy také účtujeme zápis 042/ 401, u Vás je to obdobné.
Dar jste dostali od jiné obce, tedy od VÚJ a musíte převzít jejich ocenění. Asi se jedná o nové překážky. Kdyby byly nějaké starší, tak se pak přebírají i oprávky, např. 042 MD/ 081 D ve výši, co měla obec, 403 kdyby na ně měla nějakou dotaci a zbytek na 401 D.
Účet 403 použijete v případě, že majetek vám předává VÚJ a dostali na něj dotaci, pak se přebírá i dotace na účet 403, nebo když vy přímo dostanete finanční dotaci. V případě věcného daru se hodnota daru na účet 403 neúčtuje (jen případně ta dotace, ale pozor, jen mezi VÚJ...).
Zastupitelstvo od 1.1. schválilo navýšení vodného a stočného. Odečty děláme každý rok na konci dubna a na konci října (2x ročně) a následně vystavuji faktury. Problém je že zřejmě od 1.5. spadneme do plátcovství DPH. A já se ptám, když budu faktury vystavovat v květnu za období 11. 2023 - 4. 2024, budu již k ceně vodného a stočného připočítávat DPH? A může případně starosta snížit schválenou cenu vodného a stočného v průběhu roku? Děkuji}
K první záležitosti - rozhodující bude, kdy nastane DUZP (které je dnem zjištění spotřeby - tedy při Vašem systému by mohlo nastat ještě v dubnu) - pokud DUZP nastane před okamžikem, kdy se stanete plátci, tak fakturujete bez DPH. Pokud až poté, tak fakturujete s DPH (za celé období - byť částečně bude pokrývat i období, kdy jste ještě nebyli plátci).
Takže pokud den zjištění spotřeby by byl ještě duben a faktury se vystavovali na začátku května, tak DUZP by byl ještě duben.
Úprava schválené ceny v průběhu roku - to nic nevylučuje - ale samozřejmě by to mělo být v logice, že pokud cenu schválilo zastupitelstvo, tak změnu by mělo také schvalovat zastupitelstvo.
Acha obec účtuje s.r.o.
Na hlinách 1786/16, 18200 Praha 8
IČ: 27493091, DIČ: CZ27493091
Číslo účtu (úhrada registrací a kurzů): 2600160912/2010
Číslo účtu (úhrada publikací): 2500160931/2010
Vzdělávací instituce akreditovaná u MV ČR podle zákona č. 312/2002 Sb., č. akreditace AK/I-5/2018
Společnost je vedená v OR Městský soud v Praze, oddíl C, vložka 161619. Společnost je plátcem DPH od 1. 4. 2007
(preferujeme e-mailový kontakt)
Odborná pomoc
Ing. Ivana Schneiderová
Ing. Zdeněk Nejezchleb
Bc. Klára Vavrišinová
Kateřina Hudečková