Dotazy

• Uplatnění DPH u fotovoltaiky

  26. 02. 2024

  Dobrý den, budeme umisťovat fotovoltaiku pro obecní úřad a hospodu, které neslouží pro ekonomickou činnost. Budeme si nárokovat odpočet DPH při pořízení fotovoltaiky? Přebytek elektřiny budeme prodávat. Žádáme o dotaci a potřebujeme vědět, zda DPH je uznatelný výdaj, nebo si DPH budeme nárokovat. Žádost o dotaci máme odeslat ve středu ráno a proto prosíme o brzkou odpověď. Děkujeme.}

  Pokud chci řešit, zda a případně jaký by byl odpočet DPH, tak bych měl prvotně provést klasifikaci jednotlivých činností:

  - prodej přetoků do sítě - to bude zdaňované plnění

  - použití pro obecní úřad - tady bohužel asi z větší části mimo ekonomickou činnost (teoreticky je zde souvislost se všemi plněními - mimo ekonomickou činnost, osvobozenou a režimem "není předmětem DPH")

  - hospoda - tady nevím, v jakém režimu funguje. Pokud by to byla hospoda provozovaná obcí, je to ekonomická činnost. Pokud by tady byl třeba nájemce, tak bychom museli řešit, zda mu vyrobenou energii budete přeprodávat - potom by to byla také ekonomická činnost. Ale třeba o může být jen bývalá hospoda, která nyní funguje jako sál pro scházení se obyvatel ... (dost možná zdarma) - potom rozumím tomu, že to není ekonomická činnost.

  Takže jsem přesvědčen, že se určitě nedostanete k plnému odpočtu DPH - bylo by to potenciálně o propočtu odpočtu v nějaké poměrné výši .. Jak to u FVE spočítat (kolik by to konkrétně bylo, to je velký problém) - jsou to skutečně jen odhady. Nicméně šlo by to takto a z nějakých informací vím, že u dotací na FVE se s možností částečných odpočtů počítá.

  A nebo ještě máte dle mého názoru jednu možnost - prohlásit, že ten objekt nemáte zařazen v obchodním majetku (a potažmo i FVE) - tedy říci, že při pořizování FVE nejednáte jako osoba povinná k dani - tedy bez jakéhokoliv nároku na odpočet. 

• Pokuta ČIŽP o ochraně ovzduší

  26. 02. 2024

  Dobrý den, rozhodnutím ČIŽP obdrží obec plnění 50% z pokuty dle zákona č.201/2012 Sb., o ochraně ovzduší. V informaci nic konkrétního uvedeno není, zaúčtuji tedy přijaté plnění na § 3769 pol. 2212 nebo doporučujete jiné zaúčtování. Děkuji}

  Pravděpodobně se jedná o příjem dle § 26 odst. 4 daného zákona:

  "Polovina příjmu z pokuty uložené inspekcí připadá do rozpočtu obce, na jejímž území je provozována činnost pokutou postiženého provozovatele, přičemž tento příjem je účelově určen k ochraně životního prostředí, a polovina je příjmem Státního fondu životního prostředí České republiky."

  Jestli neznáte plátce pokuty, volila bych odpa 2212, protože v § 26 se hovoří o přestupcích právnických a podnikajících fyzických osob, takže se pravděpodobně nejedná o pokutu uloženou jiné obci apod. (plátce pokuty není subjekt vyjmenovaný pod pol. 2211). 

  Ještě k účelovému využití - k ochraně životního prostředí - to je poměrně široká možnost využití, neměl by s tím být problém, ale je možné i i nějak přes org evidenčně navázat na nějaký výdaj ke zlepšení ŽP.

  Pro pokuty z titulu ochrany životního prostředí volíme odpa 3769.

  Takže ve výsledku potvrzuji Vaše účtování (účet 642). 

• Výdaje související s povodní 2023/2024

  26. 02. 2024

  Dobrý den, v rámci povodní na přelomu roku 2023/2024 jsme měli výdaje související se stavbou a následně demontáží protipovodňové zábrany (materiál, služby manipulační techniky, občerstvení dobrovolných hasičů). Můžeme pro tyto výdaje použít paragraf 5213? Nyní bylo rozhodnuto o vyplacení finančního daru dobrovolným hasičům a ostatním dobrovolníkům za účast na řešení této situace. Je možné tuto odměnu vyplatit jako finanční dar na základě darovací smlouvy položkou 5492 a paragrafem 5213?
  Děkuji}

  Při volbě mezi paragrafy 3xxx a 52xx tady hraje roli, zda nastal krizový stav či nikoliv. Krizový stav je např. mimořádná událost podle zákona o integrovaném záchranném systému ("mimořádnou událostí škodlivé působení sil a jevů vyvolaných činností člověka, přírodními vlivy, a také havárie, které ohrožují život, zdraví, majetek nebo životní prostředí a vyžadují provedení záchranných a likvidačních prací").

  Volila bych tedy podle okolností buď odpa 5213, nebo pokud to nebyl krizový stav, tak Vám cituji možné paragrafy z výkladu v naší knize RS u odpa 2399 (knihu jsem se dívala, že máte):

  "Prevence proti povodním paragraf 3744, odstranění bezprostředních škod po krupobití, po přívalových deštích, po zaplavení blátem paragraf 3749, vyhlášení krizového stavu paragraf 5272. "

  Podle § 16 odst. 4 zákona č. 250/2000 Sb. lze při živelní pohromě RO schválit až následně (po provedení rozpočtově nezajištěného výdaje). 

  K druhé části - položka 5492 v případě daru je správně, právně Vám to potvrdit ale nemůžeme, dar by neměl být spojován s konkrétní činností. To platí pro dobrovolné hasiče, kteří by měli být za zásah odměňováni klasicky v rámci jejich činnosti, i pro dobovolníky (dobrovolnická činnost je obecně bez nároku na odměnu, např. jen občerstvení apod.). Jako obecný dar za zásluhy to třeba možné je poskytnout, pokud to nespojíte vyloženě s nějakou konkrétní činností. 

• DPH

  25. 02. 2024

  Než jsme se stali plátci DPH neměla jsem s účtováním této daně žádné zkušenosti a ani praxi. Než jsme se stali, něco jsem si načetla, objela jsem kolegyně z okolních obcí a dala si dvouhodinovou schůzku s daňovým poradcem. Ten se mě zeptal na příklady, kterou jsou pro naši obec typické, něco načmáral na papír, který mi předal se slovy: takhle budete postupovat. Mluvil na mě jako na zkušenou daňovou účetní. Až praxe mi pomohla něco pochopit. Ale stále nechápu vše a s něčím si nejsem stále jistá. Přihlásila jsem se i na online kurz. Ten však odpadl pro nedostatek zájemců. Další mám až v polovině června.
  Potřebovala bych se ujistit a popřípadě poradit v jednom případě.
  Máme budovu bývalé školy, kterou jsme zrekonstuovali a nyní tam provozujeme toto:
  1. Kanceláře místní akční skupiny (nezisková org.), která má dlouhodobý pronájem (ř. 50) a platí paušálně danou částku na služby (ř. 01).
  2. Dále tu máme učebnu - obec, kterou nepronajímáme a která slouží pro potřeby obce.
  3. Dále tu má za 1,-- Kč ročně pronájem (ř. 50) nezisková organizace na volnočasové aktivity. Kroužky vaření, keramiky, výuka jazyků, korálkování, jógu, cvičení atd.
  4. Obec tu provozuje posilovnu. Vstupné dávám jako osvobození v oblasti sportu (ř. 50).
  5. Nakonec je tu malá prodejna s dlouhodobým minimálním nájem (ř. 50). Nájemkyně platí měsíčně zálohy, které pak nedaňově vyúčtovávám jako přeúčtování (§ 36 ost. 13). Jedná se o elektřinu, plyn, vodu. Má své samostatné odečtové hodiny. Vždycky ji vypracuji přehled kolik zaplatila a kolik má buď přeplatek a nedoplatek a proúčtuji vnitřním účetním dokladem. Jenže minulý rok jsem se před koncem dozvěděla, že už je nějaký čas také plátce DPH. Neřekla nám nic. Já ji nemohu vystavit daňové doklady. A kdybych v budoucnosti chtěla, jak mám postupovat. Vím, že se musí stanovit nějaký koeficient. Bohužel nevím jak, vzhledem k tolika různým variantám provozování v budově. A které náklady bych si případně pak mohla poměrově nárokovat. Omlouvám se za trošku triviální dotaz. Můžete mi poradit? Děkuji.}

  Vůbec se nemáte proč omlouvat za "triviální dotaz" - on není až tak triviální a podle mých zkušeností nebude většina účetních na obcích vůbec řešit nějaké odpočty na tomto objektu ...

  Takže nejprve začneme tím bodem č. 5. Pokud se nájemece stane plátcem DPH a prostor má ke své ekonomické činnosti, máte právo, nikolliv povinnost začít nájem zdaňovat. Také u přeúčtování energií i u "plátce" můžete zůstat ve stávajícím režimu (by´t to pro nájemce nebude efektivní). K přechodu na režim "nájem s DPH" - samozřejmě ho lze jen doporučit, neboť by Vám to mělo otevřít možnost odpočtu DPH například z oprav (techniku si popíšeme dále). Jen tam píšete , že je tam "dlouhodobý minimální nájem" - abychom to mohli považovat za ekonomickou činnost, tak by tam neměl být nájem jasně symbolický (třeba jak zmiňujete v bodu 3 ten pronájem za 1 Kč, tak můj názor je, že je to úplně stejné, jako když by tam byli zadarmo). Takže pokud by to byl nájem typu 100 Kč za rok - tak si myslím, že by to neodpovídalo charakteristice ekonomické činnosti - ani plátci bych si jej nedovolil zdanit (a nedovil bych si uplatnit odpočty DPH z těchto prostor).

  Budu ale předpokládat, že je tam nájem mající nějakou ekonomickou podstatu. 

  V takovém případě bych se snažil dohodnout (bude asi nutný dodatek smlouvy). že k nájemnému se připočítává daň 21 %. Pro nájemce by to nemělo znamenat ekonomickou zátěž (DPH si zase odpočte) - ale v praxi vím, že někteří se snaží z toho "vytřískat" to, že se nájemné má podle nich oddanit směrem dolů (protože ve smlouvě mají sjednán nájem ve výši 5000 Kč za rok ... - tedy pokud to chcete začít zdaňovat, že to máte udělat tak, aby nájem byl 5000 Kč včetně daně, neboť to je sjednáno jako cena konečná). Pokud by to byl tento případ, sdělil bych nájemci, že pokud na to nepřistoupí, tak jim budu nadále přeúčtovávat energie mimo režim DPH (a oni si nic neuplatní) - nebo-li pokud ode mne chtějí vstřícný krok (přeúčtování energií tak, aby si mohli uplatnit odpočet), tak oni jej musí udělat také.

  Takže pokud se dohodnete - začal bych účtovat nájem + DPH a u energií bych doporučoval sjednat zálohy jednou částkou (za všechny typy energií) - abych nemusel zálohy průběžně zdaňovat a DPH odvést až z vyúčtování. Sníží Vám to pracnost (abyste neodváděla DPH z jednotlivých přijatých záloh). A samozřejmě na vstupu byste si odpočet DPH uplatňovala. Tady jsem nepochopil jak jre to technicky uděláno - pokud jsou tam i samostatné odečtové hodiny ve smyslu fakturační - ta plný odpočet za dané odběrné místo. Pokud je ve vztahu k dodavatelům energií fakturován objekt jako celek a ty meřáky, které zmiňujete jsou jen podružné, bylo by to na nějaký částečný odpočet typu poměr a koeficient - jak to spočítat asi neumím popsat (zejména  sohledem na ten paušál u kanceláří pro MAS) - to se většinou řeší případ od případu. 

  Teď k celkovému daňovému  režimu u tohoto objektu (z hlediska odpočtů). Musíme si rozebrat, jaké aktivity se tam provozují:

  - kanceláře MAS - plnění osvobozené od DPH  - pracovně typ A

  - učebna pro potřeby obce - předpokládám, že není k ekonomické činnosti - pracovně typ B

  - prostory pro neziskovou organizaci - za 1 Kč - za mne to není k ekonomické činnosti - tedy B

  - posilovna - osvobozeno od DPH - tedy A

  - prodejna - budu předpokládat, že se přejde na zdaňovanou činnost - pracovně typ C.

  Pokud budete provádět například nějakou opravu uvnitř prostor typu A a B - je to bez nároku na odpočet. Pokud uvnitř typu C - potom plný nárok na odpočet DPH. Potom může být varianta, že je to na společných prostorách (nebo třeba pláští budovy). Potom bych správně měl aplikovat kombinaci poměrného odpočtu (§75) a koeficientu (§76).

  Poměr bych mohl vypočítat například podílem ploch - tedy (A+C)/(A+B+C) - třeba vyjde, že 60 % ploch je k ekonomickým činnostem. No a co vyjde, tak musím dát ještě do krácení koeficientem - tedy to znamená do toho 3. sloupce v přiznání k DPH v části odpočty (od ř. 40). To se potom krátí na ř. 52 (respektive 53) koeficientem, který Vám vychází z přiznání k DPH jednotně za celou obec (koeficient se nepočítá - ten vyjde z hodnot v přiznání podle toho, jaké objemy tam uvedete - na ř. 1, 2, 25, 50,51 ..). Pokud byste třeba měli koeficient 40 %, tak by výsledný odpočet například na opravě střechy byl v našem příkladu 0,6 x 0,4 = 24 %.

  A tedy jen shrnuji - pokud se týká nákladů, které byste mohla odčítat - já bych to aplikoval jen u větších oprav a technických zhodnocení objektu. Nemá cenu toto řešit třeba v situaci, kdy tam budete mít nějakou revizi za 1 tis. Kč.

  U energie - tam mi to není úplně jasné, jak je to s měřáky - určitě bych se snažil do budoucna odpočítat to, co jde do prodejny (nevím, jak výtnamný je ten paušál u MAS...) - prostě tady asi neumím určit, jak bych přesně postupoval (již jsem to zmínil i výše)

• Účet 314 - pomoc

  25. 02. 2024

  Strašně moc prosím o pomoc - týká se to inventury 2023- účet 314 0001 plyn, nevím to s tím mám dělat. Při Vyúčtování plynu , které přišlo v 8/2023 jsem si nevšimla, že v červnu tam má Firma Innogy 2x platbu v částce záloh, kterou měla zaplatit obce. ALE ta šla ze soukromého účtu občana.
  9 540,- Kč a to 5.6.2023 9540,- ta z účtu obce neodešla(chyba) a 6.6.2023
  9 540,- která odešla z účtu obce, to je správně. Tudíž nám tam přebývá na 314 0001 plynu 9 540,-. Tuto částku bych potřebovala do inventury, nějak proúčtovat, aby zmizela a v roce 2024 budu řešit dále.}

  Jestli tomu správně rozumím, tak jste započetla na 314 zápisem 321/314 114480 Kč, ale mělo se zúčtovat jen 104 940 Kč, tedy o těch 9540 Kč méně. S dodavatelem je účet 321 ale vyrovnaný, protože přeplatek poslal celý Vám. Teď je potřeba to vyřešit s občanem (asi nájemníkem?). Nejlépe mu to převést na účet 324 a pak s ním vypořádat, až mu budete vyúčtovávat danou spotřebu, tzn. stačil by zápis 314 minus D/ 324 D ve výši 9540 Kč (jako že to uhradil za obec, tak mu to započítáváte jako jeho zálohu).

  Na závěr si do inventury zkontrolujte, že Vám sedí účet 314 na skutečný stav uhrazených nevyúčtovaných záloh.

• Dodatečná úhrada mimořádných nákladů z.s. z roku 2023

  23. 02. 2024

  Na město se obrátily koncem ledna 2024 dva "větší" zapsané spolky se žádostí o dokrytí jejich mimořádných nákladů z roku 2023 vzniklých zvýšenou cenou energií a nedostatečnou výší programové dotace, kterou obdržely v roce 2023 na samotnou činnost spolků. Výkazy k 31.12.2023 má město již odesláno do CSÚIS. Proces projednávání v této věci by v orgánech města skončil možným rozhodnutím zastupitelstva v 6/2024. Lze vůbec o této úhradě mimořádných nákladů spolkům z roku 2023 rozhodovat až v průběhu roku 2024?}

  Máte možnost, že náklady spolkům pokryjete veřejnoprávní smlouvou o poskytnutní dotace dle zákona č. 250/2000 Sb., par. 10 a, který se týká poskytnutí dotace. Nevidím v tom žádný problém, zákonem není stanoveno za co budete poskytovat spolku trasfer, to vše jsou náležitosti žádosti, veřejnoprávní smlouvy a tedy vzájemné domluvy. Může být zjednodušen proces vyúčtování - pokud náklady již vynaložily, mohou je doložit již při žádosti o dotaci (ale samožejmě ať i doloží, že dané náklady nebyly financovány z jiných zdrojů). 

  ZO musí schválit poskytnutí dotace a uzavření veřejnoprávní smlouvy o poskytnutí dotace z rozpočtu roku 2024 - pokud se bavíme o částce nad 250 tis. Kč, pozor že od ledna 2024 je změna limitů ve schvalování transferů. Pokud se jedná o dotaci do 250 tis. Kč, pak stačí schválení radou. V částce nad 50 tis. Kč musíte podle par. 10d, výše zmiňovaného zákona smlouvu i zveřejnit - ale v případě, kdy jste ORP a máte povinnost zveřejnit smlouvu v registru smluv, pak není povinnost smlouvu již zveřejňovat na úřední desce, viz zprávy MF 2/2023 (bod 5):

  https://www.mfcr.cz/cs/rozpoctova-politika/uzemni-rozpocty/zpravy-mf-pro-obce-a-kraje/2023/zpravy-mf-cislo-2-2023-54297

  Je i možnost schválit dar mimo zákon č. 250/2000 Sb., podle občanského zákoníku. I v tomto případě není nikde stanoveno za co budete poskytovat finanční prostředky z rozpočtu roku 2024, to vše jsou náležitosti žádosti, darovací smlouvy a vzájemné domluvy. Ani u daru není problém, abyste si vymínili doložit účel, tedy by to bylo možná administrativně jednodušší, než dotace, když náklady již vynaložily, že je jen doloží. Finanční limit pro schvalování je zde ale 100 tis. Kč - do 100 tis. Kč schvaluje rada, nad 100 tis. Kč ZO a na rozdíl od dotací se pro účely schvalování sčítají peněžní dary jednotlivým FO/PO v kalendářním roce. 

• úroky z termínovaných vkladů

  23. 02. 2024

  Úroky z termínovaných vkladů se počítají do obratu DPH? Zatím nejsme plátci DPH.}

  Ne, úroky z termínovaných vkladů se nezapočítávají do obratu k DPH.  Založení termínovaného vkladu není bráno jako "ekonomická činnost", jedná se tzv. "pasivní aktivitu".

• inventury PO

  23. 02. 2024

  Každý rok nemohu včas dostat z MŠ přehled majetku. Otázka zní je nějaký zákon nebo vyhláška která stanovuje termíny odevzdání výkazů příspěvkových organizací zřizovateli, nebo se to upravuje vnitřní směrnicí?}

  Pokud se týká výkazů příspěvkové organizace - jedinným limitem je termín pro schválení účetní závěrky příspěvkové organizace - tedy do 6 ti měsíců po rozvahovém dni (a logicky musí před tím předcházet předání podkladů ke schválení - tak, jak si to nastavíte). Zároveň závěrku PO asi potřebujete jako jeden ze zdrojů pro vypracování závěrečného účtu obce - ale tady je na Vás, jak si to termínově nastavíte.

  Mluvíte ještě o přehledu majetku - tedy potenciálně o inventurách. V zákoně o účetnictví v par. 30, odst. 6 je pouze uvedeno, kdy ÚJ mohou zahájit a ukončit inveturu majetku a závazků. A to, že mohou zahájit inventuru nejdříve čtyři měsíce před rozvahovým dnem a nejpozději dva měsíce po rozvahovém dni. V žádném jiném předpise nejsou stanoveny termíny odevzdání inventur. Jedinou omezující podmínkou ve vztahu k datu je ta, že inventarizace musí být provedena natolik včas, aby bylo možné proúčtovat zjištěné inventarizační rozdíly k datu účetní závěrky před předáním účetní závěrky (ale to je pro danou organizaci - ne, zda a případně kdy se příslušné výstupy předávaí např. zřizovateli).

  Kontrola hospodaření PO zřizovatelem vyplývá se zákona č. 250/2000 Sb., par. 27 a dál. Ani v tomto zákoně není stanoven konkrétní termín. Z praxe víme, že termín si určují sami zřizovatelé pokynem PO, s datem do kdy musí PO odevzdat příslušné výkazy, většinou to bývá do 1 měsíce od předání účetní závěrky do systému.

  Vnitřní směrnice je pro potřeby ÚJ, pokud PO hospodaří samostatně, nevím zda jim můžete přikázat, aby si konkrétní datum do své směrnice zapracovali. Zkuste se s nimi domluvit a vypracovat jim oficiální pokyn, kde určíte povinnosti k předání výkazů, případně dalších podkladů i s přesnými daty :-) - alespoň se to vyjasní pro všechny strany. Ale jak jsme již uvedli výše - v právních předpisech to upraveno není.

• Cestovní náhrady rok 2024

  23. 02. 2024

  Máme dotaz ohledně vyhlášky o poskytování cestovních náhrad v roce 2024.
  V roce 2023: dotyčný jede na pracovní cestu, odpracuje 3 hodiny a na pracovní cestě je míň než 5 hodin ve svém pracovní fondu, má nárok na MENU STRAVENKU.
  Nastala v roce 2024 změna ? Již toto pravidlo neplatí a sráží se stravenka vždy? Dostala se k nám do účtárny zpráva, že od tohoto roku by neměl být nárok na stravenku v případě vyplacení stravného za služební pracovní cestu.
  V naší organizaci :
  Naše stravenky jsou v celkové hodnotě 130,- Kč:
  zaměstnavatel 110,- Kč
  zaměstnanec 20,- Kč
  Děkujeme za odpověď.}

  Pro rok 2024 platí vyhláška č. 398/2023 Sb. Pravidla jsou tam stále stejná, pokud je na pracovní cestě méně než 5 hodin, nevzniká mu nárok na stravné. 

  Změna nastala ohledně zdanění stravenek. Tam od 1.1.2024 platí podmínky a limit pro osvobození stejné, jako u stravenkového paušálu, to jsme ale již v zákoně č. 586/1992 Sb. Pro rok 2024 je limit pro osvobození příspěvku na stravování 116,20 Kč, tzn. pokud přispíváte 110 Kč, je to pro zaměstnance osvobozený příjem. Musí ale v daný den odpracovat alespoň tři hodiny a zároveň mu nesmí vzniknout nárok na stravné podle vyhlášky o cestovních náhradách, tak je to opravdu v zákoně jasně zakotveno. Jsou pak různé variranty:

  a) Pracovník jede na pracovní cestu, odpracoval alespoň tři hodiny a zároveň mu nevznikl nárok na stravné, protože pracovní cesta netrvala déle než 5 hodin -  příspěvek zaměstnavatele na stravenku je pro zaměstnance osvobozeným příjmem (jsou splněny podmínky pro osvobození), nesmí se mu samozřejmě ale vyplatit stravné (zde není na stravné zákonný nárok, ale tedy ani např. "dobrovolně" nad rámec vyhlášky o cestovních náhradách).

  b) Pracovník jede na pracovní cestu delší než 5 hodin - vzniká mu nárok na stravné, pokum mu za tento den poskytnete stravenku (v souladu s Vašimi interními pravidly), musí příspěvek zaměstnavatele na ni být zdaněn.

  Tedy u obce můžete nastavit pravidla jak chcete (klidně můžete stravenku poskytovat i v souběhu s nárokem na stravné...) - vtip je jen v tom, zda se to dodaňuje nebo osvobozuje od daně z příjmů fyzických osob (a odvodů pojistného).

  Podívejte se do dokumentu "Benefity zaměstnanců" z 10.12.2023, tam to také vysvětlujeme. 

• Zálohy a DPH

  23. 02. 2024

  Hezký den. Jsme plátci DPH. Stali jsme se díky kanalizaci a ČOV v majetku obce a zavedení stočného. Máme cca 300 objektů . Dva druhy poplatku.
  1. na paušál - kdy se platí podle počtu trvale hlášených osob x zákonem
  daná spotřeba x 20,-- Kč + DPH. Splatný v kalendářním roce do 31.05. a
  30.11.
  2. na spotřebu - kdy nám občan předloží vyúčtování vodného od SČVK, a.s.
  a my mu vypočteme spotřebu x 20,-- Kč + DPH. Předložit doklad musí
  do 31.03. Pokud se tak nestane, tak si spotřebu vyžádáme za poplatek a
  ten mu účtujeme. Z tohoto poplatku odvádím 21% DPH.
  Někdy se stane, že poplatníci "přeběhnou" z jednoho způsobu do druhého a to pak někteří platí v jednom roce dvakrát a jiní zase vůbec. Je to docela složité na evidenci.
  Nyní chtějí tři poplatníci, což je pochopitelné, hradit měsíční zálohy.
  Jejich zálohy bych zaúčtovala takto:
  324 XXXX D
  324 YYYY MD základ daně ZJ 202 (12%)
  343 0025 MD daň (DPH) ZJ 202
  Toto se mi objeví v daňovém přiznání i v kontrolním hlášení a daň odvedu.
  Jak budu prosím postupovat při vyúčtování. V případě přeplatku i nedoplatku. Docela jsem se do toho v úvahách zamotala. Děkuji.}

  Domnívám se, že musíme prvotně řešit otázku sazby DPH. Ať je to v paušální výši nebo podle spotřeby, jedná se o likvidaci odpadních vod - tedy v obou případech by měla být aplikována sazba 12%. Pokud u jedné varianty dáváte 12% a u druhé 21 %, není to dobře a rozhodně doporučuji v obou případech aplikovat 12 %.

  Pokud někdo bude platit zálohy, bude při respektování toho, co jsem uvedl výše, jasné, že se aplikuje sazba 12% - tedy záloha bude určena dostatečně určitě a bude se aplikovat sazba 12%.

  Takže potom máme přijetí zálohy - MD 231/Dal 324 xxx a jejjí zdanění MD 324 xxx/Dal 324yyy a Dal 343  (tedy opačně strany, než máte v dotazu).

  No a při vyúčtování odběrateli - pokud to rozepíši:

  MD 311/Dal 602 a Dal 343 - podle skutečné hodnoty dodávky

  MD 324yyy (oddaněná záloha)

  MD  343 0025 (odvedené DPH ze zálohy)

                                                Dal 311 - ve výši přijatých záloh, které se zúčtovávají

  Tedy na 311 buď vznikne nedoplatek (MD 311) nebo přeplatek (Dal 311). Vím, že to dělá trochu problémy v oblasti zákazu kompenzace (pokud jsou na 311 přeplatky) - nicméně v průběhu roku to nevadí a pokud by byly nevypořádané na konci roku - OK - stále lze interním dokladem hodnotu nevyplacených přeplatků jen přeúčtovat např. 311999/Dal 321999 (tedy převést ji do závazků) a na začátku roku zase minusem zpět a postupovat dále standardně - tedy vyplácet přeplatky z 311 ...

• Podrozvahová evidence

  22. 02. 2024

  Jsme městský obvod, máme uzavřenu Smlouvu o nájmu a poskytování služeb (kopírovací stroje), měsíčně za kopírky platíme (pol. 5168). Dle Smlouvy o poskytování outsourcingu telefonních služeb platíme měsíční poplatky za provozované telefonní přístroje, podle typu koncového zařízení (pol. 5162, souhrn fa za hovorné). Nejedná se o smlouvy o výpůjčce, smlouvy neobsahují cenu přístrojů. Vnitřní kontrola z magistrátu statutárního města nám vytkla, že nevedeme evidenci kopírek a telefonních přístrojů na podrozvaze. Nenašli jsme věcně vhodný podrozvahový účet a netušíme, v jaké ceně bychom měli kopírky a telefony navést do evidence. Je nutné evidovat?}

  Na podrozvahových účtech se účtuje na základě vyhlášky č. 410/2009 Sb., par. 47 - 54, o obsahově významných skutečnostech, pro posouzení majetkoprávní situace ÚJ a pro využitelnost informací pro uživatele. Nevíme na základě čeho si vnitřní kontrola přeje, abyste tento majetek na podrozvaze evidovali. Ohledně majetku, který není Vaším vlastnictvím, ale využíváte jej na základě nájemní smlouvy, tak ten se nikde u Vás jako nájemce neeviduje (zatím podle současných předpisů), není obsahově vhodný žádný podrozvahový účet, ani např. 991 (992).

  Majetek, kde je obec nájemcem se eviduje jen v operativní (mimoúčetní!) evidenci, doložením slouvy. Obdobně se postupuje, když obec pronajme majetek někomu jinému, nechá se u obce v rozvaze (např. se odliší analytikou), také takový majetek nemá účetně evidovat nájemce. 

  Rozeberme si ale blíže Vaše případy:

  a) Měsíční nájem a servis kopírek - tady se běžně sjednává finanční nebo operativní leasing. Jestli nemáte právo po uplynutí nějaké doby kopírky odkoupit, je to operativní (v podstatě běžný) nájem, kdy účtujete nájemné na účet 518, pol. 5164, služby servisu na účet 518 s pol. 5169 (pozor na to, že položka 5168 se váže k SW, kopírka je HW, tzn. pol. 5169). Nevím, jak přesně máte platby nájmu/služeb rozděleny, položky případně dělit nemusíte, lze zvolit převažující výdaj. Pokud by tam bylo sjednáno navíc nad rámec měsíčních plateb i nějaké budoucí právo na odkup kopírovacích strojů, je účtování v průběhu zde tzv. finančního leasingu obdobné, splátky by se ale navíc měly evidovat na podrozvaze takto: Do podrozvahy se předepíše 12 splátek zápisem 999/963, zbytek splátek 999/964, k 31.12. se odúčtuje vždy dvanáct splátek 964/999.  

  Odhaduju, že spíše půjde ale o běžný pronájem, nehovoříte o splátkách, nějakém odkupu, ale jen čiště o měsíční úhradě. Protože ale neznáme přesní znění smlouvy, raději uvádíme obě varianty. 

  Ve výsledku to ale nevypadá, že by kopírka byla Vaším majetkem, to byste pak nemuseli platit za její pronájem, ale případně jen za servisní službu. 

  b) U outsourcingu by mělo jít o úplné zajištění dané služby dodavatelem, takže opět očekávám, že telefonní přístroje jste si nepořídili do Vašeho vlastnictví, ale máte je v pronájmu. Pak platí bod a), klasický nájem patří na účet 518, zde je to ale obsahově opravdu na pol. 5162, protože není čistě jen pronajat telefon jako věc, ale je poskytována komplexní služba telefonních přístrojů ve formě hovorného, třeba i internetu.

  Na první pohled nevidím prostor pro zákonou oprávněnost požadavku magistrátu, můžete si to s nimi zkusit vyjasnit.  

• Pořízení majetku

  22. 02. 2024

  1. Mám souhrnné stanovisko k rozhodnutí o poskytnutí finančních prostředků ze SFŽP na 241.070 korun, je to ze dne 7.4.2022,termín zahájení 22.1.2022 a termín dokončení 31.12.2023 (29.11.2023 podána žádost o platbu, smlouvu zatím nemáme), dohadné položky jsou mi jasné, část mám v roce 2022 a část v roce 2023, celková částka 240.582, na účtu 955 jsem také ponížila na částku 240.582, jde mi to zda ta 955 má být také ponížena, když mám na 388 Kč 240.582 a D672 240.582, a MD955 240.582 (v roce 2023 jsem ponížila, dle skutečných doložených nákladů).
  
  2. Potom mám dotaz ohledně účtu 042,je např. akce rekonstrukce MŠ, která trvá např. 10 let, vypracuje se projekt a potom jsou další náklady např. žádost o dotaci, vše na 042, neuspěje, potom se dá další žádost , projekt se upraví- slouží jako podklad, podá se další žádost o dotaci a vše nabaluji na účet 042 , je to správně nebo bych měla nějak posoudit a vyřadit jako zmařenou investici a účtovat od 0 znova na 042 ? Stalo se mi to i u rekonstrukce silnice, podala se žádost neuspěla zaúčtováno na 042 a další rok nová žádost, opět zpracování žádost na 042 (tak nakonec tam mám 2 částky za zpracování žádosti)
  
  3. Poslední dotaz mám ohledně investiční akce Výměna a doplnění svítidel veřejného osvětlení, na kterou jsme měli dotaci a chci se zeptat, zda mám správně fakturu za certifikované měření v rámci této akce na 042, vstupuje do ceny osvětlení ?}

  1) Obecně je k datu rozhodnutí o poskytnutí dotace zápisem 955/999 účtováno o podmíněné pohledávce v částce vyplývající z rozhodnutí. Z podrozvahy se dotace odúčtovává, když účtujete příjem dotace 231/374 nebo 472 a zároveň zápis 999/955. Určitě není špatně, že jste poupravila výši podmíněné pohledávky (kolik má poskytovatel dotace skutečně proplatit v roce 2024), pokud ji máte podloženou skutečnými vynaloženými způsobilými náklady x procento dotace a víte, že těch 488 Kč vám skutečně nebude proplaceno. Zároveň, kdybyste podrozvahu v roce 2023 nesnížila, tak ani to není vzhledem k částce rozdílu špatně, protože máme uvažovat i s významností. 

  2) Účetní jednotka si podle bodu 7.1 d) ČÚS 710 stanovuje ve směrnici sama, jestli tyto výdaje zahrnovat nebo nezahrnovat do výdajů souvisejících s pořízením majetku. Cituji Vám přesné znění:  "způsob zahrnování či nezahrnování výdajů souvisejících se zajištěním financování a administrací přijatých transferů podle Českého účetního standardu č. 703 – Transfery a žádostí o poskytnutí těchto transferů určených na financování pořízení dlouhodobého majetku a jiných obdobných činností jako součásti nákladů souvisejících s pořízením tohoto dlouhodobého majetku". Pokud máte tyto výdaje zahrnuty do výdajů  souvisejících s pořízením dlouhodobého majetku, tak je třeba se rozhodnout zda časově patří do doby pořizování majetku, pokud ne, mohlo by se jednat o zmařenou investici. Pokud ale ano, tak vstupují do výdajů souvisejících s pořízením dlouhodobého majetku. Platí obecné pravidlo:  Výdaj vznikl kvůli pořízení dlouhodobého majetku.

  Pro shrnutí: Nejdůležitější vždy je, jestli trvá záměr investice, pak i variantní řešení vstupují do ceny. Podrobněji to vysvětlujeme v dotazu ze 4.1.2016 "Zmařené investice"  (i několik po sobě jdoucích žádostí o dotaci může zůstat v ceně majetku). U projektů to posuzujeme podle toho, zda je původní projekt alespoň nějak využitelný či nikoliv. Pokud by se úplně změnil záměr investice, pak původní "nepoužitelnou" PD vyřazujeme jako zmařenou investici, je to vždy hodně individuální. 

  Ještě se zmínka o zmařené investici: O zmařené investici  zpravidla rozhoduje zastupitelstvo obce (obecně ten orgán, který rozhodl o pořízení investice). Po schválení zmařené investice v ZO můžete náklady na výstavbu odúčtovat 547/042 a zrušit případné opravné položky 168/556. 

  3) Pokud je to certifikované měření vyvolaný výdaj k výměně a doplnění svítidel veřejného osvětlení a časově souvisí s pořízením dlouhodobého majetku, potom bych ho účtovala jako výdaj související s pořízením dlouhodobého majetku v rámci akce na účet 042. Věcně asi nebude problém to jako související výdaj obhájit, důležité je hlavně to časové hledisko - jestli náklad nevznikl až po zařazení majetku, tedy situace, kdy by to měření bylo prováděno až po zařazení, to je pak v logice následných revizí provozní náklad (účet 518, pol. 5169). 

• DPH - sazba u vyúčtování záloh

  22. 02. 2024

  Budeme dělat vyúčtování služeb v bytovém hospodářství za rok 2023.
  Náklady na vodu byly 553 200- Kč, na zálohách bylo vybráno 611 300,-.
  Zálohy i náklady byly 10 %. Vyúčtování bude v březnu letošního roku, bude rozdíl mezi zálohami náklady 10% nebo už 12%}

  Režim je takový, že pokud je záloha vyšší než náklady, tak vracíte v sazbě, ve které jste přijali zálohy (10 %), ale pokud jsou náklady vyšší než záloha a je doplatek, tak ten má být již v sazbě 12 %. To je uvedeno v §37a ZDPH.

  Vy jste mi to napsala v kumulovaných číslech - takže pokud by to byl vztah k jediné osobě, tak by vratka byla v sazbě 10 %.

  Ale já se bojím, že se to reálně bude skládat z toho, že tam bude hodně přeplatků a několik nedoplatků. A potom jsme v situaci, kdy by přeplatky měly být vyplaceny v 10 %, ale nedoplatky by měly být inkasovány v 12 %. Teď jde o to, zda jste toto schopni zvládnout. Vím, že někdy v praxi toto nebyli schopni programátoři u software na správu nemovitostí vyřešit a dopadlo to někdy tak, že se to nedodrželo a udělalo se to v jednotné sazbě - dobře to není, ale sám vím z praxe, že pokud se třeba bavíme o stovkách či tisících bytech a software na správu není schopen pracovat s dvěma sazbami daně, tak jiná cesta reálně nebyla.

• DPH při převodu majetku

  22. 02. 2024

  Dobrý den,
  
  Chtěla bych Vás požádat o zodpovězení dotazu ve věci DPH při převodu pozemku z obce, která je plátcem DPH, na FO, zda na níže uvedené převody lze vztáhnout KOOV KDP s tím, že zde obec nejedná jako osoba povinná k dani nebo pozemky osvobodit od DPH a jaký je případně dopad, když uvedeme, že obec nejedná jako osoba povinná k dani místo toho, aby bylo uvedeno, že jsou pozemky od DPH osvobozeny. Dle metodického pokynu obce ze dne 27.09.2023 je do obchodního majetku zahrnován majetek, který je výhradně nebo převážně využíván k ekonomické činnosti, zejména se jedná o vdh. infrastrukturu, pozemky a budovy, které jsou výhradně využívány k pronájmům (bytů a nebytových prostor) a neslouží ani z části k výkonu veřejné správy). U majetku, který není veden jako obchodní majetek je účetní jednotka v postavení osoby nepovinné k dani a případný převod není předmětem daně.
  
  1. Jedná se o převod části pozemku parc.č.1084, ost.pl/ost.kom, o výměře 26 m2 v k. ú. Vlašim (jedná se o historicky připlocenou část pozemku k pozemku p. č. st. 1458), pozemek je dle úz. plánu veden v plochách silniční dopravy, nebyl nikdy pronajímán, celý pozemek obec nabyla částečně ze zákona 172/1991 v r. 1992, v r. 2001 a směnnou smlouvou z r. 1993, kdy obec nebyla plátcem DPH). Zde by tedy obec jednala jako osoba nepovinná k dani nebo vzhledem k tomu, že pozemek je nabytý i na základě směnné smlouvy, tak převod osvobodit od DPH? Připlocená část pozemku tvoří funkční celek k čp. 1798, kdy kolaudace proběhla více jak před 5 lety.
  2. Jedná se o převod části pozemku parc.č. 1091/1, orná půda, v k. ú. Bolina o výměře 16 m2 (opět se jedná o historicky připlocenou část pozemku, která nebyla nikdy pronajímána, dle ÚP se jedná o plochy silniční dopravy, pozemek byl nabyt ze zákona. Tady by tedy obec mohla vystupovat jako osoba k dani nepovinná. Připlocená část pozemku tvoří funkční celek k čp. 136, souhlas ohlášením stavby vydán v r. 2007.
  
  3. Jedná se o směnu částí ppč. 1366, ost.pl./ost. kom o výměře 36 m2 a části parc. č. 1367/1, ost. pl./ost. kom o výměře 19 m2 v k. ú. Bolina ve vlastnictví obce (opět se jedná o historicky připlocené části pozemků, obec pozemky nabyla ze zákona, nikdy nepronajímala, nabytí ze zákona, dle ÚP jsou pozemky vedeny v plochách silniční dopravy a veřejného prostranství. Zde by obec také vystupovala jako osoba nepovinná k dani.
  
  4. Dále bych se zeptala na to, zda obec, která je plátcem DPH, v případě škodné události, kdy vystupuje jako poškozená, je ve vztahu k poškozenému majetku plátce DPH, když si nárokuje odpočet DPH (tzn., že od pojišťovny budeme chtít vyplatit částku bez DPH) a v případě, že si nenárokuje odpočet DPH, tak vystupuje jako neplátce DPH (od pojišťovny pak požadujeme vyplatit částku vč. DPH).}

  První případ - za mne mi předmět daně, to že část pozemku byla nabyta směnnou v roce 2021 na tom nehraje roli. Fakticky je to narovnání kolem komunikace (jak jsem si to zobrazil) - tady je podle mne naprosto na místě, že Město jedná jako osoba nepovinná k dani (tedy vůbec nepovažuje za plnění pro účely DPH)

  Druhý případ - za mne naprosto stejný jako u prvního případu (opět část pozemku "komunikace" ...) 

  třetí případ - to samé

  Čtvrtý případ - plný souhlas s tím, co uvádíte. Tedy pokud jsem v situaci, že mám nárok na odpočet DPH, neměla by výše škody zahrnovat daň, kterou si mohu uplatnit na státu. Pokud ale nárok na odpočet nemám - ať již z důvodu, že se jedná o majetek mimo obchodní majetek, nebo že není nárok kvůli tomu, že je tam plnění osovobozené (například pronajímané byty) - měla by být škoda vyčíslena včetně DPH. Toto v praxi problém snad nedělá - co vím, tak vznikaí diskuse v případech, kdy jsou částečné nároky na odpočet. 

• Dohadný účet

  21. 02. 2024

  Platím dodavateli fakturu za vodné a stočné vystavené vyúčtování od 10/2022 do 10/2023 předpis došlé faktury 502/321, u vodného a stočného neplatíme zálohy . Faktura je vystavena celkem na 120000 z toho na KD, hasiči, hřbitov, OU cca v částce 70.000,.- kč a zbylé 50.000,0 je na bytové a nebytové zde nájemníci hradí zálohy . Nájemníkům budeme vystavovat fakturu ve výši spotřeby 311/602 a 324/311 až v měsíci 2/2024. K 31.12.2023 jsem si provedla odečet vodoměrů na bytovém a vypočítala částku cca 20000 . Dotaz zda za nevyúčtované období 11,12/2023 účtuji na dohad 388/602 částku 20.000,.- , nebo celou částku , kterou budu fakturovat nájemníkům . A zda mám provést dohad 502/389 na částku vystavenou ve výši 70000,.- Kč . A zda mám do konce roku provést předpis 311 na faktury pro nájemníky , které budu účtovat nájemníkům. Moc děkuji}

  Nejsem si jistá, jestli tomu správně rozumím, ale obecně by to mělo být tak, že k 31.12. zachytíte celkovou nevyúčtovanou spotřebu nájemníků. Zápis 502/321 jste účtovala v celé výši faktury 120 tis. Kč (nebyla účtována k 31.12.2022 dohada na 389 za období 11 a 12/2022? - správně měla být, viz závěr odpovědi), takže na účtu 502 máte zachycenou v roce 2023 spotřebu nájemníků. Tzn. určitě se musí do výnosů roku 2023 dostat i výnos od nájemníků - 388/602 ve výši 50 tis. Kč s tím, že na účet 311 účtujte až bude vystavená faktura v únoru 2024. Tam pak bude zápis 311/388 (nikoliv tedy účet 602 ze spotřeby roku 2023 mít zaúčtovaný až v roce 2024), 324/311... 

  Dohadu 388/602 50 tis. Kč ale snižte o případné dohady 388/602 účtované k 31.12.2022 - musíte při vyúčtování v roce 2023 zohlednit, aby nebyl zůstatek na účtu 388 ve vztahu k období 11 a 12/2022.

  Navíc je potřeba k 31.12.2023 řešit i to dodavatelem zatím nevyúčtované období 11 a 12/2023, tam pak zápis 502/389 a zároveň 388/602 ve výši 20 tis. Kč (jestli tedy těch 20 tis. Kč chápu správně jako Váš dohad spotřeby nájemníků za 11 a 12/2023). Takto se mělo postupovat právě i v roce 2022. Ale většinou účtujeme dohadu ve výši záloh placených dodavateli, i když se jedná o spotřebu nájemníků. 

  Zápis 502/389 by se měl doúčtovat do roku 2023 i ve vztahu ke spotřebě obce za období 11 a 12/2023, tam je také nevyúčtovaná spotřeba, stačí ve výši záloh zaplacených dodavateli. 

  A fakturovat jim budete tedy zatím jen těch 50 tis. Kč? Hovoříte o "vystavené" částce 70 tis. Kč, ale těch 20 tis. Kč za období listopad a prosinec by mělo být s nájemníky vyúčtováno opět spíše až přijde faktura od dodavatele (nebo jim vyúčtováváte za jiné období, než dodavatel Vám?).