Dotazy

• Poskytování věcných darů - schválení orgánem

  05. 03. 2024

  Naše město poskytuje během roku věcné dary, které účtujeme na pol. 5194. Koukala jsem do vašich dotazů a zjistila jsem, že tyto dary mají být vždy schváleny v orgánu obce - což tedy nemáme. Chceme to mít správně, proto vám píšu konkrétní případy darů a prosím o odpověď, jak tyto dary schválit v radě města?
  1. věcné dary do tomboly - kupujeme dary do tomboly - přesně ani dopředu nevíme co
  2. Nákup upomínkových knížek pro prvňáčky, bryndáčky pro miminka na vítání občánků
  3. Věcné dary - nabité karty na dopravu pro seniory a dárce krve (ty, co si požádájí)
  4. Cena města - plaketa pro občana, který dostal cenu města
  
  U výše uvedených věcných darů neznáme předem příjemce - u tomboly se jméno příjemce ani nedozvíme. Napadlo nás, zda by šlo schválit dar usnesením např. Rada města schvaluje věcné dary do tomboly (musí tam být částka (pořizovací cena? Stačil by celkový rozpočet na dary do tomboly?) a musí být v usnesení přímo věcné pojmenování daru? , Rada města schvaluje věcný dar pro dárce krve - nabití karty na dopravu ve výši 700 Kč atd. Šly by dary schválit třeba souhrně na začátku roku a vyjmenovat pouze o jaké dary se jedná?
  
  Prosím o radu, abychom poskytovaly dary v rámci zákona o obcích, ale aby to bylo "uživatelsky snášenlivé". Děkuji}

  Asi víte, že došlo od 1.1.2024 ke změně limitů pro schvalování peněžitých i nepeněžitých darů. U darů se limit posuzuje ve vztahu k jedné FO/PO za kalendářní rok, takže myslím, že jste v pravomoci rady (může přenést pravomoc zcela nebo částečně na starostu) - bavíme se tu o darech (odděleně případy dle bodu jedna až čtyři dotazu) do 100 tis. Kč jedné FO nebo PO v daném roce.

  U hromadných darů není potřeba při schvalování vyjmenovávat individuální příjemce, jestli Vám jde o toto, jak sama uvádíte, např. u tomboly je ani nemusíte znát, tombola je trochu mimo typické dary, prodávají se lístky a pak jsou výhry, myslím, že dobré schválit jako dar, ale dále nemusíte řešit, kdo co přijal - je to prostě hazard :o). 

  Dopředu se nemusí vědět, kdo daný dar skutečně přijme, byť třeba znáte okruh lidí pro nárok (např. děti, důchodci...).  Je důležité uvést účel daru, jeho hodnotu jako celku (nikoliv tedy hodnotu konkrétné jedné věci) s tím, že pokud v souhrnu budou dary na jeden účel do 100 tis. Kč, tak je z toho i jasné, že i individuální dary jsou do tohoto limitu, to jediné je důležité hlídat kvůli pravomoci ke schvalování.

  Problém, na který možná narážíte, vzniká právě totiž tím, že se má hlídat objem poskytnutých darů jedné FO/PO v kalendářním roce, ale je to opět jen pro účely schvalování, tedy pro situace, kdy by některý občan dostal od města v daném roce věcný dar v hodnotě více než 100 tis. Kč, ale to tady asi nehrozí, objemově je to sice třeba větší částka za všechny čtyři případy, ale když se vezme pak částka na občana (kdy všichni nečerpají ani všechno), tak myslím problém nebude. Tam kde to lze, je ale mimoúčetní evidence vhodná, ale opravdu hlavně u hodnotnějších darů, když jeden občan dostane kartu v hodnotě 700 Kč a k tomu plaketu v hodnotě 2000 Kč, tak to opravdu řešit nemusíte.

  Doplnění pro dary fyzickým osobám - občanům: Z hlediska DPFO 586/1992 Sb. - §10, odst. 3, písm. c) bod 5  - od roku 2024 osvobozeno u fyzické osoby do 50 tis. Kč. 

• Majetkový podíl v s.r.o.

  05. 03. 2024

  Naše město uzavřelo smlouvu o převodu podílů společnosti s r.o. a město SÚ se stalo novým jednatelem společnosti. Nákup jsme zaúčtovali na pol. 6202 – Nákup majetkových podílů. Spolu s kupní cenou jsme na tuto položku zaúčtovali i právní služby – služby spojené s přípravou převodu podílů vč. sepsání smlouvy.
  Chtěli jsme se zeptat, kam zaúčtovat náklady notáře, který provedl změny v obchodním rejstříku (změna jednatele, stanov). Notář náklad vyfakturoval přímo společnosti s r.o. Je to takto v pořádku? Jedná se o běžný výdaj obchodní společnosti nebo by nám ho měla společnost přefakturovat a výdaj by vstoupil do PC majetku?}

  Je na vzájemné dohodě, která ze stran související náklady uhradí. V případě, že náklady notáře uhradí s.r.o., nedostane se do PC u města, ale je to tak v pořádku jako jeden z možných postupů. Město dá do PC každopádně jen náklady, které skutečně hradilo (princip ocenění pořizovací cenou, někdy se kombinuje i s oceněním v RPC v případě, kdy je v tom částečně dar, ale to není tento případ). Tzn- náklady notáře dáte do ceny jen, když Vám je s.r.o. přefakturuje, ale nutné to není, je právně možné, aby související náklady nesly v dohodnuté výši obě strany právního vztahu. 

  Nejsme právníci, ale nevidím problém v tom, aby daný náklad nesla s.r.o. 

• Peněžitý vklad do VKM

  05. 03. 2024

  Jak správně zaúčtovat a zvolit rozpočtovou skladbu k peněžitému vkladu do VKM v hodnotě 30 mil. Kč na vybudování ČOV. Za vklad obdrží město ve stejné hodnotě akcie. Město je již akcionářem, zatím se 7% vlivem na řízení.}

  Peněžitý vklad (našla jsem, že VKM je a.s., to má vliv na volbu položky) se obecně účtuje takto:

  k datu upsání: 043 MD/ 368 D 

  k datu převodu peněz: 368 MD/ 231 odpa 2321 pol. 6201 D

  Zápis do OR o navýšení ZK: 06x (podle výše vlivu) MD/ 043 D

  Zde by se mělo rovnat ocenění vkladu hodnotě u a.s., to je v pořádku. 

• příslušnost orgánu obce

  05. 03. 2024

  Dobrý den,
  
  chtěla bych se zeptat, který orgán obce může schvalovat
  1) Souhlasné prohlášení o shodě na průběhu hranic pozemků (obec je jedním z vlastníků nebo oprávněným z dalších práv k sousedícím pozemkům) tak, jak jsou tyto hranice v terénu označeny a zaměřeny a zjištěný průběh je vyznačen v GP
  2) Prohlášení o geometrickém a polohovém určení pozemků (obec je jedním z vlastníků nebo oprávněných z odvozených práv), kde se prohlašuje, že geom. a pol. určení pozemků evidované v KN je chybné a správné je vyznačeno v GP a hranice nejsou sporné nebo je toto v kompetenci starosty a může souhlasné prohlášení a prohlášení podepsat bez schválení RM nebo ZM.
  Děkuji za odpověď.}

  Nejsme právníci, ale možná by to mohlo spadat pod § 84 odst. 2 zákona o obcích, podle kterého je vyhrazenou pravomocí ZO:

  "j) navrhovat změny katastrálních území uvnitř obce, schvalovat dohody o změně hranic obce a o slučování obcí.".

  Jedná se hlavně asi o případy vyjmenované v § 25 až 26a, ale hovoří se tam i o změnách "uvnitř obce". Právně je pro starostu podle mě jistější mít to schváleno, jestli chcete toto neschvalovat, tak bych být Vámi podala dotaz na MV, aby Vám dali k uvedenému ustanovení zákona o obcích výklad - zda tento případ pod to spadá, nebo se to v ZO schvalovat nemusí (v metodice jsem k tomu konkrétněji nic nenašla). 

  Co jsem se tak dívala, tak jsem našla, že podobná souhlasná prohlášení některá města v ZO schvalovali, takže ten dotaz na MV bude pro Vás jistější, my Vám to stoprocentně nemůžeme vyvrátit, že se to v ZO schvalovat nemá... (je to zde opravdu o právním výkladu ke kterému je více kompetentní MV, i když konečné rozhodnutí je případně vždy na soudu, ale pro Vaše potřeby postačí MV, soudit se nemusíte :) 

• Zřízení věcného břemene po kolaudaci stavby a zařazení

  05. 03. 2024

  Dobrý den, obracíme se na Vás s dotazem, týkající se věcného břemene, kde město bude vystupovat jako strana oprávněná. Město vybudovalo cyklostezku, stavba byla zkolaudována v roce 2024 a v lednu 2024 zařazena do majetku. Odbor investic se teď na nás obrátil, že musí ještě pro ŘSD zařídit věcné břemeno, protože část vede po jejich pozemcích. ŘSD si dalo podmínku, že zřízení věcného břemene musíme zařídit my jako město, to až po kolaudaci a doložení dalších dokladů. Město bude tedy hradit geometrický plán, znalecký posudek, poplatek za vklad do KN. Víme, že pokud se věcné břemeno zřídí během stavby je součástí pořizovací ceny, pokud by bylo zřízeno po zařazení do majetku účtuje se na účet 028 nebo 029, podle toho jaké je ocenění. Jelikož k těmto situacím bude docházet i do budoucna, protože státní instituce požadují vše řešit až po kolaudaci, hledáme cestu jak to pokud možno zařadit do majetku, tj. do pořizovací ceny po kolaudaci stavby. Víme, že je možný i přes účet 389 udělat dohad. Myslíme si, že by bylo vhodné zařadit a poznačit na kartu majetku, že tak je to podchyceno a z karty majetku je zřejmé, že je tam věcné břemeno. Pokud to budeme vést dále, bude to další majetek. Jak tedy odhadnout cenu břemene, na základě jakého kvalifikovaného odhadu, kdybychom nechtěli dělat znalecký posudek, udělat např. geometrický plán a investiční odbor by spočítal kolik by výdaje mohly činit a již by se dále nedělal znalecký posudek? Byla by to prosím schůdná cesta, aby v budoucnu nám to někdo nerozporoval ? V případě, který popisujeme na začátku posudek a vše uděláme a pak navrhujeme o to navýšit pořizovací cenu, neboť to bylo zařazeno v lednu 2024. Jak postupovat v případě, že stavbu zařadím např. v prosinci 2024 a věcné břemeno budeme řešit až v roce 2025 ?}

  Vidím, že se v dané problematice orientujete, takže je Vám i jasné, že striktně podle předpisů se má VB zřízené po datu zařazení související stavby, účtovat jako samostatný majetek (028,029). Hraje ale i roli, jaké podklady máte k datu zařazení majetku. Určitě není problém v okamžiku, kdy je uzavřena již alespoň smlouva o smlouvě budoucí, VB do ceny stavby dohadovat zápisem 042/389. Pozor ale na to, že dohad nemáte tvořit v RPC, to jen kdybyste věděli, že VB bude zřízeno bezplatně. Pokud víte, že za VB bude sjednaná nějaká úhrada, tak máte dohadu účtovat v očekávané výši, jakou za VB budete hradit, což může být v praxi i větší rozdíl od vypočítané hodnoty VB.

  Napadá mě tu jen jediná praktická rada - myslím, že účtování dohady, i když nebude ještě smlouva (ani o smlouvě budoucí), nemusí být nutně vytknuto, respektive je zde argument, že VB ke stavbě se musí zřídit, administrativně už se to dopředu nějak určitě řeší - musíte mít např. ke stavebnímu povolení souhlas s umístěním stavby na cizím pozemku, takže je právně jasné již dopředu, že ke zřízení VB dojde. Problém je jedině pak, jak určit správnou výši dohady, jediné, co mě napadá je, zkusit vždy s protistranou dopředu sjednat, kolik za zřízení VB budou chtít, to je nejprůkaznější podklad, kterého takto dopředu můžete dosáhnout. S tím, že jak píšu výše - pokud rovnou řeknou, že bude bezplatné, pak je na řadě postup, který uvádíte - určit nějak RPC daného VB. Ideálně mít od nich písemně dopředu vyčíslení úhrady, pak můžete postupovat, jak píšete - nečekat na smlouvu, zapsání do KN, ale účtovat dohadu k datu zařazení (je ale dobré mít alespoň nějaký podklad k tomu, stačilo by alespoň to dohodnutí úhrady, která se pak dá do smlouvy, když není smlouva o smlouvě budoucí). 

  Ale upozorňuju, že bez smlouvy je to postup účetně trochu "na hraně", a v okamžiku, kdy dopředu vůbec nevíte výši úhrady, bych jej určitě nedoporučovala aplikovat a je pak nutné účtovat VB až následně na samostatný majetkový účet jako zřízené po zařazení, je to účetně správnější a proto i jistější postup pro případné diskuze s kontrolory. Já vidím zásadní problém také v tom, že dokud není VB zaměřeno (zpracován GP), tak Vám nikdo asi ani úhradu nevyčíslí.

  Závěr: Když VB smluvně vznikne až po zařazení majetku, tak opravdu je správnější do ceny majetku jej nedohadovat (když to není časově blízko od sebe). Lze teoreticky akceptovat dohadu v případě, kdy máte alespoň nějaký podklad od protistrany k vyčíselní ceny VB.  Závěr za mě tedy je, že v případech, které popisujte bychom měli spíše skončit ve variantě, kdy VB budou vedeny na účtu 028 nebo 029. 

  Upravit si to obecně do směrnice asi lze způsobem, který popisuju výše - když mám alespoň nějakou dohodu s protistranou, byť to není vyloženě smlouva, je dohada ještě dejme tomu obhajitelná. Náklady typu vklad do KN, GP.., které vzniknou až po zařazení by pak ale měly skončit v provozních nákladech (u menších rozsahů VB to ale bývají částky srovnatelné s cenou samotného VB, což pak ve výsledku je také problém, který s sebou tento postup nese). 

• Dárkový poukaz

  05. 03. 2024

  Chtěla bych požádat o radu, jak zaúčtovat dárkový poukaz. Obec vystaví dárkový poukaz v hodnotě 1 000,- Kč, ten předá občanům jak dárek k narozeninám. Následně jubilant nakupuje v místním obchodě a jakmile vyčerpá celou částku dárkového poukazu, vystaví obchodník fakturu a na obci proplatíme. Mohu účtovat: 543 MD / 321 D a úhradu 321 MD/ 231 3399 5194? Musím o poukazu účtovat i jako o cenině a protočit i přes účet 263?
  2] V roce 2021 byl pořízen nový územní plán, který je již zařazen v majetku a odepisován. Nyní nás z MMR (na ÚP byla poskytnuta dotace) vyzvali k doplnění o „Standard vybraných částí územního plánu“, jedná se o nějaký protokol z ETL a kontrolovaný soubor. Každopádně tento protokol musí zpracovat architekt. Mohu zaúčtovat jako službu 3635 5169 nebo podlimitní TZ 3635 5172? Děkuji}

  1. Poukázky vystavujete interně, nemáte je od jiného poskytovatele, výdaje s nimi spojené jsou hrazeny obchodu až následně, takže evidenci na účtu 263 bych tady nevolila. Stačí mimoúčetní evidence vydaných/spotřebovaných poukázek a postup jak píšete - až při faktuře předpis a úhrada, účtujete dobře.  

  2. Jestli se jedná o nějaký výstup ze současného ÚP, povinný jen administrativně kvůli dotaci, tak bych volila spíše službu, tedy účet 518 a pol. 5169, odpa máte dobře. Je to asi pod 60 tis. Kč (obecný limit pro TZ nehmotného majetku), takže TZ by to bylo, jak píšete, stejně podlimitní, to by se účtovalo na účet 518 (lze i 549) s pol. 5179 (u ÚP je pol. 5179 přesnější, než pol. 5172, ta je určena pro SW). V obou případech (pokud se bavíme o částce do 60 tis. Kč) skončíme u provozního nákladu, zdá se mi to ale více jako služba, než zhodnocení ÚP, nový přínos pro již zpracovaný plán to asi nemá. 

  Raději jsem ještě hledala, mělo by se jednat o toto (ověřte):

  https://mmr.gov.cz/getmedia/0f0ef975-9fc1-4133-a34e-19118b077d6e/Standard-UP-vybrane-otazky-a-odpovedi-2023-04-25.pdf.aspx?ext=.pdf

  Nicméně pokud opět jen chce poskytovatel doložit, že máte ÚP zpracován v tom jednotném standardu, tak výpis o tom je provozní náklad. Jestli se bavíme o tom, že nemáte původní ÚP zpracován v jednotném standardu, pak postup viz odpověď z 15.9.2023 "Územní plán - jednotný standard" - lze obhájit provozní náklad i TZ, způsobilý náklad pro dotaci to asi již není, tak to nemusíme brát v úvahu.

  Každopádně ale jestli se bavíme o částce do 60 tis. Kč, tak by to byĺo, jak uvádíte, TZ podlimitní (ÚP by měl být na účtu 019), takže pak je ve výsledku jedno, jakou položku zvolíte, obě jsou možné, podle toho, jaký argument zvolíme (klidně tu 5179).

• Poplatek za užívání veřejného prostranství

  04. 03. 2024

  Dobrý den, město stanovilo OZV poplatek za užívání veřejného prostranství. Na zastupitelstvu se rozpoutala debata – je pravda, že v případě, kdy město převezme patronát např. nad nějakou společenskou, kulturní, nebo sportovní akcí, tak musí zaplatit tento poplatek samo sobě? Že nelze od tohoto poplatku osvobodit? neumím si to v realitě moc dobře představit. Děkuji za upřesnění.}

  Podívejte se na tento odkaz:

  https://www.mvcr.cz/clanek/metodicke-materialy-k-zakonnym-zmocnenim.aspx?q=Y2hudW09Mg%3D%3D

  Najdete tam metodiku č. 3.1 k vydávání OZV k místním poplatkům. Na str. 39-40 se tam uvádí:

  "V rámci zákonného zmocnění může obec podle svých podmínek a potřebu upravit v OZV také vlastní okruh osob pro osvobození nebo úlevu na poplatku. V tomto osvobození by obec měla případně zohlednit možnost výkonu vlastnického práva tak, aby reagovala na jeho ochranu, pokud pozemek, který spadá do veřejného prostranství, zvláštním způsobem užívá jeho vlastník (spoluvlastník).
  Běžně se vyskytují osvobození např. za užívání veřejných prostranství pro potřeby obce, neboť by se mohlo zdát nerozumné, aby obec vydávala prostředky svého rozpočtu proto, aby se staly následně opět jejím příjmem. Osvobození se zavádí zpravidla pro umístění skládek stavebního materiálu v souvislosti s realizací stavby, a to po dobu platnosti vydaného stavebního povolení. V případě osvobození (či úlevy) od placení místního poplatku, které obec poskytuje sama
  sobě (případně společnostem, v nichž má majetkový podíl) je však nutno upozornit na možné narušení hospodářské soutěže či neoprávněné poskytnutí veřejné podpory, které může být předmětem zkoumání ze strany Úřadu na ochranu hospodářské soutěže."

  Potvrzeno je to i na následujícím odkaze:

  https://www.mvcr.cz/odk2/clanek/metodicky-material-c-28-stav-k-1-1-2024.aspx

  Bod 4, dokument Právní výklad k MP za užívání veřejného prostranství, cituji:

  "V případě osvobození od placení místního poplatku, které obec poskytuje sama sobě (případně organizacím, které zřizuje, spolkům aj.), může dojít k narušení hospodářské soutěže či neoprávněného poskytnutí veřejné podpory. I tyto aspekty by měly být brány v úvahu při stanovování případné úlevy či osvobození od poplatku."

  Nejsme právníci, abychom to mohli blíže posoudit, a bude asi záležet případ od případu, takže osvobození logicky obecně možné je, ale asi je potřeba to případně právně konzultovat. Podle mě by neměl být problém, pokud to bude v rámci výkonu veřejné správy - nějaká např. společenská "bezplatná" akce pro občany, to narušením hospodářské soutěže asi nebude (nikomu tím snad újmu nezpůsobíte :)

• DPH - přefakturace

  04. 03. 2024

  Dobrý den, v roce 2022 jsme rekonstruovali kotelnu v PO - Mateřská škola. Protože se nejedená o ekonomickou činnost, je to pro nás veřejná správa, akce byla fakturována včetně DPH, které jsme si neuplatňovali. Protože firma, která celou rekonstrukci prováděla, neodstranila v termínu závady, které byly zjištěny při předávání, byla dle smlouvy o dílo oprava objednána u jiných firem a vzniklé náklady budou přefakturovány firmě, které rekonstrukci prováděla. Část oprav prováděla firma, která je plátcem DPH, fakturu vystavila v PDP - měla být v PDP? Druhou část prováděla firma, která není plátcem DPH. Jak mám prosím postupovat při přefakturaci u plátce a jak u neplátce. ( kdy bude přefakturace v PDP, kdy si budu uplatňovat DPH, případně kdy budu odvádět DPH?) A druhý případ - přefakturace elektrické energie na bytě pro Ukrajince, 1. pololetí se jednalo o náklady města, (byly ještě náhrady za ubytování) a za druhé pololetí už budou náklady přefakturovány naší PO, která má na starosti vyúčtování služeb k nájmu. Lze si u částečně přefakturovaných nákladů uplatnit DPH na vstupu a následně u přefakturace na výstupu DPH odvést? Děkuji}

  Nejprve začnu tím druhým - to je jednodušší. Ano základní varianta je, že pokud přeúčtovávám například energie a jsem plátce, tak postupuji ve standardním režimu - tedy uplatním si odpočet DPH a zase odvedu DPH na výstupu. To, že někdy dojde k přeúčtování mimo režim DPH (tedy aplikace §36 odst. 13 ZDPH) je možnost, navíc v ČR někdy nadužívaná (protože v řadě případů se provádí přeúčtování mimo DPH, byť není splněna podmínka jednání "jménem a na účet jiné osoby"). Takže určitě je v naprostém pořádku to, co popisujete - že byste si za ten půl rok odečetli DPH a vyúčtovali to s DPH.

  Druhý případ - to je složitější a tady je to o úhlu pohledu na věc (a co bylo věcně domluveno).

  Totiž první pohled (a odhaduji že i věcně správnější pro tento případ) je, že chybným provedením prací a neodstraněním závad Vás dostali do situace, že jste si to museli odstranit sami a Vy jim vyúčtováváte náhradu škody. Tedy něco, co vůbec není zdanitelným plněním. No a škoda Vám u faktury od neplátce vnikla ve výši fakturované částky a u té firmy - plátce DPH - ve výši základu daně + DPH, které jste měli odvést (v této variantě to skutečně na PDP nebylo, ale to bych již neřešil). Nevýhodou je, že v této variantě se přijde o tu daň od plátce (ta firma, co rekonstruovala kotelnu si nemůže nic odečíst - protože jí vyúčtovaná náhrada škody není zdanitelným plněním). 

  No a druhý pohled je, že opravu zajistil dodavatel po dohodě s Vámi tak, že si na to objednal obec... - no a potom se můžeme bavit o Vaší ekonomické činnosti a o přeúčtování - potom by PDP režim na Vás byl OK a vy fakturace těchto prací také v PDP režimu. No a ty práce od neplátce - pokud byste je přeúčtovali bez DPh - i to by v zásadě šlo - byť samozřejmě jak jsem uvedl již v tom prvním dotazu, máme problém s tím nadužíváním režimu přeúčtování v rámci ČR.  

  Ale z toho, co popisujete mám dojem, že správnější pro tento případ je ta první varianta - že prostě ta firma na problémy nereagovala a tak jste byli donuceni vynaložit náklady na odstranění vzniklých závad a nyní od nich chcete kompenzaci vzniklých nákladů - to více odpovídá té náhradě škody.

• Vytvoření 4 m plastiky amonita a plastika kapradiny

  04. 03. 2024

  Dobrý den, prosím o pomoc při řešení tohoto problému:
  Obec bude realizovat investiční záměr vybudování turistického cíle v okraji - vyhlídkové molo, přístupové chodníky (hodnota investice je 7560 tis. Kč) a 4 m plastiku amonita, která bude vytesána v pískovcové skále. V menší stěně bude vytesána plastika kapradiny. Tyto plastiky budou v hodnotě 150 tis. Kč.
  Vyhlídkové molo, přístupové chodníky budou zařazeny na účet 021 jako stavby, ale nevím si rady s vytesanou plastikou amonita a kapradiny. Kam tyto zařadit? Je to stavba, umělecké dílo nebo zhotovení plastik nebude vůbec investice?}

  Hodil by se na první pohled účet 032, ale obsahově ho bohužel nemůžeme použít, není to movité umělecké dílo. Zbývá jedině účet 021 jako nemovité "umělecké dílo" obdobně, jako např. volně stojící sochy. Možná vzhledem k jedinečnosti takovéhoto typu majetku bych volila raději "zbytkový" majetkový účet 029 (pol. 6129), protože typická stavba to opravdu není (na rozdíl od např. kapliček, kostelů, to jsou již samostatné stavby - budovy). 

• Plynovod a věcná břemena DSO

  04. 03. 2024

  DSO kdysi v rámci dotace vybudovalo plynovod v obcích svazku. Ten je veden v majetku DSO a odepisuje se. Nyní se po letech začala řešit věcná břemena (služebnost), aby se plynovod předal plynárenské společnosti. Ve vedení jednotlivých obcí jsou už jiní lidé a nikdo nepořádně nic neví. Pokud se zadá geodetické společnosti zaměření a vytyčení věcných břemen, bude se jednat o službu anebo tato částka je součástí ceny věcných břemen, která se v případě uzavření smluv budou vést na 028 nebo 029 do doby než se převede v rámci odprodeje plynárenské společnosti? Co se vlastně počítá do vstupní ceny věcného břemene (zpracování geometrických plánů, poplatek za návrh na vklad, případně služby advokáta za zprac.smluv? Bylo by možné, aby si zpracování plánu věcných břemen uhradili jednotlivé obce sami? Pak by se to ale nepromítlo v účetnictví DSO.. Předem moc moc děkuji a hezký den.}

  Pokud VB zřídíte ještě v době, kdy budete vlastníky plynovodu, bude se jednat o věcná břemena, kde bude obec oprávněná,  sjednání VB je v době po zařazení majetku, takže by se mělo účtovat takto:

  a) do 40 tis. Kč účet 028 - faktury můžete hradit 314/231, pol. 5122, po zapsání do KN zápis 558/321, 321/314 a 028/088 -  musíme dle ČÚS 710 účtovat současně na účet 558 a 028, u VB je to specifické v tom, že vzniká až zápisem do KN, proto je možné účtovat takto zálohově, druhá možnost, když je to v rámci jednoho účetního období (roku), účtovat 558/321 a hned i 028/088 jako u klasického DDHM (ten účet záloh je nutný hlavně v okamžiku, kdy jsou v jednom roce náklady a v dalším roce se VB zapisuje).

  b) nad 40 tis. Kč účet 029 - faktury postupně 042/321, pol. 6142, zařazení po zapsání do KN 029/042.

  Všechny náklady, které uvádíte, patří do ceny VB. 

  Ohledně úhrady obcí - problém je, že plynovod je majetkem DSO, takže VB musí mít v majetku také DSO, jako strana oprávněná (právně nemohou být stranou oprávněnou obce), tzn. musí se to pak řešit jako příspěvek od obcí, pokud budete chtít nahradit náklady (investiční 403 nebo neinvestiční 672, podle toho, zda bude VB na účtu 029 nebo 028). 

  Ještě Vám kopíruji část z knihy Dlouhodobý majetek (najdete jí v dokumentech z 23.11.2023, str. 74-75) - ve vztahu k tomu, jak VB na více pozemcích pořídit do majetku a samozřejmě ho pak nezapomenout vyřadit spolu s vkládaným plynovodem:

  "Příklad
  S vlastníkem pozemků je sjednáno zřízení věcného břemene v podobě vedení obecního vodovodu historicky umístěného na pozemcích A, B a C; celková
  částka činí 40 tis. Kč + náklady související se vznikem věcného břemene. Nyní
  řešíme, zda bylo pořízeno jedno věcné břemeno, nebo se jedná o věcná břemena,
  která mají být rozdělena mezi jednotlivé pozemky (a pravděpodobně by v našem příkladu byla následně zachycena na účtu 028).
  Protože se jedná o věcné břemeno zapisované ke konkrétnímu pozemku, domníváme se, že by bylo správnější hodnotu rozdělit a evidovat věcná břemena
  k jednotlivým pozemkům samostatně.

  Věcná břemena v souvislosti s převodem inženýrských sítí
  V podmínkách obcí musíme řešit, jak nakládat s věcnými břemeny v souvislosti s převody příslušného majetku na jiné subjekty (například vklady vodovodů do obchodních společností či převody do DSO).
  

  Příklad
  Obec vkládá kanalizaci do základního kapitálu založené obchodní společnosti.
  K vkládanému majetku bylo v minulosti zřízeno několik věcných břemen, která
  nebyla zahrnuta do ceny staveb a jsou vedena na účtu 028, nebo 029.
  Domníváme se, že by v souvislosti s vkladem mělo dojít také k „vložení“ souvisejících věcných břemen. Vést věcná břemena k majetku, který je účetně v majetku a užívání jiné osoby, není dle našeho názoru správné, neboť takový majetek
  nemá pro příslušnou obec charakter aktiva. Za těchto okolností doporučujeme
  při převodu majetku také řešit otázku věcných břemen vedených na účtu 028
  a 029. U účtu 028 by se jednalo pouze o vyřazení, u účtu 029 by případná zůstatková hodnota věcného břemene vstoupila například do hodnoty finanční investice u vkladu.
  V této souvislosti můžeme také poukázat na situace, kdy věcná břemena vznikají na náklad obcí dodatečně po převodu příslušného majetku (sítí) na jiný subjekt. Za těchto okolností se domníváme, že by taková věcná břemena neměla být již v okamžiku pořízení uznávána jako dlouhodobý majetek, a přikláníme se spíše k účtování o provozním nákladu (549, případně 518)."

  Pozn. Ten poslední odstavec by se Vás týkal, pokud byste VB zřizovali v okamžiku, kdy již nejste vlastníci plynovodu, pak se volí rovnou nákla bez majetkové evidence. 

• PO

  04. 03. 2024

  PO zřízená obcí požádala v září 2023 o mimořádný příspěvek na provoz ve výši 200 tis. - konkrétně na el. energii. Po obdržení sestav za 4.Q.2023 jsme zjistily, že mimořádný příspěvek na energie vůbec nečerpali ale použili ho na opravy a nákup DDHM. Podle nás porušení rozpočtové kázně. Kladný HV za rok 2023 ve výši 42 tis., žádají o rozdělení a převod do rezervního fondu. Můžete mi poradit, jak má obec tuto situaci řešit?
  Můžeme jim snížit příspěvek na provoz na letošní rok o 40 tis. s tím, že v případě větších výdajů si převedou prostředky z rezervního fondu? Nebo můžeme požádat o vrácení prostředků z investičního fondu?
  Děkuji za odpověď.}

  Já neumím takto posoudit, jak přesně zažádali a jak jste vy určili podmínky čerpání toho navýšení příspěvku.

  Třeba pokud jen bude rozhodnutí o navýšení provozního příspěvku (a sice někdo řekl, že je to kvůli vyšším nákladům na energie, ale v rozhodnutí to nikde není) tak si myslím, že jim nemáte jak dokázat porušení rozpočtové kázně. Můžete se na ně zlobit, že je to od nich nemorální, jako "odvetu" jim klidně rozhodnout o tom, že Vám odvedou fond investic, můžete jim snížit provozní příspěvek na rok 2024 ...

  Samozřejmě pokud by bylo jasně rozhodnuto, že je to na energie (a oni to budou mít v rozhodnutí, sdělení závazných ukazatelů apod. ...) a oni by to použili jinak, je to porušení rozpočtové kázně a mohli byste je napadnout za porušení rozpočtové kázně (vratka ...).

  Ale očekávám, že je to spíše ten první případ - takže já bych to být Vámi řešil tak, že prostě rozhodnutím Zastupitelstva snížím provozní příspěvek na rok 2024 - může to být samozřejmě i více než těch 42 tis. Kč (výsledek hopodaření za rok 2023), protože z Vašeho pohledu asi neoprávněně (ve smyslu morálním) použili větší částku. Pokud je to Vaše ZŠ, má i RF z minulých let - tedy mohla by to "vydržet".  

• Finanční dar mateřské a základní škole

  02. 03. 2024

  Dobrý den,
  prosím o zodpovězení dotazu.
  Naše obec poskytuje na základě darovací smlouvy finanční dar mateřské a základní škole. Jedná se o školu a školku zřízenou jinou obcí. Jak správně zaúčtovat?
  Moc děkuji}

  Pokud je to dar bez vypořádání (nebudete jej účtovat zálohově), pak poskytnutí zápisem 572 MD/ 231 D. RS odpa 3111 a 3113 (asi poskytujete odděleně), pol. pro neinvestiční dar 5339 - tato položka je určena pro transfery, kdy příjemce je příspěvkovou organizací zřízenou jinou obcí. Kdyby byly školskou právnickou osobou, tak pro tuto právní formu je určena pol. 5333. 

• NZDM - DPH

  01. 03. 2024

  Dobrý den,
  prosím o radu - jsme obec, plátce DPH. Máme zřízenou příspěvkovou organizaci, jejíž hlavním posláním je poskytování sociálních služeb, ke kterým má registraci a pověření od krajského úřadu. Obec má v plánu zažádat o investiční dotaci na výstavbu nízkoprahového centra pro děti a mládež (registrovaná služba naší příspěvkové organizace), které by poté předala do správy této příspěvkové organizaci (toto dotační titul umožňuje).
  Příspěvková organizace není plátcem DPH. Dotace by měla být až 100 %, avšak jedná se o prostředky z NPO, takže DPH je u tohoto dotačního titulu neuznatelný náklad. Jak to prosím bude s DPH - bude dodavatel stavebních prací fakturovat obci v režimu PDP? Pro obec nejde o ekonomickou činnost. V jaké sazbě DPH tento případ bude? Děkuji za radu.}

  Musíte řešit, zda Vy jako obec, která budete mízkopravohé centrum budovat, v něm provozujete nějakou ekonomickou činnost. Předpokládám, že ne - že ve výsledku bude budova buď svěřena nebo vypůjčena Vaší příspěvkové organizaci. Za těchto okolností by dodavatel měl fakturovat v klasickém  režimu, protože při pořizování tohoto majetku nebudete jednat jako osoba povinná k dani (nemáte jej vůbec k ekonomické činnosti, ani ji zde nezamýšlíte).

  Sazba DPH by měla být 21 % (toto není stavba pro sociální bydlení - není zde pobytová služba).

• Rozdělení výsledku hospodaření u PO za rok 2023

  01. 03. 2024

  Dobrý den,
  mám dotaz ohledně rozdělení výsledku hospodaření u příspěvkové organizace za rok 2023.
  V § 32 zákona č. 250/2000 Sb., je fond odměn od 1.1.2024 tvořen do výše 20%, nejvýše do výše 10 % objemů prostředků na platy stanovené zřizovatelem nebo zvl. právním předpisem. Znamená to tedy, že při rozdělení výsledku hospodaření za rok 2023 se na to již toto ustanovení vztahuje, nebo až se bude schvalovat rozdělení výsledku za rok 2024?
  Děkuji za odpověď}

  Stav je takový, že novela zákona neobsahovala žádné přechodné ustanovení k tomuto bodu. Tedy začala plně platit od 1. 1. 2024 - proto již musí být tato nová pravidla aplikována i pro rozdělování výsledku hospodaření za rok 2023.

• Předání a převzetí polních cest - Státní pozemkový úřad

  01. 03. 2024

  Obec je vlastníkem pozemků vedených jako ostatní plocha, využívané jako ostatní komunikace o výměře 27 tis. m. V lednu jsme protokolárně převzali 15 tis. m nově vybudované asfaltové komunikace na části výše zmíněných pozemků. Celková hodnota inv. stavby je 18 mil. Kč. Uvažuji správně když chci z jednotlivých pozemků odebrat zastavěné metra a zařadit jako novou stavbu. Účtovala bych 021MD/401D. Nevím jaká to bude kategorie pro odpisování. Musí převzetí této komunikace schválit zastupitelstvo.}

  Hned na začátku bychom si měli ujasnit, že pozemky a nová komunikace jsou dvě odlišené věci, které evidujete v majetku - pozemek na účtu 031 a komunikaci na účtu 021. Pozemky pod stavbou a jejich původní hodnota stále zůstává jako hodnota vašich pozemků a máte ji zaúčtovanou na účtu 031, to znamená, že cena vašich pozemků nevstupuje do hodnoty nové stavby. Měla byste účtovat pouze o nově vybudované asfaltové komunikaci jako o stavbě a na kartu majetku zaznamenat na jakých pozemcích se komunikace nachází (právně jsou stavby většinou součástí pozemku, účetně ale evidujeme pozemek na účtu 031, stavby na účtu 021). 

  V dotazu píšete, že jste komunikaci převzali na základě protokolu, ale už není jasné, kdo vám komunikaci předal. Předpokládáme že se splnily všechny podmínky a je způsobilá k zařazení do majetku. Jestli jsem správně z dotazu pochopila bude se jednat o nějaký bezúplatný převod = dar (podle vašeho účtování, tedy nikoliv úplatné převzetí), ale neschválilo ho zastupitelstvo. Což by mělo, jelikož v jeho kompetenci je nakládání s nemovitým majetkem. Nebo se mýlím a jedná se o vaši výstavbu? Potom by se zařadila pouze stavba zápisem 021/042 v hodnotě 18 mil. Kč, účetní zařazení nikdo neschvaluje. Jak jsem psala výše, hodnota pozemků nevstupuje do ceny stavby. Pozemky a stavba se vedou odděleně. 

  Ohledně schvalování nabytí nemovitých věcí ještě poznámka - v § 85 je výjimka ze schvalování v ZO u nabytí pozemních komunikací, teoreticky lze schválit jen radou (starostou, pokud nemáte radu), záleží, o čem se bavíme, jaký je typ komunikace, zda je to výstavba nebo dar... MV má zpracovanou metodiku k nakládání s majetkem (č. 7.2.), viz odkaz:

  https://www.mvcr.cz/odk2/clanek/metodicke-materialy-k-zakonnym-zmocnenim.aspx

  Účtování o bezúplatném převodu od VÚJ: pořízení nové komunikace 021/401 v hodnotě 18 mil. (v jejich účetní ceně). Pokud by se však jednalo o starší komunikaci, měla by vám VÚJ předat veškeré ocenění majetku, tak jak o něm účtovala ona sama. Jedná se nejen o PC, ale i výši oprávek, popřípadě výši dotace, pokud na to byla dotace, např. 021 MD v PC/ 081 D ve výši oprávek, co měla VÚJ, 403 D zůstatek nerozpuštěné dotace (kdyby na ně měla nějakou dotaci) a zbytek na 401 D. 

  Účtování o bezúplatném převodu mimo VÚJ: pořízení nové či opotřebované komunikace 021/401 v reprodukční pořizovací hodnotě (to je cena majetku v době, ve které se o něm účtuje). 

  Kategorizace stavby - komunikace pozemní místní a účelové j.n. 21.12.19, odpisová skupina 6.