Neregistrovaní uživatelé mají přístup pouze k odpovědím na dotazy odeslané za posledních 12 měsíců. Pokud chcete mít přístup ke všem odpovědím na dotazy nebo posílat vlastní dotazy, je potřeba se registrovat, případně se přihlásit.
Zaměstnanec našeho úřadu v rámci pracovní schůzky s dodavatelem v restauraci uhradil společný účet svou platební kartou a nyní žádá zaměstnavatele o proplacení tohoto výdaje.
Jako podklad na proplacení předložil jednak účtenku vystavenou restaurací na částku 644,- Kč s náležitostmi daňového dokladu a dále „účtenku“ z platebního terminálu restaurace na 680,- Kč, přičemž rozdíl 36,- Kč na těchto dvou dokladech představuje spropitné.
Nyní uvažuji, zda může zaměstnavatel proplatit zaměstnanci celou částku, včetně spropitného, nebo zda jen částku bez jeho zahrnutí.
Vedle tohoto, jak byste se dívala na podobnou situaci, kdy by zaměstnanec žádající o proplacení pohoštění měl k dispozici jen „účtenku“ z platebního terminálu? Byl by takový doklad dostatečně způsobilý na proplacení?}
Když není spropitné zahrnuto v ceně oběda na dokladu, tak jej nelze proplatit. Takže zaměstanci byste měli zaplatit správně jen částku z dokladu, nikoliv z terminálu. Bohužel...
A určitě není dostatečný podklad k proplacení účtenka z terminálu, to je jen potvrzení o úhradě, nikoliv doklad prokazující podstatu plnění.
Jen doplním - máme zkušenost z přezkumu, že spropitné neuznávají. Ale je možné mít vnitřní pravidla, protože pro zaměstnance je to výdaj související s pracovním výkonem a dle internetu, pokud se toto rovnou nedá "do kapsy" číšníkovi, kde je to nepodchytitelné, ale třeba se zaplatí kartou, tak musí příjemce zdanit DPPO, což by na druhé straně mohl být výdaj jako uznatelný - jsou problémy s tím, že není jak doložit, že se jedná o spropitné - může to být nákup "něčeho" mimo doklad. Některá větší města mají pro náměstky a zastupitele pravidla na spropitné, nápř. že se jim proplatí do 5-10 % z ceny a jen když kartou apod. Bez pravidel by bylo vhodné předepsat plátci jako pohledávku, pokud platil vlastní kartou, tak spíše neproplatit - aby to pak nakonec nemusela platit ještě účetní, která proplatila. Hledala jsem i na internetu, více jsem k tomu nenašla.
Budeme podepisovat směnnou smlouvu s SPÚ. Obec převede pozemek dle posudku v hodnotě 16390,- Kč (účetní hodnota je 1015,68 Kč). SPÚ převede pozemek v hodnotě 77160,- Kč. Rozdíl obec doplatí. Náš pozemek je pronajímán zemědělské společnosti - ekonomická činnost. Oba pozemky jsou orná půda. Ceny jsou takto uvedeny ve smlouvě.
V současné době máme uhrazen poplatek za znalecký posudek 6776,- Kč a uhrazen rozdíl v cenách 60.770,- Kč. Oboje mám zaúčtováno na 052. Předpokládám, že ještě budeme platit poplatek za návrh na vklad. Potřebovala bych poradit s ostatním účtováním, včetně DPH. K jakému datu co zaúčtovat a v jaké hodnotě.}
Čistě účetně budete o směně účtovat k datu podání návrhu na vklad takto:
Nejprve poplatek za návrh na vklad: 042 MD/ 231 D RS odpa pozemku, či obecný 3639, pol. 6130 ve výši 1000 Kč, 538 MD/ 231 D odpa 3639 pol. 5362 1000 Kč. U směny je to tak, že pokud nějaký náklad je společný pro oba pozemky (vyřazovaný i zařazovaný), tak jednu polovinu takového nákladu účtujeme na účet 042 jako výdaj související s pořízením nabývaného pozemku, druhou polovinu účtujeme do nákladů jako náklad související s vyřazovaným pozemkem. Obdobně byste tedy měla posoudit i ten náklad na znalecký posudek, ale podle všeho byl zpracován pro určení hodnoty Vašeho pozemku, pak to není v logice společného nákladů, ale souvisí celý s vyřazením a měl by být celý zaúčtován na účet 518 s pol. 5169. Lze jej ale i když tak teoreticky i rozdělit a účtovat na účet 518 s pol. 5169 jen polovinu a druhou polovinu na účet 042 s pol. 6130 v logice, že daný náklad byl vynaložen z důvodu směny. Určitě ale není úplně přesné mít celý ZP na účtu 052.
Dále budete k datu podání návrhu na vklad účtovat tyto zápisy (již samotná směna):
311 MD/ 647 D 16 390 Kč
042 MD/ 321 D 77 160 Kč + 1000 Kč poplatek za vklad a případně polovina ZP.
321 MD/ 311 D 16 390 Kč
321 MD/ 052 D 60 770 Kč
031 MD/ 042 zařazení nabytého pozemku v celkové ceně
554 MD/ 031 vyřazení Vašeho pozemku v účetní ceně 1015,68 Kč.
K posouzení DPH potřebujeme konkretizaci, o jaký pozemek se jedná - prosím pokud možno poslat číslo parcely a katastrání území pozemku, který obec pozbývá + pokud to víte - k čemu ten pozemek druhá strana chce využívat (zda je to pro nějakou výstavbu či co ...). Prosím toto na e-mail zdenek@obecuctuje.cz (následně bychom odpověď doplnili o DPH pohled).
Pořizujeme nový LHP - pořizovací cena 67 000,- Kč. Pokud ve směrnici nemáme stanoveno, že LHP nepovažujeme za dlouhodobý nehm. majetek -budeme tedy účtovat na 019 , RS6119?
A ještě dotaz k TV - v loňském roce jsme zřídili TV s týdenním automatickým obnovováním. Ve 12/2023 došlo k obnově TV a ukončení bylo 3.1.2024. V prosinci 2023 jsem tedy založení (převod ze ZBU na TV) účtovala položkou 8118 + časově jsem rozlišila úroky do roku 2023.
V letošním roce 3.1.2024 máme tedy první zápis na pol. 8117 ukončení TV převodem na ZBU z TV . Na 8117 a 8118 mám ve FIN k únoru stejnou částku. Je to prosím tak správně?}
1. Ano, přesně tak, vyplývá to z § 11 odst. 8 vyhlášky č. 410/2009 Sb. Faktury se účtují 041/321, zařazení po dokončení 019/041, pol. 6119 je správně.
2. Hovoříte o ukončení TV a převodu peněz na BÚ, to je v pořádku účtovat ve výši původního vkladu na pol. 8117, jen pozor, pokud byly na účtu TV připisovány úroky, tak ty se mají oddělit na RS 6310 2141 (ale možná Vám je připisují rovnou na BÚ). A důležité je vědět, proč ta rovnost položek 8117 a 8118 vznikla - znovu jste poslali peníze na účet TV? Pak je to v pořádku. Nebo možná myslíte rovnost v rozpočtu? Tam by stačilo pol. 8117 vyrovna pol. 8115, ale není nutné převody na/z TV rozpočtovat.
Ještě pro upřesnění, v rozpočtu počítáme na straně výdajů s dotacemi cca ve výši 3500 tis. Kč. Výdaje máme rozpočtovány v plné výši, bez dotací. Pokud by dotace z nějakého důvodu nedopadly, tyto výdaje se neuskuteční. Asi jsem měla ty velké akce dát do rozpočtu až rozpočtovým opatřením. Prosím o radu, jak ten rozpočet naformulovat, aby to bylo správně.}
Můžete dát do usnesení k rozpočtu informaci o tzv vázaných výdajích, že se uskuteční ve vazbě na dotaci, ale v případě, že nemáte dotace rozpočtovány, tak ani nemusíte, klidně tam výdaje můžete nechat a snížit až se více vyjasní v rozpočtovém opatření, případně jen výkladovou informaci.
Dobrý den,
mám dotaz ohledně návrhu rozpočtu na rok 2024, asi jsem ho sestavila špatně, když nad tím teď přemýšlím a čtu vaše odpovědi na dotazy.
Obec má dva vkladové účty: na 1. bylo k 31.12.2023 5000 tis.Kč a na druhém bylo 5 142tis. Kč. Na běžných účtech byl zůstatek 6 563 tis.Kč.
Návrh rozpočtu: příjmy: 11 632 a výdaje: 21 343, pol: 8115: 9 711.
Zapojila jsem i prostředky na vkladových účtech (244), prostředky na nich bychom v případě potřeby použili. Je možné takto rozpočet sestavit? Moc děkuji za odpověď.}
Jak jsem se domluvili, jen při schvalování (schválený a návrh rozpočtu se nemusí shodovat) část převedete na 8117 - jen to co potřebujete, nemusíte celou částku, co je na TV - u třídy 8 nejsou povinné RO. Prosím podívejte se na materiál u rozpočtu TV a spořící účty v dokumentu ke stažení, tam i vysvětluji , jak u třídy 8 s rozpočtem.
Jak správně zaúčtovat finanční dar jednomu z našich občanů? (Nemocná holčička). Částka 50.000,-}
Poskytnutí zaúčtujete jen 572/231, RS lze odpa 3900 pol. 5492 (jako peněžní dar FO).
Z hlediska DPFO 586/1992 Sb. - §10, odst. 3, písm. c) bod 5 - od roku 2024 osvobozeno u fyzické osoby do 50 tis. Kč.
Dobrý den, zastupitelstvo rozhodlo převést finanční prostředky z účtu ČNB na účet u Komerční banky. Zaúčtovala jsem MD 231. AU KB paragraf 6330 pol. 4134 / D 262 u KB a výdej z ČNB 262 MD/ 231.AU ČNB paragraf 6330 položka 5345 D u ČNB. Ale nejsem si jistá zda mám na tuto částku udělat rozpočtové opatření. Děkuji za odpověď.}
Ne, ne, ne - toto je jen převod mezi účty, tj. v rámci jedné účetní jednotky, vlastně se nejedná ani o výdej ani o příjem, konsolidují se, do celkového plnění rozpočtu se vyloučí, rozpočtově není potřeba nic řešit. Máte to dobře. Až budete mít finku, tak se tyto položky zobrazí - rozpočet a skutečnost, bývá tam překročení i např. 1 tis. % - nic se neděje, uvidíte že v rekapitulaci se pak zase vyloučí, u těchto položek se překročení vůbec neřeší - u těch, které se vzájemně konsolidují na úrovni účetní jednotky.
Pronajímáme pohostinství a současně s pronájmem nájemce platí zálohu na vodu a elektrickou energii. Jak mám tyto zálohy zaúčtovat, abych se nedostala do mínusových položek za vodu a elektrickou energii. Doposud jsem účtovala
na straně D pol. -5151 nebo 5154/D 324.}
Váš postup není úplně správný, a to z ohledu na to, že teď nově MF více kontroluje minusové položky. Na položku 5151 (5154,5153) máte účtovat platby dodavateli - zálohy, doplatky, případně i přeplatky, pokud si nezvolíte pol. 2324 a nedostanete se přeplatkem na pol. 515x do minusu.
Přijaté zálohy od nájemníků je vhodné spíše účtovat jako příjem na pol. 2111, odpa 3612 či 3613. Doplatky patří také na pol. 2111, přeplatky se mají nájemníkům vracet přes pol. 5909.
Může být k jednomu druhu operace více příkazců operace? Resp. je spojka "nebo" v § 26, odst. 1, písm. a) ve smyslu slučovacím nebo vylučovacím:
Uvnitř orgánu veřejné správy zajišťují předběžnou kontrolu plánovaných a připravovaných operací
a) vedoucí tohoto orgánu "nebo" vedoucí zaměstnanci jím pověření k nakládání s veřejnými prostředky orgánu veřejné správy jako příkazci operací.
Prakticky: starosta obce pověří zaměstnance příkazcem operace v oblasti objednávek IT služeb. Mohou objednávky IT služeb libovolně podepisovat starosta i pověřený zaměstnanec jakožto příkazci operace (nemyslím tím zástup v době nepřítomnosti za pověřeného zaměstnance), nebo vždy pouze pověřený zaměstnanec?}
Je to jednodušší - ve směrnici určíte pro případy příkazce operace a můžete i určit, kdo plní funkci příkazce, jakoby zastupující. Měl by v tom být nějaký řád, i kvůli dohledání, kdo je odpovědný. Měl by to být pověřený zaměstnanec, ne se střídat jak se "hodí", když pověřený zaměstnanec nemůže, tak zástupce. Ale moc si nejsem jistá pochopením pointy dotazu, kdyžtak prosím doplňte na iva@obecuctuje.cz.
Pan starosta se rozhodl obnovit historickou cestu, která byla soukromou cestou, po smrti majitele vše propadlo státu. Obec pozemek převzala zpět od ÚZSVM, máme evidováno na účtu 031 jako ostatní plocha, ostatní komunikace (výměra 151m2/Kč 3020,-). Nyní proběhne odbagrování a zpevnění této plochy kamenivem a asfaltem v hodnotě cca 52 tis. Nebude k tomu žádná dokumentace, žádné stavební povolení ani geometrický výměr. Jen odbagrování a zpevnění plochy pozemku. Mám účtovat jako TZ a vznik nové cesty: 042/321, 321/231, pol.6121, par.2212, 021/042, nebo opravu - zpevnění plochy, na 518 nebo 511? Bude se nějak navyšovat hodnota pozemku na účtu 031? Děkuji za konzultaci.}
V prvé řadě obecně k účetní evidenci - na účtu 031 zůstane pozemek v původní účetní ceně (bezúplatný převod od ÚZSVM se měl účtovat 031/401 v účetní ceně ÚZSVM), tam se uvedeným zásahem nic nemění. Popisované práce jsou stavebního charakteru a stavby evidujeme odděleně od pozemku na účtu 021 (a je jedno, jestli jsou nebo nejsou právně součástí pozemku). Takže není to určitě TZ pozemku, jako TZ pozemku můžeme uvažovat např. nějakou rozsáhlejší estetickou zeleň, ale pozor, že o TZ ale nezvyšujeme cenu pozemku, podle předpisů se eviduje samostatně od pozemku na účtu 029.
Důležitým krokem je posoudit charakter zásahů a to s ohledem na původní stav, uvedu Vám tři základní modelové situace pro Váš případ:
a) Na pozemku nebyla žádná zpevněná komunikace, byla to jen např. "vyšlapaná cesta" - to je pravděpodobné, když uvádíte, že jste od ÚZSVM převzali jen pozemek - v této variantě účtujeme o nové stavbě, není to TZ, ale nový majetek, účtování máte dobře, zařazení jako nová majetková položka např. "komunikace na p.č..."
b) Na pozemku je již nějaké viditelné zpevnění - v takovém případě nejprve ověřte, že Vám spolu s pozemkem nepředal ÚZSVM i komunikaci, pokud ne, účtovala bych viz bod a) o nové stavbě
c) Na pozemku je již zpevněná cesta a ÚZSVM kromě pozemku předal obci i stavbu - komunikace by se podle údajů ÚZSVM měla doúčtovat do majetku na účet 021 (021 MD v PC/ 081 D ve výši oprávek, 401 D zbytek) a pak by se uvažovalo, jestli aktuální práce jsou TZ (změna parametrů ) nebo oprava (uvedení do původního stavu).
Tak, jak to popisujete, tak se bavíme spíše jen o pozemku s tím, že budujete nové zpevnění, pak to bude ta nová stavba, ale tím ověřením ve smlouvě s ÚZSVM nic nezkazíte.
Dobrý den,
v dotazu ze 7.3.2024 - Předání majetku PO píšete, že cituji "Z hlediska odpisů - souhlasím s tím, že poslední odpis a rozpouštění 403 je za měsíc, kdy majetek vyřazuje, PO začne odepisovat od následujícího měsíce."
V bodě 6.1. se ale píše, že se odpisuje po celou dobu používání majetku.
Máme obdobný případ. Zrušili jsme naši PO k 31.12.2023 a 1.1.2024 převzali její majetek. PO udělala odpisy naposledy v prosinci. My vedeme evidenci majetku v GINISU, který má ale nastaveno, že se začíná odepisovat až měsíc následující po zařazení, což je v souladu s ČUS 708, bodem 4.3..
Ale v bodě 6.1. se píše, že se odpisuje po celou dobu používání majetku.
A v bodě 6.3., že navazujeme na výši ocenění a výši oprávek, o navázání odpisování zde nic není.
Obracím se na Vás proto se dvěma dotazy: Je správné začít odepisovat majetek zařazený 1.1.2024 od února 2024? Nebo musíme navázat na odpisování PO a začít odepisovat již od ledna 2024? Pokud ano, kterým ustanovením vyhlášky, zákona nebo ČUS je dáno, že v tomto případě se má začít odepisovat hned v měsíci zařazení?}
Nejprve pro vyjasnění - část naší odpovědi, kterou citujete, není v rozporu s ČÚS. Pokud k vyřazení majetku dojde 7.3.2024, tak odpisy budou v daném případě navazovat - zřizovatel zaúčtuje odpis ještě v měsíci vyřazení, což je březen, PO začne odepisovat od následujícího měsíce, což je v daném případě duben.
No a Váš případ by byl obdobný, kdyby to byl klasický přechod majetku, tak by PO správně zaúčtovala odpis ještě za měsíc leden a předala Vám tedy majetek sice k 1.1., ale v ZC k 31.1. Vy byste správně začali odepisovat až v únoru.
Když se ale PO k 31.12. zrušila, tak v takovém případě je v pořádku, že PO provede prosincový odpis s tím, že k 31.12. majetek ještě vykázala PO. Jedná se o režim právního nástupnictví, kdy zrušením PO ale vše přechází k 1.1. na zřizovatele (jako celek) a potom je logické, že odepisuje za leden právní nástupce. Tady se nejedná o izolovaný převod majetku. Ono ani nedochází ke klasickému zařazení majetku ve smyslu pořízení - prostě jen jako právní nástupce pokračujete v jednání svého "předchůdce".
Dobrý den,
na vašich stránkách byl uveřejněn dotaz i z odpovědí:
v roce 2024 v souvislosti se zákazem účtování mínusových položek např. u přeplatku energií 5154 mám přeúčtovat na 2324. Můžu tedy u všech výdajových položek použít stejnou položku 2324 ? A naopak firmy mají u nás přeplatek u vydaných faktur při vyúčtování tepla, vodné, stočné, plyn apod. položky 2111, 2112 tam můžu použít stejnou pro všechny 5909 ? Děkuji za odpověď_
Ano, je to tak - u přeplatku příjmů 2324, bez ohledu na jaké 515x patří, a u příjmů vratky na 5909 - jak u 2324, tak u 5909 však dáváme paragraf dle účelu. Je mi líto pracnosti.
Můj dotaz je následující - když mi dojde faktura za elektriku, kde je přeplatek - faktura je za KD, HZ, VO, hřbitov, přečerpávací stanici - přeplatek je souhrnný, ale rozepsaný za jednotlivá místa - ale na polovině je míst je přeplatek a na zbytku nedoplatek - jak tedy zaúčtovat správně s ohledem na výše uvedené?
Do dneška jsem účtovala:
spotřeba 502 /321,
úhrada do výše spotřeby 321 / 314
přeplatek celkem mínusem 314 / mínusem přeplatky 231 § dle účelu položka 5154 a plusem doplatky 231 § dle účelu položka 5154
Odteď by mělo být?
Spotřeba a úhrada do výše spotřeby stejně: 502 /321 a 321 / 314
Úhrada celkového přeplatku :
zjistit přeplatky a ty zaúčtovat 231 § dle účelu položka 2324 / 314
zjistit nedoplatky a ty zaúčtovat 314 / 231 § dle účelu položka 5909?
Děkuji za odpověď - nějak mi to hlava nebere.}
Opravdu je možné všechny přijaté přeplatky řadit na příslušný paragraf a položku 2324. Další možností je postup jako dosud, tj. minusovat položku elektřiny 5154 a jen v případě, že by na příslušném paragrafu jste vykázali minus 5154, tak tu část ve výši minusu nedáte na 5154 ale převedete na příjem na 2324, tj. není povinnost dát celou výši přeplatku na 2324, ale jen tu část, co by vás na určitém paragrafu a položce dostala do minusu - záleží na tom, jak moc potřebujete šetřit rozpočet.
Někdo to neřeší, v rozpočtu má zálohy a případnou rezervu na doplatky a případné přeplatky dává rovnou na 2324, kdo nemá rezervu na doplatky, tak se snaží rozpočet tímto postupem řešit. Problém je vždy jen ze začátku roku, kdy ještě nejsou naběhlé výdaje na elektřinu ze záloh a přeplatky pak snižují výdaje do minusu. Rozpočtová skladba časově nerozlišuje, kompenzace je možná, ale od roku 2024 se hlídá, aby nebyly některé položky minusové.
V prosinci uzavřel mikroregion s obcí veřejnoprávní smlouvu o poskytnutí návratné finanční výpomoci. Obec zaslala peníze na účet mikroregionu až v lednu následující rok.
Jak správně zaúčtovat vzniklou pohledávku mikroregionu (pro obec závazek) před koncem roku a úhradu v dalším roce? Převodem financí vznikne mikroregionu závazek, který bude splatný v daném roce. Prosím o účtování obou stran. Děkuji}
Nejprve k tomu závazku obce půjčit peníze - zde nedochází k žádnému plnění, žádný závazek obce vůči mikroregionu nevznikl, a to i když byla uzavřena smlouva. Toto není vhodné ani k evidenci na podrozvaze, vlastně byste řekla, obec má dát peníze, ze které ji vznikne pohledávka, to je opravdu o ničem.
Účtování obce u výpomoci:
Poskytnutí výpomoci: 316 MD/ 231 D par. dle druhu pol. dle účelu buď 5649 neinvestiční (na provozo) nebo 6449 investiční (na pořízení dlouhodobého majetku). Z dotazu jasně nevyplývá na co je návratná finační výpomoc poskytnuta.
Splátka výpomoci: 231 pol. 2449 MD /316 D. (k položce splátky půjčky 24xx se nedává paragraf)
Účtování mikroregionu:
Přijetí výpomoci: 231 pol. 8113 krátkodobá půjčka MD / 326 D. (u příjaté NFV se neřeší provoz nebo DM, ale jen dlouhodobost 8123 a krátkodobost 8113)
Splátka výpomoci: 326 MD / 231 8114 D.
Od letošního roku naše obec provozuje pohostinství.
Ráda bych se zeptala, jak účtovat zálohu za sudy, lahve, přepravky, kterou nám pak při vrácení odečítají z nákupu. Mám to účtovat klasicky přes 314 nebo 324? Nebo to nebrat v úvahu a účtovat celkovou částku za zboží, která je o ty zálohy buď navýšena nebo v případě vrácení ponížena?}
Ze začátku vysvětlení, kdy použít účet 314 a 324. Účet 314 se použije při poskytnutých zálohách a účet 324 se používá při přijatých zálohách. Ve vašem případě se bude jednat o účet 314, protože vy poskytuje zálohu za přepravky, sudy a lahve dodavateli. Jestliže na faktuře je tato záloha vyčíslena, účtovala bych o poskytnutných zálohách. Asi to bude trochu pracnější, ale bylo by vhodné vědět a vést evidenci, kolik máte zaplaceno na poskytnutých zálohách a jakou hodnotu máte ve zboží.
Jen pozor na případy typu "nápojové lahve", kde není žádný cyklus používání lahví - nakoupíte je včetně obsahu, to by mělo být zaúčtováno na účet 501 s pol. 5131 v celé částce včetně vratné zálohy. Vrácení není povinné a není tam žádné znovunaplňování, takže příjem z vrácení pak účtujte kompenzačně, tzn. minus účet 501 s pol. 5131 - snížíte celkový náklad na zakoupené nápoje a zobrazíte, co Vás skutečně stály, tedy když jste lahve vrátili, tak bez vratné zálohy.
Prosím o radu jak ocenit na účet 032 obrazy, které nám daruje sám autor. Jedná se o italského autora - 20 obrazů v ceně 76 200 EUR. Předpokládám, že oceňuji 1 Kč, cena je sice známá přímo od autora, ale obrazy nabýváme bezúplatně. Mohu zařadit jakou soubor obrazů za 1 Kč a do přílohy uvést počet obrazů nebo musím zařadit 20 obrazů, každý v ceně 1 Kč?}
U věcí evidovaných na účtu 032 aplikujeme ocenění 1 Kč, když neznáme pořizovací cenu. Ocenění 1 Kč lze použít ve smyslu předmětu kultuní hodnoty (má to u kulturních předmětů přednost před odhadem hodnoty daru, tedy před RPC). Z vašeho dotazu vyplývá, že znáte cenu přímo od autora.
Oddělenou evidenci jednotlivých předmětů vedeme pokud obrazy ocenítě pořizovací hodnotou - a máte pravdu v tom, že uvedená cena daru není pořizovací cenou, a umělecké předměty se neoceňují RPC, ale pořizovací cenou, když není, tak ve výši 1 Kč. V ocenění 1 Kč lze vytvořit soubor obrazů, pokud by obrazy tvořily dohromady tematicky sbírku, jinak lze vést obrazy za 1 Kč i jednotlivě.
Acha obec účtuje s.r.o.
Na hlinách 1786/16, 18200 Praha 8
IČ: 27493091, DIČ: CZ27493091
Číslo účtu (úhrada registrací a kurzů): 2600160912/2010
Číslo účtu (úhrada publikací): 2500160931/2010
Vzdělávací instituce akreditovaná u MV ČR podle zákona č. 312/2002 Sb., č. akreditace AK/I-5/2018
Společnost je vedená v OR Městský soud v Praze, oddíl C, vložka 161619. Společnost je plátcem DPH od 1. 4. 2007
(preferujeme e-mailový kontakt)
Odborná pomoc
Ing. Ivana Schneiderová
Ing. Zdeněk Nejezchleb
Bc. Klára Vavrišinová
Kateřina Hudečková