Neregistrovaní uživatelé mají přístup pouze k odpovědím na dotazy odeslané za posledních 12 měsíců. Pokud chcete mít přístup ke všem odpovědím na dotazy nebo posílat vlastní dotazy, je potřeba se registrovat, případně se přihlásit.
Dobrý den, potřebovala bych zkonzultovat chybnou vazbu mezi ROZ. C.II.6 = Kč 3679150,96, PŘÍL. F.G.IV. = Kč 5661646,86. Rozdíl Kč 1982495,90 vznikl po zaúčtování zrušení fondů v souvislosti s likvidací Sberbank. Měli jsme peníze několika fondů na účtech ve Sberbank, po likvidaci v roce 2022 jsme přeúčtovali zůstatky na 377/231, původní účty už neexistují. Peníze, které se letos vrátily na BÚ 231 6409 2329/377 ,byly převedeny na nově zřízený spořicí účet. Zastupitelstvo schválilo zrušení fondů. Účtovala jsem podle způsobu tvorby některé 419/401, jiné 419/648, protože na 419 byl stále zůstatek. Nevím, jestli jsem něco neopomenula. Výkazy do CSÚIS prošly PROCOK, ale upozornění na chybnou vazbu tam je a stále nad tím přemýšlím, jestli to něčemu vadí nebo to takto může zůstat.
Děkuji Vám a přeji pěkný den.}
Nerovná se stav účtu 419 z rozvahy na konečný stav tohoto účtu v příloze. Vypadá to, že to vzniklo chybně použitými analytikami na účtu 419. Jestli stav v rozvaze je správný, tak je potřeba zkontrolovat, jaké analytiky jste při rušení fondu používala - podle závazné analyticky vašeho účetního programu. Projděte celou část F přílohy - položky G.I. až G.IV, pravděpodobně se Vám to čerpání fondu chybně nedostalo do G.III., proto nesedí ani konečný stav v G.IV.
Jsme obec, plátci DPH. Pronajímáme hospodu plátci DPH, ale nájemné je uzavřeno bez daně. Platíme za něj zálohy na elektrickou energii společnosti E.on, nyní přišla faktura za spotřebovanou el.energii a já celou částku přeúčtovala nájemníkovi hospody k úhradě. DPH jsme neuplatňovali.
Nájemník jako plátce DPH se na nás obrátil s tím, že chce vyčíslit zvlášť základ daně a daň, aby si jí mohl jako plátce uplatnit. Jak mám prosím postupovat.
Děkuji}
Optimální by bylo postupovat tak, jak Vám říká nájemce:
a) doporučoval bych prvotně nájem hospody změnit na variantu - nájem s DPH (abyste si mohli případně uplatnit odpočet DPH z oprav objektu...)
b) no a u přeúčtovávaných energií aplikovat v tomto případě to, co je naprosto přirozené - tedy uplatňovat plný odpočet DPH na vstupu a na výstupu (tedy ve vztahu k nnájemci) účtovat klasicky základ daně + DPH. Takže nyní vystavit fakturu tak jak chce a douplantit si zpětně odpočet DPH ve výši toho, co jste přeúčtovali.
Máme hospodářskou činnost, hospodářskou činnost účtuji přes pol. 8901. Dotace ve 100% výši ze Státního fondu dopravní infrastruktury účtuji na položku a paragraf 2242, pol. 6121. Musím správní poplatky a projektovou dokumentaci ( hrazeno z vlastních zdrojů) účtovat také na tuto položku nebo mohu ponechat na pol. 8901? Samozřejmě vše účtuji na 042 a zařadím společně k akci. Pokud nemohu nechat na pol. 8901, je problém tyto náklady přeúčtovat schváleným rozpočtovým opatřením na po. 6121? Bylo mi naznačeno, že je to úmyslné účtování a touto opravou bych záměrně navýšila rozpočet, což jsem měla prý dělat průběžně, ne opravou v jednom měsíci. Chápu, ale neuvědomila jsem si, že bych měla účtovat na pol. 6121 a ne 8901.}
Obecně platí, že příjmy a výdaje související s vedlejší hospodářskou činností, jsou-li součástí rozpočtového účtu (nemají svůj oddělený bankovní účet), se třídí na položku 8901.
Ve vztahu k dotaci je to ale zapeklitá situace, že tím jakoby neprokážete výdaje k dotaci, ale tak jsou rozpočtová pravidla nastavena - kdybyste měli oddělený účet, účtovaly by se výdaje 321/241 bez RS a značení by se také jen dopsalo ručně na doklady.
Je opravdu možné pořizovat DM v rámci VHČ, tj. bez třídění RS, ale pak by se tak měla účtovat i dotace, bez třídění RS. Pokud dáváte dotaci do hlavní činnosti, tak i výdaje na pořízení DM by měly být v hlavní činnosti ve vztahu k dotaci s příslušným značením RS. Moc nerozumím, proč by oprava položky na 6121 - tj. převedení na hlavní činnost měla být považována za "úmyslné účtování" - ani ten výraz moc neznám. V přeřazení do hlavní činnosti se značením RS nevidím problém, samozřejmě je ale potřeba rozpočtové opatření.
Prosím o radu ohledně záboru veřejného prostranství. Město bude v příštím roce realizovat rekonstrukci kanalizace, povrchů. Kanalizace je v majetku vodárenské společnosti, která se bude podílet na části kanalizace a město by mělo řešit povrchy (silnice, chodníky). Budou tedy dva investoři. Společnost vodovody a kanalizace nás žádá o vyčíslení poplatku za zábor veřejného prostranství pro zapracování výše poplatku do svých rozpočtů a pro výběr zhotovitele. Jedná se mi o to, že chtějí, aby se město spolupodílelo na zaplacení poplatku. Opravdu musí město samo sobě platit poplatek za zábor? Není to potom v rozporu s vlastnickými právy? Když ale ze zákona nejde poplatek odpustit, je správně, aby druhý investor nesl celé náklady? Jak se prosím postupuje v těchto situacích? A jak bychom o tom případně měli účtovat? Dříve prý už podobná situace nastala a město hradilo výdaj za zábor, který následně přijalo jako příjem, ale to se mi zdá poněkud nesmyslné.}
Prominout opravdu asi nelze - není to živelní pohtroma (v zákoně se hovoří o mimořádných, zejména živelních událostech).
Ohledně osvobození - obec není automaticky osvobozená, již jsme to jednou podrobněji řešili, viz odpověď na dotaz ze 4.3.2024 "Poplatek za užívání veřejného prostranství".
Metodiky a vyjádření k tomuto poplatku najdete zde:
Závěr: Pokud si neosvobodíte, tak platíte, jak říkáte, sami sobě, jste v pozici plátce i příjemce. Tady asi narušení hospodářské soutěže ale moc nehrozí, když to není ve vztahu ke společnosti zřízené obcí, ale byly byste opravdu plátcem i příjemce, ale výklad práva je na rozhodnutí soudu, viz výše.
Ohledně situací, kdy je více investorů, by se toto mělo nějak zohlednit - dohodnout, to případně zkuste podat dotaz přímo na MV, já nenašla metodiku, kde by se to řešilo. Přišlo by mi logické, když pod povrch zasahuje vodárenská společnost, aby ona nesla náklad na zábor, protože vystupuje asi jako hlavní investor a jen se dohodla spolupráce, že v té souvislosti obec opraví rovnou na své náklady povrchy - tím jim vycházíte jakoby "vstříc". Ale v rámci spolupráce jde dohodnout, že i na toto obec nějakým způsobem přispěje, soukromoprávní ujednání by nemělo být v tomto ohledu omezeno (to berte jako můj právně neodborný názor).
Obdržíme dotaci z OP ŽP 2021-2027 na realizaci Protipovodňových opatření v naší obci, která zahrnují vybudování digitálního rozhlasu a vytvoření povodňového plánu obce. Jde mi o označování příjmů a výdajů pomocí UZ, nástroje a zdroje. Vytvořila jsem tabulku, kterou Vám, s dovolením zašlu na mail. Zároveň zasílám dokument, který jsem obdržela od projektové manažerky, ohledně čerpání dotace a jejího zaúčtování.}
Dobrý den, váš dotaz je hodně obecný, navíc s přílohami. Jelikož je to takto komplexní, zahrnuje i nepřímé výdaje, tak rozsah zpracování odpovědi je spíše na zakázku. Rovnou říkám, že bychom jí nacenili v ceně ca 1000 Kč, tak napište prosím na e-mail klara@obecuctuje.cz, pokud budete mít zájem a automaticky bychom převedli do zakázek a prošli důkladněji.
V rámci odpovědi na zakoupený dotaz jsem to prošla jen zběžně (protože opravdu v souladu s obchodními podmínkami se přílohy k dotazu nedávají a i s ohledem na čas strávený tím to celé projít a popsat je to rozsahem zakázka), ale abyste přece jenom od nás v rámci dotazu nějakou základní reakci měla.
Příjem celé dotace nepatří na investiční položku 4216. Částka nepřímé výše dotace (a zrovna tak nepřímé výdaje) se značí neinvestičním ÚZ s neinvestiční příjmovou položkou 4116. Jinak ale postupujete dobře v tom, že dotace na nepřímé výdaje skončí na účtu 403, výdaje se zaúčtují na účet 042, protože jsou svým charakterem investiční - patří do ceny investice. Takto máme postup nastaven přímo od MF.
Pozor na značení nepřímých výdajů - MF požaduje, aby provotně bylo značeno ve výši dotace, tak byť tradiční postup je rozdělovat výdaje pro účely značení procenticky, tak když skutečné nepřímé výdaje nedostačují, značíme prvotně do výše dotace, vlastní podíl jen, když zbyde prostor.
Dobrý den, naše obec vlastní stavební pozemek, na kterém stojí sloup vysokého napětí. Obec podala žádost na ČEZ o jeho přemístění a bude hradit veškeré náklady. V první řadě budeme hradit projektovou dokumentaci a pokud se přemístění uskuteční tak i ostatní náklady. Na jaký paragraf a položku bych měla účtovat? Děkuji za odpověď}
Tento případ popisujeme v dokumentu z 20.3.2023 k zasíťování pozemků. Dle našeho názoru je to náklad související s uvolněním stavebního pozemku k prodeji. Veškeré související náklady byste účtovali na účet 518, odpa např. 3639, pol. 5169. Případně lze časově rozlišit přes účet 381 a do nákladů zúčtovat až při prodeji pozemku, jak v dokumentu vysvětlujeme. Předpokládám, že se to děje za těchto okolností - připravujete pozemek k prodeji.
V dokumentu najdete i další návody, jak postupovat v dalších možných situacích souvisejících s přípravou stavebních pozemků k prodeji.
Obec bude budovat přístupovou komunikaci k čerpací stanici odpadních vod.(Čerpací stanice zatím vybudována není - řešíme projekt. Přístupová komunikace se také zatím řeší pouze v rámci projektu, každopádně obě stavby budou budovány odděleně). Tato přístupová komunikace bude sloužit pouze pro provoz čerpací stanice, k jinému účelu využita nebude. Můžeme uplatit DPH? Jako Obec uplatňujeme DPH u pitné vody a odpadní vody. Zde vůbec nevím.}
Pokud bychom se dostali do režimu účelové komunikace k této čerpací stanici (prokazatelně sloužící k její obsluze), tak si myslím, že odpočet DPH obhájíte. Pokud by to ale byla výstavba místní komunikace, která by zrovna shodou okolností vedla k čerpací stanici, tak bych odpočet DPH neuplatňoval. Takže z mého pohledu je hodně důležitá klasifikace této komunikace.
Doteď jsme dostávali dárkové karty do Lídlu v hodnotě 5.000 kč. Bude nutné po nové úpravě tento benefit zdanit?}
Dle mého názoru je to k dodanění (a myslím si, že to bylo k dodanění i v minulosti, pokud ten dar byl v této výši). Nesplníte důvody pro osvobození podle §6 odst. 9 písm. d) - protože za toto lze pořídit asi prakticky vše (nejen ta plnění, která jsou zde vymezena). Osvobození při nepeněžním daru bylo zrušeno s účinností od 1. 1. 2024- navíc bylo i dříve limitováno částkou 2 000 Kč.
Takže za mne určitě ke zvýšení základu daně u zaměstnance jako nepeněžní příjem.
Naše město získalo neinvestiční dotaci od MPO na zpracování místní energetické koncepce (jeden dokument na více vybraných budov). Tímto dokumentem se bude město řídit v následujících letech při spotřebě energií. Faktura za místní energetickou koncepci přišla za 590.480Kč. Dotaci jsme získali ve výši 450.000kč. Jde mi o to, zda tato místní energetická koncepce, tento dokument, není nehmotným dlouhodobým majetkem a tedy investicí. Což se nám kříží s neinvestiční dotací. Jak s tím máme naložit při účtování?}
Myslím, že je to správně vyhodnoceno jako neinvestice. Neslouží to k budování hmotného majetku, což je primární východisko. Neznám přesné technické podrobnosti, možná by to mohlo být vyhodnoceno jako energetický audit, pak bude pro vás řešením si v souladu s § 11 odst. 8 vyhlášky č. 410/2009 Sb. vnitřně stanovit, že o tom neúčtujete jako o dlouhodobém nehmotném majetku.
Účetně bych volila náklad - účet 518, pol. 5166. Dotace patří do stejného období (kalendářního roku) na účet 672.
Obec uzavřela smlouvu o výpůjčce s ŘSD Praha na několik pozemků k bezplatnému užívání po dobu stavebních prací (realizace stavby)
Pozemky v hodnotě evidované v účetnictví bych zaúčtovala na podrozvahovou evidenci 924/999 a po zpětném předání odúčtovala.
Smlouva byla uzavřena na dobu určitou ode dne převzetí "Předmětu výpůjčky" do jeho zpětného předání, a to na základě předávacích protokolů. Děkuji}
O hodnotě vypůjčeného majetku nijak neúčtujeme. Nemáme pro tento případ v obsahové náplni žádný vhodný podrozvahový účet. Když se podíváte do vyhlášky č. 410/2009 Sb. do náplně účtu 924, zjistíte, že v názvu se sice hovoří o smlouvě o výpůjčce, což by napovídalo tomu, že zde evidujeme hodnotu vypůjčeného majetku, ale na tento účet správně patří:
"krátkodobé budoucí pohledávky z titulu případné nemožnosti vrácení majetku účetní jednotky užívaného jinou osobou na základě smlouvy o výpůjčce, například z důvodu zničení nebo odcizení nebo z důvodu významného znehodnocení tohoto majetku, a to ve výši případného peněžitého plnění vůči účetní jednotce,"
Není to v praxi moc aplikovatelné, protože i kdybyste si do smlouvy sjednali nějakou sankci, nemusí ke škodě dojít a samotnou výši je tak dost problematické dopředu odhadovat, když není informace o nějakém riziku apod.
Proto radíme tento účet moc nepoužívat - odhad je ve většině případů neproveditelný. Každopádně nemá účet 924 vazbu na hodnotu vypůjčeného majetku, ale právě pouze na případy pohledávek z titulu škody na majetku (prakticky u vás např. situace kdyby ŘSD zasáhlo do pozemků v rozporu s povolenými zásahy).
Výpůjčka se eviduje jen mimoúčetně - smlouvou. V případě významných hodnot majetku se může informace uvést do přílohy závěrky, majetek si můžete interně oddělit na účtu 031 např. org (ale pak hlídat, až se výpůjčka ukončí...). Nic víc k tomu není potřeba.
Předpokládám, že obec vypůjčuje své pozemky - když hovoříte o jejich účetní ceně...
Dobrý den, prosím o radu, už jste odpovídali na můj dotaz 6. 11. 2024.
Dotaz se týkal reklamace stavebních prací. V dotazu jsem neuvedla podstatnou informaci: stavební práce byly vyfakturovány v r. 2019 a v r. 2024 na podzim v záruční době, která je 5 let, jsme uplatnili reklamaci vady díla. Zhotovitel reklamaci vyhodnotil tak, že poskytne finanční částku ve výši 100 000 Kč bez DPH. V odpovědi jste doporučili vyhodnotit jako poskytnutou slevu z původního díla s tím, že dodavatel vystaví opravný daňový doklad. Opravu základu daně a výše daně nelze však provést po uplynutí 3 let od konce zdanitelného období, v němž vznikla povinnost přiznat daň z původního plnění (faktury – daňového dokladu). Prosím o radu a děkuji Vám za pomoc.}
Rozumím - tady souhlasím, že opravu již provést nejde podle §42 ZDPH. Netušíl jsem, že je tam tak dlouhá doba. Takže za těch okolností by to byla sleva 100 tis. kč s tím, že se již nebude objevovat oprava DPH (tedy bude to nyní jen sleva z důvodu reklamace mimo PDP režim). Takže řešení úplně stejné - jen mimo DPH.
A jen poznamenávám - od 1. 1. 2025 se lhůta pro opravu bude prodlužovat na 7-8 let (lhůta 7 let počínající svůj běh 1 den následujícího roku po roce, kdy se uskutečnilo plnění, které je následně předmětem opravy podle §42).
Obec dostala nadační příspěvek (smlouva) 48 435,-Kč, příspěvek je s vyúčtováním, prosím jak zaúčtovat příspěvek v tomto roce, již přišel. Výdaje budou až v příštím roce, budou se kupovat keře, tak bych zaúčtovala na par.37-45, 51-39 a rozlišit org., ale nevím jestli účtovat letos přes 3..
děkuji}
Příjem transferu před vyúčtováním se účtuje jako záloha. Účetní zápis příjmu příspěvku bude 231 MD/ 374 D (účet 472 jen kdyby vyúčtování příspěvku dle smlouvy bylo za déle než rok od přijetí). RS odpa 3745 je vyhovující, když se to týká veřejné zeleně, pol. 2321, jelikož se vzhledem k účelu zde bavíme o neinvestičním příspěvku (druh příspěvku by měl by korespondovat na smlouvu/podmínky, někdy je jim to jedno...).
Pokud letos nebudou výdaje, nic jiného účtovat nebudete. K datu podepsání smlouvy se výše příspěvku měla účtovat na podrozvahu, k datu přijetí peněz se ale odúčtovává, tak jestli poslali již celou výši dopředu, má být do konce roku účtován jen ten příjem zálohy.
Příjmy a výdaje, i všechny související účty (374 apod,) značte odděleným org.
Příští rok, až výdaje profinancujete, budete po vyúčtování příspěvku účtovat zápisy 344/672 a 374/344.
Jestli koupíte keře a sami si zasázíte, účtuje se o materiálu, jako služba kdyby se kupovalo zároveň se službou výsadby.
Dobrý den, prosím o radu s následujícími účetními případy:
1) Platba pro čerpání ze soc.fondu zaměstnavatele – vstupenka. Obdrželi jsme emailem podklady k platbě převodem, zahraniční platba do SR v EUR, z BÚ strženo 923,5 Kč. Poté přišla vyúčtovací faktura od slovenského dodavatele na 900 Kč. Zaúčtuji jen čerpání SF 900,- a 23,50 Kč dám na účet 549. Může takto být?
2)Kartou placené ubytování pro starostu, na výpise mám booking.com, Amsterdam 3255,50 Kč. Ubytování ale bylo v Praze, faktura od českého dodavatele, ale na 127,98 EUR zúčtováno zálohou, k úhradě 0 EUR. Mohu zaúčtovat jen u výpisu 518/231 RS?
3) INV dotace z kraje poskytnutá po vyúčtování. Kdy účtuji na účet 403? Mohu při vyúčtování dotace 348/403 nebo musím při zařazení majetku přes dohadu 388/403? Pokud takto, co účtuji při vyúčtování? Děkuji}
K 1) Teoreticky ty podklady k platbě jsou něco jako zálohová (proforma) faktura. Nezmiňujete se o částce v EUR, která byla uvedena v podkladech k platbě. V interním předpisu byste měli mít uvedeno, jakou formou přepočítáváte platby (faktury) v jiné než české měně. Zda denním kurzem ČNB nebo určeným pevným kurzem v začátku roku. Zároveň je vhodné si i v interním předpisu určit jestli se bude jednat o náklady a výnosy (přepočet kurzu, nebo i vyšší bankovní poplatky) obce nebo zaměstnance. Pokud obce, zda budou účtovány v rámci čerpání SF nebo v rozpočtu obce. A podle toho bych účtovala případný kurzovní rozdíl. Teoreticky byste měla mít zaúčtovaný předpis faktury (buď jako zálohu a vyúčtování nebo rovnou v nákladech, pokud nebudete brát podklady k platbě jako proforma fakturu) a platbu faktury. A ten rozdíl buď účtujete jako čerpání v rámci SF nebo náklad obce, účet 563.
K 2) To je na stejném principu jako bod 1, viz. forma přepočtu platby (faktury) v jiné než české měně. Předpis faktury 314 MD / 321 D, platba 321 MD / 231 D RS a zúčtování zálohy 518 MD / 321 D a 321 MD/ 314 D. Pokud by byl nějaký rozdíl mezi předpisem a platbou, jedná o kurzovní rozdíl, účet 563 nebo 663.
K 3) Pokud máte rozhodnutí nebo smlouvu o poskytnutí dotace a účtujete majetek do užívání (z účtu 042 na účet 02x) tak byste zároveň měla účtovat dohadnou položku k dotaci 388 MD / 403 D a na kartu majetku dotaci zapsat a začít ji s odpisy následující měsíc rozpouštět. Vyúčtování dotace by se účtovalo zápisy: předpis 348 MD / 388 D a přijetí peněz 231 MD + RS / 348 D. Předpokládám, že částka bude jednorázová a ne zálohová.
Další možností, kdy se účtuje na účet 403, tak je k 31.12., kdy se dohaduje výše procentního podílu uskututečněných uznatelných nákladů, max. do výše dotace. Zápis je stejný jako při zařazení do užívání, 388 MD / 403 D.
Pokud však majetek ještě nemáte zařazený nebo jste ke konci roku neúčtovala o dohadné položce, tak zápis předpisu je 348 MD / 403 D a následné přijetí platby 231 MD / 348 D (v režimu jednorázové platby).
Kdy zařadit do majetku FVE? Fotovoltaiku máme na budově MŠ a již je v provozu. Předávací protokol ze dne 25.10., ale firma ještě budeme žádat o připojení do distribuč.soustavy (ČEZ) a pak vyhotový konečný předávací protokol a dofakturují zádržné. Myslíme si, že bychom jí měli zařadit k 25.10.
Děkuji za odpověď}
Pro zařazení do majetku máme v účetních předpisech stanovenou podmínku dokončení díla a zároveň splnění technických funkcí a povinností stanovených jinými právními předpisy. Pokud jsou tyto podmínky splněny, potom můžeme majetek uvést do užívání.
Dívala jsem se na jiné právní předpisy k vykazování energie, jedná se o vyhlášku o vykazování energie z podporovaných zdrojů, par. 8, kde jsou uvedeny podmínky pro uvedení do užívání. Myslím si, že ještě nebyly splněny podmínky a budete muset počkat na připojení a konečný předávací protokol.
Obec eviduje na účtu 021 sochu Panny Marie za 1,-Kč.
V letošním roce byla Ministerstvem kultury prohlášena za kulturní památku, která se skládá z pozemku, sochy, ozdobné mříže (plůtku) a 2ks jírovce. Nyní provádíme opravy za statisíce z vlastních prostředků.
Jak účtovat:
- socha i mříž každé zvlášť na 021 a opravy 511?
- jako celek k soše přiřadit ještě i mříž, vést pod.jedním inv,č. a za 1,-Kč?
- nebo bude vhodnější 032, když je to kulturní památka byť nemovitá?
- pozemek převést na zvláštní AU, nebo stačí jen zapsat do poznámky, že je součástí kulturní památky?}
Nejprve k majetkové kategorizaci - socha může být i stavbou (účet 021), ale i kulturní movitý předmět (účet 032) je možný, záleží na charakteru.
Ohledně opravy sochy - charakter prací posoudit neumím, jestli to účetně oprava skutečně je, ale odhaduji, že skoro určitě to budete mít správně, protože u památek TZ není časté (mají se restaurtovat - uvádět do původního stavu, možnost nových zásahů je omezená a vztahuje se spíše na okolí, např. oplocení apod., než na samotnou památku). Takže bych nechala oceněno v 1 Kč a opravu nechte na účtu 511. Jinak TZ u staveb vedených v 1,-- Kč se eviduje zvlášť na účtu 029.
Nevím, jestli jsem to pochopila správně. Součástí sochy vedené v 1,-- Kč máte i mříž (ozdobný plůtek)? Pokud ano, měla byste tyto dvě věcí vést odděleně a né jako součást. Předpokládám, že mříž (plůtek) není se sochou pevně spojený. Nebo vůbec nemáte v evidenci majetku, když píšete o přiřazení k soše. Nemůžete opravovat něco co neevidujete, proto by bylo vhodné ho zařadit do evidence jako vícenález. Zařazení by bylo v RPC. Může to být cena dle ZP - ale není nezbytné ho pro účely ocenění nechat zpracovávat, stačil by i odborný odhad ceny nebo ho nacenit tzv. nákladově (významná cena opravy plůtku).
Pozemek pod touto kulturní památkou vedete stále samostatně na účtu 031. Není nutné ho analyticky oddělovat. To že je součástí si můžete poznamenat na kartu majetku.
Acha obec účtuje s.r.o.
Na hlinách 1786/16, 18200 Praha 8
IČ: 27493091, DIČ: CZ27493091
Číslo účtu (úhrada registrací a kurzů): 2600160912/2010
Číslo účtu (úhrada publikací): 2500160931/2010
Vzdělávací instituce akreditovaná u MV ČR podle zákona č. 312/2002 Sb., č. akreditace AK/I-5/2018
Společnost je vedená v OR Městský soud v Praze, oddíl C, vložka 161619. Společnost je plátcem DPH od 1. 4. 2007
(preferujeme e-mailový kontakt)
Odborná pomoc
Ing. Ivana Schneiderová
Ing. Zdeněk Nejezchleb
Bc. Klára Vavrišinová
Kateřina Hudečková