Neregistrovaní uživatelé mají přístup pouze k odpovědím na dotazy odeslané za posledních 12 měsíců. Pokud chcete mít přístup ke všem odpovědím na dotazy nebo posílat vlastní dotazy, je potřeba se registrovat, případně se přihlásit.
Dobrý den,
z MZe (SZIF) nám byla přiznána v roce 2023 dotace na "Opravu pomníku padlých" ve výši 178 508 Kč (čistá dotace) + náš finanční podíl. Vycházela jsem ze smlouvy, kde nebylo specifikováno zda se jedná o dotaci investiční nebo neinvestiční a název zněl opravdu na "Oprava pomníku ...". Opravený pomník se předával ke konci 12/2023. Zaúčtovala jsem tedy v prosinci 2023 na účet 511.
Nyní proběhla kontrola ze strany MZe, kde kontrolorka konstatovala, že nemáme zaúčtováno v majetku jako technické zhodnocení. Označení, že poskytovaná dotace je investičního charakteru, je uvedeno v "Pravidlech k poskytované dotaci" - zde se přiznám, že tato Pravidla jsem bohužel nestudovala a ani starostka se tohoto nevšimla a proto jsem vycházela z toho, že se jedná o opravu.
Jde mi o to jak se správně vypořádat s loňskou chybou. Lze takto?
021/042 a 042/408. Odpisy by byly řešeny od 1.1.2024, pokud bylo předáno v 12/2023?
Děkuji moc a přeji pěkný den}
Dobrý den, oprava už se neřeší jako pořizování majetku přes účet 042, stačí zápis 021 MD/ 408 (511) D. Neznám částku celkové opravy, co bylo zaúčtováno na účet 511, ale pokud by to bylo méně než 260 tis. Kč, volte účet 511. Účet 408 volíme, když je částka opravy VH minulých let významná, kde se testuje hranice 260 tis. Kč a 0,3 % aktiv netto - rozhoduje ta částka, která je nižší. Vaše aktiva jsou k 31.12.2023 taková, že 0,3% vychází na ca 300 tis. Kč, proto pro Vás platí hranice pro volbu účtu 408 ve výši 260 tis. Kč. Toto vyplývá z obsahové náplně účtu 408 s tím, že pak podle § 69 vyhlášky č. 410/2009 Sb. když je to oprava v nevýznamné částce (pod hranicí pro použití účtu 408, u Vás pod 260 tis. Kč), použije se stejný účet, na který mělo/nemělo být účtováno.
S odpisy máte pravdu.
Jinak neřeším věcnou stránku věci - jestli pro udržení dotace z toho musíte udělat investici, tak pak takto. Ale většinou se kvůli nedodržení druhu dotace nedávají velké sance, ca 1 %, tak zvažte, zda to na druhou stranu nebude porušení účetních předpisů - jestli alespoň nějaký argument pro TZ je, u památek to nebývá úplně běžné, že by se nějak měnily jejich parametry, bývá to vzhledem k jejich charakteru i často od památkářů zakázané. Tak doporučuju, než se unáhlíte s účetní opravou, v této věci ještě blíže pročíst podmínky dotace, protože i porušení účetních předpisů (účtování jako TZ, když se správně jedná o opravu) je z hlediska dotací většinou problém. Někdy ale nic jiného nezbývá, tak to berte jen jako upozornění na další možné riziko. Kontrola u Vás ale již nějaká proběhla (od poskytovatele?), tak možná je toto již vyjasněno a mělo to i věcně být TZ...
Majetkově mohou být různé situace, záleží, jak evidujete původní pomník. Přepokládám, že pomník evidujete na účtu 021. Pokud je na účtu 021 v ocenění 1 Kč, tak TZ takového majetku patří také na účet 021, ale jako samostatná majetková položka. Jestli má na účtu 021 ocenění jiné, než v 1 Kč, pak klasicky TZ přičtete k ceně pomníku.
ZO obce schválilo prodej pozemku - zahrady o výměře 348m2 za cenu 29.375,- Kč. Pozemek dle směrnice se nepřecenil RH. Jedná o prodej pozemku, který je mimo režim DPH (v budoucnu nelze parcelu použít na stavební místo, jedná se pouze o zahradu).
Nyní se připravuje kupní smlouva. Součástí kupní smlouvy bude cena za pozemek v hodnotě 29.375Kč.
A teď řešíme úhrada nákladů spojených s prodejem pozemku - znalecký posudek v hodnotě 4.000,- Kč a geometrický plán v hodnotě 10.000,- Kč. Vedl. náklady v ZO schváleny nebyly, ale kupující s nimi počítá.
A teď řešíme, zda je možné do kupní smlouvy uvést text:
Kupující uhradí kupní cenu ve výši 29.375Kč, dále poplatek za vyhotovení znaleckého posudku ve výši 4.000,- Kč a poplatek za vyhotovení geometrického plánu ve výši 10.000,- Kč.
A potom otázka je účtovat vedlejší náklady.
Protože schválená kupní cena je 29.375,- Kč, je možné účtovat o vedl. nákladech vše na SU 647, pol. 3111? Nebo raději vedl. náklady na SU 649 s pol. 2324? Procházela jsem si Vaše odpovědi na podobné dotazy a tam píšete, že by to mělo být součástí kupní ceny (hl. ten geometrický plán), ale tu nemám schválenou v ZO s vedl. náklady.
Nebo je jednodušší cesta přefakturace částky 14.000,- Kč za vyhotovení znaleckého posudku a geometrické plánu?}
Nikde není psáno, že zastupitelstvo má podobné věci schvalovat. Podle zákona o obcích má být vyvěšen záměr prodeje, ZO schvaluje samotný prodej a domnívám se, že úhrada vedlejších nákladů už je soukromoprávní ujednání s kupujícím, které je již v pravomoci rady/starosty.
Účetně je opravdu možné a podle nás i více vypovídající účtovat příjem jako součást kupní ceny na účet 647, proti tomu náklad na vyřazení pozemku na 554. Není chyba, že ZO danou část výnosu neschválila.
Tady ani nebude problém s DPH - pokud jste si jisti, že daný prodej odvodu DPH nepodléhá, tak nemusíme řešit, co z toho by se mělo vyčlenit a dalo by se podrobit (pokud byste to tak chtěli) přeúčtování mimo DPH (pak lépe účet 649) a co je naopak plnění úzce související s prodejem pozemku, kde by DPH mělo být odvedeno stejně jako ze samotné kupní ceny (647).
Dobrý den,
v 12/2023 mi přišel zálohový list na zasklení bytového domu.
Zaúčtovala jsem v přijatých fakturách jako 314/321, úhrada 321/231.
Nyní mi v 3/2024 přišla faktura, po dokončení zasklení, kde je částka k úhradě nulová, protože jsem celou částku už uhradili zálohovým listem.
Jak mám nyní fakturu zaúčtovat, aby se mi vyrušila 314 a mohla zařadit fakturu jako technické zhodnocení bytového domu?
Zaúčtovala jsem ji jako 042/314, ale program Keo mi zároveň ukazuje, že není uhrazená, přitom už byla.
Případně mohu i po roční uzávěrce udělat opravu, že opravím původní zálohový list ve fakturách? a zaúčtuju takto:
042/314 a 314/321, úhrada zůstane 321/231. Zřejmě to ve fakturách vůbec loni nemělo být.}
Vyúčtování zaúčtujte 042 MD/ 321 D a 321 MD/ 314 D, možná to tak s účtem 321, jak má správně být, program lépe vezme - když úhradu zaúčtujete jako zápočet se zálohou. Pokud by to nešlo, tak byste musela vyúčtování zaúčtovat do interních dokladů.
Záloha na pořízení DM patří správně na účet 052, to pro příště, že účet 314 nebyl přesně zvolen. No a pak již klasicky zařazení 021/042 (jestli je tedy zasklení opravdu TZ a nikoliv ve smyslu opravy - pozor, že např. právě u oken to není jednoznačné, pokud se mění jen materiál okna např. dřevo za plast, a nemění se počet skel, měla by to být oprava).
Zálohy se mohou účtovat jen 314 (052)/231, ale není špatně vést si zálohové faktury v evidenci faktur, možné to je, nemyslím si, že program má problém s původní zálohovou fakturou, tam nemusíte nic opravovat, tak nebo tak by teď nebyla úhrada a v tom je podle všeho v programu problém.
Dobrý den prosím o radu ,budeme opravovat budovu za 30 000 000,-Kč Při výběrovém řízení každý bude skládat 300 000,.Kč jako kauci a pak se bude vracet. jak budu účtovat musím k tomu mít směrnici.}
Obecně účtujeme o cizích prostředcích. Pokud budou peníze posílat na Váš běžný účet, účtuje se 231 MD pol. 8901/ 378 D, při vrácení opačný zápis 378 MD/ 231 D 8901. Pokud by byl zřízen oddělený účet pro tyto kauce, pak příjem 245/378 bez RS, vratky 378/245.
Nevím nic o tom, že by na to musel být vnitřní předpis, samozřejmě musí povinnost a částka vyplývat z podmínek výběrového řízení, takže jedině můžete mít nějak obecně upraveny jistoty v pravidlech VŘ, např. částky jistot jsou dle zákona maximálně 2 %, pokud je to bez elektronické aukce, tak jestli si chcete stanovit pevně nějaké procento, u Vás vychází 1 %...
Možná je vhodná nějaká vnitřní úprava s ohledem na § 41 odst. 6 zákona č. 134/2016 Sb., kde se uvádí:
"(6) Zadavatel vrátí bez zbytečného odkladu peněžní jistotu včetně úroků zúčtovaných peněžním ústavem nebo odešle dodavateli údaje či doklady nezbytné k uvolnění jistoty"
Jistoty byste tedy dle zákona měli vrátit zpět i s úrokem, jsou to ale často směšné částky, podívejte se prosím k tomu případně na dotaz z 23.6.2016 " Přijatá kauce".
Dobrý den, při inventarizaci byl zjištěn inventarizační rozdíl v částce 3400,- u účtu 314 a 1000,- Kč u účtu 042. Rozdíl nebyl zaúčtován do roku 2023. Jak postupovat? Děkuji}
Nejedná se o velké částky rozdílů, je možná oprava závěrky, po dohodě s krajem, ale kdyby mj. vzhledem k nevýznamnosti to kraj neakceptoval, tak je možné proúčtovat rozdíl do letoška a přiložit opravu k inventurám. Důležité je, že jste si na chybky sami přišli.
Jen ještě poznámka - ono se bude čím dál víc "tlačit (jak zatím vyznívá i z nového zákona o účetnictví), aby se chyby proúčtovávaly zpětně do závěrek, případně se i závěrky zveřejňovaly opravené, to je možný postup i nyní, ale asi bych zohledňovala vždy i významnost ve vztahu k pracnosti. Moc nevím, že když víte o inventarizačních rozdílech, že jste do závěrky neproúčtovali - nemůžeme vám zaručit, že i když to nejsou významné částky, že to přezkum jako nedostatek nevyhodnotí.
Obec vlastní pozemky, u nichž došlo k odúčtování z účtu 031 na účet 036 a které budou prodány na základě budoucích kupních smluv. Nyní došlo k situaci, že na pozemcích vzniklo věcné břemeno služebnosti ve prospěch ČEZu. Jak mám vést oddělenou účetní evidenci? Na účtu 036, který činí cca 12 mil?}
Váš pozemek, zatížený VB, i když je vedený jako k prodeji máte v majetkové evidenci oddělit, lze i účetně analytikou, případně jiným identifikátorem, aby zkrátka byl majetek zatížený VB nějak oddělen. Postačí jakýkoliv znak v rámci evidence, který umožní identifikovat, že se jedná o majetek zatížený věcným břemenem (může to být analytický účet, ORG, znak na kartě majetku, seznam v EXCELLU). Záleží na ÚJ jak tento majetek oddělí.
Obec pronajímá prostory - v roce 2023 jsme zapomněli uplatnit odpočet DPH u elektřiny, vody a tepla, které přefakturováváme. Faktury vydané účtujeme 311/ 6xx + 343 DPH. Došlé faktury za elektřinu a vodu 377/321 - poté na základě provedeného vyúčtování odúčtujeme z 377 do nákladů to co je fakturováno dodavatelům. V loňském roce 2023 jsme ale zapomněli uplatnit DPH z těchto služeb. Jedná se celkem o odpočet cca 80 tis. Kč - oprava nevýznamná a nemusíme přes 401.
Můžeme tedy v roce 2024 zaúčtovat nárok na odpočet MD -502 a MD343?
A ještě k výplatě Sberbank. Na účet 377 vedeme pohledávku ve výši zůstatku z výpisu 37,5 mil. Kč - podle insolvenčního rejstříku nám má být ale vyplaceno 37,6 mil. /nejspíš navýšeno o nějaké úroky/ - tuto částku navíc máme prosím naúčtovat na SU669?}
K 1 ) odpočet DPH -asno souhlasíme - obecně na odpočet DPH jsou 3 roky a neměl by být problém promítnout ho do běžného přiznání k DPH.
k 2) Mám uvedeno v aktualitě ko konci roku návrhy, citace:
Příjem ve výši zablokovaných prostředků
231 6409 2329 MD/ 377 D (dle metodiky MF)
Problematika úroků z prodlení
U některých je součástí té celkové výše pohledávky nejen výchozí objem "zablokovaných" prostředků, ale i příslušenství pohledávky v podobě zákonných úroků z prodlení.
Zákonné úroky z prodlení náležely od data, kdy se provedl nějaký úkon vůči Sberbank (výpověď u účtů s výpovědní lhůtou, přihláška do likvidace, ...) do data vstupu Sberbank do insolvence (26.08.2022). Zákonný úrok z prodlení byl 11,75 % p. a.
Takže – pokud teď obce budou dostávat těch 95 %, tak je to vždy z celkové výše pohledávky. Tedy komu naběhl zákonný úrok z prodlení, tak z částky včetně tohoto úroku!"
Pohledávka z úroků z prodlení
U někoho může nastat varianta, že by teď v rámci v těch 95 % dostal více, než 95% toho, kolik byla výše těch čistě zablokovaných prostředků. Tedy že už by dostal i část těch úroků z prodlení.
Ke konci roku 2022 jsme nedoporučovali o úrocích z prodlení účtovat – navyšovat pohledávku. I s ohledem na určitou nejistotu úhrady pohledávky v plné výši, bychom doporučili předepsat jen tu výši úroků z prodlení, kterou obec skutečně obdrží navíc. Zápis buď 377/641 k datu přijetí peněz a hned 241 6409 pol. 2212/ 377 nebo přímo 231 6409 2212/641.
Dále se může jednat i o pohledávky z určitých úroků k účtům – obcím chodily výpisy o připsání těchto úroků. Rovněž i zde jsme doporučovali o úrocích k účtům neúčtovat (pro nejistotu). Zde by se pak také měl dodělat předpis přímo proti úhradě: 377/662 a 231 6409 2141 MD/ 377 D, nebo napřímo 231 6409 2141 MD/ 662 D. Neřešit zde časové rozlišení, ale dle jistých peněz, tj. k datu příjmu. Mohlo by se jednat i o jiné výnosy, např. z cenných papírů apod. - např. pol. 2149/ účty 661, 665….
Účetní postup, který doporučujeme:
Nejprve veškeré příjmy (příjmy se dle KB mohou očekávat kolem 18.12.2023) zaúčtovat proti v současnosti předepsané pohledávce v účetnictví (na 377 D), tj. nejen ve výši 95% vkladů, ale případně i vyšší (pokud by se jednalo o částečnou úhradu jak částky 95% z vkladu, tak z částky z připsaných výnosů z finančních nástrojů a úroků z prodlení) zápisem 231 6409 2329 MD/ 377 D, takto postupovat až do výše 377 v účetnictví obce.
Pokud v rozpisu uznaných dluhů na výše uvedeném odkazu najdete v součtu obou sloupců vyšší částku, než kolik činí vaše evidence na účtu 377, tak zbytek nad 377 předepsat na podrozvahu (účet 947, spíše 948? MD/ 999 D) – zde vhodné, aby byla křížová vazba, evidence soudu = obec pohledává na podrozvaze. Až při případné úhradě doplatku by nejprve vyrovnal zůstatek účtu 377 (231 MD/377 D a zbytek se zaúčtoval na výnos z úroků z prodlení ve výši skutečně přijatých prostředků (případně dle vámi evidovaných pohledávek z výnosů v kladů a úroků z prodlení). U úroků viz popis zaúčtování výše.
Tento způsob dle našeho názoru je nejméně pracný a obsahuje princip opatrnosti.
Rozpočet rok 2023 (toto již pro rok 2024 je potřeba upravit - je na to čas dle příjmu, nemusí být předem v rozpočtu, lze následně, pokud již jste rozpočtem na rok 2024 dopředu nezohlednili očekávaný příjem)
Zatím se jeví jako pravděpodobná úhrada ještě v roce 2023.
Až bude příjem jistější (rozhodnutí soudu o rozvrhu), je možné přijmout RO na příjmech položka 2329 MD a případně navýšit u výdajů, které nejsou ještě kryté rozpočtem položky 5xxx nebo 6xxx D.
RO na příjem 2329 MD a navýšení peněz na účtu 8115 D je zbytečné, může, ale nemusí se provádět.
Rozpočet na rok 2024
Pokud by peníze přišly před koncem roku 2023, je možné při plánu rozpočtu na rok 2024 plánovat použití tzv. úspor předchozích let, tj. položku 8115 MD. Tato položka se v některých případech použije v roce 2024 na splátku úvěru (8114,8124 na Dal), tj. ve financování, případně na plánované výdaje roku 2024, který převýší příjmy roku 2024.
Pozn. Nemusí se použít ve financování 8115 MD celá přijatá výše, jen dle potřeb na výdajové straně.
Chtěla bych se zeptat na problém, který nyní ZO řeší a to je dar - seniorům v obci ve výši 40 000,- Kč. Jde o to, že naši senioři se již dlouhé roky scházejí, ale nejsou oficiálně registrovaný spolek. Nemají své IČ, jde o to jakým způsobem můžeme poskytnout dar a jestli to vůbec v tomto případě je možné. Nebo zda zvolit způsob poskytnutí daru fyzické osobě (soukromý účet) a do darovací smlouvy napsat, že peněžní prostředky budou poskytnuty pro účely seniorů, zájezdu, vstupného apod. Můžete mi prosím napsat i jiný způsob financování a účtování tohoho daru? V minulosti mi audit vytknul - schválili jsme v ZO poskytnutí neinvestičního příspěvku a já jsem proplácela přímo doklady od těchto seniorů (za dopravu, vstupné, občerstvení apod.) Kontrola vytkla, že obec poskytuje jen dar nebo dotaci nikoli neinvestiční příspěvek. Tedy můžu se zeptat na Váš názor, jaký způsob zvolit?}
Dříve se často přímo pod činností obcí vedli tzv. "kluby důchodců" - tato možnost je stále, a hodně měst se této činnosti stále věnu, nemusí být spolek jako další právnická osoba s dotacemi od města, je možné vést něco jako organizační složku obce, není však potřeba žádná zřizovací listina, prostě jim budete proplácet aktivity, zájezdy, společné akce - jak běžné výdaje obce dle druhu výdaje a je k tomu samozřejmě potřeba schválit rozpočet. Je i možné od nich pak vybírat příspěvek třeba na zájezd na dopravu, nebo na vstupné a opět jako příjem obce.
Tedy není potřeba toto řešit jako transfer, ale jako činnost obce. Paragraf se ke klubu důchodců nebo seniorů často volí 4379 - jako sociálně aktivizační služby pro seniory, což odpovídá.
Pak je samozřejmě možné schvalovat jednotlivým fyzickým osobám dary, ale spíše se mi zdá, že se ptáte na řešení celkově, co a jakou formu dělat pro seniory, dalších možností je více, např.:
Můžete FO schválit poskytnutí daru, pol. 5492, kde specifikujete konkrétní účel, proč poskytujete dar. Pokud byste chtěli nějakou kontrolu za co byly finanční prostředky utraceny, můžete si v darovací smlouvě určit, že požadujete vyúčtování.
Účtování daru bez vyúčtování 572 MD / 231 D pol. 5492. Většinou radíme bez předpisu, ale lze i předepsat 572 MD / 345 D a 345 MD / 231 D.
Účtování daru s vyúčtováním 373 MD / 231 D pol. 5492. Po předložení vyúčtování 572 MD / 345 D a zúčtujete zálohu 345 MD / 373.
Nebo je tu možnost poslat FO účelově neinvestiční trasfer, pol. 5493, kde také konkrétně specifikujete účel, proč poskytujete neinsvetiční trasfer a můžete požadovat vyúčtování této dotace.
Účtování dotace s vyúčtováním 373 MD / 231 D pol. 5493. Po předložení vyúčtování 572 MD / 345 D a zúčtujete zálohu 345 MD / 373 D.
Účtování dotace bez vyúčtování 572 MD / 231 D pol. 5493.
Obce často volí paragraf 4379 v režimu sociálního zájmu, ale spíše bych doporučila ve skupině 4 paragraf zbytkový 4399 nebo lze i zbytkový 3900.
Pro fyzické osoby dary: Z hlediska DPFO 586/1992 Sb. - §10, odst. 3, písm. c) bod 5 - od roku 2024 osvobozeno u fyzické osoby do 50 tis. Kč.
Základní škola má budovu ve výpůjčce. Nyní chce pořídit 13 vestavěných skříní , kus za 18.500,-- Kč, které budou rozmístěné po třídách. Účtovat jako zhodnocení budovy (021) a fakturu bude platit obec nebo drobný majetek, který si škola zaplatí z provozního příspěvku od obce ?}
Podle pokynu GFŘ D - 22 jsou vestavěné skříně součástí budovy. Všeobecně uznáváme vestavěné skříně jako součást stavby u objektů pro bydlení - tam by bez tohoto vybavení byl narušen účel stavby, ale v ostatních případech záleží na vyhodnocení účetní jednotky, co je vhodnější, ale je vhodné to posoudit i s ohledem na charakter "vestavěnosti".
Pokud by více odpovídali samostatným věcem, pak asi bude pro obě strany jednodušší, aby si skříně pořídila PO sama z provozního příspěvku, bude je evidovat u sebe v rozvaze a z hlediska právní formy - budova je ve výpůjčce, ale movité vybavení bývá svěřeno nebo lze rovnou i dát souhlas, aby to pořídila PO do svého majetku (to bude potřeba v nějaké podobě, kterou zvolíte, schválit).
Ale upozorňujeme, že jestli to jsou vestavěné skříně takové, které nemají třeba bok, stěnu, dveře mají kotvené do stropu a podlahy, tak by to správně mělo být TZ budovy, pak by bylo jednodušší, když je budova ve výpůjčce, aby to zaplatila obec a zvýšila si o to rovnou u sebe hodnotu budovy. PO se to nebude účetně předávat, nevedou u výpůjčky účetně ani budovu, jen by bylo vhodné skříně PO předat k užívání jako TZ např. protokolem.
Pokud byste i movité věci užívané PO řešili výpůjčkou, tak je vhodný postup jako u TZ - zaplatí zřizovatel, účetně to povedete v majetku a PO to jen předáte k užívání např. dodatkem smlouvy o výpůjčce, protokolem apod.
V loňském roce jsme pořídili na hřbitov kolumbárium a zavedli jsme ho jako stavbu do majetku obce. Součástí celkové ceny kolumbária byly i epitafní desky na jednotlivé schránky, ale tyto desky nebyly nijak samostatně vyčísleny, tudíž jsme je ani neúčtovali jako zboží, které bychom následně prodávali. V současné době bychom chtěli tyto epitafní desky prodávat zájemcům a také bychom chtěli začít vybírat poplatek za pronájem kolumbární schránky na 10 let. Zároveň uvádím, že jsme plátci DPH. Prosím o radu, jak máme správně postupovat při prodeji epitafních desek a pronájmu kolumbárních schránek.}
V dotazu nepíšete jak jste pořídili kolombárium a epitafní desky na jednotlivé schránky. Opravdu nelze zjistit, hodnotu desek samostatně? Jestliže jste se je rozhodli prodávat, bylo by vhodné je mít účetně oddělené. Pokud je prodáte, je třeba je vyřadit.
Doplnění od Ing. Nejezchleba:
Pronájem - osvobozeno od DPH (takže vlastní výstavba kolumbária bez odpočtu). Ale epitafní desky - to měli skutečně udělat jako zboží - s tím, že se prodává - tedy s odpočtem na vstupu a odvodem na výstupu. Za mne tedy souhlas s tím, že by to chtělo jak kvůli účetnictví tak i DPH dohledat a rozdělit ocenění.
Na základě podnětu auditu jsme museli provést změnu účtu z depozitu na běžný. Na tomto depozitním učtu jsme měli pohyb peněz "bytové" - jak kauce složené za nájem bytů, tak také pohyb peněz za služby - energie - přijaté zálohy od nájemníků a zároveň úhrady dodavatelských faktur. Změnu jsme provedli k 1.1.2024. Nevíme si rady, jak tuto změnu zaúčtovat a zapojit do rozpočtu. V rozpočtu - ve skutečnosti se nám povýšil stav na běžných účtech a tím pádem nám nesedí se saldem příjmů a výdajů. Máme zavést tuto částku přes příjmovou položku?}
Depozitní účet je určen pro úschovu cizích finančních prostředků. Podle vašeho popisu co na depozitním účtu vedete se asi opravdu nejedná o finanční prostředky, které by měli být vedeny na depozitním účtu. To je asi ten důvod, proč audit požaduje přeúčtování a zapojení do rozpočtu.
Pokud opravdu rušíte depozitní účet, tak se změna účtu z depozitního na běžný se provede pouze zápisem 231 par. 6330 pol. 4132 MD (zde se nesmí použít položka, která se konsoliduje - a opravdu je to příjem, které je možné i rozpočtovat / 262D a 262MD/245 D. Tímto zápisem zapojíte finační prostředky do rozpočtu města. Peníze se fyzicky nepřevádí.
Běžně se k depozitnímu účtu jako druhý protiúčet účtuje závazek. Nezmiňujete se, jak jste účtovali tyto pohyby na účtu. Tak si jenom překontrolujte, aby jste měli správně zaúčtované a rozhozené zůstatky na jednotlivých protiúčtech. Kauce - asi dlouhodobé účet 455, přijaté zálohy od nájemníků účet 324 a dodavatelské faktury účet 321 a další. Ale při převodu se o nich neúčtuje, jen jakoby by měli patřit do určitého okruhu, tj. v dílcím okruhu k bytům klasicky: pohledávky k účtu + účet = závazky k účtu.
Dobrý den, v lednu jsme vrátili stravenky cca za 50.000,-- a od ledna jsme přešli na stravenkový paušál. Pohyby stravenek jsem účtovala v rozpočtu přes §6171 pol. 5499 ve výdajích. (Část platil zaměstnanec, část obec a část sociální fond). Nevím zda mám příjem za stravenky raději účtovat do příjmu rozpočtu a na jakou položku, aby nebyla pol. 5499 ve výdajích záporná. Děkuji za odpověď.}
Dobrý den, podle nových "přísnějších" kontrol MF bude potřeba v případě, kdy Vám pol. 5499 vychází záporně, použít pol. 2324.
1. Faktura se týká provedení prací v lese na území ČR. Práce provádí OSVČ ze Slovenska, která není plátcem DPH, ale je osobou identifikovanou s přidělením DIČ (zjištěno na portálu živnostenského oprávnění SK, kde je uvedeno číslo 1074535132, ale ve VIES uvedeno - "Ne, neplatné číslo DPH pro přeshraniční transakce v rámci EU" ). Faktura vystavena v Kč a uhrazena na účet vedený v ČR. Obec, které fakturuje, je plátce DPH a lesy jsou ekonomickou činností.
Dotazy: Má obec povinnost odvést DPH s možností uplatnění?}
Myslím si, že je to předmětem daně - jsou to práce, kde podle pravidel DPH je místo plnění v ČR, práce provádí osoba povinná k dani - tedy je to předmětem DPH.
Dle mého názoru obec musí zdanit a tím, že je to zároveň použito ke zdaňované činnosti, tak má zase nárok na uplatnění odpočtu DPH.
Dobrý den, potřebovala bych odpověď s odkazem na zákonné ustanovení ohledně sazby DPH.
Obec vlastní objekt, který pronajímá místnímu podnikateli a platí v něm zálohy na spotřebu pitné vody, zálohy v roce 2023 byly hrazeny v 10% sazbě. Po doručení vyúčtování od Vodárenské společnosti jednorázově fakturujeme nájemci celou spotřebu. Vyúčtování dorazilo v únoru 2024, DUZP na něm v lednu 2024, byl přeplatek, vše vypořádáno v 10% sazbě. V jaké sazbě DPH má být vystavená faktura nájemci, 10 nebo 12%? Děkuji.}
V sazbě 12 %.
Sazbu DPH určujete k datu DUZP nebo přijetí platby. Nájemce Vám ale zálohy neplatil, DUZP nastává u dodávky vody datem zjištění spotřeby - tedy u Vás až v roce 2024 , což je v době, kdy je platná sazba daně ve výši 12 %. Takže musíte dát sazbu 12 %.
Za spolupráce bývalé pracovnice vodovodů a kanalizací jsme se pustili do podrobné inventarizace této infrastruktury, aby byl majetek lépe identifikován a hlavně zkontrolován. V této souvislosti vyvstaly některé otázky: 1. máme v místní části z roku 2008 na účtu 028 pořízeno 24ks vodoměrů v celkové částce 103.997 Kč. Zřejmě došlo v tomto roce k hromadnému připojení vlastníků ke stávajícímu vodovodu. Dle účetní hodnoty jednotlivého vodoměru (4333 Kč) se zřejmě nejednalo o částku za vodoměr, ta se prý pohybuje kolem 1 tis. Kč, ale o částku za napojení na vodovod (navrtávací pas, apod.), což jinak účtuji tak, že pokud je připojení k vodovodu pod 40 tis. Kč, tak účtuji tuto část jako podlimitní TZ vodovodu a částku za vodoměr, která mi chodí na samostatné faktuře účtuji na 501, protože evidujeme DDHM až od hodnoty 3tis. Kč. Tady v roce 2008 došlo k napojení 24ks přípojek zároveň, tedy pokud bych o tom měla účtovat teď, tak bych navrtávací pasy vyhodnotila jako TZ vodovodu a vodoměry evidovala na 028 nebo 501 podle hodnoty a podle směrnice v té době. Ale paní účetní to zaúčtovala chybně a já teď přemýšlím, jestli ponechat na účtu 028 vodoměry v původních hodnotách, nebo vyřadit a odkázat se na chybu účtování let minulých, ale s tím, že zřejmě mělo být v tom roce 2008 účtováno jako TZ vodovodu, ale nebylo, jak opravit? A druhý dotaz je v podstatě podobný, paní účetní v roce 2004 a 2005 při nových přípojkách vyhodnotila připojení na vodovod, tedy zase navrtávacího pasu, jako hodnotu přípojky a zařadila na 021, ale fakticky se nejedná o přípojky (podle pracovnice vodovodů a kanalizací by jejich hodnota prý byla mnohem vyšší, tudíž se nejedná o stavbu přípojky, ale mělo být podlimitní TZ vodovodu). Tyto stavby přípojek bych tedy chtěla z majetku vyřadit, nechám návrh na vyřazení schválit v Radě a jaké by v tomto případě bylo prosím účtování? Celková hodnota těchto jako přípojek je za roky 2004 a 2005 na účtu 021 - 26.158,- Kč. Předem moc děkuji}
1. K prvnímu dotazu - musíme si ujasnit, jak to věcně tehdy bylo. Pokud bychom se bavili o tom, že na účtu 028 evidujete hodnotu prací souvisejících s napojením vybudovaných přípojek občanů na vodovod obce, pak souhlasím s tím, že to nepatří na účet 028. Pokud bychom to napojení vyhodnotili jako součást Vašeho vodovodu, bylo by to TZ, pokud by to obec hradila za občany v logice napojení jejich přípojek, pak správně obecný náklad 549 a pol. 5909 - může být asi k diskuzi, k jaké části to "napojení" patří - zda k Vašemu vodovodnímu řádu nebo k přípojce občanů. V zákoně o vodovodech a kanalizacích jsem k tomu našla toto:
"Materiál na odbočení přípojek a uzávěr vodovodní přípojky hradí vlastník vodovodu nebo kanalizace".
Takže spíše bychom měli být v režimu, že je to TZ Vašeho vodovodu, ale podle všeho si sami nejste jisti, co to vlastně je, takže když je to evidováno jako 24 ks vodoměrů, museli byste nějak průkazně prokázat, že to bylo něco jiného, domněnky nestačí. Jestli umíte rozklíčit, co bylo napojení a co vodoměry, pak je samozřejmě vhodné to opravit, ale nejsem si z Vašeho dotazu jistá, nakolik jste schopni toto prokázat.
2. Hodnota je malá, jednalo by se o podlitmitní TZ, takže souhlas s tím, že se může vyřadit (jinak by se to správně mělo sloučit do karty vodovodu jako jeho TZ, ale není to nad 40 tis. Kč). Vyřazení nemusí nikdo schvalovat, protože je to oprava účetní chyby, zápis bych volila 549 MD/ 081 v ZC a 081 MD/ 021 D v PC. Účet 549 volím v logice opravy chyby a stačí takto již vyřadit v ZC, když v nákladech v odpisech již část je a není to významná částka, tak nepoužijeme účet 408.
Ještě pro úplnost - vodoměry na cizích přípojkách (ve vlastnictví občanů), tam také uvažujete správně s evidencí jako samostatné věci (výjimka jsou např. podružné vodoměry v bytech).
Acha obec účtuje s.r.o.
Na hlinách 1786/16, 18200 Praha 8
IČ: 27493091, DIČ: CZ27493091
Číslo účtu (úhrada registrací a kurzů): 2600160912/2010
Číslo účtu (úhrada publikací): 2500160931/2010
Vzdělávací instituce akreditovaná u MV ČR podle zákona č. 312/2002 Sb., č. akreditace AK/I-5/2018
Společnost je vedená v OR Městský soud v Praze, oddíl C, vložka 161619. Společnost je plátcem DPH od 1. 4. 2007
(preferujeme e-mailový kontakt)
Odborná pomoc
Ing. Ivana Schneiderová
Ing. Zdeněk Nejezchleb
Bc. Klára Vavrišinová
Kateřina Hudečková