Dotazy

• Kulturní a cestovní služby

  21. 03. 2024

  Dobrý den.
  Naše město je plátcem DPH. Pořádáme následující akce:
  - zájezd na kulturní představení – hromadně nakoupíme předem vstupenky, dále hradíme dopravu. Od účastníků zájezdu vybereme přesnou částku za vstupenky a dopravu (případně částku nižší).
  - pořádáme zájezd např. do ZOO do Ostravy – zde vybereme od účastníků předem částku za dopravu a vstupné si hradí účastníci sami na místě.
  - pořádáme zájezd do zahraničí (např. termály v Maďarsku) – zde vybereme od účastníků předem částku za dopravu. Vstupné si již hradí účastníci na místě sami.
  - pořádáme zájezd do zahraničí (znovu termály v Maďarsku)¨- zde vybereme od účastníků předem částku za dopravu a za pojištění (uzavřeme hromadnou smlouvu na pojištění osob) – vstupné si již hradí účastníci na místě sami.
  Prosím o posouzení těchto akcí z pohledu DPH. Zda se jedná ještě o kulturní akci nebo spíše o „cestovní služby“ (§ 89). (z pohledu cestovní služby nemáme žádnou přirážku, která by se musela zdaňovat).
  Posouzení se bude týkat spíš toho, zda se jedná o plnění osvobozené, které vstupuje do koeficientu nebo bude plnění mimo režim DPH.}

  Nebudu zastírat - ta situace může být dost diskutabilní - zkusím popsat svůj názor, ale neberte to prosím jako dogma:

  - zájezd na kulturní představení - za mne je objektiktivním cílem pro uživatele kulturní představení - považoval bych to tedy za poskytnutí kulturní služby a klasifikoval bych to jako plnění od DPH osvobozené §61e

  - zájezd do ZOO - zajišťujete pouze přepravu - dle mého názoru jako obec v tomto případě pouze poskytujete přepravní službu (Vaším plněním je lidi tam dopravit, nikoliv ještě zajišťovat "kulturní program na místě") - tedy z mého pohledu plnění v sazbě DPH 12 % (hromadná přeprava osob) s nárokem na odpočet (případně pokud jsem správně pochopil, aplikujete režim "přeúčtování")

  - zájezd do zahraničí - s variantou, že pouze účtujete přepravu - za mne nejsme v režimu cestovní služby (není to kombinace služeb - viz požadavek §89 odst. 2 písm. c), ale podle mne jsme v režimu mezinárodní přepravy osob. Český úsek je od daně osvobozen - §70, Slovenský úsek by také měl být obdobně. Ale jak to mají v Maďarsku - to skutečně nevím (třeba Rakousko zdaňuje za svůj úsek mezinárodní přepravu). Jenže to se mne ptáte na věc, která je podle konkrétních národních předpisů - prosím zkuste řešit ještě s dopravcem, zda Maďarsko osvobozuje svůj úsek, zda tam není nějaké zdanění - bohužel místa plnění jsou podle jednotlivých úseků a já netuším, co mají v Maďarsku v zákoně.

  K této mé klasifikaci viz např. příklad 3 k Informaci GFŘ k aplikaci DPH u služeb cestovního ruchu:

  Příklad č. 3:

  Cestovní kancelář nakupuje letenky od letecké společnosti a prodává je vlastním jménem zákazníkům. Cestovní kancelář neposkytuje žádné další informace ohledně destinace ani další jiné přidružené služby cestovního ruchu, avšak nakupuje službu přepravy a následně jí prodává dále. Na prodej letenek (přepravní služby) aplikuje běžný režim a obecná pravidla zákona o DPH. Přeprodej letenek v tomto případě nelze považovat za cestovní službu pro účely použití zvláštního režimu pro cestovní službu, neboť není ve spojitosti s cestou a s obvyklými službami cestovní kanceláře. Podle obecných pravidel je přeprava osob mezi členskými státy a do třetích zemí osvobozena od daně s nárokem na odpočet daně podle § 70 zákona o DPH.

  - zájezd do zahraničí - kombinace dopravy a pojištění (předpokládám, že se jedná o cestovní pojištění) - tady se omlouvám - netuším, zda tato kombinace stačí k tomu, abych to prohlásil za cestovní službu. V §89 se mluví o kombinaci (možná to stačí) - třeba když by to bylo nastaveno tak, že třeba zajišťujete nějakého průvodce, nebo člověka, který "výpravu vede" tak bych se §89 nebál - a potom rozumím, že není co zdaňovat (není přirážka) . Ale takto nevím:

  Například ve výše zmíněné Informaci je příklad č. 2 - cituji:

  Příklad č. 2:

  Cestovní kancelář poskytuje cyklozájezd, který obsahuje autobusovou přepravu po různých cyklotrasách v rámci Rakouska. Autobusovou přepravu nakupuje od jiného podnikatele. Zákazník se ubytovává v různých kempech ve vlastním stanu na vlastní náklady. CK poskytuje informace a rady ohledně tras cyklostezek či jiného využití v místech jednotlivých zastávek během zájezdu (např. prohlídka měst, zámků). CK poskytuje cestovní službu podléhající zvláštnímu režimu.

• Nákup licencí formou Licenčníh program Microsoft Open Value

  21. 03. 2024

  Město nakupuje licence prostřednictvím programu: (citace)
  Licenční program Microsoft Open Value je doporučen pro firmy, které chtějí koupit licenci na dobu neurčitou, a poplatky za licenci chtějí splácet v splátkách jednou do roka, nebo jednorázově. Smlouva je uzavřená na 3 roky.
  Open Value představuje populární program licencování softwaru firmy Microsoft určený firmám a organizacím, které mají zájem o nákup neomezených licencí (věčných). Smlouva programu Open Value je uzavírána na dobu 3 let, přičemž platbu lze provést jednorázově nebo ji rozložit na každoroční splátky (máme na každoroční splátky).
  Z toho vyplývá, že v roce 2024 město zaplatí za 1/3 částky licencí a další 2/3 v příštích 2 letech, ale licence budeme podle smlouvy mít k dispozici a užívat je již od první platby. Jde mi o to, jak budeme o tomto pořízení účtovat. Zda máme 1.rok zavést na 041 (1.splátka je ve výši 148 tis.) a rovnou vyvést 013/041 do užívání a v následujících letech brát platby jako navýšení ceny licencí (na tom samém invent. čísle), nebo jak k tomu přistoupit?}

  Licence na SW je nehmotný majetek. Pokud jde tedy o pořízení licence sjednané na dobu delší než jeden rok, je nutná evidence na účtu 013 (nad 60 tis. Kč) v celé částce, kterou po dobu třech let zaplatíte. Trochu mě tam mate slovo poplatky za licenci. Předpokládejme, že jste myslela splátky za pořízení licence rozdělené do tří let. Potom byste účtovala 041 MD/459 D v celé výši licence a zařazení do majetku 013 MD/041 D v celé výši licence, i přesto, že nebyla celá uhrazena. Platba 459 MD/231 pol. 6111 D. Na účtu 459 by vám zbyl zůstatek pro splátky v následujicích letech.

• nárok na stravenku

  20. 03. 2024

  Prosím, podle jakého zákona má zaměstnanec nárok buď na stravenku nebo na poskytnutý oběd?
  Poskytujeme stravenky, při pracovní cestě, když je poskytnuto stravné se stravenka zaměstnanci neposkytne.
  Teď mám problém, protože jsem si dovolila nedat stravenku zaměstnanci, kterému byla poskytnuta zdarma strava formou obědu (faktura na menu)}

  Nárok nestanovuje žádný zákonný předpis, ale pouze Vaše interní předpisy. Příspěvek na stravování, ať už se poskytne formou stravenky, stravovacího paušálu, či např. ve vlastním stravovacím zařízení, je pořád benefitem, zaměstnavatel má povinnost zaměstnancům pouze umožnit stravování (viz odst. 1 § 236 dále), tzn. např. aby na to měli vyčleněný čas, ale poskytnutí stravování jakoukoliv formou je dobrovolné, byť v dnešní době je to již standard, že to již téměř každý zaměstnavatel nějakou formou řeší. Vychází se z § 236 zákoníku práce, cituji:

  "(1) Zaměstnavatel je povinen umožnit zaměstnancům ve všech směnách stravování; tuto povinnost nemá vůči zaměstnancům vyslaným na pracovní cestu.

  (2) Bylo-li to dohodnuto v kolektivní smlouvě nebo stanoveno ve vnitřním předpisu, poskytuje se zaměstnancům stravování; zároveň mohou být dohodnuty nebo stanoveny další podmínky pro vznik práva na toto stravování a výše finančního příspěvku zaměstnavatele, jakož i bližší vymezení okruhu zaměstnanců, kterým se stravování poskytuje, organizace stravování, způsob jeho provádění a financování zaměstnavatelem, nejsou-li tyto záležitosti upraveny pro určený okruh zaměstnavatelů zvláštním právním předpisem75). Tím nejsou dotčeny daňové předpisy.

  (3) Bylo-li to dohodnuto v kolektivní smlouvě nebo stanoveno ve vnitřním předpisu, může být cenově zvýhodněné stravování poskytováno

  a) bývalým zaměstnancům zaměstnavatele, kteří u něj pracovali do odchodu do starobního důchodu nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně,

  b) zaměstnancům po dobu čerpání jejich dovolené,

  c) zaměstnancům po dobu jejich dočasné pracovní neschopnosti."

  Souběh pracovního dne a pracovní cesty se řeší v § 176 odst. 2:

  "(2) Znemožní-li zaměstnavatel vysláním na pracovní cestu, která trvá méně než 5 hodin, zaměstnanci se stravovat obvyklým způsobem, může mu poskytnout stravné až do výše stravného podle odstavce 1 písm. a)."

  Jinak platí, že stravné z hlediska pracovní cesty zákonně náleží, pokud pracovní cesta trvá více než 5 hodin, ale má být kráceno o poskytnuté jídlo. Tady u obcí tedy pozor na § 176 odst. 3 (pozn. pro rok 2024 je ohledně částek cestovních náhrad platná vyhláška č. 398/2023 Sb.):

  "Bylo-li zaměstnanci během pracovní cesty poskytnuto bezplatné jídlo, přísluší zaměstnanci stravné snížené za každé bezplatné jídlo o hodnotu

  a) 70 % stravného, trvá-li pracovní cesta 5 až 12 hodin,

  b) 35 % stravného, trvá-li pracovní cesta déle než 12 hodin, nejdéle však 18 hodin,

  c) 25 % stravného, trvá-li pracovní cesta déle než 18 hodin."

  A dále odstavec 4 a 5:

  "(4) Stravné zaměstnanci nepřísluší, pokud mu během pracovní cesty, která trvá

  a) 5 až 12 hodin, byla poskytnuta 2 bezplatná jídla,

  b) déle než 12 hodin, nejdéle však 18 hodin, byla poskytnuta 3 bezplatná jídla.

  (5) Nesjedná-li zaměstnavatel nebo neurčí před vysláním zaměstnance na pracovní cestu výši stravného, přísluší zaměstnanci stravné ve výši dolní sazby rozpětí podle odstavce 1."

  Shrnutí: Pokud pracovní cesta trvala déle než 5 hodin, neměla by být poskytnuta stravenka, ale stravné v rámci pracovní cesty, které by mělo být v souladu s výše uvedeným kráceno o poskytnuté bezplatné jídlo. Vy takto ale asi postupujete - že nedáváte stravenku, když má nárok na stravné, tak jen raději připomínáme i to krácení.

  Máte ale možná spíše na mysli situaci, že mu obec zaplatila oběd v rámci běžného pracovního dne, nikoliv, že by zdarma od někoho dostal jídlo na pracovní cestě. Pořád ale platí, že obdobné situace si musíte ošetřit ve vnitřním předpise, k tomu si pročtěte hlavně § 236 odst. 2 zákoníku práce, který cituji v úvodu odpovědi. 

• Dlouhodobý nehmotný majetek

  20. 03. 2024

  Dobrý den, prosím o radu při žádosti o dotaci. Obec žádá o dotaci na svolávací systém pro jednotku hasičů. Jedná se v podstatě o licenci, tedy nehmotný majetek, v hodnotě cca 25 tis. + DPH. Váháme, zda žádat o dotaci jako investiční nebo neinvestiční, ale předpokládám, že bude účtováno na pol. 5172, tedy neinvestiční ? Dále se žádá o dotaci na zásahové obleky, jeden za cca 20 tis., zde předpokládám účtování na pol. 5137, také neinvestiční.
  Děkuji za odpověď}

  Drobný majetek (hmotný i nehmotný - účty 018 a 028), je neinvestiční. Takže souhlasím s Vámi, že pokud to bude nehmotný majetek v ceně do 60 tis. Kč, bude se jednat o neinvestici (DDNM) - pořízení 558/321, zařazení 018/078, úhrada odpa 5512 pol. 5172. Jen pozor, kdyby to nebyl univerzálně použitelný SW, ale byl to "oživovací" SW konkrétního zařízení, pak by to patřilo do ceny tohoto zařízení jako hmotné věci, ale to nezmiňujete, že by se v souvislosti s tím něco dalšího pořizovalo.

  Druhý případ, tam se jedná také o neivestici, opět drobný majetek, ale hmotný, tzn. pořízení 558/321, zařazení 028/088, pol. 5137 je v pořádku. 

   

• Mail - Koncert Čechomor

  20. 03. 2024

  Dobrý den, potřebovala bych prosím poradit s účetním případem, který tady máme. Máme rezervační systém a prodáváme vstupenky pro koncert skupiny Čechomor. Lístky se platí prostřednictvím služby GOPAY, v březnu nám na účet přišla platba za platby kartou dohromady. Koncert nepořádáme my ale firma: CZECHOMOR AGENCY s.r.o.
  Sídlo: Praha 5, Řeporyje, Rudoltická 129/6, PSČ 155 00
  IČO: 272 19 844
  DIČ: CZ272 19 844
  dle smlouvy, nám vystaví fakturu + 21% DPH. Můj dotaz zní zda-li vstupenky, které prodávame budou včetně DPH ve 12% (ta částka, která přišla dohromady)? a zda-li budeme mít nárok na odpočet? Prosím zaúčtovat přijetí platby na kterou položku? Mám to brát jako službu? Ubytování pro účinkující které si nárokují ve smlouvě - ubytování bude asi naším nákladem bez nároku na odpočet? Moc děkuji za odpověď, prosím poslat v kopii na jkubikova@velkebilovice.cz}

  Přiznám se, že jsem nepochopil úplně, jak  to máte nastaveno:

  VAR 1 - pořadatelem koncertu je obec - tedy obec prodává vstupenky a příjmy ze vstupného jsem jejím příjmem - tedy jedná se potom o plnění, které  je u obce osvobozeno od DPH podle §61e ZDPH (tedy ř. přiznání 50). Obec nemá nárok na odpočet DPH ze souvisejících vstupů - tedy třeba z faktury od ČECHOMOR, faktury za ubytování ...

  VAR 2 - pořadatelem je ČECHOMOR - on si vyinkasuje vstupné (je jeho příjmem) a vy to jen zprostředkováváte a prodáváte jejich jménem - potom bych to měl inkasovat úplně mimo DPH - fakticky bych jen inkasoval MD 231/Dal 378 a potom jim peníze přeposlal. No a pokud si ještě nárokují nějakou další fakturaci na Vás - tak Vy byste to v této variantě neměli k zdaňovanému plnění - tedy nez nároku na odpočet DPH.

  Odhaduji, že je to VAR 1 - ale mate mne, že říkáte, že pořadatelem koncertu je Čechomor. A účtování můžeme řešit až podle toho, zda je to VAR 1 nebo VAR 2 - prosím o reakci na e-mail.

  Odpověď na dotaz z www.obecuctuje.cz nejde dát do kopie dalšího mailu, prosím případné přeposlání si musíte zajistit sami, omluva. 

  . 

• Fond na obnovu ČOV - spořící účet

  20. 03. 2024

  Obec má zřízený fond na obnovu ČOV. Doteď na tento fond neměla zřízený samostatný účet. Peníze fondu byly tedy soustředěny na běžném účtu a byly pouze evidenčně odděleny a účtovány na účet 236.
  Na posledním zastupitelstvu byl změněn statut fondu a bylo rozhodnuto o zřízení samostatného účtu. Nyní jsme tento účet zřídili. Jedná se o spořící účet, na který se budou i připisovat úroky. Nyní se mi jedná o to, jak technický zaúčtovat převod peněz z běžného účtu na spořící (když na účtu fondu již tyto účtovány jsou). Postačí zápis přes 262 (příjmy a výdaje kompenzačně aby neovlivnily rozpočet)?
  Ve statutu fondu je napsáno, že jeho zdrojem jsou převody prostředků z rozpočtu obce v celkové výši Kč 1,5 milionu Kč/ročně. Bude tedy nutné ještě v zastupitelstvu schválit i změnu statutu o další zdroj - tedy připsané úroky? Fond lze použít pouze na obnovu, opravu a rozšíření ČOV, tedy se trochu obávám, zda by případné převody připsaných úroků nebyly v rozporu se statutem fondu.
  
  Předem mockrát děkuji za radu a přeji hezký den}

  V prvé řadě, když hovoříte o statutu fondu, tak je to již historicky zřízeno jako peněžní fond v souladu s § 5 zákona č. 250/2000 Sb.? Pokud ano, tak když byly prostředky fondu vedeny na ZBÚ, měly se účtovat na účtu 231, nelze jeden BÚ mít na dvou syntetických účtech, oddělení prostředků se mělo řešit např. org. 

  Nejprve bych tedy toto opravila - sloučila účet 236 do účtu 231, a to kompenzačně, jak píšete, aby to nemělo dopad do výkazu Fin 2-12 M, tzn. např. takto:

  231 MD 6171 5909 / 236 D 6171 5909 ve výši zůstatku účtu 236, nebo klidně 6330 5345 MD a D, ve výsledku je to jedno, vynuluje se to. 

  No a pak to účtovat již správně jako převod mezi BÚ a účtem fondu, tzn. na BÚ zápis 262 MD/ 231 D 6330 5349, příjem na BÚ fondu 236 MD 6330 4134/ 262 D. Ve vztahu k peněžnímu fondu se pol. 5349 i 4134 (stejně jako položky 5345 a 4139) musí rozpočtovat. 

  Do statutu fondu doplňte, že příjmem fondu jsou i připsané úroky, obdobně že oprávněným výdajem fondu jsou i bankovní poplatky (pro jistotu, i kdyby zatím žádné nebyly). 

• Výdaj na službu ASPI

  20. 03. 2024

  Dobrý den, nějak jsem se zamotala při určování druhu výdaje, tak jsem Vás chtěla požádat o radu. Uzavřeli jsme smlouvu a
  předmětem plnění této smlouvy je poskytnutí užívacích práv a zřízení přístupu ke službě ASPI (dále jen služba) na základě licence v níže uvedeném rozsahu. Poskytovatel se zavazuje pravidelně aktualizovat obsah služby a Objednatel se zavazuje řádně platit cenu poskytované služby.
  Aktualizací služby se rozumí pravidelné doplňování právních předpisů, usnesení vlády, judikatury, základní literatury. Poskytovatel se zavazuje doplňovat obsah zvolených oborů knihovny výkladové literatury ASPI o v budoucnu poskytovatelem vydané publikace po dobu kalendářního roku, ve kterém byla toto smlouva uzavřena a dále po dobu následujících dvou kalendářních let v souladu s VOP Wolters Kluwer ČR a.s. Obsahem poskytované Služby je: Právní informační systém ASPI obsahující právní předpisy ČR, SR (od r. 1918) a EU, judikaturu ČR a SDEU, základní literaturu
  (důvodové zprávy, bulletiny, sborníky, věstníky, výkladová stanoviska, vybraná periodika a právní publikace), usnesení vlády ČR od roku 1991, sbírku mezinárodních smluv, stejnopisy Sbírek zákonů ČR, předpisy měst a obcí ČR a veřejnoprávní smlouvy obcí ČR.
  
  Když jsem si chystala peníze do rozpočtu, dala jsem je na položku 5172, protože jsem to pochopila jako nákup programu, teď už si tím ale nejsem vůbec jistá. Spíše bych se přikláněla k položce 5169 - služba, ale mám problém s užívacími právy a licencí. Kam myslíte, že bych měla tento výdaj zařadit?}

  Správně je zde pol. 5168 (služba k SW), je to víceleté plnění tak případně úhradu i náklad rozlišit. Nevidím v tom ale cenu samotné licence, může být bezplatná, pak by se o nehmotném majetku neúčtovalo, když platíte jen za servisní služby k SW, nikoliv za licenci k SW. Původně jste ale uvažovala správně, ono ale v poslední době převažuje cena souvisejících služeb, než cena samotné licence, i se stává, že licence je právě bezplatná.

  Můžete když tak poslat smlouvu na e-mail klara@obecuctuje.cz, jestli se tam někde cena licence neskrývá, v tom co citujete to ale nevidím.

• prodej traktoru

  20. 03. 2024

  Obec zakoupila v roce 2011 traktor za cenu 980 460 kč, z toho dotace 474 500 Kč, který sloužil v lese k těžbě dřeva - tedy pro ekonomickou činnost. obec se rozhodla traktor prodat zájemci za cenu 450 000 kč. prosím jak účtovat s DPH a jak vyřadit z majetku, výše oprávek je 594 513 kč a účetní zůstatková hodnota 385 467 Kč.}

  Rozdíl mezi RH a ZC majetku pro Vás asi nebude významný, tzn. nebudete přeceňovat na RH? (pokud nemáte směrnicí stanovenou významnost, přeceňovat byste museli vždy). 

  Účetně takto (k datu předání traktoru):

  311 MD 450 tis. Kč/ 646 D v ZD, 343 D daň

  553 MD/ 082 D 385 467 Kč

  082 MD/ 022 D 980 460 Kč

  403 MD/ 672 D zúčtování nerozpuštěné výše dotace

  231 MD/ 311 D příjem kupní ceny, pol. 3113.

• Výstavba malého centra zázemí pro společenské akce

  20. 03. 2024

  Obec bude stavět na hřišti společenské centrum , kde se budou dělat drobné akce. Jedná se o menší stavbu. Podnikatelé z obce jsou ochotni přispět zdarma buď prací nebo materiálem (např. truhlář by udělal zdarma okna), instalatér by udělal práce - zapojení vody, odpadů (materál by zakoupila obec). Měla bych dotaz, jak postupovat v účtování a jak toto ošetřit, aby při zařazení do majetku cena stavby odpovídala. Přemýšlím např. o darovací smlouvě, kde truhář daruje obci okna v určité hodnotě..... Jak pak toto účtovat? Děkuji za informace}

  Když je to plánováno takto ve větším rozsahu, uvažujete dobře, že je vhodné i darovanou práci/materiál do ceny zahrnout, abyste neměli výrazněji podhocenou cenu stavby. Účetní zápis je jednoduchý - 042 MD/ 401 D, na účtu 042 budete shromažďovat i další náklady, které budete klasicky hradit (042/321, 321/231), pak to souhrnně zařadíte 021/042. Dohodněte s řemeslníky, aby Vám hodnotu daru vždy vyčíslili, abyste měli podklad do účetnictví, takovou cenu lze považovat za reprodukční pořizovací cenu a ocenit jím darovanou práci a materiál ve smyslu, že tolik by Vás to stálo, kdybyste to měli platit (obecně to má být hodnota daných věcí v době, kdy se o daru účtuje). 

• požárně bezpečnostní řešení

  20. 03. 2024

  Obec rekonstruuje byt. Přišla nám faktura za požárně bezpečnostní řešení na reko tohoto bytu. Mám účtovat jako službu 518 a úhradu §3612 pol.5169 nebo to zaúčtuji na Nedok DHM 042 a úhradu §3612 pol. 6121?}

  Mělo by to být součástí pořizovací ceny investice - rekonstrukce (TZ), je to součást projektové dokumentace, která je výdajem souvisejícím s pořízením majetku. Jen nemohu na dálku posoudit, jestli je to jako celek správně vyhodnoceno jako TZ, pokud by to správně mělo být opravou, tak by tento výdaj patřil na účet 518 s pol. 5169 (jako výdaj související s opravou).

• Servisní smlouva - oprava časové rozlišení

  19. 03. 2024

  V roce 2023 jsme uhradili prodloužení servisní smlouvy na Codexis. Předplatné je od 11/2023 do 10/2026 a chybně jsem zaúčtovala vše do nákladů 518 v celkové výši 25068,78 Kč. Lze opravit nyní náklady roku 2025 a 2026 ve výši 15319,82 Kč zápisem MD - 518/ MD 381 ?}

  Můžete postupovat, jak navrhujete, ale ověřte si významnost podle Vaší směrnice k ČR - jestli máte, je to vhodné, abyste nemuseli časově rozlišovat podobné hodnotově nízké a navíc opakující se platby (vzorovou směrnici máme v dokumentech).  Jinak jako oprava nákladů minulého roku s tím, že je to nevýznamná částka, je to takto v pořádku. 

  Ještě pozor na to, jestli v tom není i platba za licenci, pak vzhledem k dlouhodobosti by se to mělo evidovat jako nehmotný majetek, pak by oprava byla jen dozařazením zápisem 018 MD/ 078 D, v nákladech roku 2023 by to bylo správně (jen se měl zvolit účet 558, ale to již neopravíme). 

  Ale zmiňujete servisní smlouvu, tak jen že součástí může být i úhrada za licenci, nebo ta může být bezplatná a opravdu se třeba jedná jen o platbu za servisní služby. 

• Obrat DPH a prodej pronajímaných pozemků

  18. 03. 2024

  Dobrý den, bohužel jsem se zamotala do problematiky ohledně prodeje pozemků obce a započítání do obratu pro posouzení nutnosti registrace k DPH (nejsme nyní plátci DPH) . Obec chce směnit pozemky (orná půda, trvalý travní porost, ostatní plochy), které pronajímá ZD a nejsou vedené jako stavební v ÚP, za pozemky, které by ráda v ÚP změnila na stavební. Směňujeme je se ZD, kterému je pronajímáme. Pozemky mají sice účetní hodnotu 430 000,-, ale po přecenění cenou obvyklou je jejich hodnota cca 2 700 000,-. Myslím, že je tedy přecenit budeme muset. Výměra nabývaných pozemků je zhruba třetinová, ale protože je jeden z pozemků stavební, cenový rozdíl nebude tak velký. Bohužel nemáme v okolí obce moc jiných příležitostí k rozšíření výstavby a o pozemky s výhledem možnosti rozšíření zástavby máme zájem. Směnnou smlouvu budeme podepisovat bez doplatku. Pozemky bychom chtěli po změně ÚP (cca 3 roky) prodávat jako stavební. Bude směna (tedy jestli to dobře chápu, tak vlastně prodej našich pozemků) vstupovat do posouzení obratu pro registraci k DPH? Pokud ano, pomohlo by, kdybychom například směny pomocí Smlouvy o smlouvě budoucí rozdělili do více let? Pozemky, které takto získáme, musíme pak vést jako zboží, přestože jsme ještě ani nezačali chystat změnu územního plánu a není jisté, že všechny budou později stavební? Na směnu by bylo možné nahlížet i jako na logické scelení pozemků ve vlastnictví obce tak, aby navazovalo na plochu obce?
  Moc děkuji za pomoc a přeji hezký zbytek dne!}

  Tak jak to popisujete, tak jsem přesvědčen, že hodota směny nebude vstupovat do obratu pro povinnou registraci k DPH (nesplňuje to charakteristiky obvyklé ekonomické činnosti) - tedy kvůli této směně se plátcem nestanete.

  Nicméně co Vás dost pravděpodobně udělá plátcem bude to, až pozemky připravíte pro parcely pro RD a budete je prodávat - tedy jak naznačujete za ty "cca 3 roky".

  Tím, že nyní ještě nejste schopni identifikovat, které z nabývaných pozemků budete mít k následnému prodeji a které zůstanou ve vlastnictví obce (třeba pod budoucí místní komunikací ...), účtoval bych nabyté pozemky na 031 (tedy ne jako zboží).

• ! odměny členům JSDH

  18. 03. 2024

  Dobrý den, v současné době se rozvířilo téma odměn členům jednotky sboru dobrovolných hasičů. Máme s členy JSDH "Dohodu o výkonu činnosti člena JSDH". Dosud jsme vypláceli odměny za zásah při požáru nebo při povodních na základě dohody o provedení práce za konkrétní zásah konkrétnímu členu JSDH. Můžeme místo této odměny dát jednorázový dar např. jedenkrát ročně JSDH a ne konkrétním členům?}

  Formu daru bych nedoporučovala, mohlo by to být napadnutelné, vykonávají práci pro obec, mělo by být zdaněno jako závislá činnost, souvisí s tím i další možná finanční plnění.... Nejsme právní odborníci, ale požární bezpečnost musí obec zajistit, tak bych si netroufla tvrdit, že to zajistíte tím, že jim dáte na to dar, je tam jasně nějaká činnost pro obec při zásahu apod. Navíc jsou k tomu i metodiky, které jasně říkají, že když pobírají odměnu, měl by se uzavírat pracovněprávní vztah. 

  K problému ohledně DPP u hasičů po novele zákoníku práce jsem našla aktuální výklad na tomto odkazu:

  http://www.avjsdh.cz/

  Pročtěte si to, není každopádně vyloučeno uzavírání DPP s hasiči, to je určitě i nadále možné, a pokud pobírají odměnu, tak i vhodné,  jen je problém s aplikací zákoníku práce po novele a to je tam právě vysvětleno - jak postupovat u rozvrhu směn se závěrem, že je vhodné sledovat změnu příslušné legislativy, která to právně zakotví. 

• Rozdělení výsledku hospodaření PO za rok 2023

  18. 03. 2024

  Dobrý den, prosíme o radu, jak rozdělit výsledek hospodaření naší PO (ZŠ) za rok 2023?
  Za rok 2023 naše PO vykázala HV ve výši 236 000,- Kč. Vzhledem k tomu, že je to dost velká částka, tak městys jako zřizovatel uvažuje o rozdělení HV tak, aby PO tyto prostředky mohla využít na pořízení nové kuchyňské linky včetně spotřebičů pro výuku praktické výuky (podle ceny inv. náklady) popř. na dovybavení učeben (neinv. náklady). Nepočítáme s přidělením do fondu odměn, ale nevíme, zda-li je vhodnější přidělení do rezervního fondu nebo raději do fondu investic. Moc děkujeme.}

  To, že do fondu odměn nedáte nic, považuji za rozumné. Pokud uvažujete, že si z toho částečně budou kupovat investici, tak potřebujete dát to prvotně do rezervního fondu a následně schválit posílení fondu investic z rezervního fondu - to je asi k té kuchyňské lince.

  No a u zbytku - většina zřizovatelů by rozhodla o přídělu do rezervního fondu (a potom kryje zvýšené náklady na nákup vybavení rozpuštěním rezervního fondu 413/648 - já to nemám rád, ale drtivá většina subjektů to tak dělá). Variantou by i bylo ponechat to jako nerozdělený HV v roce 2024 by díky zvýšeným nákupům vybavení učeben skončili ve ztráta ě ztráta by se pokryla z nerozděleného zisku (upřímně to mi přijde jako nejčistší varianta, ale v ČR to skoro nikdo takto nedělá). Určitě to, co je určeno na vybavení, které není investicí, nepřevádějte do fondu investic.

• Mail - DPH - prodej pozemků

  18. 03. 2024

  Naše obec se stala plátcem DPH od 01.02.2024. Měla bych dotaz k prodeji pozemků, které se nacházejí v části obce, která je územním plánem označena jako plocha smíšená obytná - bydlení venkovské. Kupující jsou fyzické nepodnikající osoby, Pozemky jsou o výměře 97 m2, 9 m2, 5 m2 a jsou označeny v katastru jako orné půdy. Nevíme, jaký záměr má fyzická osoba zde vybudovat. Bude v tomto případě obec při prodeji kupní cenu navyšovat o DPH?}

  Děkuji za doplnění a zaslání parcelních čísel. mohu tedy zrekapitulovat, že se jedná o pozemky obcí nijak nevyužívané (leží ladem), obec v jejich okolí (ani na těchto pozemcích) neprováděla žádné práce za účelem jejich zhodnocení (například síťování, skrývka zeminy). Za těchto okolností bych se s odvoláním na závěry Koordinančního výboru z ledna 2021 zachoval tak, že obec při prodeji nevystupuje jako osoba povinná k dani - tedy ani prodej není předmětem DPH.