Dotazy

• Nákup traktoru s příslušenstvím

  14. 05. 2024

  Obec koupila traktor za 811 063,-, k tomu přívěs za 134 915,-, radlici za 56 265,- a mulčovač za 123 057,- Kč. Celková cena je 1 125 000,- Kč. U banky jsme si vzali úvěr - banka rovnou uhradila dodavateli 883 500,- Kč a obec doplatila 241 800,- Kč. Celé je to tedy rovnou naše.
  Předpis faktury 1 125 300,-: 042/321, 022/042. Nevím, zda v majetku zadat jednotlivě příslušenství, ale zda by bylo jednodušší zadat jako soubor? Úhrada faktury 1. úvěrem 321/451 a 2. naše platba 321/231 - obojí s položkou 6123 pro traktor a položkou pro příslušenství ................(nevím, zda 6122 nebo v případě účtování jako souboru s traktorem také 6123?).}

  Vše máte správně. Zařadit do majetku to můžete jako soubor věcí, když dané příslušenství bude používáno výhradně se zakoupeným traktorem. V registru majetku se to zařadí na jednu majetkovou položku, ale zařadí se jako soubor věcí a nakládá se s tím pak jinak, než s jednou věcí - pokud se např. rozbije celá radlice jako jedna věc v souboru, může se opravit, pokud je neopravitelná, vyřadí se, nová se může ale nemusí do souboru zařadit.

  Fakturu nemusíte rozdělovat, i kdybyste z toho soubor nevytvořili a zařadili to samostatně, tak použijte souhrnnou položku 6123. 

• Mimořádná splátka-poplatek

  13. 05. 2024

  Dobrovolný svazek mikroregionu pořádal oslavy k výročí dobrovolných hasičů. Můžu použít na výdaje (ohňostroj, doprovodný program) odpa 3319 ?
  A ještě dotaz k poplatku z mimořádné splátky úvěru - splatili jsme dopředu úvěr a z této částky uhradíme bance poplatek ve výši 2% - můžu účtovat tento poplatek na SU 569 a odpa 6310 pol.5163?}

  Jestli se ptáte jako spolupořadatel nebo za svazek, pak je možné použít odpa 3319, přesněji možná spíše 3399 ve smyslu společenské akce. Kdybyste přispívali, tak by vzhledem k účelu byl přesnější odpa 5512. 

  Se zaúčtováním poplatku za předčasné splacení souhlas. 

• Pečovatelská služba, DPH

  13. 05. 2024

  Dobrý den,
  prosíme o radu v těchto případech:
  1/ Pečovatelská služba:
  na základě Rozhodnutí z JMK můžeme od 1.4.2024 poskytovat pečovatelskou službu (zákon č.108/2006 Sb.).
  Službu zatím financujeme z vlastních prostředků + dary + smlouvy s občany. Nejsme zapojeni do financování z JMK. U smluv s občany 1x za měsíc vystavíme Vyúčtování pro klienta - vystavuje pečovatelka v programu který je mimo naše účetnictví. Úhrady budou klienti provádět na základě tohoto dokladu. Ceny služeb máme stanoveny na základě sazebníku. Pečovatelky mají uzavřenou pracovní smlouvu s naším městem.
  a) Mají být tyto služby účtovány v hlavní činnosti? Nebudeme vystavovat fakturu, pouze předpis v příjmech. Jaké máme zvolit účty?
  b) Kam máme zařadit v rozpočtu příjmy + výdaje. (Máme zařazeno ODPA 4356 POL 2111-příjmy a 5xxx výdaje.)
  c) Jsme plátci DPH - budou služby osvobozené od DPH (§ 51 odst.1, písmeno j - sociální pomoc § 59 ) a budou vstupovat do řádku 50?
  
  2/ DPH:
  a) Pro naše seniory jsme objednali plavbu lodí do Míšně. Obdrželi jsme fakturu s osvobozeným plněním na které je poznámka:
  Gemäss 13b ist Leistungsempfänger Steuerschuldner, der USt. für Deutschen Tell der Personenbeförderung zu entrichtet hat.
  Přeloženo přes překladač:
  Podle 13b je příjemcem služby daňovým dlužníkem, který musí zaplatit DPH za německou část osobní dopravy.
  Na faktuře není uvedeno jaká část plavby je na území ČR a jaká v Německu. Volala jsem paní účetní jestli musíme zaplatit "nějaké" DPH a ona mi řekla, že to za nás zaplatí.
  Pokud bychom měli kontrolu z FÚ, je tato faktura (v příloze) v pořádku?
  
  b) Od 1.1.2025 budou do odpadového hospodářství města a to pro využitelné složky kom. odpadu zapojeni podnikatelé. Uvažuje se o paušální částce, dle odhadovaného množství odpadu. Drobní podnikatelé, kteří nebudou mít zvlášť nádobu na odpad, ale budou kom. odpad dávat např. do "domácí" popelnice budou mít v paušálu i kom. odpad. Viz příloha "Žádost o zapojení do systému". Nebude možné zjistit, kolik odpadu je od podnikatelů a kolik od občanů. Podnikatelům se bude vystavovat na paušální platbu faktura s 21% DPH. Můj dotaz zní, zda si mohu nárokovat DPH ve stejné výši z faktur od FCC.}

  S ohledem na rozsah dotazu (jsou to dotazy ze 3 různých oblastí) bychom Váš dotaz započetli na dva dotazy z Vašeho konta.

  a) k oblasti pečovatelské služby

  Rozhodnutí, zda je to Vaše hlavní nebo hospodářská činnost je samozřemě na Vás. Nicméně z hlediska logiky je to péče u Vaše staré občany a je naprostým standardem u obcí v rámci ČR, že je tato činnost vykazována jako hlavní. Zaúčtování je možné buď ve variantě MD 311/Dal 602 nebo MD 315/Dal 602 (tedy na konci měsíce by se vždy udělal takto souhrnný předpis).

  Z hlediska rozpočtu by se mělo jednat o ODPA 4351. Položka 2111 je v pořádku

  Z pohledu DPH - pokud se vedete do toho, že služby budou poskytovány podle zákona č. 108/2006, tak je to osvobozeno od DPH a vždy při tom předpisu byste zakódovali dané plnění, aby šlo na ř. 50. Jen si prosím dejte pozor na to, že někdy potom v rámci pečovatelských služeb začnou poskytovat i další služby (typicky zapůjčování kompenzačních pomůcek ... - takovéto služby potom jsou ke zdanění). Ale to, co jste poslali jako přílohu, by mělo být v režimu "osvobozeno"

  b) plavba lodí do Míšně - tam Vám nejsem schopen moc pomoci. Jedná se o mezinárodní přepravu osob - podle našeho českého zákona se osvobození vztahuje pouze na český úsek. V Německu se osvobození u mezinárodní přepravy neaplikuje (byť tedy jsem si myslel, že snad u vodní na rozdíl od autobusové a železniční osvobození bylo - ale to je z nějaké informace GFŘ před řadou let - takže nyní je klidně možné, že se zdaňuje). Problém je, že toto je podle Německého zákona o DPH a pro vyřešení bychom museli znát německý zákon o DPH (což skutečně nedáváme). Pokud není aplikováno osvobození v jednotlivých členských státech (týká se třeba Německa, Polska, Rakouska), tak ty členské státy aplikují zpravidla dva režimy - buď daň odvádí dopravce, nebo někde je také to nastaveno tak, že daň odvádí příjemce přepravy, pokud je osobou povinnou k dani. Fakt nevím, jak to v Německu mají - je možné, že skutečně to může být dopravce. Asi bych raději chtěl od nich doložení, že daň tedy skutečně přiznali a odvedli a dál bych to neřešil. Jinak co je důležité - pro český FU to problém není - ten řeší jen český úsek a ten je na faktuře správně od DPH osvobozen. Takže jedinný, kdo by to nějak mohl rozporovat je Německý FU a tam ta pravidla skutečně neznám. Takže tady se omlouvám - vyřešení by bylo podmíněno znalostí německého DPH a tyto znalosti skutečně nemáme.

   c) podniktelský odpad

  Rovnou upozorňuji, že je ještě do určité míry sporné, zda podřazením pod vyhlášku se podnikatelé nedostanou také do režimu "výkon veřejné správy" (tedy mimo DPH). Já tento názor nemám a tyto aktivity zdaňuji - z mého pohledu je důležitá smluvní volnost podnikatele se rozhodnout, jakým způsobem si likvidaci odpadu zajistí - zda prostřednictvím obce nebo sám smluvně s nějakou odpadářskou firmou. Takže bych to udělal tak, jak to máte - tedy fakturace v sazbě 21 %. Teď k odpočtu DPH - je to fakticky na poměrný odpočet DPH (upřímně, ten se v takovýchto případech jen odhaduje) a to, co chcete udělat - tedy odečíst ve stejné výši kolik vyfakturujete je podmíněno kalkulací, že výsledná cena pro zapojený subjekt zhruba odpovídá nákladů, které na to máte od FCC. Já vím, že neznáte skutečné množství odpadu - tedy to jen budete odhadovat, nicméně nějakou kalkulaci byste si udělat měli. Ono by to mohlo být třeba tak, že cena pro podnikatele je o 50 % vyšší než jsou náklady od FCC - no a potom bych měl mít odpočet DPH nižší, než je odvod DPH na výstupu. Takže shrnu to - ano v zásadě souhlasím s možností toho odpočtu ve výši odpovídající fakturaci na zapojené osoy do systému (a nezapomeňte ještě na vliv EKO KOM u separované složky), ale dokládal bych to ještě kalkulací, že cena na výstupu zhruba odpovídá nákladům.    

• Kupní smlouva na již zařazený majetek (prodej)

  13. 05. 2024

  Obec koupila septik 10m3, tento septik byl zařazen do majetku (v roce 2022). Ve finále se nemusel použít a v březnu 2024 ho obec prodala na základě kupní smlouvy. Tato kupní smlouva je sepsána na částku 51728,- Kč (hodnota septiku) a smlouva má přílohou splátkový kalendář na celkem 5 splátek. Ve smlouvě se ujednalo, že kupující bude vlastníkem předmětu koupě teprve úplným splacením kupní ceny, poslední splátka je nastavena 10.08.2024. Prosím o pomoc se zaúčtováním, nějak jsem se v tom ztratila. Budu účtovat předpis přes účet 377 a pak? Majetek vyřadím okamžikem uhrazení celé částky v srpnu.
  (Septik měl být použit v MŠ), je zařazen pod MŠ}

  Septik se neměl zařazovat, když nebyl "zfunkčněn", mělo být účtováno na účet 042, případně jako materiál na sklad. Ted už bych to ale neopravovala, odpisy nebudou významné, tzn. účtovala bych teď klasicky o prodeji majetku. Předpis v kupní ceně 469/646, vyřazení k datu předání dle smlouvy 553/082 v ZC, 082/022 v PC. 

  Splátky budete účtovat 231/469, RS odpa 2321 pol. 3113. 

  Nevyřadíte jej tedy k datu doplacení, je sice právně sjednaná výhrada vlastnického práva až do celkového zaplacení, ale účetně se vyřazuje již při předání, nikoliv až doplacením (septik bude užívat již kupující). 

• Dotaze SFŽP, TOP AIR (nezaplacená faktura z dotace)

  13. 05. 2024

  Obdrželi jsme v roce 2023 dotaci na meteorologický komplet... a prachové moduly... Máme k tomu samostatný účet u ČNB. Letos stále vidím peníze nedočerpané, tak jsem se pídila proč a do kdy má být dočerpáno. Tak faktury s DUZP do 30.4.2024, splatné do 30.5.2024 budou ještě uznatelné. V rámci šetření a na základě interního auditu jsem se dozvěděla, že faktura z roku 2023 na vytvoření webových stránek měla být hrazená z dotace (dána do majetku na 018). Bohužel byla uhrazena jako služba a ne ze správného dotačního účtu a bez ÚZ, nástroje a zdroje.
  Můžete mi poradit, dá se to ještě nějak napravit a ty peníze z dotace na tu fakturu webových stránek použít?}

  Musí se ověřit následující:

  - lze dotaci čerpat i na neinvestici? Protože majetek na účtu 018 je neinvestiční (mělo být účtováno o faktuře 558/321, hovoříte o službě, tzn. byl chybně použit účet 518? To se již neopraví, zase by se tolik nedělo) - toto jste asi schopni si ověřit i sami, případně zkusit změnit druh dotace

  - lze fakturu uznat i když nebyla hrazena z účtu ČNB? - to budete muset ověřit u poskytovatele, případně zjistit z podmínek dotace, jak postupovat, když bylo uhrazeno z jiného účtu

  Se značením problém takový není, doplnilo by se na doklady. Chyběla by pak ještě dohada dotace 388/672, není to významná částka, tak by se to doúčtovalo letos, pro nevýznamnost se zde nepoužije účet 408. 

• prodej majetku

  13. 05. 2024

  Musí obec zveřejňovat záměr prodeje majetku, který je vyřazen? Např. sekačka, houpačka. Je stanovena finanční hranice? Ve směrnici nic nemáme.}

  Musíme vycházet z § 39 zákona o obcích:

  "(1) Záměr obce prodat, směnit, darovat, pronajmout, propachtovat nebo vypůjčit hmotnou nemovitou věc nebo právo stavby anebo je přenechat jako výprosu a záměr obce smluvně zřídit právo stavby k pozemku ve vlastnictví obce obec zveřejní po dobu nejméně 15 dnů před rozhodnutím v příslušném orgánu obce vyvěšením na úřední desce3b) obecního úřadu, aby se k němu mohli zájemci vyjádřit a předložit své nabídky. Záměr může obec též zveřejnit způsobem v místě obvyklým. Pokud obec záměr nezveřejní, je právní jednání neplatné. Nemovitá věc se v záměru označí údaji podle zvláštního zákona15a) platnými ke dni zveřejnění záměru."

  Finační hranice tedy stanovena není. Ve Vašem případě se jedná o movité věci, navíc již i ve formě materiálu, takže stačí schválení prodeje radou/starostou. Výnos z prodeje patří na účet 644, pol. 2310.

• Úhrada pohledávky za cizím subjektem

  13. 05. 2024

  Dobrý den, dotaz zní takto: Stavební firma na pozemcích v katastru obce vystavěla bytový dům, bohužel nikterak kvalitně. Firma následně darovala městu dva pozemku u bytového domu, neboť nechtěla tato veřejná prostranství udržovat. Z firmy se v dalším období stala „prázdná schránka“, byla tzv. vytunelována.
  Obyvatelé bytového domu – majitelé jednoho z bytů, vysoudili vůči firmě náhradu škody za nekvalitní zařízení bytu. Jejich advokát podal na firmu návrh na exekuci, ale ta nebyla úspěšná, neboť firma je nyní bez majetku. Následně advokát podal odpůrčí žalobu vůči městu a soud konstatoval, že darovací smlouva na dva pozemky je vůči majitelům bytu neúčinná. Majitelé bytu se tak nyní v exekuci mohou uspokojit prodejem těchto dvou pozemků dříve darovaných městu.
  Exekutor na základě soudního rozhodnutí vyzval město, aby dlužnou pohledávku cca 400tis. Kč uhradilo, jinak dojde k prodeji dotčených pozemků v exekuční dražbě. Rada města odsouhlasila, že pohledávku za firmu město uhradí, aby k prodeji pozemků nedošlo. Je to vlastně úhrada pohledávky za cizí subjekt. Následně bychom mohli vymáhat pohledávku za stavební firmou, kdyby byla nějaká šance na uspokojení, ale od toho pravděpodobně upustíme z důvodu vynaložení zbytečných nákladů bez šance na úspěch. Prosím, potřebuji poradit, jak účtovat a rozpočtově zachytit celý případ, především tedy úhradu pohledávky za cizí subjekt. Moc děkuji za odpověď.}

  Budeme tedy vycházet z toho, že se jedná celkem jednoznačně o platbu za jiný subjekt a výsledkem této platby nemůže být v první okamžik jiného než pohledávka za tou stavební firmou (a níž jste náhradu škody zaplatili). Takže účetně prvotní zachycení MD 377/Dal 231. Z hlediska rozpočtové skladby bychom doporučili par. 6399 a pol. 5183 (obashově je to náplni položky nejbližší)

  S ohledem na částku bych doporučoval následně daný případ vzít na zastupitelstvo (respektive já bych ho řešil na Zastupitelstvu již před tím, než provedete úhradu), které by rozhodlo od upuštění od vynáhání s ohledem na nedobytnost pohledávky (a ve vazbě na to bych provedl odis pohledávky MD 557/Dal 377).

• HZS - vyprošťovací zařízení

  13. 05. 2024

  HZS darovalo obci vyprošťovací zařízení WEBER v hodnotě 789.732 CZK. Součástí sady je i agregát, ruční pumpa, střihací nůžky, hydraulický rozpínák,... (posílám přílohou do emailu). Moc prosím o radu ohledně zaúčtování. Bude účtováno 022/082 v ZC? Nejsem si ani moc jistá, jak zařadit do majetku.}

  Předávající je HZS Středočeského kraje, tzn. vybraná účetní jednotka. To pro Vás znamená, že zařízení převezmete v jejich cenách. Zápis bude 022 MD v pořizovací ceně/ 082 D ve výši oprávek, 401 D v zůstatkové ceně. Tento zápis platí pro věci nad 40 tis. Kč, které patří na účet 022. Kromě vyprošťovacího zařízení jsou v tom podle mě i samostatné věci pod 40 tis. Kč, tam bude zápis převzetí jen 028/088 v pořizovací ceně. Jestli to neumíte věcně rozklíčit, zkuste s někým z vedení, nebo přímo s hasiči identifikovat, o co se přesně jedná, co se dá např. do souboru se zařízením (funkčně propojené) a co z toho je samostatná věc.

  Zůstatkovou cenu musíte od HZS zjistit ve výši k datu převodu - předání, např. se předává k 30.4.2024, tzn. za duben odepisuje ještě HZS, Vám předá s oprávkami ještě i za duben, od května odepisuje obec, odpovědná osoba odhadne zbývající životnost věcí. 

  Jestli si nevíte rady s kategorizací, odpovídá např. 28.24.11. nebo 28.24.12.

• Zřizovací listina

  13. 05. 2024

  Mohu se prosím zeptat, zdali je v současné době podmínkou, abychom vůči námi zřízené příspěvkové organizaci (zákl. škola) majetek (budovy, pozemky) svěřili? Nebo je možné tento majetek jen vypůjčit? Platí prosím, že u svěřeného majetku tento majetek odepisuje škola a my ji přispíváme v příspěvku zřizovatele na celé odpisy (je-li doplňková činnost, kde vaří pro cizí strávníky, tak zde by bylo pokráceno o výši připadající právě na tyto cizí strávníky, že)?.
  Náš případ je navíc takový, že máme navíc na kartách budov dotaci na rekonstrukci školy, kterou rozpouštíme. Pokud bychom tento majetek škole svěřili, kdo nebo jakou formou by se rozpouštěla dotace?
  Aktuálně máme zřizovací listinu a vedle toho smlouvy o výpůjčce (budovy, pozemky, nějaké prvky jako kolotoč, prolézačka apod. v MŠ). Rádi bychom to takto zachovali.
  Pokud by nebyla jiná cesta než přes "svěřený majetek" a my škole posílali příspěvek na odpisy (u nás cca 600 tis.Kč), můžeme si hned přes fond investic stáhnout zpátky? Uvádí se, že ano, pokud organizace peníze pro svůj rozvoj nepotřebuje. Může ale nastat kolize ve smyslu, kdy vedení školy bude tvrdit a předkládat návrhy technického zhodnocení budov, se kterými bychom nesouhlasili. Jakmile jsou už peníze ve fondech, hospodaří s nimi škola, že...? A vliv zřizovatele už zde tak veliký není, pokud se vejdou do zákona a použití prostředků dle přísl. zákona, že? Zatím máme ředitele, kde
  nemáme problém se domluvit, ale za dva roky může být situace jiná....}

  Situace zůstává přesně taková, jak ji popisujeme v dokumentu "Majetek PO a majetkoprávní vztahy zřizovatele a PO" ze dne 9.9.2020 a k tomu tam je i video, kde vysvětluji zdroje názorů, proč je problém příspěvkové organizaci majetek vypůjčit/pronajmout. V tom dokumentu najdete také podrobný popis dopadů svěření majetku x vypůjčení majetku - myslím si, že je zbytečné, abych to nyní nějak sáhodlouze rozebíral - určitě se na to podívejte v těch dokumentech.

  Takže spíše jen heslovitě:

  - ano domnívám se, že je možné volit také výpůjčku kromě správy - nicméně objevují se hlasy, že jedinnou relevantní možností je správa (viz dané zdroje, které jsem uvedl výše - v nich to popisuji)

  - pokud je majetek ve správě - podle současých pravidel jej odepisuje příspěvková organizace. U školy by to mělo být případně financováno ze strany zřizovatele a samozřejmě v rozsahu, ve kterém by si na odpisy měla PO vidělat z jiných zdrojů (napříkld doplňkové činnosti), tak jim příspěvek neposíláte

  - pokud by se majetek svěřil a byla by na něj vázána 403, převádí se také tato 403 a bude se rozpouštět proti odpisům u příspěvkové organizace

  - ano - případné stažení zpět je možné s tím, že byste nařídili odvod z fondu investic (v tom Vám PO nemůže zabránit) a pokud by nerespektovala nařízený odvod z fondu investic, jednalo by se u ní o porušení rozpočtové kázně. Takže v zásadě to pohlídat lze - samozřejmě nic nemůže odstranit situaci, kdy se ředitel PO "zblázní" a utratí peníze za totální nesmysl (to můžete potom nařizovat odvod jak chcete, ale když tam ty peníze nebudou tak ....). Takže za mne ohlídat to v zásadě až na extrémní situace možné je.

  Pokud to zrekapituluji - pokud Vám nyní výpůjčka vyhovuje a ta příspěvková organizace nevstupuje prostřednictvím své doplňkové činnosti na trh, tak bych klidně výpůjčku ponechal.

• Dotace - odpočet DPH

  11. 05. 2024

  Máme první dotaci kde budeme nárokovat odpočet DPH (96%) - fotovoltaika na kotelně. Rozhodnutí 18.4.2024 - MŽP. Dotace je ex post.
  Max. dotace Z EU je 1 710 285,60 Kč, stejný je náš podíl.
  Jedná se mi o položky RS (6121,6122), při zaúčtování faktury je položka
  včetně DPH. Mám položky, které odpovídají výši DPH neznačit UZ,N,Z?
  Položky by se měly ve FINCE s N,Z,UZ = 1 710 285,60 Kč?
  A ještě: k dotaci mám i uznané faktury z roku 2023, kde odpočet byl 95% (rozpis jsem dostala v dubnu 2024), takže o tyto částky bude ve FINCE celková dotace nižší.}

  Správně by bylo opravdu ve výši uplatněného DPH neznačit NZUZ, je to ve výši odpočtu neuznatelný výdaj (jen ještě nevím, nakolik poskytovatel případně uzná neuplatněné DPH). A ano, součet značení NZÚZ by měl být ve výši dotace - to platí za všechny roky realizace, i vlastní podíl byste měli značit - nástrojem a zdrojem 1. 

  Pokud máte faktury z roku 2023, tak o výši dotace, která náleží na tyto výdaje, ponížíte letošní značení, značení výdajů minulých let doložíte dopsáním značení na doklady, takto lze postupovat, když dotace v roce výdaje ještě nebyla přiznaná. 

• Odpočet DPH

  11. 05. 2024

  Obec plátce DPH je majitelem vodovodu/kanalizace, provozovatelem je ale příspěvková organizace obce, která není plátcem DPH. Můj dotaz, může si obec u investic do těchto sítí, které hradí přímo ona sama, uplatnit nárok na odpočet DPH?}

  Abyste měli nárok na odpočet DPH, musíte prokázat souvislost se zdaňovaným plněním. Takže pokud to máte nastaveno tak, že vodovod/kanalizaci vlatníte Vy jako obec, ale vodné a stočné účtuje příspěvková oranizace (neplátce DPH), logicky nemáte nárok na odpočet DPH (pokud to PO přenecháváte zdarma, tak nemáte jakékoliv plnění, i když byste kanalizaci a vodovod pronajímali, museli byste jej pronajímat osvobozeně od DPH, neboť nájemce by nebyl plátcem daně).

  Pokud chcete začít daň odčítat, musíte celý systém přenastavit - například na variantu, že obec provozuje sama, nebo příspěvková organizace se stane dobrovolně plátcem DPH a investice bude třeba dělat přímo příspěvková organizace (například s investičním příspěvkem obce ....). Těch variant je více...- berte to jako příklady.

• příjem z pokácených stromů

  10. 05. 2024

  V obci se pokácelo 21 stromů. Teď se prodávají jako dřevo občanům.
  Nějak si nevím rady kam to zaúčtovat :
  
  paragraf 3745 - položka 2310 ?
  účet 644 ?}

  Předepsala bych prodej 311 MD/ 601 D Kč + příjem 231 RS par. 1032 (ale pokud veřejná zeleň, ne ze správy lesa, pak je paragraf 3745 v pořádku)  pol. 2111 / 311. Plátci DPH nejste, tak není problém. 

  Rovněž je možné i dřevo jakoby naskladnit, ale je možný i jen takto prodej výrobků (jakoby způsob B), aktivaci  (112, 123/508) v ocenění např. dle obvyklých cen (internet) stačí provést až k 31.12.2024, pokud vše neprodáte. 

• ! Stavba vodovodu a přípojek

  10. 05. 2024

  Město buduje vodovod, součástí jsou veřejné a neveřejné části přípojek k obydlí občanů. Veřejnou část budujeme v režimu PDP, lze takto pojmout i celé přípojky? Přípojky k obytným domům buduje jiná firma než základní řád, lze zatížit přípojky 12% DPH k občanům (obytné domy) a 21% k nebytovým stavbám nebo vše 21%? Neveřejné části přípojek plánuje město občanům odprodat za stanovenou cenu, která bude nižší než náklady na stavbu. DPH z prodeje přípojek je povinný odvod?}

  Moc děkuji za doplnění - pokud tedy zrekapituluji:

  - řad budete pronajímat (proto PDP a odpočet DPH u řadu)

  - přípojky budete celé převádět na občany s tím, že jejich pořizovací cena je zhruba 2 - 2,5 krát vyšší než jejich následná prodejní cena.

  Za mne je ta oblast přípojek hodně hraniční oblastí - ještě před cca 2 lety bych spíše odpovídal tak, že je to ekonomická činnost (byť ztrátová - nicméně jak vysvětluji v manuálu k DPH č. 2, tak i ztrátová činnost může být činností ekonomickou) a že Vám by se mělo fakturovat v PDP (u Vás s odpočtem DPH) a že byste následně fakturovali s DPH.

  Jenže před cca 1 rokem se objevil judikát ESD č. C 612/21 - odkaz najdete zde:

  https://curia.europa.eu/juris/document/document.jsf?text=&docid=272069&pageIndex=0&doclang=cs&mode=lst&dir=&occ=first&part=1&cid=6088175

  No a zde se za mne řešil obdobný případ - tedy obec je v relativně pasivní pozici (co nakoupí v podobě stavebních prací, to zase přeprodá - tedy není to nějaká soustavná aktivita obce, kdy by sama realizovala například provozování daných staveb) a zároveň ta činnost musí vždy vést ke ztrátě (není zde jakákoliv vyhlídka na zisk). Za těchto okolností ESD v tomto rozsudku řekl, že se nejedná o ekonomickou činnost obce.

  Cituji z části příslušného rozsudku:

  36      V tomto ohledu je zaprvé třeba uvést, že zatímco podnikatel usiluje o získávání pravidelného příjmu ze své činnosti (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 20. ledna 2021, AJFP Sibiu a DGRFP Braşov, C‑655/19, EU:C:2021:40, body 27 až 29, jakož i citovaná judikatura), obec O. v žádosti o individuální výkladové stanovisko uvedla, jak vyplývá z předkládacího rozhodnutí, že nemá v úmyslu poskytovat služby instalace SPEOZ pravidelně a nezaměstnává personál k tomuto účelu ani tak nehodlá činit, což projednávanou věc odlišuje od věcí, v nichž měly služby obce trvalou povahu.

  37      Zadruhé z informací poskytnutých předkládajícím soudem vyplývá, že se obec O. zřejmě omezuje na to, že svým obyvatelům vlastnícím nemovitý majetek, kteří by mohli mít zájem o SPEOZ, v rámci regionálního programu, který má umožnit přechod na nízkouhlíkové hospodářství, nabízí jejich dodání a instalaci prostřednictvím podniku vybraného v zadávacím řízení, a to za příspěvek nepřesahující 25 % dotovatelných nákladů na toto dodání a instalaci, zatímco tato obec za ně dotčený podnik odměňuje v tržních cenách.

  38      Soudní dvůr již měl přitom příležitost rozhodnout, že pokud obec získává z příspěvků, které vybírá, zpět pouze malou část vynaložených nákladů, přičemž zbytek je financován z veřejných prostředků, může takový rozdíl mezi těmito náklady a částkami vybranými jako protiplnění za nabízené služby naznačovat, že tyto příspěvky musí být považovány spíše za poplatek než za odměnu (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 12. května 2016, Gemeente Borsele a Staatssecretaris van Financiën, C‑520/14, EU:C:2016:334, bod 33 a citovaná judikatura). Proto i při zohlednění financování poskytnutého obci O. dotyčným vojvodstvím, které se týká 75 % dotovatelných nákladů, celková částka získaná od dotčených vlastníků a od vojvodství zůstává, jak bylo uvedeno v bodě 31 tohoto rozsudku, vždy nižší než celkové náklady skutečně vynaložené touto obcí, což neodpovídá přístupu, jejž by případně zaujal podnik zabývající se instalacemi SPEOZ, který by se při stanovení svých cen snažil pokrýt své náklady a dosáhnout ziskové marže. Naopak obec nese pouze riziko ztrát, bez jakýchkoliv vyhlídek na zisk.

  39      Zatřetí se nezdá být pro takový podnik zabývající se instalacemi SPEOZ ekonomicky únosné přenášet na příjemce svého zboží a služeb nanejvýš 25 % vynaložených nákladů a čekat na kompenzaci podstatné části zbývajících 75 % nákladů formou dotace. Takový mechanismus by mu nejenže způsobil trvalý nedostatek cash-flow, ale navíc by u něj vyvolal pro osobu povinnou k dani neobvyklou nejistotu, neboť to, zda a v jakém rozsahu třetí osoba uhradí významnou část vynaložených nákladů, zůstává skutečně otevřené až do rozhodnutí této třetí osoby, které je přijato až po dotčených plněních.

  40      V důsledku toho se – s výhradou ověření předkládajícím soudem – nejeví, že by obec O. v projednávaném případě vykonávala činnost ekonomické povahy ve smyslu čl. 9 odst. 1 druhého pododstavce směrnice 2006/112.

  Takže pokud chceme být v souladu s timto rozhodnutím soudu, tak byste se dle mého názoru v tomto konkrétním případě měli postavit do pozice, že při budování přípojek nejednáte jako osoba povinná k dani - firma tedy bude fakturovat v běžném režimu (nikoliv PDP režimu), Vy si neodečtete DPH a tržby byste také nezdaňovali - tedy ani nedávali do přiznání k DPH. Raděi ještě zdůrazňuji ty dva znaky  - obec je v tom "pasivní" - tedy jen to přeprodává... a dále podmínky jsou nastaveny tak, že vždy to musí skončit ztrátou. Rovnou říkám, že ten případ je hraniční, judikát je také z minulého roku (a je za mne hodně "převratný") a nemohu vyloučit, že se názory budou lišit. Nicméně berte to prosím jako můj názor, jak bych se nyní choval v případě, který mi popisujete.

  Poslední věcí, která se tohoto případu týká, zda firma, pokud skutečně nebude fakturovat v PDP režimu má účtovat v sazbě 12 % nebo 21 %. Já se obávám, že v tomto konkrétním případě bude mít firma tendenci aplikovat sazbu 21 % a těžko í to budete vymlouvat (i když samozřejmě i těch 12 % můžete zkusit). Pro ni totiž je přípojka součástí vodovodní sítě - asi těžko může řešit, zda a v jakém rozsahu to bude převáděno na občany .. Sítě nejsou ani součástí pozemku - byť se to částečně bude budovat na pozemku občana ....

  V info GFŘ k aplikaci DPH u nemovitých věcí od 1. 1. 2016 se uvádí:

  Stavbami plnícími doplňkovou funkci ke stavbě bytového nebo rodinného domu jsou
  např. garáže, zahradní altány, kůlny, skladové prostory pro dům; podzemní stavby - jímky,
  jámy pro měřící zařízení, čističky odpadních vod sloužící domu, vinné sklepy, stavby pro
  tepelná čerpadla; přípojky na veřejné rozvodné sítě a kanalizace, které jsou ve vlastnictví
  majitele rodinného domu nebo bytového domu; připojení drobných staveb na rozvodné sítě
  a kanalizaci stavby hlavní (liniové stavby sloužící domu); studny; bazény; přístupové
  chodníky; zpevněná plocha k parkování (plošné stavby na funkčním celku).

  Takže počítají s tím, že přípojka je tou stavbou plnící doplňkovou funkci k domu, ale za předpokladu, že je ve vlastnictví maitele RD .... Samozřejmě pokud by to bylo nastaveno tak, že stavební firma bude rovnou fakturovat občanům (vlastníkům) stanovenou cenu a dále obci bude doúčtovávat rozdíl skutečných nákladů a toho, co bylo nafakturováno občanům, měl bych sazbu 12 % u přípojek k RD a bytovým domům obhájit.

  Ale pokud firma staví pro obec, tak to při současném znění bude vyvolávat spory  - tedy můžete se zeptat, zda je to pro ně na aplikaci 12 %, nicméně dost možná řeknou, že podle nich je to 21 % a těžko se o tom budu hádat.

• výstavba místní komunikace + kanalizace

  10. 05. 2024

  Jak zařadit do majetku a zaúčtovat akci "stavební úprava místní komunikace a výstavba dešťové kanalizace". Zatím máme společnou fakturu na vypracování projektové dokumentace (PD) za 381 tis. Kč. Mám za to, že bych do majetku měla zařadit zvlášť komunikaci a zvlášť kanalizaci, tedy fakturu za PD mohu rozdělit na polovinu? Na ČOV + kanalizaci uplatňujeme odpočet DPH, mohu uplatnit i u dešťové kanalizace? Potom by se DPH počítalo z hodnoty zařazovaného majetku - TZ kanalizace, tzn. včetně té 1/2 faktury za PD?}

  Nejprve - při zařazení do majetku se opravdu snažíme identifikovat jednotlivý majetek, takže zařadit zvlášď komunikaci a zvlášť dešťovou kanalizaci (respektive pokud by dešťová kanalizace byla striktně pro odvodnění komunikace, tak by šlo i jako součást komunikace). Na účtu 042 do dokončení můžete vést společně, zvolte si převažující paragraf nebo obecný, např. 3633. Po dokončení udělejte rozvrh - nevím, zda se jedná z hlediska nákladů o 1/2 - rozvrh např. celkové náklady a dle výkaz výměr stavby rozdělit poměrově. 

  Teď z hlediska DPH - stále platí ( a platit bude samozřejmě i nadále), že nárok na odpočet DPH máte v případě, kdy konkrétní vstup souvisí se zdaňovaným plněním. Takže ze splaškové kanalizace si uplatňujete odpočet DPH, protože účtujete stočné. Pokud je to dešťová kanalizace a slouží jen k odvodnění komunikace, tak to nemá souvislost se zdaňovaným plněním a jste bez nároku na odpočet DPH. Nevylučui i variantu smíšené kanalizace, která by s účtovaným stočným souvisela částečně - potom byste mohli aplikovat poměrný odpočet DPH (ale spíše nepředpokládám, že by to byl Váš případ).  

• Dotace na dětské hřiště

  10. 05. 2024

  Město dostalo investiční dotaci ve výši 400 tis. Kč na realizaci dětského hřiště. Ve veřejnoprávní smlouvě o poskytnutí dotace je specifikováno, že dojde k výměně současných nevyhovujících prvků, které budou demontovány a město z vlastních zdrojů uhradí odstranění a stavební úpravy pro instalaci nových. Dále je uvedeno, že v rámci dotačních prostředků dojde k instalaci herních prvků, které jsou ve smlouvě jednotlivě vyjmenovány, celkem 10 prvků. Jenže některé z těchto prvků mají hodnotu vč. montáže pod 40 tis. Kč, tedy neinvestice a některé nad 40 tis. Kč. Celková hodnota těchto prvků je 640 634,50 Kč.
  V rámci výstavby nového hřiště jsou fakturovány další služby – architektonická studie, administrace výběrového řízení, zpracování tendrové dokumentace, ale také stavební práce vč. demontování původních prvků, terénní úpravy, vstupní branka vč. pletiva a sloupků, výsadba a kácení dřevin, lavičky odpadkové koše. Vše mimo dotaci v celkové hodnotě 2 166 367,-.
  Původní hřiště je zařazeno v majetku v roce 2004 v hodnotě 70 tis. Kč na 021 (není jasné, o co přesně se jedná; nejsou rozlišeny herní prvky, oplocení apod.).
  Je možné herní prvky z dotace zařadit jako soubor drobných staveb na 021? Jedná se houpačky, pískoviště, dopadovou plochu apod. A zbylé fakturované služby jako TZ původního hřiště (vyjma výsadby, laviček a odpad.košů) ? Případně prosím o jinou možnost zařazení do majetku. Děkuji.}

  Hřiště máte možnost vést jako jeden funkční celek na účtu 021, píšete že i původní hřiště jste tak vedli. Pokud to vyhodnotíte jako jednu stavbu - když jsou umístěny na jednom místě a plní dohromady tedy funkci dětského hřiště.  Když to zařadíte jako jednu stavbu, tak si ale ponechte info o jednotlivém ocenění - kdybyste v budoucnu vyřazovali třeba jen jeden prvek jako část stavby, při výměně (za stejný prvek) se to účtuje jako oprava. Když jsou vedeny jednotlivě, tak se při výměně původní vyřazuje, nové zařazuje. Lavičky a odpadkové koše můžete také na stavbu, když jsou zabetonované. Pokud ne, jedná se o drobný dlouhodobý majetek a měl by být veden na účtu 028.

  Druhou možností je vést hřiště, oplocení a jednotlivé herní prvky, pokud jsou pevně spojeny ze zemí jako drobné stavby, rovněž na účtu 021. I tím byste splnili podmínky investiční dotace. Rozhodla bych se i podle toho, jak evidujete původní dětské hřiště. 

  Ještě poznámka k odstranění původního hřiště - evidované jako stavba na účtu 021, tak máte dvě možnosti:

  a) Zůstatkovou cenu zúčtovat do ceny nového hřiště zápisem 042/081, vyřazení v PC 081/021, náklady na demolici také dát na účet 042 jako výdaj související s novým hřištěm - takto postupujte, jestli bylo původní hřiště bouráno kvůli nové výstavbě.

  b) Jestli bylo hřiště ve špatném stavu (muselo by být zbouráno tak nebo tak) s tím, že se nyní jen využívá nově vzniklá plocha, pak je to spíše již vyřazení likvidací - původní hřiště vyřadíte zápisem 551/081 v ZC, 081/021 v PC, náklady na  demolici v tomto případě patří také jako provozní náklad na účet 518.