Dotazy

• Rekonstrukce chodníku

  27. 05. 2024

  Prosím o odpověď na následující dotaz.
  V rámci rekonstrukce chodníku jsou v rozpočtu akce uvedeny i následující náklady – ostatní plochy ( bourání schodiště, zábradlí a zbudování nového schodiště se zábradlím ), přeložka kanalizace, speciální nasvícení přechodů pro chodce – nový okruh veřejného osvětlení, dále přemístění soustavy veřejného osvětlení vyvolané stavbou chodníku. A semafor, kde došlo k odstranění stávajícího semaforu a bude zbudován nový – nová řídící jednotka, stožár, venkovní rozvaděč, návěstidlo …, jedná se o světelnou signalizaci bezbariérově upraveného přechodu pro chodce.
  Jedná se mi o to, které náklady jsou vyvolané a budou vstupovat do ceny chodníku a které jsou novou investicí.
  Přeložku kanalizace a přemístění soustavy veřejného osvětlení chápu jako vyvolanou investici, která vstupuje do ceny chodníku ( účtovala bych par. 2219, pol.6121 ). Stávající semafor nemáme v majetku, tedy zařadit jako nový, účtovat na par. 2212, položka 6121 nebo 6122 ? Speciální nasvícení přechodů pro chodce – nový okruh veřejného osvětlení bych chápala jako zbudování nového majetku ( par. 3631 ), i když bez něj by nebyl souhlas Policie ČR a nemohlo by být vydáno stavební povolení. U ostatních ploch si nejsem jistá, jak účtovat. Jedná se o schodiště, které vedlo k přechodu pro chodce a u něj byl semafor.
  
  Ještě se zeptám, je možné celou akci účtovat na jednom paragrafu a v rámci jednoho majetku – chodníku?}

  Souhlasím s Vámi, že přeložky, kde se nemění nijak majetková podstata, jen se z důvodu nové výstavby sítě přemisťují, jsou nákladem vyvolaným investicí a vstupují jako takové do ceny investice (u Vás chodníku).

  Semafor bych zavedla jako technologické zařízení na účet 022, tedy pol. 6122. VO (osvětlení chodníku) bych zavedla jako novou stavbu, tedy podle mě uvažujete ve všem správně.

  U schodiště bych podle popisu volila novou stavbu, staré vyřadit, nové zařadit, když se celé demolovalo a stavělo nově. A zde není nutné řešit, jestli bylo nebo nebylo přemístěno.

  Veřejné osvětlení, to nasvícení chodníku  - dle zákona o poz. komunikacích je sice součástí komunikace, ale u obcí jej vedeme odděleně od komunikací jako samostatný majetek, i bez ohledu na  nutnou podmínku vystavění bych spíše dala k VO.   

• Sociální fond - poloviční úvazek

  27. 05. 2024

  Máme sociální fond a kolektivní smlouvu s odborovou organizací.
  Od ledna máme zaměstnanou na polovinu úvazku uklízečku.
  Má nárok od zaměstnavatele na 50% z ceny oběda a ze sociálního fondu
  10,- Kč jako příspěvek na oběd?
  Má nárok na celou částku příspěvku na vitamíny, vstupenky, rekreaci?}

  Nárok na benefity si obecně musíte upravit vnitřním předpisem, to platí i pro zkrácený úvazek. Nemusíte nárok na jakýkoliv benefit nutně krátit, ale je nutné si jasně stanovit, zda platí nárok za celý den při částečném úvazku nebo způsob výpočtu krácení, toto ale žádný předpis nenařizuje, zákoník práce dává možnost si interně pravidla stanovit podle svého. Z tohoto pohledu tedy limitováni nejste. 

  Je nezbytné hlídat pak jako u ostatních zaměstnanců podmínky pro osvobození - u příspěvku na stravné musí být splněno např. odpracování min. 3 hodiny směny. Ke zdanění benefitů máme výklad s příklady v dokumentu z 10.12.2023.

• vodovodní přípojka

  24. 05. 2024

  Dobrý den, měla bych dotaz ohledně DPH. Jsme plátci DPH, protože provozujeme vodovod. Na jedné ulici probíhá rekonstrukce vodovodu a současně si tam jeden občan staví nový rodinný dům. Proto se starosta s firmou a občanem dohodli, že přípojku k rodinnému domu udělá firma, která provádí rekonstrukci vodovodního řadu. Náklady na vybudování přípojky vyfakturuje obci a obec přefakturuje tyto náklady občanovi (přípojka bude majetkem občana). A teď na mě firma vyrukovala s tím, jakou chci na faktuře sazbu DPH. Po přečtení odpovědí na dotazy (dotaz z 10.5.2024) si myslím, že my jsme v té „pasivní“ pozici, budeme jen přeprodávat, i když v celé výši, ztráta tam nebude, ale ani zisk. Firma by mi měla tedy fakturovat s 21% a v normálním režimu? Já si DPH nebudu nárokovat a přefakturuji občanovi také s 21%? A aby toho nebylo málo, tak firma mi na faktuře bude fakturovat nejen materiál a práci na přípojku občanovi, ale také navrtávací pás a zemní soupravu, která je součástí napojení přípojky na vodovodní řad, ale kterou dle Zákona o vodovodech a kanalizacích, § 8, odst. 5 hradíme my, jako vlastník vodovodu. Takže u navrtávacího pásu a zemní soupravy bych si mohla DPH nárokovat. Nebo mám chtít po firmě, aby mi ten materiál na připojení, který by měla platit obec fakturovali zvlášť? Trochu jsem se do toho zamotala. Mohli byste mi prosím poradit? Moc děkuji za odpověď.}

  V případě, kdy po občanovi budete chtít v zásadě stejnou částku jako Vám vyfakturuje firma, tak bych postupoval následovně (je to něco jiného, než ten dotaz z 10.5. 2024, kdy to bylo nastaveno jednoznačně tak, že mohly být dosahovány jen ztráty v poměrně velkém objemu):

  * celou fakturu by firma vystavila v PDP (že je to k ekonomické činnosti). Potom sazbu neřeší a Vy jako příjemce byste to prodanili v sazbě 21 %. Sazbu 21 %dovozujeme to z info GFŘ k uplatňování DPH u nemovitých věcí vydané na konci roku 2015, kde se snaží vymezit, co je stavba sloužící k využití stavby pro bydlení a mluví o:

  přípojkách na veřejné rozvodné sítě a kanalizace, které jsou ve vlastnictví majitele rodinného domu nebo bytového domu

  (no a ve vztahu firma - obec to ještě nejde do vlastnictví majitele RD).

  * uplatníte odpočet daně (tedy ř. 44)

  * následně vyúčtujete na občana (hodnotu sníženou o ten navrtávací pás ...) - sazba daně 12% - ale pozor - to již v situaci, že tam RD stojí, nebo alespoň je vybudováno první patro v rámci hrubé stavby (a je potřeba dokázat, že to bude stavba pro sociální bydlení - tedy do 350 m2). Pokud by to bylo jen na pozemek, kde s e stavba teprve chystá, musela by obec fakturovat v sazbě 21 %. 

• rozpočtová změna

  24. 05. 2024

  Byla nám poskytnuta dotace ve výši 1.389.871.- Kč. Příjem v rozpočtové změně musí být stejný, tj. 1.389.871,- Kč nebo mohu zaokrouhlit na 1.389.880,-Kč?}

  Dříve se požadovalo rozpočtování u dotací na Kč přesně, aktuálně prý nikdo nepožaduje, pokud již máte rozpočtováno, nechte tak, pokud ne, je lepší přesně, kontroly budou spokojenější a vazby na poskytovatele budou přesně sedět. 

• majetek k předání p.o.

  24. 05. 2024

  Město je investorem stavby nové školky včetně vybavení. Stavba byla pořízena z dotace, která byla investiční, a to jen na stavební část. Protože stavbu i zařízení budeme předávat příspěvkové organizaci, potřebovali bychom vědět, zda je nutné zavádět u města karty drobného dlouhodobého majetku jednotlivě po kusech. Chtěli bychom se zeptat, zda je možné vybavení zaúčtovat jen v účetnictví nebo zavést v majetkové evidenci vše pod hromadnou kartou (902 a 028 = 2 karty) a k tomu přiložit seznam jednotlivých věcí a poté vyřadit - předat příspěvkové organizaci. A ta už by si pak majetek jednotlivě zařadila do svého majetkového programu.}

  V tuto chvíli záleží na vaší majetkové evidenci a propojením s účetnictvím, jak z důvodu pořízení, vyřazení i popřípadě další evidence. Pokud doložíte pořízený majetek třeba nějakým soupisem, kde budou uvedeny stejné informace, jako by byly v majetkové evidenci, tak nikde není napsáno, že tento majetek musíte do vaší majetkové evidence zadávat. 

  Dále záleží jakým způsobem budete předávat drobný majetek své PO, např. správa, výpůjčka, bezúplatný převod. Pokud majetek PO svěříte do správy, drobný majetek vyřadíte zápisem 088/028 a 999/902. Předaný majetek PO převezme ve stejných hodnotách opačnými zápisy. Ale zároveň byste měla účtovat o svěřeném majetku PO na účtu 909/999 (respektive je samozřejmě na Vás, jak máte nastaveny hranice pro sledování svěřeného majetku na účtu 909 - samozřemě můžete mít variantu, že u drobného matku to sledovat nebudete). A v tu chvíli nějakou majetkovou evidenci také potřebujete. To i v případě, že drobný majetek dáte PO do výpůjčky, potom majetek vedete stály vy a k tomu je potřeba také majetková evidence. 

  Co se týká té majetkové evidence, je jenom na vás jak tento majetek zavedete a povedete (v programu, soupis např. v excelu). 

• Exekuce - Insolvence

  24. 05. 2024

  1)
  V roce 2018 jsme na podrozvahu odepsali pokuty a správní poplatky za roky 2008 až 2012. Pokuty jsou exekučně vymáhány. Z důvodu platební nečinnosti ( po dobu posledních 6 let) jsme souhlasili se zastavením exekuce. Nyní nám přišlo usnesení o ukončení exekuce. Exekutorům je předáváno ROZHODNUTÍ komise k projednávání přestupků, kde je uvedená výše pokuty a náklady řízení ( správní poplatek). Dle sdělení právního oddělení se správní pokuty nepřihlašují (jedná se o pohledávky, které se neuspokojují v žádném ze způsobů řešení úpadku dlužníka). DOTAZ : Pan XY dostal pokutu 6.000,- + 1.000,- Kč správní poplatek. Tuto částku máme odepsanou na podrozvaze a nyní máme USNESENÍ o zastavení exekuce.. kde je peněžitá povinnost pouze 6.000,- . Máme z podrozvahy odepsat i částku 1.000,- za správní poplatek?? Na základě tohoto usnesení.
  2)
  Máme obyvatelku v DPS (domov s pečovatelskou službou), má dluh na nájmu. Už má povoleno oddlužení.
  Dluh na nájmu: 8.884,78 včetně úroků ( uvedeno v ins.rejstříku)
  Dluh na službách: 11.382,06 včetně úroků (uvedeno v ins.rejstříku)
  V roce 2023 měla přeplatek na vyúčtování za služby za rok 2022 : 3.750,- ( bylo podáno částečné zpětvzetí pohledávky). Po částečném zpětvzetí přihlášky činí pohledávka 16.516,84Kč. (Usnesení z KU ze dne 23.10.2023). Dotaz: Nyní nám přišla první splátka insolvence. Prosím o radu jak účtovat?? Máme si udělat předpis platby?? Budeme účtovat zvlášť dluh na nájmu a zvlášť dluh na službách???}

  Nejprve k odpisu pohledávek všeobecně a trochu zjednodušeně.

  Z rozvahy se vyřazuje pohledávka, která zanikla, tzv. prekluze, ta se pak již nikde neeviduje, protože je nevyhamatelná. Dále se z rozvahy vyřazuje pohledávka, která je nedobytná. Nedobytnost si jako pojem máte dle ČÚS 706 stanovit ve směrnici, nedobytné pohledávky máme dle ČÚS převést po odpisu z rozvahy do podrozvahy zápisem 905/999. Stejně jako u nedobytné pohledávky se postupuje u promlčené pohledávky, případně u pohledávky, kde je neefektivní další vymáhání (drobné pohledávky, kde by náklady převýšily výnosy). Odpis z rozvahy nikdo neschvaluje (ZO, případně rada - podle částky pohledávky).  Není určitě správně stanovovat si nějakou obecnou lhůtu pro odpis pohledávky z rozvahy do podrozvahy. Musí nastat objektivní skutečnosti, abyste mohli pohledávku z rozvahy vyřadit a ty nelze postihnout žádnou lhůtou. Lhůtu si máte stanovit ve směrnici naopak pro dobu evidence v podrozvaze, stanovuje se většinou cca 3-6 let s tím, že po této době se odúčtuje pohledávka z podrozvahy 999/905. Tím si zajistíte "pročištění" podrozvahy a i tento krok nikdo neschvaluje. Vyřazením pohledávky z rozvahy do podrozvahy majetkové právo nezaniká, není to jako likvidace jiné typicky fyzické majetkové položky (věci). 

  Trochu mě mate, že vedete na podrozvaze pohledávky, které máte v exekučním řízení. V tu chvíli to jsou aktivní pohledávky a nesplňují definice k odpisu pohledávky na podrozvahu. Ty splnily, až když vám přišlo usnesení o zastavení exekuce.

  Co se týká toho správního poplatku, podle daňového řádu jsou tyto pohledávky promlčeny po šesti letech od splatnosti. Píšete o rocích 2008 - 2012. Na podrozvahu přeúčtováno v roce 2018. Jak jsem psala výše, je vhodné mít ve směrnici lhůtu pro dobu evidence na podrozvaze a po uplynutí této lhůty tyto pohledávky můžete odepsat i z podrozvahy. Exekuční řízení na ně asi nebylo vedeno, tak to usnesení není směrodatné, pouze vás může navést, že tuto pohledávku asi už nevymůžete. 

  K 2)

  Předpokládám, že v účetnictví už máte zaúčtovaný předpis na nájemném i poskytnutých službách. Pouze Vám tam chybí úroky z prodlení. Pokud jsou vyčíslené a konečné můžete účtovat jedním předpisem 311 / 641 dohromady. O přijatých platbách účtujte zvlášť jako o nájemném (231 + RS pol. 2132) , službách (231 + RS pol. 2111) a úrocích z prodlení (231 + RS par. 4351 pol. 2212). Jinak předpis jstě asi měli udělat už k datu usnesení z KU...

• ! Účetní závěrka 2023

  24. 05. 2024

  Tento týden se konalo zasedání ZO. Bohužel do programu zasedání se omylem nedostal bod s projednáním účetní závěrky za r.2023 (pan starosta je od letošního roku nově ve funkci a mylně pochopil, že závěrečný účet a účetní závěrka není totéž a do programu bod nezařadil) a já jsem si toho nevšimla...Co se s neprojednanou účetní závěrkou dá dělat? Do konce června již další zasedání zastupitelstva nebude.}

  Termín schválení účetní závěrky je napsán ve vyhlášce č. 220/2013 Sb., která určuje, že ke schválení účetní závěrky musí dojít do šesti měsíců ode dne, ke kterému se účetní závěrka sestavuje. Tento termín má význam. Schválení účetní závěrky je posledním krokem - zde nejvyšší orgán účetní jednotky konstatuje, že závěrka je OK (údaje v ní). Tedy pro ty, kteří pracují s účetní závěrkou je to jakási definitivní tečka, že se jedná o konečná čísla. Zároveň ve vazbě na to by se měl objevit záznam v CSÚIS, že závěrka je schválená (jako ta "tečka...").

  V případě, kdy řádná účetní závěrka není schválena do šesti měsíců ode dne, ke kterému se účetní závěrka sestavuje, považuje se předmětná účetní závěrka za neschválenou v souladu s ustanovením § 28 odst. 1 vyhlášky č. 220/2013 Sb. a není možné ani její „dodatečné“ schválení (viz ustanovení § 28 odst. 2 vyhlášky č. 220/2013 Sb.).

  Pokud nebyla schválena účetní závěrka, nebyl schválen ani výsledek hospodaření a jeho rozdělení podle předmětné vyhlášky, a to v návaznosti na ustanovení § 29 odst. 1 vyhlášky č. 220/2013 Sb., kdy se schválením účetní závěrky rozumí také schválení výsledku hospodaření účetní jednotky včetně jeho rozdělení. Uvedené je v souladu s obsahovým vymezením položky rozvahy „C.III.2. Výsledek hospodaření ve schvalovacím řízení“ (syntetický účet 431 - Výsledek hospodaření ve schvalovacím řízení), která obsahuje výsledek hospodaření předcházejících účetních období do okamžiku schválení účetní závěrky. Pokud účetní závěrka nebyla schválena, je možné provést schválení výsledku hospodaření a jeho rozdělení (včetně přídělů do peněžních fondů) schválením účetní závěrky za některé z následujících účetních období. 

  MF k tomu má odpovědi na odkazu:

  https://www.mfcr.cz/cs/dane-a-ucetnictvi/ucetnictvi-a-ucetnictvi-statu/ucetni-reforma-verejnych-financi-ucetnic/metodicka-podpora/otazky-a-odpovedi-ucetnictvi-statu/otazky-schvalovani-ucetnich-zaverek

  Ptala jste se co se dá dělat? Je teprve květen a bylo by vhodné do konce června účetní závěrku nechat schválit. Je vhodné tu "tečku" neodkládat. 

• Oprava x technické zhodnocení

  24. 05. 2024

  Prosím o posouzení, zda se bude jednat o TZ nebo o opravu, či obojí. V obecním bytě došlo k prorezivění vany, tak se rozhodlo, že se byt po 20 letech opraví. Vymění se kuchyňská linka včetně spotřebičů a lina na podlaze. Tady se nic nebourá, kuchyňská linka rozměrově zůstává stejná, spotřebiče se vyberou nové, které budou mít obdobné parametry a funkce. Tady to zaúčtuji jako opravu. Ale v koupelně se rozhodlo, že se místo vany dá sprchový kout a záchod se místo na podlaze dá závěsný geberit, s tím, že se musí ze sádrokartonu udělat přepážka, pro místo na uložení mechanismu wc. Budou vyměněny obklady. Tady v dotazech jsem našla (rok 2017), že výměna vany za sprchový kout je technickým zhodnocením bytového domu. Na opravu koupelny mám k dispozici rozpočet na částku 200 000 Kč. Všechny práce a materiál na rekonstrukci koupelny naúčtuji na technické zhodnocení bytového domu? Mně se to pořád nějak jeví, že by to mohla být spíš oprava. Technické parametry, vnitřní dispozice koupelny zůstávají stejné, účel použití taky. Posuzovala by se situace jinak, pokud by byl sprchový kout vyzděný a pokud by byl osazen plastový s vanečkou? Ještě mě napadá, zda se nebude kuchyň a koupelna posuzovat v návaznosti na sebe? Děkuji}

  Ano, máte pravdu, že výměna původní kuchyňské linky včetně spotřebičů v bytě, při které se nezměnily žádné technické parametry je oprava. Kuchyňská linka včetně vestavných spotřebičů se u bytu považuje za součást stavby, tzn. její výměna by měla být oprava. Pokud tam kuchyňská linka dříve nebyla nebo by nová měla významně jiné parametry než původní, pak by to bylo TZ budovy. Výměna lina je také oprava. 

  V koupelně dojde ke změně vnitřního vybavní - i rozmístění sanitárií, tím se vyvolají i následné práce jako obklady - asi  by se našel i argument pro opravu, ale zde se výkladově více přiklání k TZ včetně obkladů, bude u toho méně diskusí. (můj názor) Zaúčtovala bych celou koupelnu na TZ, 042, pol. 6121. 

  K vaší další otázce, jak by se posuzovala výměna zděného sprchového koutu za plastový. Pokud by se nezměnili parametry sprchového koutu, ale pouze by se jednalo o výměnu, tak by se jednalo o opravu. TZ není o výměně materiálu, ale o změnách parametrů, změnách funkčnosti nebo rozšíření vybavenosti. Pokud by ten nový sprchový kout měl i např. masážní funkce, tak potom by to bylo TZ z důvodu rozšíření vybavenosti a funkčnosti. 

  Posouzení návaznosti na opravu kuchyně a koupelny. Psala jste však pouze o opravě a dvou odlišných místností. Návaznost tu nevidím. Pokud by se jednalo o velkou rekonstrukci celého bytu, včetně změn v parametrech tak by návaznost byla.

• Vratka odměny

  23. 05. 2024

  V roce 2023 jsme zaplatili agentuře 36 298,79 Kč za poradenskou a konzultační činnost v rámci výstavby vodovodu - zpracovali nám žádost o dotaci, ve které byly chyby, které uznali a díky nim jsme dotaci nezískali. Nyní nám poslali dobropis na částku 36 298,79 Kč. V loňském roce jsem účtovala na účet 042/231 pol. 6121. Jak prosím mám letos zaúčtovat vrácení peněz?}

  Dobropis zaúčtujte 321 MD / - 042 MD a příjem peněz zápisem 231 pol. 2324  paragraf asi 2310 a org. s vazbou na akci a dotaci MD / 321 D.

• Reálná hodnota, prodej pozemku

  22. 05. 2024

  ZM schválilo záměr prodeje pozemků (parcely pro výstavbu RD) v dubnu 2024 s tím, že konkrétní prodeje zájemcům schválí v červnu, spíše v září 2024.
  Prodejní cena je 750 Kč bez DPH /1m2.
  Účetní hodnota je 129 Kč /m2.
  Odhad zpracovaný znalcem v roce 2022 určuje cenu pozemku pro rezidenční stavby v dané lokalitě na 850 Kč /1 m2.
  
  Skutečné náklady na pořízení pozemků a vybudování lokality byly cca 1 450 Kč /1 m2, ale to i s komunikací. To se ale domnívám, že nebude ve věci určení RH rozhodující. Prodejní cenu ZM určilo nižší a řádně ji odůvodnilo.
  
  
  Ve směrnici o RH máme uvedeno, že hranice významnosti je 260 tis. Kč. Prodáváme celkem 12 parcel.
  
  Budeme k prodeji přistupovat jako k souboru nemovitostí a nebo posuzujeme vůči RH jednotlivě? Ve směrnici ošetřeno jako soubor nemáme, čili bychom posuzovali jednotlivé prodeje,že?
  
  V případě, že bychom o RH účtovali (domníváme se, že ano), budeme RH stanovit jako rozdíl mezi
  750 Kč-129 Kč= 621 Kč a nebo je pro nás určující tržní hodnota určená znalcem - 850 Kč - 129 Kč =721 Kč?
  Velikost jednotlivých pozemků je cca 1000-1500 m2.
  
  Mohl bych Vás požádat o nastínění účtování?
  
  O RH pak budeme účtovat ke dni schválení prodeje pozemků v ZM nebo ke dni zápisu v KN? Ve směrnici máme ke dni schválení v ZM, toho bychom se drželi.
  
  
  Děkuji Vám.}

  Můžete se pro inspiraci podívat do naší vzorové směrnice k RH z roku 2020, řešíme tam hladinu významnosti i situaci hromadných prodejů. U hromadných prodejů doporučujeme mít přecenění ošetřeno takto (cituji z naší směrnice):

  "Významnost posuzujeme pro jednotlivé případy s výjimkou hromadných prodejů, kde se posuzuje v součtu. Za hromadný prodej se považuje prodej více než 3 majetkových položek obdobného druhu (např. byty v jednom bytovém domě, pozemky pro zástavbu apod)." 

  Vzhledem k údajům, co uvádíte, Vámi stanovenou významnost překračují i jednotlivé prodeje, takže přeceňovat na RH určitě ano, ale do budoucna doporučuju zvýšit hladinu významnosti, vhodnější je vázat jí na objem aktiv, než pevná částka a ošetřit si i hromadné prodeje. 

  Okamžik přecenění si dle ČÚS 710 máte stanovit ve směrnici, přeceňte pozemky tedy určitě k okamžiku schválení prodeje dle Vaší směrnice, čekat na datum zápisu do KN by tady bylo i kontraproduktivní.

  Je dobré mít ve směrnici stanoven i způsob určení RH, ale ve výsledku, když znáte prodejní cenu a nepřeceňujete prvotně např. při ZP, tak můžete za RH považovat prodejní cenu 750 Kč za m2.

  Účtovat budete takto:

  Vzorový příklad prodeje jednoho pozemku v účetní ceně 129 tis. Kč, RH = prodejní cena = 750 tis. Kč.

  K datu schválení prodeje:

  031 MD/ 407 D 621 tis. Kč

  036 MD/ 031 D 750 tis. Kč

  K datu podání návrhu na vklad (pozor ne k datu, kdy vklad povolí, jsou tam zpětné právní účinky):

  311 MD/ 647 D 750 tis. Kč

  407 MD/ 664 D 621 tis. Kč

  554 MD/ 036 D 750 tis. Kč

  Do toho klasicky příjem kupní ceny - po vkladu 231/311, před návrhem na vklad je to záloha 231/324 a zúčtování k datu návrhu na vklad 324/311. 

• Koncert zahraniční skupiny DPH

  22. 05. 2024

  Faktura od francouzské společnosti za uskutečněný koncert. Nemají DIČ, ani zahraniční. My jsme plátci DPH. Četla jsem dotazy a z nich jsem vyčetla, že bych měla provést prodanění dle § 108, sazba 21 %, ale pak někde uvádíte -pokud nejsou nějaká neziskovka, kde je situace asi jiná. Dotaz - jak to je u neziskovek? Jak zjistím, že je to neziskovka? Na faktuře mají uvedeno (pokud to google překladač dobře přeložil) - DPH se nevztahuje (viz. příloha na mail). Je to ten případ, kdy nebudu odvádět DPH? Děkuji}

  Místo plnění je celkem jednoznačně v ČR - kde se kulturní vystoupení uskutečnilo. Přitom podle §61e) ZDPH pokud je služba poskytována neziskovým subjektem, podléhá osvobození od daně. Zákon nerozlišuje v tomto tuzemské a zahraniční subjekty - nicméně samozřejmě je problémem, jak neziskovku poznat (protože v nějakých právních systémech nemusí být klasické rozdělení neziskový sektor x ziskový sektor). Já k tomu mám přístup takový, že prokazuji v tomto případě já jako subjekt, který provádí prodanění - tedy musím si být "neziskovostí" jistý. Pokud nemám jistotu - prodaňuji.

  Ta faktura, kterou jste mi poslala je "identifikačně" hodně skoupá - přijde mi to ale, že poskytovatelem je právní forma ASSOCIATION, která se ve Francii jak jsem dohledal podřazuje pod neziskové subjekty. Být Vámi - dotazem bych si toto nechal potvrdit - zda skutečně mají tuto právní formu a pokud ano, tak bych to být Vámi od DPH osvobodil.

• účtování grantu od EACEA

  22. 05. 2024

  Město podepsalo grantovou dohodu s Evropskou grantovou agenturou pro vzdělávání a kulturu (EACEA) název projektu Hlas národů, typ akce paušální granty CERV -2023 –citizens-town-TT ve výši 50.745 EUR. Nemáme vůbec žádné zkušenosti s čerpáním dotace přímo ze zahraničí. Náklady by měly být převážně v Kč, v EUR by měla být pouze faktura za zpracování žádosti. Všechny náklady by měly být uznatelné. Všechny použité účty budeme značit č. projektu, nevíme nástroj, zdroj předpokládám 5 a nevím, zda se uvádí nějaký UZ. Zda k zaúčtování na podrozvahu máme použít denní kurz ČNB ke dni podpisu smlouvy? Jak postupovat u faktury v EUR a bude se dělat nějaký přepočet u faktur placených v Kč? Ve smlouvě je totiž uvedeno, že účetní uzávěrka musí být sestavena v EUR což nelze.}

  Odpověď z MF ze dne 23.5.2024

  "Protože to budou peníze ze zahraničí (na příjmu položka 4152), potom se nebude používat ÚZ ani nástroj a zdroj."

  Doplnění od obec účtuje: 

  Ohledně smlouvy - nelze splnit smlouvu v bodě, že Účetní závěrka bude sestavena v EUR, programy to neumožňují, ani české účetní předpisy. Účetní závěrka musí být v Kč pro ÚSC. Doporučuji si sjednat dodatek ke smlouvě, co se týká Účetní závěrky, je možné uvést, že můžete dát výkaz přepočtený na kurz k 31.12.2024 - to je ale něco jiného, než ÚZ v EUR. U cizoměnových operací postupujte dle svých vnitřních předpisů, měli byste si i určit pravidla pro podrozvahu - denní, či pevný kurz. 

  Ing. Nejezchleb doplnil:

  S tou účetní závěrkou v EUR souhlasím s výše uvedeným - může se podle mne maximálně dohodnout, že se účetní závěrka přepočte kurzem k 31. 12., ale to je něco jiného, než účtování v EUR - protože výsledkové operace vznikají postupně a měl bych je přepočítávat platným kurzem Kč/EUR ke dni dané operace - a ne budoucím kurzem. Proto když se převádí třeba Kč výkazy na EUR pro účely nějakých konsolidací, tak se závěrka přepočte konečným kurzem, ale výsledovka nějakým průměrným kurzem a řeší se dopady rozdílu kurzů ....

  Ještě co bych jen poradil k tomu, co se ptají - musí si dát pozor na Kč výdaje - u nich sice samozřejmě účtují o Kč, ale někde musí najít, jak se Kč výdaje přepočtou na EUR pro výpočet čerpání - to není o účtování, ale o evidenci, kolik EUR vyčerpali. U EUR výdajů je to jednoduché - 1 EUR výdaje který je financován ze 100 % představuje 1 EUR nároku na dotaci. Kolik ale představuje třeba výdaj 10 tis. kč - to musí stanovit smlouva - v praxi je několik variant smluv (někde pevně stanovený kurz po celou dobu trvání smlouvy, teď je nová móda se smlouvami, kde se to přepočítává kurzem ECB o dobu trvání smlouvy, někde nemají nic a má se vyjít z kurzu používaného účetní jednotkou... Já to znám z příspěvkovek u ERASMU a to je zdroj nejčastějších problémů - že si správně nevypočítají, jaký mají nárok na dotaci a nechápou, že klidně mohou mít na dotaci zisk či ztrátu, i když mají dotaci na 100 % uznatelných nákladů ...

• věcné břemeno a rekonstrukce kotelny v bytovém domě

  22. 05. 2024

  1. Občan města daruje městu vodovod a kanalizaci, které vybudoval na svém pozemku a bude zapsáno bezplatné věcné břemeno, kdy obec je oprávněná. Jak máme prosím ocenit toto VB a jak postupovat účetně při zaúčtování daru a věcného břemene? 2. - město vlastní tři bytové domy, kde nájemné je osvobozeno od DPH, ale v rámci své ekonomické činnosti fakturuje občanům vodné a stočné, kde se odvádí DPH. V bytových domech proběhne rekonstrukce kotelen. Faktury za rekonstrukci kotelen budou v režimu PDP? Vzhledem k osvobozenému nájemnému bude bez nároku na odpočet DPH? Nebo lze posuzovat vzhledem k fakturaci služeb jako ekonomickou činnost a šlo by uplatnit případně krácený nárok na odpočet ? Jak na tento případ vlastně pohlížet z hlediska DPH? Děkuji}

  1. Vodovod a kanalizaci účetně převezmete zápisem 021 MD/ 401 D, do majetku jako dvě stavby. Ocenit je musíte v reprodukční pořizovací ceně, je více způsobů jak jí určit, můžete si pročíst dotazy na podobné téma, stačí zadat do vyhledávače dotazů slovo "reprodukční". Pokud Vám to předává občan jako nové stavby, dala by se za RPC považovat nákladová cena výstavby občanem, kdyby Vám jí sdělil.

  Věcné břemeno máte ocenit obdobně, ale tady když je nabýváno zároveň a v souvislosti s danými stavbami, zařadila bych jej do ceny obou staveb, klidně ke každé přičíst polovinu ceny VB, nebo cenu VB rozhodit poměrem cen, kdyby jedna ze sítí hodnotově hodně převažovala nad druhou (ale částka VB bude poměrově k ceně sítí malá, tak je celkem neefektivní to zbytečně mo řešit). Určit RPC u VB je složitější, ale nebývají to reálně velké částky, záleží i na délce vedení. Obecně stačí určit ceny podobných VB v okolí s ohledem na rozsah služebnosti, pokud si nebudete vědět rady, lze přinejhorším použít cenu 10 tis. Kč z oceňovacích předpisů, ale mělo by to být jako poslední možnost, když nelze určit jinak. 

  Účetně tedy VB také zaúčtujte 021/401, jinak běžně, když není ke stavbě, nebo je nově zřízeno k již zařazené stavbě, účtuje se v ceně do 40 tis. Kč na účet 028 (v případě, který řešíte, tedy obec strana oprávněná). 

  2. Režim PDP souhlas, i osvobozené plnění je ekonomická činnost, na to se často zapomíná. Ohledně odpočtu bez nároku na odpočet DPH. Rekonstrukce kotelny nemá z mého pohledu vazbu na poskytování vodného a stočného (váže se z hlediska odměny k poskytovanému nájmu - osvobozenému od DPH). Tedy z mého pohledu nelze nárokovat odpočet daně.

• Přefakturace a DPH

  22. 05. 2024

  Obec koupila betonovou směs na prodejku za hotové. Tato směs se má přefakturovat firmě, která nám opravuje veřejné osvětlení. Přefakturace bude ve stejné výši jako nákup betonové směsi. Na daňovém dokladu bude daňový základ + DPH 21%. Odpočet daně DPH nebyl uplatněn. Děkuji za odpověď.}

  Předpokládám, že ta firma si chce uplatnit odpočet DPH. Tedy ekonomický smysl mi dává následující postup:

  nákup směsi za hotové - odpočet DPH            MD pohledávka (např. 311, var 377 ...) - základ daně

                                                                             MD 343         odpočet DPH

                                                                                                                             Dal 261

  vydaná faktura                                    MD 311 celková částka včetně daně

                                                                                                          Dal 311 (var. 377)  základ daně

                                                                                                          Dal 343         odvod DPH

  Potom to bude skutečně daňově neutrální - tak, jak to má být a nikdo nebude poškozen tím, že to přešlo přes obec.

• DPH a elektronická úřední deska

  22. 05. 2024

  Obec realizuje elektronickou úřední desku , firma nejdřív vytýčila sítě, poté výkop v délce 23 m, položila přívodní a datový kabel pro interaktivní informační tabuli - napojeno na budovu OÚ a dále betonovou patku pro ukotvení informační tabule a vydláždila prostor kolem tabule - jedná se mi o fakturaci této dodavatelské firmy, jestli to bude režim PDP nebo včetně DPH, a ještě dodavatelská firma na interaktivní informační tabuli - jestli režim PDP nebo včetně DPH. A dále jak budeme toto dílo zařazovat jestli jako samostatnou drobnou stavbu - 021 nebo účet 022, což vyplývá už ze zodpovězených dotazů , které jsem našla na vašich stránkách.
  Děkuji za odpověď}

  Účetně bych volila samostatné zařízení - účet 022, do ceny dát všechny související výdaje, které uvádíte. Dá se uvažovat s tím, že dlažba bude samostatná stavba (021) ve smyslu zpevněné plochy, to bych zvážila např. i s ohledem na rozsah. A ten přívodní a datový kabel, to už je docela dlouhá kabeláž, lze do budoucna využít teoreticky asi i jinak, tam by se také dalo uvažovat se samostatnou stavbou (021) odděleně od úřední desky, obdobně jako např. přípojky k budově...  (rozpočtově lze zvolit převažující položku 6122, účetně by se oddělilo na 021 a 022). 

  Teď ještě k té otázce DPH - pokud se jedná o úřední desku, slouží běžně jak k ekonomické činnosti (zveřejňujeme třeba i nájmy) tak i k činnostem, které nesouvisí s ekonomickou činností (např. vyhlášky, volby ...). Pokud se na to podíváme optikou Koordinančního výnoru KDP z ledna 2021, můžete se při pořizování takového majetku částečně využívaného k ekonomické činnosti rozhodnout, zda je vložíte do obchodního majetku (a potom máte jednat jako osoba povinná k dani a vzhledem k tomu, že tady je řada stavebních prací, tak by byl asi PDP režim), nebo nevložíte (a potom fakturace v normálním režimu, i když by zde probíhaly stavební práce - protože potom nejednáte jako osoba povinná k dani - viz §92a odst. 2 ZDPH).

  Pokud to budete pořizovat do obchodního majetku - byl by potenciál pro odpočet DPH - ale pouze částečný kombinací poměru a koeficientu. Pokud byste jej neuplatňovali (protože by to třeba pro Vás nemělo cenu), tak by pro Vás bylo nejjednodušší prohlásit, že nejednáte jako osoba povinná k dani - potom by dodavatel měl fakturovat v "normáním režimu" - tedy ne PDP a Vy byste žádný odpočet DPH neuplatňovali.