Neregistrovaní uživatelé mají přístup pouze k odpovědím na dotazy odeslané za posledních 12 měsíců. Pokud chcete mít přístup ke všem odpovědím na dotazy nebo posílat vlastní dotazy, je potřeba se registrovat, případně se přihlásit.
Obec obdržela rozhodnutí o dotačním titulu z Programu 8/2023: Nové obnovitelné zdroje v energetice (RES+) financované z prostředků Modernizačního fondu na částku 1.647 584,48 Kč a celkové náklady v žádosti byly 3.178 612,98 a dle SFŽP aktuální míra podpory byla uvedena na 51,83%, kterou jsem dala na podmíněnou pohledávku 915/999. V 4/2024 jsem obdržela fakturu za administraci akce FVE ve výši 18 150,- Kč, které jsem zaúčtovala jako službu poměrem na OÚ a MŠ a nevěděla jsem, že jsou to uznatelné náklady a ještě k tomu investiční (to jsem se dozvěděla 9.12.2024 po zaslání položkového rozpočtu od firmy, která nám dělá administraci akce FVE), tuto fakturu jsem přeúčtovala na investici 1.11.2024. V září/2024 a říjnu/2024 jsme obdržely faktury na FVE, které jsem účtovala na TZ budov 3111 a 6171 v poměru 51,83% dotace UZ 90504, nástroj 171 a zdroj 5 - jiné už nebudou a předávací protokol za akci FVE od firmy, která nám to dělala byl předán s datem 19.8.2024. K 1.11.2024 jsem předala TZ budovy MŠ na zákl. předávacího protokolu mezi obcí a MŠ (ta bude dělat odpisy), ale toho 9.12.2024 jsem se dozvěděla, že poměr dotační je 71,81% ( viděla jsem Smlouvu se SFŽP, která půjde ke schválení do zastupitelstva 17.12.2024) a měla jsem 2 dny to přeúčtovat a opravit předávací protokol MŠ , když 12.12. 2024 se posílá účto na kraj a do systému CSUIS. K 1.11.2024 jsem provedla účetní zápis pro část MŠ : 388/403 1xx ; 401 2xx a 403 1xx/042 u části OÚ: 388/403 ; 021/042 . Celkové náklady na FVE u obou budov jsou 1.796 947,00 Kč. Teď nevím, jestli mám udělat závěrečné vyúčtování k 31.12.2024 a jestli jsem zaúčtovala správně. Děkuji}
Podle mě jste obecně postupovala správně. Je nutné doúčtovat dohady do té vyšší očekávané výše dotace, PO předat TZ zápisy 403 MD ve výši dotace na FVE na MŠ, 401 MD zbytek/ 021 D - nebojte se zařadit i jejich FVE, když je dokončená a předat jim to hned obratem bez zařazení u vás a bez oprávek z účtu 021.
Časově to asi mělo být celé jinak- zařazení k datu předání, pokud nepodléhalo kolaudaci - tedy již v srpnu (nevyfakturované dodávky dohadovat 042/389), ale je to pár měsíců, tak asi nemá cenu řešit opravu - dopočítání odpisů a rozpouštění...
Dotaci vyúčtujete, až budou zaslány podklady k vyúčtování dotace - to postupujte podle podmínek smlouvy.
Opravte i značení s ohledem na změnu výše dotace - ve výši dotace má být značeno ÚZ, nástrojem a zdrojem 5, vlastní podíl jen nástroj a zdroj 1.
Dotaci na FVE na budově OÚ dejte na kartu majetku a začněte rozpouštět.
Prosím o zodpovězení následujícího dotazu.
V červnu 2024 založilo město společnost s.r.o. se základním kapitálem 200.000 Kč. Město bude 100% vlastníkem této společnosti. 27. listopadu 2024 schválilo zastupitelstvo města tomuto s.r.o. poskytnutí dobrovolného příplatku mimo základní kapitál ve výši 22.069.000 Kč, a to konkrétně nepeněžitým příplatkem ve formě movitých věcí ve výši 15.017.000 Kč, kdy byla cena stanovena znaleckými posudky, a peněžitým příplatkem ve výši 7.052.000 Kč.
Z Vašich dřívějších zveřejněných dotazů bychom poskytnutí peněžitého příspěvku účtovali následovně:
Datum schválení zastupitelstvem?? či podpisem smlouvy??: 043/368 7.052.000,-
Zaslání příplatku: 368/231 par. 3639 pol. 6202 7.052.000,-
Zařazení příplatku dnem zaslání na účet: 061/043 7.052.000,-
S čím si ale moc nevíme rady účtování nepeněžitého příspěvku, který spočívá v převodu movitých věcí (stroje, nářadí, vybavení, vozidla). Pokud budeme při příplatku vycházet z hodnoty majetku stanovené dle znaleckých posudků, nebude poté odpovídat hodnota účtu 368, protože při vyřazení majetku budeme účtovat v cenách vedených v účetnictví. Jak tento proces zaúčtovat a v jaké částce? Bude nutné majetek přecenit?
???
Datum schválení zastupitelstvem/či podpisem smlouvy??: 043/368
Vyřazení movitých věcí z majetku: 368/ (082/088) (zůstatková cena)
082/022 (088/028) (cena pořízení)
Zařazení příplatku: 061/043
Máme i případy, kdy byly některé stroje pořízeny v rámci dotace. Jejich udržitelnost skončila, ale stále je dotace „rozpouštěna“.
Jak pokračovat v tomto případě?}
Peněžitý příplatek mimo ZK účtujete dobře. Předpis 043/368 se účtuje k datu podpisu smlouvy, kterému předchází schválení.
Nepeněžní vklad se oceňuje pořizovací cenou, což je u DHM zůstatková cena majetku. Cenu ze ZP při účtování neřešte, je to tak v souladu s principem oceňování finanční investice dle zákona o účetnictví. Pak vám to bude vycházet.
DDHM předáte jen rozvahově 088/028, má ZC nulu, takže nevstupuje do hodnoty finanční investice na účtu 061.
K datu podpisu smlouvy zaúčtujete zápisy 043/368 a 368/082 v ZC DHM (majetku převáděného z účtu 022), majetek vyřadíte v PC 082/ 022 D. K datu předání majetku zaúčtujete 061 MD/ 043 D opět v ZC.
Majetek se ze neúčtuje do nákladů, takže dotace zůstává na účtu 403, ale přestane se rozpouštět - zafixuje se, kryje hodnotu majetku na účtu 061.
Dobrý den,
obecní auto z naší obce sváží děti z okolních vesnic (kam nezajíždí autobus) do školy a školky. Sousední obec schválila na zastupitelstvu příspěvek na dopravu naší obci v částce 10000,- Kč. Prosím mám napsat smlouvu nebo stačí vystavit fakturu a příjem mám účtovat 348/672 a pak 231 pol4121/348.
Předem děkuji za radu.}
Nejprve k tomu vyjasnění - zda je nutná smlouva.
Musíme rozlišit dvě situace:
VAR 1- stav je takový, že oni jsou ochotni poskytnout určité finance s tím, že ale za to něco chtějí (jak dlouho budete jezdit, v jakém rozsahu ...). V tomto případě by dávalo logiku, že existuje písemná smlouva definující, co za těch 10 tis. Kč budete poskytovat.
Ale nevím - třeba je to tak, že to berete jako službu žákům, kterou děláte bez ohledu na to, zda na to obec, ve které žáci bydlí přispívá nebo ne a nyní Vám nějaká obec byla ochotna tuto činnost dotovat 10 tis. kč (a možná příští rok zase něco dají, nebo naopak možná ne). Za těchto okolností by ani smlouva nebyla nutná - prostě jen bude rozhodnutí zastupitelstva druhé obce, že na to přispějí. Nebude to ale spojeno s žádnými závazky službu realizovat, pokud budete chtít s ní třeba od 1.2.2025, tak s ní skončíte.
Takže si myslím, že je hrozně důležité říci si, zda je to fakticky od druhé obce objednání si určité služby spojené s nějakými Vašimi závazky (potom by byla smlouva logická) a nebo je to jen prosté přispění na nějakou činnost aniž by vám tímto příspěvkem vznikaly nějaké závazky z činnosti (v tomto případě podle mne smlouva není potřeba).
To, co popisujeme výše je dále důležité i ve vztahu k DPH. Totiž pokud platí první varianta, tak to hodně zavání tím, že je poskytnuta služba a já bych hodně uvažoval o odvodu DPH z této služby (bez ohledu na to, že je to formálně "dotace"). Pokud je to ale ta druhá forma (jen přispěli, aniž Vy se zavazujete k ......... a je jasné, že zatím jste to dělali i bez tohoto příspěvku), tak si myslím, že jsem schopen prokázat, že to není předmětem daně, protože nebudu schopen identifikovat službu, kterou pro ně děláte. Tak prosím - toto rozmyslete - vnímám jako možné obě dvě varianty a to podle toho, jak jste se reálně domluvili s druhou obcí.
Vaše účtování je fakticky na tu druhou variantu - dotace je poskytnuta bez jakýchkoliv Vašich závazků - pouze jsou ochotni podpořit činnost, kterou vyhodnotili jako "bohulibou".
Dobrý den,
kdo zodpovídá a má vytvořit rozpočet na nový rok. Děkuji}
Tvorba a schvalování rozpočtu spadá pod samostatnou působnost, výkonným orgánem je rada, je-li zřízena nebo starosta, pokud rada zřízena není. Dále pak záleží na interních pravidlech, která určí konkrétní rozpočtový proces - kdo má rozpočet sestavit (má např. v pracovní náplni), kdo je do procesu zapojen.
Pokud je zřízena rada, je vhodné zapojit do procesu i tento orgán, nebo některé členy ZO - ale rada může přenést pravomoci, takže se dostáváme zpět k tomu, že si musíte nastavit pravidla a podle nich postupovat.
Dobrý den, zastupitelstvo obce schválilo účast obce na dražbě nemovitostí. Dražba proběhne 30.1.2025. Dražební jistina je stanovena na 500.000,- Kč. Předpokládám, že je potřeba mít v rozpočtu schválenou částku minimálně na tuto dražební jistinu. Jak je to, ale s částkou, kterou je zastupitelstvo ochotno investovat? Obec má dle schváleného rozpočtu na rok 2025 volnou částku cca 1.000.000 (stavy na účtech cca 4,5 mil, rozpočet naplánován schodkový cca 3,5 mil). Nákup by tedy zřejmě musel být úvěrován pokud by k němu došlo, jak toto řešit v rozpočtu (musíme předem nebo až když bude jisté, že nemovitosti koupíme) a kdy tedy případně řešit úvěr? A další dotaz je ohledně dodržení zákona o rozpočtové odpovědnosti. Pokud to zjednoduším, chápeme dobře, že když má obec průměrné příjmy za poslední 4 roky 10 mil/rok, neměla by jít do většího dluhu než je 6 mil. (60%). Takže když nyní máme úvěr cca 1 mil., vlastní prostředky (rezervu) 1 mil. mohli bychom dražit do výše max. 6 mil.?}
1. Musí být dodržen především vnitřní kontrolní systém - nelze schválit výdaj, na který nejsou finanční prostředky, s tím musí být ZO obeznámeno. Aby mohl být schválen výdaj větší, než jsou úspory rozpočtu (k zapojení přes pol. 8115) musí dojít buď k úspoře jinde v rozpočtu, nebo musí být nejprve smluvně zajištěn a rozpočtován ke krytí přijatý úvěr.
2. Máte na mysli § 17 zákona č. 23/2017, je důležité si jej pročíst celý:
"(2) Překročí-li dluh územního samosprávného celku k rozvahovému dni 60 % průměru jeho příjmů za poslední 4 rozpočtové roky, územní samosprávný celek je povinen jej v následujícím kalendářním roce snížit nejméně o 5 % z rozdílu mezi výší svého dluhu a 60 % průměru svých příjmů za poslední 4 rozpočtové roky.
(3) Nesníží-li územní samosprávný celek svůj dluh a jeho dluh k následujícímu rozvahovému dni převyšuje 60 % průměru jeho příjmů za poslední 4 rozpočtové roky, ministerstvo v následujícím kalendářním roce rozhodne podle zákona o rozpočtovém určení daní o pozastavení převodu jeho podílu na výnosu daní".
Takže když už byste překročily zadluženost, pak nastavit správně splácení - mít na to i vyčleněné prostředky. Pozor také na to, že do dluhu nebudete počítat jen úvěr, můžete mít v současnosti už i jiné závazky, které by pak zadluženost pro účely tohoto výpočtu zvyšovaly, viz odst. 5 tohoto ustanovení.
Dobrý den, prosím o radu ohledně opravných položek. Od roku 2022 tvoříme opravné položky k pohledávkám (stočné a komunální odpad). Pohledávky jsou ve výši 2.674 Kč (stočné-1343 Kč a komunální odpad-1421 Kč). V roce 2022 jsme vytvořili OP v částce 552,80 Kč. V roce 2023 jsme vytvořili OP v částce 1.105,60 Kč. Letos s 31.12.2024 předepíšeme poslední opravné položky ve výši 1.105,60 Kč a dostaneme se na celkovou částku pohledávek, tj. na SÚ 192 bude celá částka 2.674 Kč.
Pohledávku tedy chceme vyřadit - na základě čeho tak můžeme učinit? Je správně následující účtování? Děkuji
1. vyřazení pohledávky z rozvahy 2.764 Kč MD 557/315 D
2. Zrušení opravných položek 2.764 Kč MD 192/556 D
3. Zařazení na podrozvahu (na účet vyřazených pohledávek) 2.764 Kč
905/999 - je zařazení na podrozvahu nutnost?}
Účetní postup máte dobře. Právně by se pohledávky měly vymáhat, tam nevím, v jakém je to stavu. Neplatí automaticky, že když je OP 100 %, máme pohledávku vyřadit z rozvahy. Je to o tom si vnitřně stanovit pravidla a respektovat i právní stav pohledávky. Zaniklá pohledávka (prekluze) se má vyřadit z rozvahy a nemá se evidovat ani v podrozvaze. Pokud pohledávka nezanikla, je vhodné jí vyřadit v okamžiku, který si nadefinujete ve vnitřním předpise a pak opět podle vnitřního předpisu po stanovené době vyřadit i z podrozvahy. To jsou situace pohledávek nedobytných apod.
Tak především zvažte konkrétní okolnosti těchto pohledávek. Pokud mají jen OP 100 %, ale jinak pokračuje proces vymahání, nezanikly ani nejsou nedobytné, tak je ještě v rozvaze nechte.
Dobrý den, naše obec má zřízenou PO MŠ, v rámci letošní reorganizace jsme zřídili ještě novou samostatnou PO Školní jídelnu. V rámci převodů majetku nám na obecní účet zaslala MŠ částku související s vyúčtováním převodu majetku a obec ji následně přepošle PO Školní jídelně.
V usnesení je napsáno : Zastupitelstvo obce schvaluje převod majetku, zásob, finančních prostředků a fondů v souvislosti s oddělením
jídelny, na zřizovatele a následný převod a vklad tohoto majetku a kapitálu na nově zřízenou příspěvkovou organizaci.
Vůbec netuším jak tuto "průběžnou" operaci zaúčtovat v účetnictví obce. Můžete mi prosím poradit? Velmi děkuji}
Já si tedy myslím, že toto není úplně šťastné řešení. Pokud správně chápu, tak se z jedné příspěvkové organizace odštěpila jiná příspěvková organizace. Pokud tomu takto bylo, já na Vašem místě bych do toho obec vůbec nezapojoval a rovnou bych převáděl příslušná aktiva a pasiva na příspěvkovou organizaci. Přitom samozřejmě by bylo potřeba v nějakém dokumentu (pracovně bych to nazval projekt odštěpení ...) přesně definovat jaké složky majetku se převádí, jaké složky pasiv, kolik peněz a k tomu jaké vlastní zdroje (protože běžně se ukrajuje třeba i nějaký podíl z FKSP - pokud přechází zaměstnanci apod.).
Pokud jste to udělali tak, že je tam mezistupeň obec a nejde s tím nijak hnout, tak by to vlastně znamenalo, že:
- obec rozvahově k sobě navede veškerá odštěpovaná aktiva a pasiva - napadá mne třeba zaúčtování jednotlivých složek MD 022/Dal 395, MD 028/Dal 395... - aktivní účty tedy na MD a proti tomu spojovák, pasivní účty pak na Dal - tedy MD 395/Dal 082, MD 395/Dal 088 apod.
Nepříjemné je, že pro některé účty používané PO musíme zvolit něco, co umožňuje účtový rozvrh pro obce (protože na obci nemůžeme účtovat např. na účet 243). Pokud se bude jednat o bankovní účty - pokud se ty peníze u obce přijaly na běžný účet - musíme dát příjem na 231 s tím, že položka bude nějaký ostatní příjem. Výdej bych zachytil kompenzačně (pro obec jsou to fakticky cizí prostředky a nevidím důvod pro to, aby se to vykazovalo ve FIN 2 -12 M jako příjem a výdej -tedy tím by bylo celkem jedno, jaká se zvolí položka, případně lze zvolit i přes financování na 8901).
Pokud se týká přebíraných fondů - obec pro to samozřejmě nemá účty - tedy musela by volit účet 419.
- no a druhý zápis bude zase to předání na odštěpovanou PO - fakticky přesně opačně proti tomu nabrání aktiv a pasiv. Tedy výsledek by byl, že by na rozvahových účtech byl z těchto operací pouze obrat, bez vlivu na zůstatek
Přitom doporučuji, pokud bylo definováno, jak si ta nová PO převezme fondy - tak prosím u přejímající příspěvkové organizace rozúčtovat na příslušné účty podle tohoto rozhodnutí (takže pokud například z původní PO vezmu 20 tis. kč rezervního fondu, tak by se to mělo dostat do rezervního fondu odštěpené organizace).
Ale jak jsem uvedl v úvodu - řešit to přes obec považuji za hodně zbytečné. Jednodušší by to bylo řešit napřímo mezi příspěvkovými organizacemi.
Dobrý den,
máme budovu kulturního domu, kde jsme nechali vybudovat fotovoltaickou elektrárnu. V KD máme krátkodobé pronájmy s přeúčtováním el. energie. Spotřeba el. energie pro KD bude asi 7 %, zbytek cca 93 % bude využíván pro ČOV. K této akci mám zatím následující faktury :
Projektová dokumentace, zadávací dokumentace pro výběrové řízení, administrace výběrového řízení , podíl na nákladech za odběrné místo a fa za samotnou dodávku a elektroinstalaci FVE, toto vše jsem jsem účtovala na účet nedokončené investice 042 , RS 3392, pol. 6121. Dále by ještě měly přijít další faktury - technický dozor, monitorovací zpráva a ZVA. Předávací protokol stavby máme k 29.11. Prosím o radu, jak vše zaúčtovat do majetku? Zda to mohu vše zaúčtovat jako technické zhodnocení budovy KD a zařadit ještě v listopadu v celkové částce i s fakturami, které ještě přijdou ( tam udělám dohad, protože částky známe ). Žádali jsme také o dotaci. Máme již Rozhodnutí o poskytnutí finančních prostředků ze Státního fondu životního prostředí ČR. Částku uvedenou v Rozhodnutí jsem zaúčtovala zatím na podrozvahu. Uzavřená smlouva o poskytnutí dotace a poskytnutí přesné finanční částky bude příští rok po předložení všech podkladů. Musím už o této dotaci nějak v majetku účtovat? Faktura za zpracování žádosti o poskytnutí dotace bude zřejmě neinvestiční a do ceny technického zhodnocení nebude vstupovat? Vím, že na téma FVE máte již hodně dotazů, ale nějak se v tom ztrácím. Jsme také plátci DPH a od občanů vybíráme stočné, tak si asi budeme moci i uplatnit DPH v souvislosti s tím, že většina vyrobené elektřiny půjde na ČOV.}
FVE účtujte jako TZ budovy. Odpa lze zvolit i 2115 nebo 2117, když slouží pro více odběrných míst. Náklady, které uvádíte, vstupují do pořizovací ceny FVE. Jediné k diskuzi mohou být náklady na administraci dotace, tam si dle ČÚS 710 máte stanovit, zda je zahrnujete nebo nezahrnujete do ceny majetku. Doporučujeme si vybrat, např. že je do ceny zahrnujete, ale vždy s ohledem na druh dotace. Což znamená, že v situaci, kdy je na to neinvestiční dotace, tyto náklady účtujete jako neinvestiční.
Neznám dotační podmínky vašeho konkrétního programu, tak nemohu posoudit, které náklady budou investiční a které z hlediska dotace neinvestiční, to si musíte ověřit v podkladech k dotaci - mělo by to vyplývat ze žádosti a podmínek programu.
Zařaďte to určitě k datu dokončení (případně se čeká na kolaudaci, pokud užívání podléhá souhlasu). A jak uvádíte - náklady, které vznikly v době pořizování majetku, ale nejsou vyfakturovány, dohadujte do ceny zápisem 042 MD/ 389 D.
K datu zařazení majetku byste měli účtovat o dohadě dotace zápisem 388/403. My jsme radívali počkat na smlouvu, MF má postoj takový, že i rozhodnutí už potvrzuje nárok, když splníte podmínky dotace. Takže jako závazné potvrzení dotace to brát můžete, jen zvažte, jestli jste tedy podmínky pro nárok na dotaci splnili a v jaké výši můžete dotaci očekávat - hlavně s ohledem na skutečné realizační náklady.
Pokud se týká odpočtu DPH... - doporučujeme Vám podívat se na aktuální dokument zveřejněný na webu k problematice fotovoltaických elektráren, V druhé části dokumentu řešíme i otázku DPH.
Z hlediska řešení odpočtu musíte vždy udělat analýzu, k jakým plněním to bude sloužit. Vy uvádíte, že nyní je odhadováno cca 93 % pro ČOV a 7 % pro provoz kulturního domu s tím, že zde realizujete krátkodobé pronájmy (za úplatu). Pokud by nebylo žádné jiné využití KD, tak krátkodobé pronájmy do 48 hodin jsou povinně s DPH (včetně energií). Tedy potom by FVE sloužila jen ke zdaňovaným plněním a byl by plný nárok na odpočet DPH.
Pokud by ale v sále třeba byly z 50 % akce zdarmě, potom bych se dostal do situace, že zdaňovaná činnost by byla 93% + 0,5*7% = 96,5 % - zaokrouhleno na 97 %. Tedy 97 % odečíst a 3 % dát bez odpočtu. No a takto můžeme dále pokračovat podle předpokládaného využití. S tím, že následně musíte po dobu 10-ti let sledovat skutečné využití a pokud by se najednou třeba 50 % elektriky pustilo do veřejného osvětlení (tedy mimo ekonomickou činnost), tak byste museli udělat úpravu odpočtu podle §78. Zkoušíme to popsat v tom dokumentu z minulého týdne včetně ukázek nějakých příkladů.
Dobrý den, prosím o radu týkající se zařazení majetku do užívání. Máme dokončenou inv.akci-kanalizaci. 21.11.2024 máme rozhodnutí o povolení zkušebního provozu s nabytím právní moci. K tomuto datu tedy zařazuji do majetku 021/042. Dále jsme měli dotaci od kraje-to mám již vyúčtováno (374/348,348/388) a ještě máme dotaci od SFŽP-celkem to mělo být 46 139 099,26, ale přišlo jen 46 100 848,90 s tím, že poslední příjem z dotace jsme měli v prosinci. Víc už nedostaneme….Já si teď nevím rady, do jaké odpisové skupiny mám kanalizaci zařadit a na jak dlouho mám nastavit odpisy. Taky si nevím rady s dotacemi na inv. majetek. Při zařazení (21.11.24) zapíšu na kartu i tu dotaci od kraje ve výši 1 890 000? A kdy mám zařadit tu dotaci od SFŽP? Taky toho 21.11. nebo až tehdy, kdy přišla poslední platba? Taky nevím, jak si mám vypořádat dohadu s SFŽP-472/348,348/388? A ke kterému datu?
Vzhledem k tomu, že od fondu máme pouze rozhodnutí o dotaci, nic jiného nepřišlo, nejsem si také jistá zda účelový znak, který používám (ÚZ 90992) je správný….toto mi poradil administrátor projektu, nevím, kde si to mám ověřit….
Ještě bych se chtěla ujistit, že si to myslím dobře. Odpisy se začnou počítat hned v měsíci zařazení, u technického zhodnocení je to následující měsíc po zařazení?
Moc děkuji za radu.}
Ohledně zkušebního provozu - MF v pokynu GFŘ D-59 uvedlo toto (je to k § 26 - bod 10):
"Podmínky vzniku hmotného majetku dle § 26 odst. 10 zákona může splnit i stavba,u které stavební úřad povolí nebo nařídí zkušební provoz (§ 124 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, dále jen „stavební zákon“). Za předpokladu, že je tato stavba dokončena dle projektové
dokumentace a v rámci zkušebního provozu se ověřují pouze funkčnost a vlastnosti provedené stavby, následně bude povoleno její trvalé užívání, splňuje tato stavba podmínku uvedení do stavu způsobilého obvyklému užívání."
Takže máme poprvé v nějakém materiálu GFŘ oficiálně potvrzeno, že při zkušebním provozu mohu zařazovat. Účetně s ohledem na princip opatrnosti (abychom nenadhodnocovali aktiva a na druhou stranu náklady nepodhodnocovali, pokud již provozuji) bychom to aplikovali.
Když to shrneme: Pokud je povolen zkušební provoz, ale ještě se to nezprovoznilo - jen je tam nějaké testování na začátku, klidně ještě nezařazuji, nicméně jak se provoz reálně rozjede - zde do toho "tečou splašky" - pak zařadit.
Ohledně katagorizace ČOV se podívejte na dotaz z 29.1.2014 "Kategorizace ČOV":
https://www.obecuctuje.cz/dotazy?hledat=kategorizace+%C4%8Dov&jak=fraze
Dotaci od SFŽP zaúčtujte k datu zařazení majetku dohadou 388/403, zápis vypořádání přes účet 346 (pozor účet 348 platí jen pro kraj) účtujte jedině kdyby tou poslední platbou byla dotace s poskytovatelem administrativně vypořádaná, jinak by měla dotace zůstat na dohadě a záloze.
Můžete se podívat do dokumentu "Transfery - komplet výuka", tam vysvětlujeme komplexní postupy účtování o dotacích.
Každopádně k datu zařazení musí být celá výše dotace na účtu 403, proto, když není ještě dotace vyúčtovaná, účtujeme dohadu 388/403, dotace zadáte (obě) na kartu majetku - rozpočítáte jí mezi jednotlivé majetkové položky poměrem jejich PC na celkové ceně - a začne se od následujícího měsíce ropozuštět.
ÚZ 90992 je dle číselníku MF určen pro "Národní program Životní prostředí – IV", odkaz na číselník:
https://www.mfcr.cz/cs/ministerstvo/informacni-systemy/ciselnik-ucelovych-znaku
U nového majetku i TZ se odpisuje od měsíce následujícího po zařazení.
Jestli rozdíl dotace je rozdíl od dohady (nevznikl vlivem chyby v dohadě), účtuje se vypořádání takto:
346 MD konečná výše dotace, 403 MD rozdíl/ 388 D dohada a rozdíl se zúčtuje 672 MD/ 403 D - toto se ale účtuje až při vypořádání, takže když výši vratky víte teď k zařazení, tak rovnou dejte na kartu majetku tu nižší dotaci, snížte dohadu na skutečnost a pak vypořádáte 346/388 už konečnou výši dotace.
V dotazu chybí některé informace a je dost obsáhlý, celé to popsat konkrétně je už na zakázku, tak alespoň takto obecnější vysvětlení.
Dobrý den,
obec uzavřela kupní smlouvu na nákup pozemků - zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí jsou stavby. Kupní cena za nemovistost je dle smlouvy 9 mil.Kč splatná ve dvou stejných splátkách, a to do 31.12.2024 a do 30.6.2025.
První splátku jsme zaplatili a druhou zaplatíme v roce 2025. Prosím, jaký účet mám použít? 9 mil. Kč zaúčtuji 042 MD/459 D nebo 042 MD/321 D a uhrazení první splátky 4,5 mil. Kč pak 321(459) MD/231 D, § 3639 pol. 6130
Děkuii za odpověď.}
Použijte pro celý účetní případ krátdobobý účet 321 - celková splatnost je za méně než rok. Kdyby byla splatnost za více než rok, celé byste předepsali na účet 459, v praxi neoddělujeme pro jeden případ krátkodobé a dlouhodobé splátky.
Tady je ale splatnost za půl roku, tak není důvod volit dlouhodobý závazkový účet.
Pozor i na RS - pro společný nákup pozemků s budovami se nemusí výdaj rozdělovat, ale správně se má použít pol. 6121, viz odst. 2 obsahové náplně položky 6121.
Dobrý den,
V roce 2017 obec stavěla vodovodní přípojku pro školu a na základě faktury od KSÚS jsme uhradili 1 400,00 Kč za VB, kde je obec oprávněná. Účtovala jsem na 042 a částka 1 400,00 Kč vstoupila do hodnoty majetku – vodovodní přípojky. Teď po 7 letech Krajská správa a údržba silnic vypracovala smlouvu, uhradit již nic nechce, ale museli jsme zaplatit návrh za vklad – 2000,00 Kč. Dám to jen do nákladů 538?
A druhý případ, který se odehrál letos. Obec (oprávněná) na pozemku KSÚS vybudovala veřejné osvětlení, úhrada za VB byla uhrazena v září v hodnotě 605,00 Kč. Částku jsem zaúčtovala 558/321, 321/231 a zařadila 028/088. Teď k tomu přibyl ještě návrh na vklad – 2000,00 Kč. Asi jsem s tím měla počkat a zařadit to najednou, že jo? Nějak to v majetku snad půjde dozařadit anebo to dát taky jenom do nákladů.
Děkuji a přeji krásné vánoční svátky.}
1. Uvažujete naprosto správně. Poplatek za vklad do KN je v současnosti již náklad vznilý po zařazení majetku, takže účet 538, odpa 2310 a pol. 5362.
2. U drobného majetku nepoužíváme kalkulační účet 042, takže jste účtovala dobře a i vklad do KN teď k ceně majetku přičtete a zaúčtujete tedy na účet 558 a 028. Rozpracovaný DDHM lze vést jako "nedokončený" na odlišné analytice účtu 028, současný zápis na účet 558 a 028 vyžaduje ČÚS 710.
Jenom nevím, proč nebylo postupováno jako v prvním případě - VB mělo jít do ceny VO, nebo právně nebylo k datu zařazení ještě dohodnuto?
Dobrý den, ZO schválilo záměr nákupu místní prodejny za účelem budoucího pronájmu, není záměr ji provozovat vlastními zaměstnanci. Jsme plátci DPH a proto chceme tento prodej uskutečnit v rámci hospodářské činnosti a i následné opravy, kde bychom uplatnili DPH. V Hč. sice máme fin., ale jsou určené na tvorbu a čerpání fondu obnovy vod. a kan. Je možné z hlavní činnosti posílit Hč. za účelem tohoto nákupu? Jedná se nám také o to, že když to půjde mimo rozpočtovou skladbu, tak investice bude jen v odhadu nákladů Hč., ale převod z hlavní na Hč.by byl vidět ve Fince. Nejsou naše úvahy mimo...? Prosíme o radu, co by bylo vhodné v našem případě. Pokud nebudeme posilovat Hč. bude rozpočet v hlavní v zisku, Hč. by si muselo použití fondu obnovy na jiné účely nějak ošetřit.}
V prvé řadě - zda to budete účtovat v hlavní nebo hospodářské činnosti nemá vůbec vliv na DPH, odpočet si můžete uplatnit i když to povedete v hlavní činnosti. Nikde není stanoveno, které činnosti mají být ve VHČ a není to ani pro žádnou činnost povinné. Obecně VHČ slouží pro činnosti provozované za účelem zisku, ale jak říkám, i když nějaká činnost bude zisková, není povinnost vést jí ve VHČ.
V některých případech to může být jednodušší z hlediska zobrazení příjmů a výdajů mimo RS, tady bych to jako nutné neviděla.
Dobrý den,
prosím o radu a postup jak účtovat níže uvedené vybavení, pořízené z 59. výzvy MŽP, v rámci „OPŽP 2021–2027“, z Fondu soudržnosti.
V rámci naší žádosti o dotaci, jsme pořídili 760 ks uzavíratelných plastových nádob na sběr plastových odpadů.
Celkové způsobilé přímé náklady (za 760 ks nádob) máme ve výši 1 000 000,00 Kč. K tomu máme paušální výdaje (7%) v celkové částce 70 000,00 Kč. Schválená míra podpory EU (podíl na celkovém rozpočtu způsobilých výdajů) = 70,00 %. Naše veškeré výdaje máme nyní nastaveny jako neinvestiční.
Ty způsobilé přímé náklady jsme si tedy zaúčtovali: NZ: 148/5 a UZ (neinvestiční) 15016 = 700 000,00 Kč a NZ: 148/1 = 300 000 Kč. (NZ a UZ jsme si dohledali na stránkách OPŽP).
S těmi paušálními výdaji (70 tis Kč) si však moc nevíme rady. Máme je také rozúčtovat stejným způsobem jako ty přímé náklady? Tzn. NZ: 148/5 a UZ 15016 = 49 000,00 Kč a NZ: 148/1 = 21 000 Kč
Všechny doklady (oddělené účto) vedeme pod ORG1 = 10. Nevíme, jestli třeba nepřidat ORG2 a tím rozlišit jaké částky jsou ve vztahu k těm přímým nákladům a poté k těm paušálním výdajům.
Nebo by bylo z účetního hlediska lepší vytvořit z těch 760 ks nádob soubor majetku a ten poté účtovat jako investici? A ty paušální výdaje ponechat jako neinvestiční?
Děkujeme moc za radu.}
Začnu od konce odpovědi na vaši otázku zda z nádob udělat investici. V rámci žádosti o dotaci jste žádali buď o neinvestiční nebo investiční dotaci. Tato informace bude i v rozhodnutí o jakou dotaci se jedná. Jestli o investiční nebo neinvestiční. Vy si sami už teď nemůžete rozhodnout, že když máte neinvestiční dotaci, tak že budete nádoby účtovat jako investici nebo naopak. Je to již dané a pokud vím, tak v tomto programu to po uskutečnění výdajů již nelze měnit.
Ale nedělejte si s tím hlavu, je to tak i účetně správně - nedělala bych z nádob soubory, ale zařadila je jednotlivě (pro snížení pracnosti lze použít hromadné zařazení do majetku).
Takže jsme v režimu, že máte dotaci definovanou jako neinvestiční. Ano, tak i ty nepřímé náklady (paušální) byste měla označit tak, jak píšete.
ÚZ, org, nástroj, zdroj 5 = EU
org, nástroj, zdroj 1 = vlastní podíl
org = neuznatelné
Někdy poskytovatel dotace chce i tyto náklady oddělit od přímých, můžete si kromě org. vypomoct i třeba orj. Ale neznám přesné podmínky. Objevují se názory, že se nepřímé výdaje nemusí značit, protože je poskytovateli nedokládáte, ale pořád platí pravidla RS, takže značit by se měly.
Takže když to shrnu s tím, že vám jde především o značení nepřímých výdajů a hlavně oddělení vlastního podílu na přímých a nepřímých výdajů, tak je možné u nepřímých výdajů navíc kromě org použít další interní značení, např. orj.
Potřebuji poradit, jak se vypořádat s výměnou návěstidel signalizačního světelného zařízení pořízeného někdy v 2. polovině 90. let. V původních návěstidlech byly klasické 100W žárovky a v nových jsou LED diody, předpokládám tedy, že se jedná o modernizaci, tedy o investiční náklad. ovšem, když jsem hledala v modulu Majetek kartu SSZ, tak jsem zjistila, že v majetku není. Předpokládám, že ho předchozí účetní nejspíš zaúčtovala a zařadila jako veřejné osvětlení, ale tak starý účetní případ už nejsem schopná dohledat. A tak potřebuji poradit, co s tím.}
Výměna světel a i stožárů může být ve své podstatě oprava i TZ. Záleží především, jaký je důvod výměny, jaké použijeme argumenty a co se reálně provedlo. Další možný argument pro TZ bývá snížení energetické náročnosti, ale tam už jsme v posledních letech opatrnější, protože i vlivem energetického pokroku jsou nová svítidla logicky úspornější. Když to shrnu, jestli je hlavním důvodem výměny úspora energie, a úspora je proti původním svítidlům významná, je čerpána třeba i investiční dotace z různých programů pro úsporu... Pak je argument pro TZ. Pokud se odstraňuje opotřebení, byť výměnou za úspornější světla, jedná se o opravu. To jenom k vysvětlení zda účtovat o TZ nebo o opravě.
Kdybyste s jistotou věděla, že je SSZ součástí VO, tak byte řešila jen to výše uvedené - jestli je to oprava nebo TZ. Předpokládám, že když píšete o tom, že nejste schopna dohledat podklady, tak nebudete schopna ani SSZ oddělit a vést účetně i majetkově správně.
Jestli jste ale celé původní návěstidlo vyměnili, tak bych to původní (když to stejně nedohledáte) již neřešila a účtovala o pořízení nového.
Dobrý den,
Chtěli bychom se zeptat ohledně obchodního majetku na následující:
- pokud obec nezařadí do OM komunikace a pozemky veřejných prostranství a na těchto pozemcích se bude zřizovat věcné břemeno ve prospěch jiného subjektu (např. ČEZ - plátce DPH nebo i pro neplátce (zřízení přípojky) obec k ceně za břemeno bude připočítávat DPH, stejně tak pokud obec jednorázově pronajme část pozemku, který nebude zařazen v OM (např. pro zábor veřejného prostranství – umístění lešení, skládku materiálu apod. nebo nájem pro výkopové práce pro uložení vedení) bude takový nájem pozemků předmětem DPH (osvobozen od DPH nebo příp. zdaněn, když by to bylo pro ekonomickou činnost nájemce – plátce), protože se jedná o poskytnutí služby ať se jedná o majetek zařazený či nezařazený, je to tak? Pozemky kde se pronajímá např. na 1 den nebo 3 dny každý rok (májové slavnosti, poutě) – takový pozemek nebo jeho část, má být také zařazen v OM.
- v případě, že by se prodával pozemek nezařazený v OM např. k výstavbě garáže bude ho obec před prodejem muset zařadit do OM, když ho bude prodávat proto, že tam žadatel chce vybudovat garáž?}
Jednoznačnější je ta druhá záležitost týkající se prodejů majetku - bezesporu není důvod přeřazovat majetek nezařazený v obchodním majetku do OM jen z důvodu, že realizuete prodej (tedy jednorázovou operaci s daným majetkem). Právě při tomto prodeji nadále jednáte jako osoba nepovinná k dani. Jinak byste se podle mne chovali jedině tehdy, pokud byste prováděli aktivní kroky k realizaci prodeje (například nějaké stavební práce, úpravy pozemku apod. s cílem dosažení lepší prodejnosti pozemku).
I když nemám majetek (zde pozemek v obchodním majetku) a budu ho částečně využívat k nějaké průběžné ekonomické činnosti (zde třeba ono zřízení věcného břemene, nebo nájem) tak příjmy z této činnosti budu klasifikovat jako ekonomickou činnost - tedy podle svého charakteru buď zdańovanou nebo osvobozenou od daně. Určité spory může vyvolávat to věcné břemeno (nabízí se trochu analogie s prodejem) - nicméně musíme si pamatovat, že věcné břemeno není jen jeho vznik, ale také celé trvání a zánik (tedy vidím zde rozdíl proti variantě "prodej", který je skutečně jednorázový). U těch pronájmů - jen připomínám, pokud by to byl pronájem pozemku neplátci - bylo by zde povinné osvobození od daně (a to dokonce pokud by to bylo do 48 hodin a předmětem nájmu by byl jen pozemek bez stavby)
Pokud nějaký pozemek budu využívat k ekonomické činnosti částečně (viz ty pozemky na pouť ...), potom se při aplikaci závěrů KOOV z ledna 2021 mohu rozhodnout, zda zařadím či nezařadím dané pozemky do obchodního majetku.
Acha obec účtuje s.r.o.
Na hlinách 1786/16, 18200 Praha 8
IČ: 27493091, DIČ: CZ27493091
Číslo účtu (úhrada registrací a kurzů): 2600160912/2010
Číslo účtu (úhrada publikací): 2500160931/2010
Vzdělávací instituce akreditovaná u MV ČR podle zákona č. 312/2002 Sb., č. akreditace AK/I-5/2018
Společnost je vedená v OR Městský soud v Praze, oddíl C, vložka 161619. Společnost je plátcem DPH od 1. 4. 2007
(preferujeme e-mailový kontakt)
Odborná pomoc
Ing. Ivana Schneiderová
Ing. Zdeněk Nejezchleb
Bc. Klára Vavrišinová
Kateřina Hudečková