Neregistrovaní uživatelé mají přístup pouze k odpovědím na dotazy odeslané za posledních 12 měsíců. Pokud chcete mít přístup ke všem odpovědím na dotazy nebo posílat vlastní dotazy, je potřeba se registrovat, případně se přihlásit.
Obec rozdělila 2 pozemky: A (1123m2 v PC 21 337 Kč – 19 kč/m2) a B (2198m2 v PC 41 800 Kč 19Kč/m2) na 18 parcel z důvodu, že se budou do budoucna tyty pozemky směňovat s občany, kde bude ve smlouvě stanovená stejná cena za m2.
Pozemky byly rozdělena na A (9 parcel, kdy součet činí 1124m2) a B (na 9 parcel, kdy součet činí 2198m2) V pozemku A přibyl 1 m2 a v pozemku B ubyly 2 m2.
Ceny vzniklých pozemků bych vypočítala u A jako 21337/1124= 18,98 Kč/m2 a B 41800/2198m2=19,01 Kč, aby byla zachována pořizovací cena. Ale po zpětném vynásobením počtem m2 kvůli zaokrouhlování cena stejná nebude. Jak nyní postupovat?
Ocenění pozemku stačí zaznamenat pouze v majetku, když si jednou za rok natáhnu sestavu z katastru nebo to musím zaznamenat už teď a případně jak?
Účtování směny jsem našla v dokumentech Směny účtování z 27.11.2020- příklad č. 1.
Jenom pro jistotu jsem se chtěla bych se chtěla doptat na DPH. Plátci DPH nejsme, takže to řešit nemusíme že?
A dle vnitřní směrnice účtujeme o prodeji majetku obce v reálné hodnotě nad 200 000 Kč. Vztahuje se to i v toto případě na směnu pozemků nebo je možné např. ve směrnici uvést, že při směně se pozemky nepřeceňuje na reálnou hodnotu.}
K rozdělení - postupujete správně, v součtu musí být PC stejná, jako před rozdělení, správně i uvažujete s již novou výměrou. Vliv zaokrouhlování vyřešíte tak, že u jedné z parcel cenu navýšíte o ten rozdíl ze zaokrouhlení, aby se PC rovnala. Osobně doporučuju jednoduše tak, že ceny jednotlivých pozemků zaokrouhlíte na celé Kč matematicky dolů nebo nahoru, neřešte haléře a v součtu musí být původní PC, kdyby o nějakou Kč nesedělo, tak se to dorovná, jak píšu výše, u některého z pozemků.
Nejsem si ale jistá jednou věcí - již došlo k právnímu rozdělení pozemků v katastru nemovitostí? Většinou geometrický plán zapisují až se smlouvou. V registru majetku pozemky rozdělte, jen pokud je to tak již zapsané v KN. Jestli máte zatím v ruce jen nezapsaný GP, tak nechte pozemky v původním stavu, aby Vám to sedělo na skutečně zapsaný současný právní stav, rozdělovat budete, až se to objeví v KN. Účetně až do doby směny (podání směnné smlouvy na vklad) nic nebudete řešit, max. v okamžiku zapsání rozdělení by se pozemky měly přeúčtovat na odpovídající analytiku, ale to jen pokud by se změnil jejich druh a nebyly rovnou vyřazovány směnou.
Ohledně přecenění na RH u směny, se můžete podívat na výklad do naší vzorové směrnice k RH, v dokumentech pod štítkem Směrnice, máme tam i návrh úpravy do směrnice "pro odvážné" (nedoporučujeme přeceňovat na RH, zvlášť když nejsou sjednány nějaké aspoň trochu významné doplatky).
Pokud se týká DPH a zda ty směny budou vstupovat do obratu - odhaduji na 90 % že ně - nemáme ale k tomu dost informací. Například pokud by to byly směny, kdy byste převáděli na občany pozemky, u nchž budete třeba provádět zasíťování pro RD, tak by tyto směny do obraty vstupovaly (protože byste aktivně pozemky upravovali).
Dobrý den, obec staví novou mateřskou školku. Součástí smlouvy se zhotovitelem stavby je "zajištění závazků zhotovitele/ složení jistiny". K prokázání finanční záruky nedošlo složením na účet obce, ale potvrzením jeho bankou. Moje otázka je zda účtuji o této jistině v tomto režimu a zda se nezapočítává jistina do obratu. V současnosti nejsme plátci DPH. Ještě doplňující, kdyby došlo ke složení jistiny na účet obce, bylo by započítáno do obratu?}
Právně to podle všeho není jistina/jistota, ale bankovní záruka, když peníze nebyly složeny na účet obce. Takový případ evidujeme pouze na podrozvaze, zápis 942 MD/ 999 D, případně lze využít i obecný účet 991. Volím krátkodobé účty, kdyby byla sjednaná doba záruky dle než rok, pak platí dlouhodobý účet 942 (992).
Z hlediska DPH se nejedná o zdanitelné plnění, do obratu jej nebudete počítat, až kdyby došlo k nějakému plnění. Tzn. dokud je u banky, případně i kdyby bylo složeno na účet obce, tak dokud nejsme schopni identifikovat plnění, za které by peníze byly poskytnuty, určitě to do obratu nevstupuje (pamatujte vždy na definiční znaky plnění pro účely DPH - předmětem daně je dodání zboží nebo poskytutí služby za úplatu ....). Pokud by takováto jistina "propadla" v důsledku neplnění podmínek druhou stranou - stále se domnívám, že by neměla mít charakter zdanitelného plnění a do obratu bych ji nepočítal.
Zakládáme dětskou skupinu a zakoupili jsme docházkový systém. Na faktuře je uvedeno: založení systému Webooker,(6.050,-Kč) čtečka formou mobilní aplikace,(2.407,-) čipová karta (1.210,-)a poplatek za sytém (6.658,-).Nevím jestli mám zařadit na 028 nebo 018.}
Docházkový systém je svou povahou samostatný SW, bývá propojen i se mzdovým programem, proto SW, než součást HW. Ve Vašem případě navíc HW ani nepřevažuje a dívala jsem se na přímo na Váš systém, který má podle všeho asi navíc i další funkce i pro rodiče apod.
Cena systému se skládá z ceny za založení 6050 Kč + poplatek 6658 Kč + mobilní aplikace 2407 Kč. Takto to na první pohled odhaduji, ještě zvažte následující:
- ten poplatek za systém bude ve formě licence na déle než rok? Kdyby byla úhrada jen na jeden rok, pak by se majetkově neevidovalo.
- založení chápu jako zprovoznění, to do ceny majetku patří, pozor jen kdyby to věcně bylo něco jiného - např. školení obsluhy do ceny SW nepatří.
- mobilní čtečka je související aplikace, proto bych jí dala do ceny SW.
Ve výsledku to bude v hodnotě nad 7 tis. Kč (a zároveň do 60 tis. Kč), faktura 558/321, úhrada s pol. 5172, zařazení 018/078.
Čipové karty doporučuju účtovat na materiál, případně je možná pro ochranu svěřených karet jejich mimoúčetní evidence, nebo na účtu 902.
Členům komise a dalším osobám zajistíme stravování naší PO (oběd, večeře v hodnotě 110,-Kč)- jedná se tedy o Příspěvek na stravování v podstatě zaměstnancům (člen OVK)- tedy osvobozeno až do výše 116,20
Od PO dostanu fakturu na tuto částku. Dále bych chtěla zajistit nebo spíše poskytnout občerstvení (sušenky, čaj, káva, případně koláč,...) do 30,-Kč.
To znamená pouze občerstvení. Můj dotaz zní mohu takto zajištění občerstvení a stravování kombinovat a vyhnout se tak zcela zdanění a odvodům ZP a SP z částky nad 110 (116,20). ( do celkové částky 140,-Kč)
Účtovala bych s položkami 5169 a 5175. Děkuji a přeji hezký den}
To už se ptáte nad rámec naší odbornosti. Nicméně MF postup "občerstvení" zmiňuje ve své informaci, o tom asi víte, viz i naše aktualita z 24.5.2024.
Pro jistotu odkaz:
Myslím si, že MF s formou kombinace asi i počítá, zmiňuje se ve smyslu sčítání do limitu, cituji pro Vás stěžejní část:
"K zajištění občerstvení členů okrskové volební komise přímo ve volební místnosti naturálně, lze současně uvést, že podle § 6 odst. 7 písm. e) zákona o daních z příjmů se za příjmy ze závislé činnosti nepovažují a předmětem daně nejsou mimo jiné plnění zaměstnavatele na vytváření a dodržování pracovních podmínek pro výkon práce. Jde např. o poskytnutí drobného občerstvení (např. chlebíčky, koláče, ovoce atd.) v přiměřeném rozsahu. Musí se ovšem jednat o takové potraviny, které svým charakterem nedosahují intenzity stravování a nesuplují hlavní jídlo charakteru snídaně, oběda či večeře ve smyslu § 163 odst. 2 zákoníku práce, nebo § 6 odst. 9 písm. b) zákona o daních z příjmů. V případě, že poskytnuté občerstvení bude plnohodnotnou formou hlavního jídla, bude jako nepeněžní plnění započítáno do limitu pro osvobození na straně členů okrskové volební komise podle § 6 odst. 9 písm. b) zákona o daních z příjmů (tj. do částky 116,20 Kč)."
Takže když to znegujeme - pokud občerstvení nebude rozsahem hlavního jídla, tak se do limitu nepočítá, což by mělo být asi i odpovědí na Vaši otázku.
Dostali jsme rozhodnutí na poskytnutí dotace na 40 mil. a nyní nám přišlo 38 mil. a nic jiného nám již nepřijde. Majetek je zařazen s transferem 40 mil. Transfer se bude opravovat na 38 mil. nebo se ponechá 40 mil. transfer? Bude se něco účtovat ohledně transferu. Je zaúčtováno 388/403 a už se rozpouští transfer 403/672, na účtu 955 mě tam zůstávají 2 mil. , ty také zúčtuji, jestliže víme, že již nic nepřijde.}
Z podrozvahy dotaci teď při příjmu vyřadíte ve výši, v jaké tam bylo účtováno, aby tam již nic nezbylo, to uvažujete správně. Zápis 999 MD/ 955 D ve výši 2 mil. Kč bude teď pro srovnání v pořádku (mělo se při příjmu odúčtovat ne 38 mil. Kč co přišlo, ale celých 40 mil. Kč, když to byla již konečná platba).
Když Vám vznikl rozdíl od dohady ve výši 2 mil. Kč, tak podle předpisů je postup následující - necháte původní výši dohady, když se již rozpouští a až budete účtovat o vyúčtování dotace (nevím, zda je vyúčtováno přijetím peněz, nebo budete ještě něco dokládat např. v rámci závěrečné zprávy), tak zaúčtujete předpis: 346 MD 38 mil. Kč (asi dotace ze SR, účet 348 pro kraj), 403 MD 2 mil. Kč/ 388 D 40 mil. Kč. Rozdíl se zároveň jednorázově shodí do výnosů zápisem 672 MD/ 403 D 2 mil. Kč, takže na účtu 403 zůstane původní dohad 40 mil. Kč,.Stačí poznamenat na majetkovou kartu informaci o skutečné výši, ale rozpouštět se bude z částky 40 mil. Kč.
Ale pro jistotu upozorňuju, že může nastat i případ, kdy jste dohadu vypočetli prokazatelně chybně - to musíte zkusit posoudit sami, podle informací, které jste měli k datu zařazení majetku. Neřídíme se automaticky částkou z rozhodnutí, to znamená, že mohla nastat i situace, kdy jste při zařazení mohli/měli vědět, že se sníží i celková částka dotace, nejčastěji proto, že jsou nižší skutečné způsobilé výdaje. V takovém případě by se měla opravit výše dohady zápisem 388 minus MD/ 403 minus D 2 mil. Kč, upravila by se tím částka dotace v účetnictví a je potřeba i na kartě majetku snížit dotaci o rozdíl 2 mil. Kč. Takto se postupuje, když se jedná o opravu chyby.
Někdy ale nelze všechny skutečnosti dopředu odhadnout, např. poskytovatel nakonec neuzná něco, co jsme v dobré víře mysleli, že uznáno jako způsobilý náklad bude, pak se to řeší jako rozdíl od dohady, tedy neměníme výši dotace, viz postup v druhém odstavci.
Po vyúčtování prověřte všechny účtu - jestli se teď platba účtovala jako záloha 231/374, protože se očekává závěrečné vyúčtování, tak po proúčtování vyúčtování musí být všechny účty nulové. Podrozvahu znulujete už teď, ale i účty záloh 374 a 472, pohledávky 346 mají být pak již nulové, investiční dotace má účetně zůstat ve výsledku na účtu 403.
Obec vlastní společnost s.r.o., kde je 100% vlastníkem. Společnost byla založena v roce 1995, základní vklad do společnosti byl 100.000,-Kč. Společnost fungovala několik let a od roku xxyx společnost sice existovala, ale nefungovala. V roce 2021 byly ke vkladu zaúčtovány OP (556/171) v celkové výši, protože bylo velmi vážně uvažováno o zrušení společnosti s.r.o. Ještě, než byla ukončena činnost společnosti s.r.o., tak jí obec poskytla půjčku. Zůstatek nesplacené půjčky nám zůstal „viset“ na účtu 462, kde jsme udělali OP v celé výši již v roce 2012 (556/142), dále ještě obec platila za již tehdy nefungující společnost platbu advokátovi (za podání žaloby) ve výši 34.691, to bylo zaúčtováno 518/469 a v roce 2018 se udělali OP k tomuto účtu (556/149). V letošním roce se ZO rozhodlo, že společnost s.r.o. „oživí“, protože dle rady advokáta je to výhodnější než založit novou společnost. Nyní je podán návrh na vklad změn do OR (nový, jednatel dozorčí rada, rozšíření činnosti). Společnost bude potřebovat do začátku opět půjčku od obce. Základní kapitál zůstane stejný čili zrušíme OP zápisem (171/556?) a asi by bylo vhodné odúčtovat i pohledávky obce za bývalou společností s.r.o. Lze tyto pohledávky převést se souhlasem ZO jako nedobytné a zcela odúčtovat, jaký by byl zápis? Až bude vše zapsáno v OR bude obec převádět některé svoje ekonomické činnosti na nově fungující společnost jako třeba bytové hospodářství. Jak se bude o tom účtovat? Starosta se zúčastnil konference Hydrogen Days 2024, lze účtovat 518/6112 pol.5167 a jaký bude § za zpracování studie energetického využití vodíkového hospodářství v obci (2115??). Děkuji moc za radu a přeji krásné dny.}
1. Pohledávky bych nevyřazovala, společnost právně existuje, nezanikla, takže podle mě by z právního hlediska ZO muselo jedině dřívější pohledávky prominout, pokud je nebudete chtít od s.r.o. uhradit. Je ale nezbytné připomenout, že pokud dojde k prominutí pohledávky, mělo by se na straně toho s. r. o. jednat o výnos, který půjde do základu daně z příjmů. Nevím, o jakých hodnotách se bavíme, ale zvažte prosím i tuto okolnost. Odhadujeme, že se může ukázat jako efektivněší pohledávky ponechat, případně je třeba započítat na příplatek k vlasntímu kapitálu. Těžko to ale hodnotit - je to vždy případ od případu.
U pohledávek OP zrušíte dnem vyřazení proti jeich odpisu (jestli se schválí prominutí), případně pokud si je ponecháte a třeba započtete na příplatek k vlasntímu kapitáklu, tak tímto zrušením.
Na zrušení opravných položek ke vkladu bych počkala, až k tomu bude vhodná skutečnost, např. ziskovost společnosti či jiné prokázání, že riziko, jehož vlivem byla OP zaúčtována, již pominulo (laicky řešeno např. i až začne společnost zase opravdu "fungovat").
Ohledně převodu některých činností obce na společnost - omlouváme se, ale to je záležitost spíše na individuální poradenství - nelze to řešit obecně, musí se vždy analyzovat případ od případu (jaké činnosti jsou vhodné převádět, jaké to bude mít účetní a daňové souvislosti). .
2. Účast na konferenci - účet 518 a odpa 6112 souhlas, položka je správně 5176 (pozor není to překlep, školení ve smyslu vzdělávání patří na pol. 5167, pro konference je přímo určena pol. 5176).
3. Pokud je účelem úspora energie, pak je odpa 2115 dobře zvolený.
Dobrý den, je tvorba sociálního fondu 527/419 daňově uznatelným nákladem ?
Děkuji}
Moc nerozumíme důvodu dotazu (pokud je to dotaz obce, která má daň z příjmů směrovanou do vlastního rozpočtu).
Tady je problém, že se sociální fond tvoří jak na položky, které mají charakter dańově účinných nákladů (např. přípěvky na stravné), tak i těch, které daňové nejsou (příspěvky na rekreaci ...). Zároveň zřízení sociálního fondu u obce nenařizuje žádný právní předpis. Tedy z mého pohledu se nejedná při tvorbě obecně o daňový náklad - případně daňově účinné by byly až některé případy čerpání z tohoto fondu - například ty příspěvky stravování (při zohlednění ostatních odmínek - zejména souvislost se zdańovanými příjmy).
Dobrý den, v roce 1999 jsme uzavírali nájemní smlouvy na hrobová místa s tím, že prodloužení smluv jsme řešili formou dodatků. V letošním roce jsme zakoupili modul Evidenci hřbitovů (program KEO4), do kterého jsme překlopili evidenci hrobů z KEOX. Nová evidence už neumožňuje dodatky. Chtěla jsem se tímto poradit, zda bych neměla i v souvislosti se změnou DPH u hrobů připravit nové smlouvy pro všechny nájemce. Co by bylo nejlepší a nejvhodnější? Děkuji Vám za odpověď.}
Neznám přesný obsah smlouvy, ale zdá se mi to dost dlouhá doba od uzavření původní smlouvy, dodatkování pak vlivem změn právní úpravy může být ve výsledku nepřehledné, tak se mi jeví vhodné přejít na nový vzor smlouvy podle aktuální právní úpravy.
Z hlediska DPH se jedná o plnění osvobozené od DPH, bez nároku na odpočet, to se ve smlouvě může zmínit, můžete se inspirovat vzorovou smlouvou MMR, viz odkaz:
Prosím o dotaz ohledně pronájmu pozemku a DPH. My pronajímáme pozemek firmě, která je plátcem DPH a ta po nás chce vystavit daňový doklad. Nejedná se o stavební pozemek. Nevím zda v případě pronájmu můžu daňový doklad vystavit a pokut ano, jak jej přesně zaúčtovat. Děkuji.}
Když pronajímáte pozemek plátci DPH k jeho ekonomické činnosti (což tady předpokládám, že je naplněno), máte právo (nikoliv povinnost) rozhodnout se, že ten nájem bude zdaňovaný - tedy DPH 21 %. Stejně tak máte právo nájem od daně osvobodit.
No a pro daňové doklady potom platí následující pravidlo:
- pokud by se jednalo o zdaňovaný nájem - jste povinni jim vystavit daňový doklad (a samozřejmě zaúčtování by bylo MD 311/Dal 603 a Dal 343) - v přiznání k DPH na ř. 1
- pokud byste se rozhodli pro osvobozený nájem - což samozřejmě také můžete - potom můžete, ale nemusíte vystavit daňový doklad (když jej ale po Vás žádají, tak bych jim vyhověl). Tedy potom MD 311/Dal 603 (a v přiznání k DPH na ř. 50)
Z důvodu rezignace zastupitele klesl počet členů zastupitelů na 4, tudíž se nemůže schválit do 30.6.2024 závěrečný účet. Přezkum hospodaření za rok 2023 proběhl auditorskou firmou bez chyb a nedostatků. Doplňující volby budou ale až v říjnu. Chci se zeptat, jak postupovat při nemožnosti schválení? V červenci odešlu do CSÚIS všechny výkazy, mám tedy zaslat i protokol o NESCHVÁLENÍ závěrečného účtu? Ještě jsem se s touto situací nesetkala, tak nevím. Moc děkuji za odpověď.}
Nastala u Vás situace dle § 90 zákona o obcích, kdy nelze závěrečný účet schválit. Můžete se dohodnout s krajem pokud jde o protokol o (ne)schválení účetní závěrky (neplést si pojmy - protokol se nezasílá k závěrečnému účtu, ale k účetní závěrce), ale asi nebude jiná možnost, než do protokolu o neschválení odůvodnit, že nemohlo dojít k projednání.
Nenašla jsem k postupu žádnou bližší metodiku ani MV ani MF, tak možná jen pro jistotu zpracovat a vyvěsit návrh závěrečného účtu, i když reálně bude schvalování až na podzim. Obdobně postupovat u závěrky - zpracovat podklady, dokončit proces jak jste zvyklí (např. projednání ve finančním výboru) a mít tedy připraveno ke schválení na podzim.
Případně se můžete s dotazem obrátit přímo na MV i MF (tam jedině ohledně dodržení lhůt pro vyvěšení, nakolik je vázáno na lhůtu schválení). Ale myslím, že ve výsledku se s tím moc dělat nedá.
Minulý týden jsme odpovídali na dotaz ohledně neschválení závěrky, ale z jiných důvodů, můžete se podívat - z 24.5.2024 "!Účetní závěrka 2023".
Dle smlouvy o dílo (oprava dřevěné budovy) bude muset obec, coby objednatel, fakturovat smluvní pokutu za nedodržení lhůty plnění. Ve smlouvě je uvedeno: "Objednatel má právo účtovat zhotoviteli smluvní pokutu ve výši 0,05 % z ceny díla včetně DPH za každý den prodlení oproti sjednanému termínu ukončení." Zhotovitel je v prodlení 118 dní a pokuta je vypočítána na 20 tisíc korun.
Jak, prosím účtovat předpis a platbu pokuty?
Dle názoru právníka máme navíc vyčíslit úrok z prodlení k této pokutě. To mi není jasné. Tady vůbec nevím, jak tyto úroky spočítat. Smluvní pokuta se každý den mění (zvyšuje o 175 Kč). Mě by spíš připadalo logičtější uplatňovat úrok z prodlení k této penalizační faktuře, pokud by ji zhotovitel včas neuhradil.
Nejsme plátci DPH.}
Podobné případy jsou problematické, často končí u soudu, je lepší zkusit najít s firmou právní smír, hlavně co se týče výše sankční platby. Úroky z prodlení vyčíslete po dohodě s právníkem (to je právní otázka, i nakolik je to nutné, vymahatelné apod.) a vyčkala bych na reakci firmy, zda sankci uzná či se bude soudit. S předpisem bych tedy raději posečkala na "odsouhlasení" s protistranou. Kdyby firma nereagovala, sami to budete muset dát k soudu - nějak vymáhat, v takovém případě se volí předpis podmíněné pohledávky na podrozvahu - nejčastěji účet 948 (v případě soudního řízení).
Kdyby rovnou s částkou sankce souhlasili, pak předpis do rozvahy zápisem 311/641 - na účet 641 patří smluvní pokuta i úrok z prodlení. Pokud byste se dohodly na delší splatnosti než jeden rok, pak místo účtu 311 účet 469. Příjem na pol. 2212.
Úroky z prodlení doporučujeme vždy předepisovat, až když jsou jasně vyčísleny a nárokovány, nejlépe klidně až při úhradě, protože vyčíslení je právě problematické a obecně předmětem sporů s ne vždy jasným výsledkem. Ale viz výše - rozhodují i okolnosti, co firma uzná, lze předepsat do rozvahy, zbytek zatím z opatrnosti do podrozvahy.
Dobrý den,
máme ČOV vloženou do správy VSOZČ (tento majetek máme vedený na účtu 909 20 od roku 2004 v celkové hodnotě 6.084.457 Kč jako "ocenění při předání - protokol 2004" více k tomu nemám uvedeno - v té době jsem ještě nebyla účetní obce). Nyní vodáci na ČOV řešili odstranění hlučnosti a odstranili nějaké staré zařízení, k tomuto mi zaslali:
Zápis o vyřazení infrastrukturního dlouhodobého majetku,
Protokol o vrácení majetku obci Studánka ze správy a hospodaření VSOZČ a doklad za ocelový odpad na 2.524 Kč.
V Zápisu je uvedeno toto: technický stav - Zařízení bylo z oxidačního žlabu ČOV odstraněno a připraveno do šrotu. Zcela zkorodované, hřídel vyřazená, převodovka se značnou vůlí ozubených kol, hlučná.
Důvod vyřazení - Zařízení nahrazeno pneumatickou aerací, stávající se již přestává používat, morálně zastaralé, případná oprava zcela nerentabilní. Způsob vyřazení - Kovové části odevzdat do železného šrotu autorizované firmě, váha 450 kg, podklad pro fakturaci za šrot předal vlastníkovi zařízení tj. Obci Studánka.
Pořizovací cena - 21.425 Kč.
Zůstatková cena k 31.3.2024 - 0 kč
V Protokolu o vrácení majetku jsou uvedeny tyto technické údaje:
PROVZDUŠŇOVACÍ SOUSTROJÍ IČ 202-004-000-273 PC 21.425 Kč ZC 0 Kč. VSOZČ ke dni 2.5.2024 vrací ze správy a hospodaření svazku obcí část vloženého majetku (viz výše).
Na dokladu uvedeno toto:
Za ocelový odpad do 3mm, kód odpadu 170405, 460kg, cena 2.524 Kč.
Dne 20.5.2024 byla částka 2.524 Kč připsána na účet obce.
Prosím o radu jak toto celé správně zaúčtovat.
Děkuji}
Jestli to dobře chápu, tak Vám vracejí jakoby zlikvidovaný majetek - daná část ČOV byla fyzicky odstraněna a prodána do šrotu. Měli byste zásahy zohlednit v ocenění předaného majetku na účtu 909. Nabízelo by se jako řešení danou část vyřadit v PC 21 425 Kč z podrozvahy zápisem 999 MD/ 909, ale je potřeba zohlednit všechny okolnosti.
V prvé řadě považuji za nutné si odsouhlasit, že Vaše hodnota na účtu 909 je pořizovací cena, kterou evidují oni. Pokud ano, pak řešit, jak o tom celkově účtovali, jestli jako o opravě, tak byste účet 909 nechali jak je, protože se nehýbalo s pořizovací cenou vloženého majetku. Pokud to vedou jako soubor, jednu věc vyřadili a novou zařadí, nebo to budou účtovat jako TZ, tak to s PC hýbat bude, což se u Vás musí zobrazit příslušným pohybem na účtu 909 (spíše asi zvýšením, protože danou věc nahradili). Tzn. max. do inventarizace mít s nimi odsouhlasen stav účtu 909 na hodnotu, ve které ČOV eviduje svazek (to by se mělo dělat každoročně v rámci inventarizace účtu 909), případný rozdíl doúčtovat či odúčtovat.
Příjem zaúčtujete jako prodej materiálu na účet 644, odpa 2321, s pol. 2310.
No a ještě k DPH - toto je trochu problém, na který neumíme jednoznačně odpovědět. Totiž prodej železného šrotu by měl být sledován jako PDP plnění (ř. 25 přiznání k DPH). Teď jde ale o to, kdo to plnění provedl (respektive kdo je na tom dokladu - případně je také možné, že jen držíte nějakou výkupku a na jejím základě máte vystavit fakturu jako daňový doklad) - to totiž mohl být jak VSOZČ (tedy on to bude mít v přiznání a on to eviduje) a Vám jen byla vydána tržba a nebo je to nachystáno tak, že plnění udělala Vaše obec - a potom to má být ve Vašem přiznání. Ale na toto neumíme odpovědět - doklad nevidíme.
Na základě provedené veřejnosprávní kontroly auditorskou společností v příspěvkové organizaci obce bylo zjištěno, že základní škola má v majetku technická zhodnocení v celkové výši 581.888,-Kč. Jedná se o tři TZ z minulosti: z roku 2003 rekonstrukce osvětlení ve výši 175.927,-Kč (škola TZ odepíše v roce 2028), z roku 2005 žaluzie ve výši 53.000,-Kč (již má škola odepsáno) a z roku 2015 posílení počítačové sítě ve výši 352.961,-Kč (škola TZ odepíše v roce 2025). Tato TZ byla tedy v minulých letech nesprávně zařazena do majetku příspěvkové organizace, ale měla být navýšena cena budovy školy v majetku zřizovatele. Můžete nám prosím poradit, jak toto napravit?
Děkuji}
I podle výkazů předpokládáme, že pozemek a budovy na ní má ZŠ vypůjčeny a hsopodaří v nich. V tomto případě bychom chtěli zdůraznit, že varianta, kdy vypůjčitel provedl TZ vypůjčeného majetku a ponechá si ho ve svém účetnictví a odepisuje jej, je naprosto standardní řešení plně v souladu s principy podle Zákona o účetnictví. Tedy nehovořili bychom o tom, že to bylo nesprávně. Někdy se to děje i cíleně - v případě, že třeba škola čerpá investiční dotaci a po dobu udržitelnosti chce majetek a 403 vykazovat ve své rozvaze (v takových případech bývá i dobré ověřit u poskytovatele dotace, zda by provedený převod na zřizovatele nebyl problém).
S ohledem na to, co uvádíme výše, bychom nehodnotili tyto případy jako opravy nesprávností minulých let (tedy, že by PO neměla mít v nákladech dané odpisy a neměla by z nich tvořit fond investic), ale jako předání teď k nějakému aktuálnímu datu.
Obecný zápis předání je u PO: 081 MD ve výši oprávek, 403 MD případná dotace v nerozpuštěné výši (podle výkazů PO ale 403 nemají), 401 MD zbytek do PC/ 021 D v pořizovací ceně TZ. Zřizovatel si nabere opačným zápisem a zvýší si o PC i oprávky cenu budovy.
Doporučovali bychom k tomu vyhotovit pouze předávací protokol - není to totiž nějaký převod vlastnického práva k provedenému TZ, ale jen vypořádání provedeného TZ vypůjčitelem maetku - tedy udělat ho s nějakým aktuálním datem - tak jak se rozhodnete.
Otázka možná k prověření je, co je věcně to posílení počítačové sítě, že je to součást budovy a ne samostatné věci... (protože za tím může být třeba i pořízení nového serveru ... - tak jen doporučujeme ještě zistit si, o co se konkrétně jedná).
Dobrý den, chtěla jsem se zeptat, na účtování stravného pro volební komisi. Každoročně jsme nakoupili potraviny v hodnotě stravného (v roce 2024 - 140,- Kč), ze kterých si komise uvařila večeři, oběd, svačinu, ...
Nyní jsem obdrželi informaci ohledně daňového posouzení občerstvení členů okrskových volebních komisí od roku 2024:
"To znamená, že i u člena okrskové volební komise, pokud během kalendářního dne vykonával práci alespoň 3 hodiny a nevznikl mu během tohoto dne nárok na stravné v rámci cestovních náhrad podle jiného právního předpisu (zde podle zákoníku práce), lze nepeněžitý příspěvek na stravování poskytnutý podle čl. I odst. 2 písm. j) Směrnice Ministerstva financí č. j. MF-62 970/2013/12-1204 ze dne 19. prosince 2013 o postupu obcí a krajů při financování voleb, ve znění pozdějších změn, osvobodit od daně z příjmů ze závislé činnosti v úhrnu do výše 70 % horní hranice stravného, které lze poskytnout zaměstnancům odměňovaným platem při pracovní cestě trvající 5 až 12 hodin.
Od daně z příjmů je proto osvobozena pouze limitní částka, která v roce 2024 činí 116,20 Kč. Nadlimitní část příspěvku na stravování, tzn. rozdíl mezi osvobozenou částkou 116,20 Kč a hodnotou stravenky, je zdanitelným příjmem ze závislé činnosti zaměstnance podle § 6 odst. 1 písm. d) zákona o daních z příjmů, z něhož se rovněž hradí sociální a zdravotní pojištění."
Mám to tedy chápat tak, že pokud bychom postupovali stejně jako v předešlých letech, tak bychom měli zdanit za každý den voleb 23,80 Kč, a to i sociálním a zdravotním? Pokud ano, jak se tomu vyhnout, když má člen OVK nárok na 140,- Kč stravného? Nebo můžeme poskytnout jídlo pouze za 116,20? Prosím i o uvedení účtování, děkuji}
Vaše úvahy jsou správné. Nad limit by se musel příspěvek zdanit. Od 1.1.2024 totiž v rámci konsolidačního balíčku došlo ke sjednocení podmínek pro osvobození příspěvku na stravování, kdy již nehraje roli, zda jej poskytnete peněžní nebo nepeněžní formou.
Účetně se volí (i dle směrnice MF k financování voleb) většinou položka 5169 nebo 5175. Když jim neplatíte oběd v restauraci, volila bych položku 5175.
Máme k tomu i čerstvou aktualitu:
https://www.obecuctuje.cz/aktuality/1773
Když si pročtete vše, co MF na webu uvádí, tak je tam k tomu zajímavý tento odstavec, který by se mohl případně hodit:
"K zajištění občerstvení členů okrskové volební komise přímo ve volební místnosti naturálně, lze současně uvést, že podle § 6 odst. 7 písm. e) zákona o daních z příjmů se za příjmy ze závislé činnosti nepovažují a předmětem daně nejsou mimo jiné plnění zaměstnavatele na vytváření a dodržování pracovních podmínek pro výkon práce. Jde např. o poskytnutí drobného občerstvení (např. chlebíčky, koláče, ovoce atd.) v přiměřeném rozsahu. Musí se ovšem jednat o takové potraviny, které svým charakterem nedosahují intenzity stravování a nesuplují hlavní jídlo charakteru snídaně, oběda či večeře ve smyslu § 163 odst. 2 zákoníku práce, nebo § 6 odst. 9 písm. b) zákona o daních z příjmů. V případě, že poskytnuté občerstvení bude plnohodnotnou formou hlavního jídla, bude jako nepeněžní plnění započítáno do limitu pro osvobození na straně členů okrskové volební komise podle § 6 odst. 9 písm. b) zákona o daních z příjmů (tj. do částky 116,20 Kč).
Takže kdyby se to nějak chytře nakombinovalo, dalo by se zdanění vyhnout.
Pročtěte si i poslední dva odstavce pod tím (viz dokaz v aktualitě) - MF tam vysvětluje např. i osvobození nápojů či občerstevní osob podílejících se na přípravě voleb.
Naše obec uhradila fakturu za odstranění odpadů-stavební materiály obsahující azbest. Celkovou částku za azbest budeme přefakturovávat jednotlivým občanům , kteří využili možnost hromadného odvozu.
Jak prosím postupovat při fakturaci? Obec je plátce DPH .}
Toto není komunální odpad, o kterýý byste se měli povinnost postarat - tedy nakládání s ním nelze považovat za výkon veřejné správy. Být na Vašem místě se zachovám tak, že pokud budete rozúčtovávat celou fakturu, tak si z došlé faktury uplatním odpočet (klidně zaúčtuji MD 518 a MD 343 proti Dal 321) a faktury na jednotlivé občany pak s daní MD 311/Dal 518 (tedy ty náklady očistit) a Dal 343. Variantou je namísto 518 pomoci si pohledávkovými účty - třeba MD 378.
Acha obec účtuje s.r.o.
Na hlinách 1786/16, 18200 Praha 8
IČ: 27493091, DIČ: CZ27493091
Číslo účtu (úhrada registrací a kurzů): 2600160912/2010
Číslo účtu (úhrada publikací): 2500160931/2010
Vzdělávací instituce akreditovaná u MV ČR podle zákona č. 312/2002 Sb., č. akreditace AK/I-5/2018
Společnost je vedená v OR Městský soud v Praze, oddíl C, vložka 161619. Společnost je plátcem DPH od 1. 4. 2007
(preferujeme e-mailový kontakt)
Odborná pomoc
Ing. Ivana Schneiderová
Ing. Zdeněk Nejezchleb
Bc. Klára Vavrišinová
Kateřina Hudečková