Neregistrovaní uživatelé mají přístup pouze k odpovědím na dotazy odeslané za posledních 12 měsíců. Pokud chcete mít přístup ke všem odpovědím na dotazy nebo posílat vlastní dotazy, je potřeba se registrovat, případně se přihlásit.
Zařazuji do majetku obce odkladní plochu. Jedná se o zpevněnou plochu, která je oplocena. Na ploše jsou umístěny betonové boxy na sypký materiál a zároveň byly postaveny sloupy se solárním panelem k osvětlení plochy. Mohu při zařazení do majetku pořídit celou investici jako jeden celek - soubor majetku a odpisovat vše najednou? Nebo mám rozdělit na: plochu vč. oplocení, boxy a osvětlení? Dotaci jsme neměli. Nejedná se o sběrný dvůr.}
Vhodnější je zařadit do majetku jednotlivé stavby, je tam sice možný argument pro jeden funkční celek, ale hůře se s tím pak nakládá, jsou i rozdílné životnosti... Tzn. zpevněná plocha jedna stavba, oplocení druhá, osvětlení třetí, ty betonové boxy jsou spíše samostatné věci (do 40 tis. Kč účet 028, nad 40 tis. Kč účet 022)- mohou se asi přemisťovat, tzn. v logice betonových kontejnerů?
Účetně budou všechny stavby na účtu 042, pol. 6121, odpa dle účelu - nevím, co myslíte tím sypkým materiálem, k čemu to bude konkrétně sloužit, ale jestli ne pro občany jako sběrný dvůr, tak asi bude odpovídat odpa 6171 (jako uložistě materiálu obce odhaduju?). Zařazení 021/042 a rozdělit na jednotlivé stavby viz výše.
Betonové boxy pak budete účtovat podle toho, zda skončí na účtu 028 nebo 022. Při volbě účtu 028 se účtuje 558/321, pol. 5137 a zařazení 028/088, při volbě účtu 022 se účtuje 042/321, pol. 6122, zařazení 022/042.
V roce 2017 byla vytvořena karta majetku (ne soubor majetku) na Varovný a informační systém v jedné částce a zaúčtován na 022.
Tento rok jsme varovný systém rozšířili. Program nám snad umožní udělat k této primární kartě z roku 2017 další kartu jako soubor.
Příloze zasílám rozpočet, který se skládá
1/ Bezdrátový hlásič
2/ Radiový převaděč
3/ Ostatní dodávky (většinou moduly)
Dále eviduji na 042 – projekty a autorský dozor ve výši 150 tis. Kč
a/ projekty ve výši 150 tis bych poměrem rozdělila mezi bezdrátový hlásič a radiový převaděč (přidala k ceně nejvyšší položky v příloze (což je Bezdrátový hlásič VIS a Radiový převaděč vč GT loT) - mohu?
b/ bezdrátový hlásič v souboru rozdělím podle položek uvedených v příloze a montáž a revize bych dala k nejvyšší položce Bezdrátový hlásič Vis ve výši 3,4 mil
c/ radiový převaděč byl udělala stejný postup (rozpis položek dle přílohy) a opět revize a montáž bych dala k nejvyšší položce Rádiový převaděč vč GW
d/ ostatní dodávky je většinou SW – mohu evidovat zvlášť jako položku nehmotný majetek nebo mám přidat SW přidat a teď nevím k čemu, jestli k tomu radiovému převaděči?
Dovoluji si poslat ještě v příloze rozpis položek.
Odpisovou skupinu II 26.30.11 – mohu dát jak bezdrátový hlásič tak radiový převaděč?
Moc děkuji za Vaší radu a přeji hezký den}
Nejprve k původnímu majetku - nelze mít na jedné kartě z minulosti jednu věc a k tomu přidat soubor věcí, to by technicky nemělo být možné. Je více možností, co teď s tím (zvažte i konkrétní provedení - vše původní zůstalo, nevyměňuje se, ale opravdu rozšiřuje? Tzn. celé původní se má ponechat, to je základní předpoklad pro níže uvedené možnosti):
- Řešení je rozklíčit z minulosti jednotlivé věci a opravit to na soubor, následně k tomu novou část přidat jako doplnění dalších věcí v souboru.
- Pokud původní systém necháte jako jednu majetkovou položku (ale identifikovat byste to jednotlivě měli být schopní i pro budoucí nakládání, z čeho se skládá, teď by se ještě mohlo dohledat, i když z toho třeba nebudete dělat soubor zpětně, tak alespoň pro informaci dozjistit), tak novou část teď zařadíte jako novou majetkovou položku, již správně jako nový soubor dalších rozhlasových hlásičů.
Řešení promyslete, bez bližších informací to stoprocentně posoudit nemůžu (nevím, zda se opravdu jen doplňuje a nevyměňuje apod.).
Teoreticky by bylo správně, když evidujete starý systém jako jednu věc a teď by se rozšiřoval, účtovat to jako TZ původního systému, ale u rozhlasu je soubor věcí přehlednější, proto spíše navrhuju řešení viz výše.
U toho rozšíření, tam se poraďte raději i s technikem, abyste z toho soubor věcí udělali "logicky", společné vedlejší náklady se rozpočítávají, to uvažujete správně. Klidně postupujte s ohledem na neefektivní pracnost tak, jak uvádíte, tedy související náklad přičtěte vždy k ceně toho nejhodnotnějšího majetku, kterého se daný náklad týká.
SW je zde tzv. technologický, sám o sobě by funkci mít neměl, ale oživuje daná zařízení, v takovém případě to není samostatný nehmotný majetek, ale účtuje se do ceny příslušného zařízení, zde asi toho radiového převaděče? (jestli je ve smyslu ústředny, to už je opravdu nad rámec naší technické odbornosti, měl by Vám s tím jako účetní pomoci někdo technicky znalý dané věci).
Kategorizace může být jak máte, zvolte odhadovanou životnost podle Vašeho odpisového plánu.
Prosím o radu ohledně zaúčtování tepelného čerpadla pro OÚ a nájemní byt.
V budově kulturního domu jsou 2 kanceláře obecního úřadu a v patře je nájemní byt. Obecní úřad byl vytápěn starými akumulačními kamny a nájemní byt byl vytápěn kotlem na pevná paliva, který už nesplňuje požadavky na emisní třídu 3 a vyšší. Proto obec pořizuje k vytápění kanceláří i nájemního bytu společné tepelné čerpadlo v hodnotě cca 350 tis. V kancelářích OÚ budou 3 radiátory, další bude na chodbě a 2 radiátory na WC. V bytě radiátory zůstávají původní. Kdyby čerpadlo vytápělo i kulturní dům, tak bych to zaúčtovala jako technické zhodnocení budovy KD. Ale protože čerpadlem budou vytápěny 2 kanceláře obecního úřadu, chodba, WC a nájemní byt, tak bych čerpadlo, potrubí, topenářské práce vč. nového rozvodu a všechny ostatní náklady zaúčtovala do ceny čerpadla na obecní úřad - účet 022, 6171-6122, jen radiátory bych zaúčtovala na účet 028, 6171-5137. Děkuji za odpověď.}
Není důležité, že nebude vytápěna celá budova. I tak je systém vytápění součást stavby (právně, tedy i účetně). Účtujte tedy o TZ. Je možné pro jeden dům (jednu stavbu) mít jako součást více systémů vytápění.
Účetně pro všechny související práce platí zápis 042/321, úhrada 321/231, pol. 6121. Odpa lze zvolit převažující 6171, v rozpočtové skladbě již rozlišujeme, že se to netýká celé budovy, tzn. když lze výdaj oddělit, není společný pro celou budovu, volíme paragraf podle účelu daného výdaje (zde konkrétního prostoru, kdy převažuje nákladově a technicky asi vytápění prostor OÚ).
Jak účtovat fakturu vystavenou dle Smlouvy o úhradě nákladů na úklid a nakládání s odpady tabákových výrobků za rok 2023. Jedná se o smlouvu s NEVAJGLUJ a.s. - web.stránky:
https://nevajgluj.online/cs/pro-obce#top
Mám poslat kopii smlouvy?}
Jedná se o náhradu nákladů za úklid tabákových odpadů, účtujte pol. 2324 a par. 3722. Předpis zápisem 311 MD / 609 D, úhrada 231 + RS / 311 D.
Jen poznámka: J to něco jako EKO-KOM. Tady zase musí společnosti v oblasti tabákového průmyslu přispívat na úklid v obcích (vajgly). No a měly by se objevovat také další případy - postupně. Takže služba, s DPH 21 %. (Vás se DPH netýká, nejste plátci).
Obec prodává pozemky. Kupní smlouvy nám zpracovává právník. Právník nám pak vyúčtuje právní služby + je na faktuře uvedeno správní poplatek za vklad do KN. Mohu vše účtovat jako právní službu, tzn. na pol. 5166 nebo ten správní poplatek mám zaúčtovat zvlášť na účet 538 a položku 5169?}
Z hlediska RS - volíme převažující položku, lze dát jen 5166, není třeba oddělit (správní poplatek by byl položka 5362). Z hlediska nákladového druhu - zde jako subdodávka, také není třeba účtovat zvlášť, obojí lze na 518, k úču 538 bych se přiklonila, jen pokud by to byla významná souhrnná částka - třeba řádově v desetitisícíh, např. za hodně prodejů najednou.
Město poskytuje příspěvek na stravné pro starobní důchodce - bývalé zaměstnance ve výši 20,- Kč na pracovní den. Podléhá tento příjem nějakému zdanění?}
Toto je trochu problém, pokud vyjdeme ze stávajícího zákona (účinného od 1. 1. 2024). Jedná o příjem související s bývalým zaměstnáním a tudíž jsme v §6 Zákona o dani z příjmů. Zároveň nejsou naplněny podmínky pro osvobození, protože starobní důchodcí nesplní podmínku odpracování alespoň 3 hodin. Takže z toho vyplývá příjem podle §6 neosvobozený. Správně bych tedy měl řešit, že případně budou muset podepsat Prohlášení .....
Nicméně, co je důležité - toto se vyhodnotilo jako chyba a v rámci sněmovního tisku č. 570 se také "doplnilo" osvobození od daně z příjmů ve vazbě na stravování starobních důchodců. Tento Zákon byl podepsán Prezidentem dne 7.6., tedy v nejbližších dnech dojde k jeho vydání ve Sbírce zákonů.
Konkrétně se jedná o následující ustanovení:
do § 6 odst. 9 (co je osvobozeno) se doplňue ustanovení bodu t):
„t) příjem zaměstnance ve formě stravování poskytovaného jako nepeněžní plnění určené k přímé spotřebě na pracovišti zaměstnavatele nebo k přímé spotřebě v rámci stravování zajišťovaného prostřednictvím jiného subjektu než zaměstnavatele poskytnutého zaměstnavatelem, u kterého tento zaměstnanec do svého odchodu do starobního důchodu nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně vykonával činnost, ze které plynul příjem ze závislé činnosti, a to v úhrnu za kalendářní den do výše 70 % horní hranice stravného, které lze poskytnout zaměstnancům odměňovaným platem při pracovní cestě trvající 5 až 12 hodin, snížené o výši příjmu poskytnutého tímto zaměstnavatelem osvobozeného podle písmene b).“
Tedy pozor - mělo by to zahrnovat pouze případy nepeněžního plnění (tedy zvýhodněně se stravují u mne jako zaměstnavatele nebo jiné organizace, kam se zaměstnanci chodí stravovat). Rozhodně to není pro případy peněžitých příspěvků.
K tomu je dále následující přechodné ustanovení:
4. Na příjem ve formě podle § 6 odst. 9 písm. t) zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti čl. III bodu 5 tohoto zákona, poskytnutý zaměstnavatelem zaměstnanci ode dne nabytí účinnosti čl. III bodu 5 tohoto zákona se použije § 6 odst. 9 písm. t) zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti čl. III bodu 5 tohoto zákona. Ustanovení § 6 odst. 9 písm. t) zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti čl. III bodu 5 tohoto zákona, lze použít na příjem ve formě podle § 6 odst. 9 písm. t) zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti čl. III bodu 5 tohoto zákona, poskytnutý od 1. ledna 2024.
Tedy fakticky to umožní osvobodit i zpětně a dostali bychom se potom do situace, že pokud splníte věcně to, co je v písm. t), nemuseli byste řešit žádné zdanění.
Město má sociální fond, z kterého poskytuje příspěvek na penzijní připojištění zaměstnancům, může do statutu fondu doplnit i příspěvek na dlouhodobý investiční produkt? Je možné přispívat zaměstnancům na oboje nebo jen buď anebo?}
Ano - určitě může - není v tom problém.
Je určitě možná kombinace - i pro osvobození od daně z příjmů (aby se to nepřidaňovalo) se v Zákoně nyní objevuje následující ustanovení:
m) příjem v podobě příspěvku uhrazeného zaměstnavatelem na daňově podporované produkty spoření na stáří jeho zaměstnance nebo na daňově podporované pojištění dlouhodobé péče, jehož pojistníkem je jeho zaměstnanec, do úhrnné výše 50000 Kč ročně,
Takže hovoří se o "úhrnné výši" - tedy jsou možné i vzájemné kombinace a je to na všechny daňově podporované produkty na stáří (a DIP tam patří).
Prosím o konzultaci k odvodu DPH. Faktura za členský poplatek (membership fee) od dodavatele z EU, plátce DPH DIČ ES B67513630. Na faktuře je uvedeno, že podléhá „domestic" reverse-charge dle článku 44 Směrnice 2006/112/CE. Znamená to, že máme dodanit a odvést DPH v ČR? Nárok na odpočet nevzniká.
Účtování 572, rozpočtově POL 5532?}
Pol. by měla být 5542 - Členské příspěvky mezinárodním nevládním organizacím, účet 572.
Zkoušel jsem se dívat na web daného subjektu - EIT Urban Mobility a skutečně je to fakticky paušální odměna za řadu služeb, které jsou poskytovány (přístup k ...., účast na konferencích ....). Takže za mne z hlediska DPH režim služby s místem plnění v ČR - tedy skutečně prodanit v 21 ˇ% -ř.5 přiznání a v kontrolním hlášení A.2.
Naše zřízená PO (škola) využívá majetek vlastní a majetek ve výpůjčce, který je obecní. Je možné tento majetek vedený na účtech 028 a 902 PO darovat, aby byla jednoduší evidence a inventarizace? Účtovali bychom pouze 088/028 ?}
Podle zákona č. 250/2000 Sb.l, v par. 27 odst. 7 písm. a). můžete majetek bezúplatně převést PO. Bezúplatný převod schvaluje ZO. Majetek přechází vlastnickým právem na PO, která nabírá daný majetek do svého účetnictví (tím, že dojde k přechodu vlastnického práva, tak tento majetek iž nikde neevidujete).
Vy jako zřizovatel PO majetek vyřadíte, jak jste psala zápisem 088 MD / 028 D a u majetku vedeném na podrozvaze zápisem MD 999/Dal 902.
Protože jsme zapojili podnikatele do systému odpadového hospodářství, platí městu za likvidaci komunálního odpadu (KO), ale i plastů, papíru apod., úplatu. U separovaného odpadu máme samozřejmě i zdaňovanou odměnu EKO-KOM. Protože jsme na začátku (tj. od roku 2022) vůbec nebyli schopni odhadnout všechny údaje a částky pro stanovení poměru (např. podnikatelské tržby, celkové příjmy/náklady apod.) a v tomto poměru si uplatňovat DPH u jednotlivých měsíčních faktur, a jevilo se nám jako velmi problematické - pokud by se po skončení roku skutečný poměr lišil o více/méně 10 %, musel by se odpočet korigovat, rozhodli jsme se jít cestou až následného odpočtu do 3 let (dle § 73 odst. 3).
Pro stanovení poměru využijeme tržby podnikatelů za KO/ k celkovým tržbám na KO a u separovaného odpadu do čitatele zahrneme i tržby od EKO-KOMU na danou složku separovaného odpadu. I když jsme se seznámili s vaším dokumentem „Úvahy k odpočtům DPH ve vazbě na podřízení systému fakturace na EKO-KOM (aktualizace 1/2024)“, kde spíše doporučujete tržby vztáhnout k celkovým nákladům, zůstaneme konzervativně asi jen u podílu výnosů. Problematika je ale hezky zpracovaná a podaná.
Naše otázka souvisí se samotnou technikou odpočtu. Když si vypočteme zpětně částku odpočtu za celý rok u dané složky odpadu, musíme ji uplatňovat dodatečně u všech 12-ti faktur za každý měsíc? Tj. u každé faktury si mohu uplatnit DPH nejvýše do daného poměru na faktuře nebo je možné třeba jen u 3 faktur uplatnit celé fakturované DPH a u čtvrté jen dopočítat do vyčíslené částky odpočtu? Když to budeme dělat zpětně za rok, budu schopen vždy doložit, že jsme si celkem neuplatnili víc, než na kolik jsme měli nárok? Je to docela zásadní pro pracnost – bude rozdíl uvádět do přiznání 20 faktur nebo třeba 130 faktur (na každou složku odpadu máme samostatnou měsíční fakturu).
Související otázka je, jestli když nejde o opravu odpočtu, ale o prvotní odpočet u daného plnění, jak je třeba odpočet uplatnit:
a) předpokládáme, že vše např. za rok 2022 uvedeme v běžném daňovém přiznání + KH za OBD 6/2024 a vše za rok 2023 uvedeme v běžném daňovém přiznání + KH za OBD 7/2024, nebo
b) musíme udělat dodatečné daňové přiznání za každé období, ve kterém jsme drželi daný doklad (nebo DÚZP dokladu?) + následné kontrolní hlášení daného období (to by byl masakr)?
Přečetli jsme si § 72 a násl. ale odpověď na tyto otázky jsme nenašli (možná jsme ale špatně hledali).
Předem děkujeme}
Budu to teď řešit přímo v logice zákona:
a) musíme bohužel připustit, že každá z jednotlivých faktur souvisí jak se zdaňovaným plněním tak i s neekonomickou činností. Nemůžeme podle mne úspěšně pbhájit, že třeba 2 měsíce vůbec nesouvisí s ekonomickou činností a 1 měsí souvisí. Takže za mne bohužel správná odpověď je taková, že je to na poměrné krácení z každé jednotlivé faktury (takto si myslím, že byste měli od zavedení projektu kontrolního hlášení postupovat).
b) teď otázka do jakého období - tady to není §72, ale §73 odst. 4):
(4) Plátce, který má u přijatého zdanitelného plnění nárok na odpočet daně v částečné výši, je oprávněn uplatnit nárok na odpočet daně u tohoto plnění nejpozději za poslední zdaňovací období kalendářního roku, v jehož některém ze zdaňovacích období mohl být nárok uplatněn nejdříve. Lhůta pro uplatnění nároku na odpočet daně podle odstavce 3 tím není dotčena. Lhůta podle věty první se neuplatní, pokud plátce má u přijatého zdanitelného plnění nárok na odpočet daně v krácené výši a vypořádací koeficient podle § 76 odst. 7 nebo 9 vypočtený z údajů za kalendářní rok, v jehož některém ze zdaňovacích období mohl být nárok uplatněn nejdříve, je roven nebo vyšší než 95 %, s výjimkou případu, kdy přijatým zdanitelným plněním je dlouhodobý majetek.
Takže odpověď je, že pokud půjdete striktně podle zákona, tak z faktur přijatých v roce 2022 douplatníte DPH v rámci dodatečného přiznání za prosinec 2022 (nebude tam faktura za prosinec 2022, pokud faktura došla na úřad v lednu 2023 a mohla být tedy poprvé uplatněna až ve 2023). Dále je to na dodatečné přiznání za prosinec 2023 (to co došlo v roce 2023) no a rok 2024 bude již v běžném přiznání. Říkám k tomu "bohužel" - ono to moc logiku nedává, pokud pracujeme s konečným poměrem (tak jak je tomu v tomto případě). To ustanovení zákona dává smysl například pro případy odpočtu DPH koeficientem podle §76 - tam tomu člověk rozumí, že nechtějí, abych odčítal jiným koeficientem, než tím, který byl správný. Ale v tomto případě bych zahrnutím do roku 2024 nic neovlivnil (nicméně zákon to nastavuje jinak - již jsme to dávali i do podnětů na změnu zákona - ale zatím máme znění takové, jaké jsem Vám výše vykopíroval (a tady jen podotýkám, že vím o tom, že některé obce to nerespektují a když ví, že nic neovlivní, tak to dají do běžného dańového přiznání a nasměrují to do B3 kontrolního hlášení, pokud to nejsou nějaké velké částky).
Takže asi jsem Vás nepotěšil pokud půjdete na znění zákona, bude to tak trochu "masakr" (ne úplný - jen na dvě dodatečná přiznání)
Naší PO (kterou také účtujeme) zkrátil KÚ příspěvky na mzdy. Aby byla zachována kvalita výuky ZO schválilo navýšení rozpočtu.
Jak tyto finance dobře zaúčtovat, na co je možné je použít, je třeba zřídit rezervní fond? Do jakého oddílu se dostanou v P1 04.
Děkuji za radu}
Takže pokud správně chápeme, zřizovatel počítá, že z jeho příspěvku bude mimo jiné financována část nákladů na platy. Nevím, jaké si stanovil podmínky - zda chce danou částku nějak vyúčtovat, či jen navýšil běžný provozní příspěvek a nechce speciální vyúčtování. Podle toho budete účtovat přiatý příspěvek (buď jako příspěvek s vypořádáním nebo bez vypořádání...) - tedy toto určuje zřizovatel. Platy, které již u PO nebudou financovány ze státního rozpočtu nebudete analyticky (asi máte UZ) zahrnovat do přímých nákladů na vzdělávání - půjdou Vám pod jiné označení.
Na co je možné tyto peníze použít musí případně říci zřizovatel - to je jeho rozhodnutí. Pokud neřekne nic (což bych čekal tak na 50 %), tak je na PO, na co peníze využije.
Rezervního fondu u PO se tato operace vůbec netýká.
V rámci výkazu P1-04 jsou náklady na platy financované od zřizovatele v kolonce "ostatních zdrojů:
K tomu viz vysvětlivky výkazu zveřejněné MŠMT:
Prostředky z jiných kapitol státního rozpočtu, než je MŠMT,
se zahrnují do ostatních zdrojů (např. dary nebo prostředky z ESF
od jiného ministerstva nebo od příjemce dotace mimo resort
školství, prostředky obcí na dofinancování provozu škol atd.)
Když byste si to chtěli projít celé, tak odkaz na metodiku k P1-04 je zde:
https://msmt.gov.cz/file/61621/
Chtěla bych se zeptat na Váš názor ohledně neuplatnění DPH při pořizování FVT na objekt OÚ, kde se nachází i restaurace se zdaňovaným nájmem. Jedná se o to, že by byla komplikace určit procento uplatňovaného odpočtu DPH, tak by se to vyřešilo způsobem, že by dodatkem smlouvy s nájemcem se fakturoval nájem v ceně včetně energií bez DPH. Tím bychom celou akci, včetně objektů školy a školky považovali jako bez uplatnění DPH - není nárok.
Dále děláme přefakturaci plynu restauraci a prodejně potravin. Fakturujeme teplo ve snížené sazbě. Kalkulaci děláme jen z nákladů na plyn a nacenění času stráveného při kontrole kotle zaměstnancem obce. Není správnější přefakturace plynu v základní sazbě?}
Nejprve k té FTV - chápu, že částečné odpočty jsou složité. Podle mne máte ještě jednu možnost, která by umožnila pokračovat s pronájem s DPH. Tím, že je to pořizování majetku ke smíšeným účelům (FTV Vám bude sloužit jak k ekonomickým tak i neekonomickým činnostem), máte dle mého názoru právo také říci, že FTV nepořizujete do obchodního majetku obce - tedy že jednáte jako osoba nepovinná k dani a tudíž dodavatel fakturuje v normálním režimu a Vy nemáte nárok na odpočet DPH. Je to fakticky promítnutí závěrů Koordinančního výboru z ledna 2021 (v záležitosti týkající se prodejů majetku mimo obchodní majetek plátce). Je to samozřejmě otázka, zda je to efektivní (to si musíte vyhodnotit sami, zda se Vám vyplatí se nějakým částečným odpočtem zabývat či nikoliv ...). Celkem by mne i zajímalo, zda budete fakturovat nájemci za dodávku elektrické energie z FVE... - protože pokud ano, tak on by ten poměr mohl být třeba relativně zaímavější. Ale jak říkám - to je na Vás.
K tomu druhému bodu - za mne je to spíše dodávka tepla - dodáváte teplo v sazbě 12 %, v nákladech je i mzda kotelníka ...
Mám prosbu ohledně příměstského tábora. Nemáme žádný dům děti a město se rozhodlo ve svém kulturním domě pořádat příměstský tábor. Jsme plátci DPH. Mám dotaz, jak účtovat příjmy od rodičů? Jde spíše o symbolické částky, které nepokryjí ani výdaje na jídlo, natož materiál a mzdy za vedoucí tábora, to vše se bude hradit z rozpočtu města. Vyčetla jsem v dotazech, že se příjmy za tábor od DPH osvobozují, platí to, i když tábor pořádá přímo město a né žádná organizace pro děti a mládež?. Jak máme vše oficiálně řešit jak v účtu, tak ohledně DPH. Zastupitelé vymysleli, že by se příjmy za tábor jen neoficiálně uložili do krabičky a z té by se pak zaplatili obědy (na víc z příjmů od rodičů za tábor nezbyde) . Že by vůbec přes pokladnu a účto obce nešly. Ale nevím jestli je toto správně, když všude visí plakáty a info o táboře, a také rodiče chtějí potvrzení o platbě, které bychom takto vůbec nemohli vydat.}
Můj názor je takový, že pokud je pořadatelem obec a ta přijímá v souvislosti s pořádáním úplatu za tento tábor (těch 150 Kč za den), tak je to příjem obce a musí se objevit v účetnictví obce. Pokud to nebudete jako příjem evidovat a nebudete k tomu evidovat ani výdaje s tím, že si řeknete - "co se vybralo, to se také utratilo" - bude Vaše účetnictví neúplné a jakákolov kontrola to může naprosto správně napdnout. Takže můj názor je, že pokud to chcete mít správně, musíte to mít v účetnictví
Z pohledu DPH je to za mne plnění osvobozené od DPH podle §57 (tedy ř. 50 přiznání) - nevadí, že nejste příspěvková organizace, podle závěrů koordinačního výboru stačí, že jste neziskovým subjektem. Platby budou pokud správně chápu v hotovosti - za mne nezbude než přijmout do pokladny jako výnos z poskytovaných služeb ...
Za pozdní podání dokumentace k závěrečnému vyhodnocení akce nám byla vyměřena vratka dotace dle §14 f zákona č. 218/2000 Sb. Vratku jsme zaplatili a zaúčtovali dle odpovědi ze 04.06.2024. Závěrečné vyhodnocení měla podat administrátorská firma, které jsme vratku přefakturovali. Prosím o radu, jak zaúčtovat a jakou RS použít u příjmu z této přefakturace.}
Není to klasická přefakturace ve smyslu dodavatelsko-odběratelského vztahu. Povinnost zaplatit sankci má příjemce dotace, tedy město. Ve vztahu k firmě jim fakturujete náhradu škody, mělo by to být mimo DPH (podle registru jste plátci).
Předpis faktury 311 MD/ 649 D, příjem odpa účelu dotace, pol. 2324. Pokud to uplatňujete jako sjednanou smluvní sankci, je přesnější účet 641 s pol. 2112; účet 649 s pol. 2324 se používá v logice obecné náhrady nákladů/výdajů.
Prosím o radu v následujícím
obec zaplatila zálohu na hasičský vůz, který nebyl dodán a spor se řešil u soudu, který dopadl v prospěch obce. Prosím o radu jak za účtovat jednotlivé částky. (200.000,-, 37 972,60,-, 8 000,-) Dosud je částka 200.000,- evidována na 042.
Podle uvedených soudních rozhodnutí jste povinen uhradit mému klientovi následující částky:
- jistinu dluhu ve výši 200 000 Kč,
- úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 200 000 Kč od 16. 2. 2023 do zaplacení. Výše úroku z prodlení je ke dni 22.5.2024 vypočtena v přiložené tabulce a činí 37 972,60 Kč. Úrok z prodlení narůstá denně o 82,19 Kč.
- náhradu nákladů řízení před soudem prvního stupně ve výši 73 911 Kč. Z této částky činí 8 000 Kč soudní poplatek.
- náhradu nákladů odvolacího řízení 23 829 Kč.
Předem děkuji}
Možná mělo být vedeno na účtu 052, jestli byla zálohová faktura, ale jestli to myslíte tak, že bylo hrazeno před dodáním, ale ne zálohou, je účet 042 v pořádku. Ale to jen detail.
Uvedené platby zaúčtujte takto:
- vratka jistiny 200 tis. Kč 231 MD/ 042 D, RS odpa 5512, pol. 2324. Pokud máte zatím jen podklad s tím, že ještě nezaplatil, přeúčtovala bych na pohledávku 311 MD/ 042 minus MD a začala tvořit OP (to už se mělo dříve). Jestli máte zaplaceno, tak to zpětně už neřešte a přijměte platbu 231/042.
- úrok z prodlení 311 MD/ 641 D, příjem na odpa 5512 pol. 2212. I když je řízení již ukončeno a nárok vyčíslen, lze z principu opatrnosti zápis 311/641 nepředepisovat a účtovat až při úhradě 231/641 (opět zde nevím, jestli již uhradil, jaká je pravděpodobnost úhrady...).
- náhrada nákladů řízení patří na účet 649, odpa 5512, pol. 2324, to platí i pro odvolací řízení. A opět viz předchozí bod - spíše raději nepředepisovat, pokud není uhrazeno a až při úhradě účtovat 231/649.
Ten soudní poplatek, to je asi myšleno, že těmi 8000 Kč Vám nahrazují Vámi zaplacený soudní poplatek, pak účtování stejné, jako náhrada nákladů řízení.
Acha obec účtuje s.r.o.
Na hlinách 1786/16, 18200 Praha 8
IČ: 27493091, DIČ: CZ27493091
Číslo účtu (úhrada registrací a kurzů): 2600160912/2010
Číslo účtu (úhrada publikací): 2500160931/2010
Vzdělávací instituce akreditovaná u MV ČR podle zákona č. 312/2002 Sb., č. akreditace AK/I-5/2018
Společnost je vedená v OR Městský soud v Praze, oddíl C, vložka 161619. Společnost je plátcem DPH od 1. 4. 2007
(preferujeme e-mailový kontakt)
Odborná pomoc
Ing. Ivana Schneiderová
Ing. Zdeněk Nejezchleb
Bc. Klára Vavrišinová
Kateřina Hudečková