Dotazy

• Odměna pro hasiče

  12. 06. 2024

  Obec má zřízenu JPO III/1. Hasiči vykonávají službu zdarma, nemáme uzavřené DPP, DPČ. Nyní jim bylo nabídnuto dělat 2 dny požární dozor a další práce (kropení cesty apod.) při natáčení filmu zahraniční produkcí. Na činnosti jsme produkci vystavili fakturu (přistavení hasičského auta, práce dvou hasičů dle počtu hodin, použití čerpadla atd.) a přidali 21 % sazbu DPH. Jsme plátci, dle nás se nejednalo o výkon veřejné správy. Nyní nám jde o to, jak vyplatíme hasiče. Kolegové z jiné obce nám poradili, že můžeme s hasiči místo DPP (kde by se krátilo o 15 % srážkovou daní - odměna je cca 4000 Kč) uzavřít příkazní smlouvu podle § 2430 a násl. OZ na příležitostný příjem, který do 30 000 Kč ročně nepodléhá dani z příjmů. Je tento postup správný a jakou rozpočtovou skladbu použijeme? Bude to § 5512 pol. 5021? Nejsme si jisti položkou?}

  Z hlediska DPH postupujete správně.

  K tomu druhému - omlouváme se, ale toto již není oblast naší činnosti. U hasičů jsem se setkala s DPP či DPČ, dohodou o členství, případně s dobrovolnickou činností. Příkazní smlouvy, co jsem tak našla, se uzavírají, ale s HZS, nikoliv přímo s jednotlivými fyzickými osobami - přímo hasiči. 

  Obecně je příležitostný příjem možný, v roce 2024 platí limit dokonce již 50 tis. Kč ročně. 

  Pokud vím, tak metodiky, které jsme k odpovědím na podobné dotazy našli, pracovali s doporučením uzavřít nějakou z dohod mimo pracovní poměr, či dohodou o členství. Cituji z metodiky:

  "Pokud by měl člen jednotky dostávat odměnu za činnost v jednotce, je nutné uzavřít tento vztah podle zákoníku
  práce. Pokud nedostává odměnu, je vhodné uzavřít „Dohodu o členství“."

  Takže zdanění bych se asi raději nevyhýbala, je tam jasná vazba vykonané práce na příjem, ale právně neumím posoudit, zda toto lze považovat za příležitosný příjem...

  Odkaz na metodiku:

  http://www.avjsdh.cz/wp-content/uploads/2017/02/Metodika-%C4%8Dlenstv%C3%AD-AVJSDH-v3R81.pdf

  Doplnění Ing. Nejezchleba:

  DPH určitě dobře. Co je problém je ta příležitostná činnost x závislá činnost. Totiž podle mne by příležitostná činnost neměla mít charakter práce v "závislé činnosti" - našel jsem následující příklad:
  Příklad
  Pan Novák podniká jako OSVČ a má obchod se smíšeným zbožím. V obchodě pracuje sám bez zaměstnanců. Rád by využil jednorázovou výpomoc s počítáním inventury první týden v lednu, aby nebyl na vše sám. Jednalo by se o jednorázovou výpomoc. Dotyčný brigádník, který by pomáhal s inventurou, by panu Novákovi v jeho obchodě pomáhal s počítáním zboží podle pokynů pana Nováka a výsledky by zapisoval do připravených inventarizačních sestav. Práci by vykonával na pracovišti pana Nováka, podle jeho pokynů, v jím určené dny a čas. Jedná se pro dotyčného o příležitostný příjem?

  I když se jedná o jednorázovou výpomoc, nejde o příležitostný příjem. Jsou naplněny znaky závislé činnosti – práce na pracovišti zaměstnavatele, podle jeho pokynů, na jeho odpovědnost, v jím určeném místě a čase a při využití pracovních pomůcek zaměstnavatele. Pan Novák musí s dotyčným “brigádníkem” uzavřít pracovněprávní vztah dle Zákoníku práce a odvést za něj odvody jako za zaměstnance. Vzhledem k jednorázovému charakteru bude výhodné využít některou z dohod uzavíraných mimo pracovní poměr. Příjem se bude zdaňovat podle § 6 – příjmy ze závislé činnosti, nikoliv jako příležitostný příjem dle § 10.

  No a tady se bojím, že spíše ta budou znaky závislé činnosti (dělám s věcmi obce, asi na její odpovědnost ....). Ale je to spíše na právníka a jednoznačné to není.

• Dovoz zboží ze zahraničí

  12. 06. 2024

  Nejsme plátci DPH a koupili jsme zboží ze Slovenska (cca za 5 tis. Kč). Vím, že pokud nepřekročíme částku 326 tis. Kč, tak nemusím ohledně daně nic řešit. Pokud je ale na faktuře kromě zboží uvedena i doprava, a to už je služba, platí pořád, že se nestávám identifikovanou osobou?}

  Pro Vás by to stále mělo být pořízení zboží - tedy kvůli tomu, že na faktuře je vyčíslena i doprava byste se dle mého názoru neměli stát identifikovanou osobou.

• Investorský příspěvek - fond

  12. 06. 2024

  Dobrý den,
  mám prosím dotaz ohledně účtování a rozpočtové skladby.
  Od loňska máme na základě doporučení hl.m.Prahy schválena pravidla pro poskytování investorských příspěvků, které jsou určeny na rozvoj a infrastrukturu obce. Zřídili jsme samostatný účet, kam budou tyto finanční prostředky poukazovány přímo. Tento účet je by měl být Fondem pro spolupráci s investory. Zatím jsem na účtu měla jen vlastní prostředky a účtovala jsem pouze úroky a poplatky fondu.
  Nyní mi tam byla poukázána první částka na základě smlouvy s investorem.
  Vzhledem k tomu, že finanční prostředky se budou postupně v průběhu let zapojovat do rozpočtu dle potřeby jak na investiční, tak i neinvestiční záležitosti, potřebuji použít neutrální rozpočtovou skladbu.
  Po konzultaci s metodičkou MHMP a účetními okolních městských částí jsem se rozhodla takto. Příjem na účet: 236 OdPa 6409 Pol 2329/672 a 548/419. Při zapojení do rozpočtu v příštích letech - 419/236 OdPa 6330 Pol 5345 (na fondu) a 231 OdPa 6330 4139/648 (na ZBÚ). Fondy účtujeme přes účty 548 a 648. Nikdy nevím, na co tyto prostředky budou v budoucnu použity. Příspěvky investorů jsou nevratné a nemají ani charakter žádné kauce. Mohu takto účtovat. Děkuji za odpoveď.}

  Když nemáte předem jasně daný účel použití peněz,nevolila bych výnosový účet. Protože investiční příspěvky mají skončit na účtu 403, na účtu 672 jen ty neinvestiční, volila bych teď při sběru peněz účet záloh 472 - možná je i sjednáno vypořádání s investory, ale i kdyby nebylo, tak to zatím zachytit jako neprofinancovaný transfer. V případě neinvestiční dotace s vypořádáním máte dle ČÚS povinnost transfer řasově rozlišit přes účet 384, takže i z hlediska případné neinvestiční části to bude více vypovídající. Proto ve výsledku ten účet 472 bude jako společný pro investiční a neinvestiční část nejlepší. 

  Z hlediska rozpočtové skladby tady doporučuju volit převažující položku, tedy pokud očekáváte, že se více profinancuje na investice, tak klasická pol. 3121, lepší než se snažit volit nějakou obecnou.

  Potenciálně tu může být problém i s DPH, to teď řešíme v podobných situacích často a upozorňujeme, aby hlavně na základě příspěvku nebylo poskytnuto z Vaší strany jasně právo výstavby, to mohou pak být hraniční situace z pohledu zdanění/nezdanění takového příspěvku. 

• Rekonstrukce vnitřních prostor mateřské školy

  12. 06. 2024

  Jak rozepsat dotaci u mateřské školy na INV a NIV. V rámci akce bude provedeno několik samostatných částí rekonstrukce/modernizace.
  - nová zatahovací stěna (cca 120tis.) - již hotovo
  - výměna interiérových dveří (35 ks)
  - výměna osvětlení včetně rozvodů elektriky (183tis.) - již hotovo
  - oprava havarijního stavu vodovodního a kanalizačního potrubí (243tis.) -
  již hotovo
  - rekonstrukce elektro rozvodů ve výdejně jídla
  - zednické práce - výměna podlahy na chodbě, v ředitelně
  - zednické práce ve výdejně jídla - nové dlažby, obklady, vymalování
  Já bych tedy celé vedla jako investici i včetně vymalování, ale nejsem si úplně jistá, jestli je to možné.}

  Záleží, jaké máte argumenty pro investici - zde technické zhodnocení budovy. Podle popisu se budova spíše uvedla do původního stavu, na první pohled je TZ jen ta nová zatahovací zástěna, tam zvažte, jestli by technicky něco bylo vyvolaná oprava, která by se do ceny tohoto zásahu zahrnula (např. oprava omítek po usazení apod.). Podívejte se k tomu na dotaz ze včerejška TZ x oprava, tam je vysvětleno, že je možný i souběh investice a neinvestice, když je vzájemná nezávislost prací.

  Ty ostatní práce bez bližších informací na 100 % neposoudím. V případě čistě výměny je to oprava, jen pokud by se např. rozvody rozšiřovaly - nějaká změna parametrů, bylo by to TZ.

  Můžeme to ještě diskutovat e-mailem - klara@obecuctuje.cz, co Vás vede k myšlence investice? Na první pohled odhaduju zástěnu jako TZ, ostatní oprava, ale může to být ve výsledku jinak - z dotazu nevím, nakolik je to ostatní jen výměna původního, nakolik pak se tam něco případně změnilo. 

• TZ x oprava

  11. 06. 2024

  Dobrý den, pane Nejezchlebe,
  O prázdninách u nás bude probíhat domnívám se – rekonstrukce třídy (zvětšení o sousedící kabinet). Jednotlivé práce budou provádět různí dodavatelé a budou s nimi uzavírány samostatné smlouvy o dílo. Prosím o radu, jak správně zaúčtovat, a kdy a jak zařadit do majetku.
  Stavební práce –TZ budovy (budou se měnit parametry). Současná učebna se propojí (zbourá příčka) se sousedícím kabinetem, zazdí se jedny dveře.
  Instalatérské práce – samostatně by se asi jednalo o podlimitní TZ – proběhne přesun umyvadla na jiné místo.
  Elektroinstalační práce – zřejmě rovněž TZ budovy - proběhne výměna zářivek (ve stávajícím kabinetu nevyhovují hygienické normě), bude o jednu zářivku více.
  Nejsem si jistá s podlahovou krytinou. V současné době je na podlaze učebny (i kabinetu) je PVC a proběhne pouze jeho výměna, rovněž výmalba učebny – jedná se spíše o opravu a udržování.
  Slyšela jsem však názor, že pokud je jedna z prací hodnocena jako investice, jsou i další související práce na dané akci investicí, i když samostatně by se jednalo o opravy a udržování?
  Měla bych tedy všechen materiál a práce související s rekonstrukcí třídy posuzovat společně jako investici (tedy i výměnu podlahové krytiny, malování třídy, podlimitní instalatérské práce, ..) a kumulovat na SÚ 042?
  Zařazovat do majetku budu v momentě, až bude hotová poslední z prací (zřejmě výmalba třídy), vše zařadím společně na 021 jako TZ budovy, zvýším o TZ PC budovy a nadále budu odepisovat z navýšené ceny?
  Prosím o kontrolu a případně další podněty na co si dát pozor.}

  Na toto téma máme i judikaturu Nejvyššího správního soudu, která připouští v určitých případech souběh opravy a investice - nicméně podmínkou je nezávislost daných akcí (technická ....).

  Pokud budete nyní bourat příčku a zvětšovat tak učebnu o kabinet, půde bezesporu o TZ. V této souvislosti je i logické, že nějak budete muset řešit podlahu (protože nemůžete nechat v půdorysu té vybouranné příčky podlahu bez jakékoliv krytiny). Tedy logická je její kompletní výměna. Z toho vyplývá prokazatelná technická souvislost výměny krytiny s odstraněním příčky - tedy i výměna krytiny bude muset být součástí technického zhodnocení. Elektroinstalační práce - jak to popisujete - opět očekávám TZ - je to vlastně řešení osvětlení pro zvětšený prostor tak aby vyhovoval tomu, že v celém prostoru bude výuka.

  Výmalba - obdobně jako u té podlahy je zde jasná souvislost s tím bouráním příčky a také asi i elektroinstalačními pracemi. Tedy za mne i tato výmalba jde do TZ.

  Takže za mne skutečně vše co popisujete jako investice na 042, až se to dokončí zařazení jako TZ budovy na 021 a odepisovat ze výšené ceny.

• příjem nefinančního daru a jeho použití darovat dále

  11. 06. 2024

  Jsme organizační složka města a když přijmeme nefinanční dar (např. poukazy na pizzu, které dále použijeme jako odměnu v soutěži). Bude na to darovací smlouva, musí se příjem daru a použití schválit v orgánech města. Prožene se to ještě nějak účetnictvím (v Peněžním deníku) jako příjem daru a výdej daru? nebo ne?}

  Příjem daru schvaluje rada (je to její tzv. zbytková pravomoc, kterou může přenést na jiný orgán). Poskytnutí věcného daru - v hodnotě do 100 tis. Kč jedné PO nebo FO ročně opět schvaluje rada. Darovací smlouva není povinná, když není předmětem daru věc zapisovaná do veřejného rejstříku (nejčastěji katastr nemovitostí). 

  Pokud se obratem darují dále, stačí zápis 501/649. Kdyby se hned záměr nevěděl, byla tedy možnost využití i pro město apod., měly by se poukázky evidovat na účtu 263 (až do doby "spotřeby").

  Pozn. Obce v peněžním deníku neúčtují, to byl takový název pro jednoduché účetnictví u podnikatelů, věcný dar se z hlediska toku financí nikde moc nedá zobrazit, tj. ani např. v pokladní knize - ale nevím, zda jsem pochopila dobře otázku. 

• Dotace na IT vybavení pro stavební úřad - investice

  11. 06. 2024

  Město získalo dotaci na vybavení IT pro stavební úřad. Poskytovatelem dotace je stanoveno, že veškeré výdaje související s dotací se musí účtovat jako investiční. Firma, kterou MMR vysoutěžilo pro dodání IT vybavení pro náš stavební úřad nám bude ovšem fakturovat počítačové vybavení každé zvlášť, kdy celková hodnota jednotlivých komponent nebude přesahovat částku 40.000 Kč. V tomto případě bych musela zařadit například monitor za 10 tis. Kč na 028 atd. Tehdy bych ovšem nemohla hovořit o investiční majetku a dotace je poskytnuta na investici. Kromě jiného jeden notebook budou pořizovat z ciziny a tudíž podléhá režimu přenesené daňové povinnosti. (Předmětem koupě jsou i plnění dle kódu celního sazebníku 8471 30 00 (notebooky), proto se při splnění následujících podmínek uplatní režim přenesené daňové povinnosti). Firma jako jeden z mnoha důvodů proč nemůže zakázku fakturovat jako sestavu uvádí i to, že by se do základu daně nepromítal notebook v tomto režimu. Prosím můžete mi poradit jak na účtování, aby záležitost nebyla v rozporu s podmínkami dotace? Jak to bude s notebookem z ciziny? Předem děkuji za odpověď.}

  V případě, který popisujete, kdy si poskytovatel jasně vymínil investiční dotaci, byť dle účetních předpisů pořizujete neinvestici, nezbývá, než z toho udělat účelově soubor majetku na účtu 022. U počítačových sestav to bude ve výsledku docela v pořádku, můžete udělat soubor z jednotlivých navzájem funkčně propojených věcí typu monitor a PC (do ceny patří i operační SW např. Windows). Je pravda, že se mohou monitory např. navzájem prohazovat, ale jak říkám, zas takový problém to není. Přitom není důležité, jak to fakturuje dodavatel - to rozhodnutí o vytvoření souboru je na Vás.

  Trochu více okaté bude, když i tak nebudete nad 40 tis. Kč, pak byste museli do souboru dát více PC a monitorů, ale nic jiného Vám pro splnění podmínek dotace nezbývá, pak volit nějaké aspoň trochu logické soubory (např. PC v jedné kanceláři, pro jeden účel apod.). Ocenění jedné věci v souboru může být pod 40 tis. Kč, rozhoduje ocenění souboru jako celku, to musí být v částce nad 40 tis. Kč, abyste takový soubor pořídili na účet 022 jako investiční majetek. 

  K tomu notebooku - tomu trochu nerozumím. Pokud je to nákup přímo z ciziny - tedy třeba od subjektu registrovaného v jiném členském státě EU, jedná se o pořízení z JČS - skutečně prodaňujete Vy (ř. 3 přiznání) a asi si neuplatňujete nárok na odpočet (s ohledem na charakter akce).

  Zároveň ale zmiňujete, že by tam měla být PDP s ohledem na klasifikaci v CZ-CPA (to je pro případy, že by se jednalo o tuzemské plnění - tedy nákup od českého DIČ). V tomto případě ale s aplikací PDP režimu nesouhlasíme - je to vybavení pro stavební úřad - tedy aktivity nesouvisející s ekonomickou činností obce. za těchto okolností byste měli s ohledem na ustanovení §92a odst. 2 jednat jako osoba nepovinná k dani a i když by to byl nákup notebooků nad 100 tis. Kč, tak by se režim PDP neměl aplikovat. 

• Vratka části dotace ze SFDI před jejím vypořádáním

  11. 06. 2024

  Město získalo v roce 2021 dotaci ze SFDI na výstavbu cyklostezky ve výši 12 mil Kč. Cyklostezka byla zařazena do užívání v 06/2022, od následujícího měsíce odpisována vč. dotace v plné výši. V 02/2024 jsme odeslali ZVA, na jeho akceptaci stále čekáme. Dotace je tedy stále nevyúčtovaná, v účetnictví vedu zůstatky na účtech 374, 388 ve výši přijaté dotace 12 mil., 403 rozpouštím. Nyní v 06/2024, po veřejnosprávní kontrole SFDI, město dostalo „Výzvu k vrácení části finančních prostředků“ ve výši 3 mil. Kč (25 % získané dotace). Budu, prosím, účtovat k datu přijetí Výzvy předpis? Anebo až při úhradě vratky zaúčtuju MD 374/ D 231 2219 5904 UZ 91628. Ostatní zápisy zaúčtuju až po uznání dotace: MD 346 dotace snížená o vratku/ D 388 12 mil., rozdíl na MD 403 . Zároveň ve výši rozdílu MD 672/ D 403. A nakonec ve výši 9 mil. MD 374 /D 346. Na kartě jen poznámka, výše dotace se bude nadále odepisovat stejně. Tedy aspoň pevně doufám, že kartu opravovat nemusím, pokud ano, musela by se výše dotace opravit ihned ke dni přijetí výzvy, ke dni úhrady, anebo až ke dni uznání dotace?}

  V případě, že se jedná o výzvu podle § 14 zákona č. 218/2000 Sb., tak rozpočtovou skladbu volíte dobře. Dotaci ještě nemáte účetně vypořádnou, tak zápis 374 MD/ 231 D je v pořádku. Jinak jsou dva možné postupy, co s tím dál:

  a) Podle účetních předpisů, když je majetek již zařazen, nemáme měnit výši dotaci na kartě a rozpouštět dotaci z původní výše - a nechat jí i účetně na účtu 403 v původní výši. Vratka bude zápisem 374/231, tedy na záloze zůstane 9 mil. Kč.

  Dále snížíte dohadnou položku zápisem 388 minus MD/ 403 minus D o výši vratky 3 mil. Kč a zároveň rozdíl 3 mil. Kč rovnou zúčtujte zápisem 672 MD / 403 D – tím nebudete hýbat s výši účtu 403 a zároveň o vratku na základě výzvy rovnou správně snížíte účet 672 jako při rozdílu od dohady.

   Je to trochu specifický případ, jinak obecně předepisujete výzvu rovnou 672 MD/ 347 D, ale když dotace ještě není vypořádaná, postupujte viz výše.

   Vyúčtování pak bude klasicky 346/388 9 mil. Kč, 374/346 9 mil. Kč.

  b) V případě významnějších vratek je vhodné zvážit odchylku od metody, kdy byste vratku účtovali opět 374/231 a v její výši byste zkorigovali dohadu 388 minus MD/ 403 minus D, ale upravili byste o vratku i výši dotaci na kartě majetku (tedy postup dle bodu a), jen byste neúčtovali zápis 672 MD/ 403 D). Zápis vypořádání by pak byl opět 346/388 a 374/346 ve výši dotace po vratce.

  Ale pozor - účet 403 má vazbu na majetek, když o vratku korigujete účet 403, musíte opravit výši dotace i na kartě majetku, jinak by nebyla zajištěna rovnost - registr majetku je podružná účetní evidence pro majetkové účty, pro účty oprávek i pro účet 403, takže musí být rovnost, což by v případě Vašeho postupu nebyla (kdybyte zkorigovala účet 403 účetně a v registru majetku nechala původní výši dotace). 

  Nečekáme až na vypořádání - hned při vratce řešíme, zda o ní zkorigujeme účet 403 (odchylka dle bodu b) či nikoliv.

  Ověřte, že dotace opravdu není tak dlouho vypořádáná - neproběhla akceptace ZVA v systému ISPROFIN?

• Nárok na stravenkový paušál za přesčas v sobotu 8 hod.

  11. 06. 2024

  Má zaměstnanec nárok na stravenkový paušál za přesčas v sobotu (8 hod.). Vím, že se nezabýváte oblastí mezd, ale nepodařilo se mi na internetu nic k tomu najít, resp. si nejsem jista, zda mohu odpovědi na 100% věřit...možná by poradily kolegyně účetní, které na těchto stránkách hledají pomoc...}

  Odpověď je jednoduchá z pohledu vzniku nároku - záleží na Vašich interních pravidlech. Stravenkový paušál je benefit pro zaměstnance a podle zákoníku práce si má zaměstnavatel ve vnitřním předpise určit pravidla poskytování příspěvku. Když podobná situace nastane a nemáte jasně stanoveno, jak postupovat, tak si o danou situaci vnitřní předpis upravte. Zákonný nárok na příspěvek na stravování zde není ani za klasickou směnu, ani za přesčas, vše záleží (výše, podmínky) na tom, jak si to sami určíte. 

  Na základě upozornění, která jsem dostal (a moc za ně děkuji) musím zkorigovat původní odpověď ve vztahu k oblasti osvobození z hlediska daně z příjmů. Jedná se o to, že pokud se jedná o odpracování v soboti mimo rozvrh směn (tedy nemá b sobotu směnu), vzniká zaměstnanci nárok na náhradu cestovních výdajů  - viz §152 písm. c) Zákoníku práce. No a podmínkou zákona o dani z přímů pro osvobození příspěvku na stravování je to, že nevznil nárok na stravné (což zrovna v tomto případě vznikl). Takže pokud by byl poskytnut příspěvek na stravování v tomto případě, měl by se zdanit. Co ale zaměstnanec má dostat (a nemá se mu zdaňovat) je ve Vašm případě stravné. ještě jednou se omlouvám za chybnou odpověď a moc děkuji kolegům za upozornění. 

• plynová kotelna - klasifikace

  10. 06. 2024

  Dobrý den, prosím jakou bude mít klasifikaci CZ-CPA plynová kotelna ( určeno pro vytápění základní školy).}

  Jestli bude určena pro vytápění více budov, zvolila bych 12.51.11. Jestli jen pro školu, tak lze teoreticky i použít kód stejný jako pro budovu školy, ale v okamžiku, kdy je to samostatná stavba, tak tím 12.51.11 jako budova pro průmysl nic nezkazíte. 

  Kdyby to bylo součástí stavby školy, tak určitě klasifikace školy, to by pak mělo být účtováno i jako TZ této budovy, tedy neřešila byste samostatnou klasifikaci. 

• Pytle na odpad

  10. 06. 2024

  Obec nakoupí pytle na odvoz plastu a tyto pytle bude občanům rozdávat zdarma. Jak správně zaúčtovat tento případ prosím? A jak by to bylo kdybychom případně omezili počet pytlů / občan / rok a kdo by chtěl víc, tak by si musel pytle koupit?
  
  Předpis fa za pytle - 112 MD/321 D, zaplacení fa - 321 MD/231 3722 5139 D.
  Při rozdávání zdarma pouze vyřazení z materiálu 501MD/112D v ceně počtu pytlů/občan/rok.
  Případně při prodeji občanům příjem od občana 231 pol. 1337MD/609D a zároveň vyřazení z materiálu 501/112D.
  Děkuji moc za radu.}

  Pytle ve Vašem případě nejsou zbožím, nakupujete je jako věc určenou k prodeji, ale jednak k rozdávání, ale hlavně v sobě jejich nákup nese nejen obal, ale i službu svozu. Proto fakturu za pytle účtujte na účet 518, pol. 5169. Případně se náklad časově rozlišuje přes účet 381, pokud byste evidovali k 31.12. významný počet zbylých pytlů (s ohledem na Vaší významnost k ČR).

  Obecně stačí pytle evidovat jen mimoúčetně - pokud jde o počet nakoupených, rozdaných, prodaných...

  V okamžiku, kdy byste nějaké pytle prodávaly, účtovaly byste příjem na účet 602, pol. 2111. Jste plátci DPH, v tomto ohledu, se bavíme pořád o situci, kdy si nekupuje danou věc (respektive ta je druhotná), ale právo na vývoz odpadu v daném pytli - tedy službu. No a v tom případě budeme řešit na základě čeho to je - vyhláška k odpadovému systému - tedy zda to není výkon veřejné správy mimo DPH - pak byste z příjmu od občana neodváděli DPH, na rozdíl od klasického prodeje zboží. 

• Stravenky

  10. 06. 2024

  Obec chce začít poskytovat zaměstnancům a uvolněnému starostovi stravenky od července 2024 bez příspěvku zaměstnance. V jaké maximální výši stravenka může být, je to těch 116,- Kč? Mohla bych poprosit o návod, jak v naší obci se stravenkami vůbec začít, jak o nich účtovat.... Vzor směrnice? V době čerpání dovolené se stravenky neposkytují?}

  Odpověď rozčlením po jednotlivých tematických oblastech: 

  - Můžete to plně vyplácet z rozpočtu obce, nemusíte zřizovat peněžní fond, to jen na úvod, i když na toto se vyloženě neptáte.

  - Částka příspěvku je zcela na Vás, můžete dát i více, než 116,20 Kč (platí pro rok 2024), ale jakoukoliv částku nad tuto hranici budete muset zaměstnanci zdanit. Obce tedy nejsou limitované částkou příspěvku, ale platí pro Vás pravidla zdanění stejná, jako pro ostatní subjekty. Aby byl příspěvek obce pro zaměstnance osvobozeným příjmem (nezdanili jste jej), platí podmínky dle zákona č. 586/1992 Sb. Blíže viz dokument z 10.12.2023 "Benefity zaměstnanců" - tedy nejen hlídat limit, ale musí mít daný den odpracováno min. 3 hodiny, nesmí čerpat stravné na pracovní cestě... Prakticky to znamená, že za den dovolené mu můžete dát stravenku, ale musíte mu jí zdanit. 

  - Celý proces účtování je vysvětlen v dokumentu "ÚČT, ÚSC - stravování zaměstnanců, příklady.." z 14.2.2021. Když to shrnu, nejlépe je stravenky poskytovat zpětně, kdy již znáte celkový nárok. Při nákupu účtujete fakturu 263 MD/321 D (provize na účet 518), úhrada s pol. 5169. Na účtu 263 se má evidovat nominální hodnota stravenek. Při výdaji stravenky (tedy např. začátkem měsíce za předešlý měsíc) budete účtovat 527 MD/ 263 D, to je celé, když není podíl zaměstnance, převody mezi účtem fondu a BÚ... 

  - Vzor interního předpisu ke stravování máme v dokumentech, štítek směrnice, z 22.3.2021 - nutné upravit na Vaše konkrétní podmínky a protože dokument je neaktualizovaný na současné podmínky zdanění příspěvků, je nutné v tomto ohledu respektovat dokument ke zdaňování benefitů, na který Vás odkazuju výše. 

  Nezapomeňte, že příspěvek zastupitelům musí schválit ZO, je to jeho vyhrazená pravomoc, příspěvek zaměstancům je v pravomoci rady/starosty.

• DPH při převodu majetku

  10. 06. 2024

  Dobrý den, chtěla bych Vás požádat o zodpovězení následujícího dotazu: město má záměr zakoupit vybavení restaurace (nábytek - regály, police, varný blok apod.) od nájemce (plátce DPH) nebytového prostoru, který je ve vlastnictví města, pro účely dalšího pronájmu prostoru vč. tohoto vybavení a vč. zastřešené terasy s pergolou. Současně s tím má záměr odkoupit tuto zastřešenou terasu s pergolou s posuvným zasklením ve vlastnictví nájemce (pergola stojí na pozemku města) a je zkolaudovaná před více jak 5 lety jako stavba dočasná po dobu trvání nájemní smlouvy, není zapsána v KN, město bude muset požádat o změnu stavby z dočasné na stavbu trvalou. Bude koupě zastřešené terasy s pergolou podléhat DPH (máme to brát jako věc nemovitou nebo movitou? Při věci nemovité by bylo osvobozeno, ale plátci se mohou dohodnout, že DPH uplatní). Ještě bychom se chtěli zeptat, když bubou tyto věci dále pronajímány, je nutné do kupní smlouvy psát, že se vykupuje za účelem ekonomické činnosti? Při uzavření nájemní smlouvy můžeme nájemné stanovit + DPH, pokud bude nájemce plátce DPH, v případě, že by plátce DPH nebyl, nájemné za pronájem nemovitého majetku bude osvobozený a za pronájem movitého majetku bude s DPH.
  Pokud budeme pronajímat pro ekonomickou činnost s DPH, můžeme si z koupě uplatnit odpočet DPH? Když by se nájemce stal plátcem DPH až v průběhu roku (nejdříve bychom tedy pronajímali nemovitost jako osvobozenou od DPH a teprve až by se stal plátce, pronajímali bychom s DPH) zda lze uplatnit odpočet DPH i tak?
  Děkujeme za odpověď.}

  U nábytku... - tam je situace jasná. jedná se o věci movité - tedy prodat by Vám to měl s DPH.

  U zastřešení terasy s perolou - to jsou věci, které dle mého názoru jednoznačně plní funkci stavby. Tedy bych na to hleděl jako na stavbu a její převod. Pozor ale na situaci, kdy by třeba část spíše měla charakter TZ Vaší nemovitosti... - protože součástí těch stavebních prací v minulosti mohla být i úprava stávající stavby - například napojení v podobě nového vchodu na terasu....  Potom bychom se totiž již nebavili u této části o přetvodu stavby, ale vypořádání TZ Vaší stavby jako služby z pohledu DPH - tedy najednou bychom neřešili potenciální osvobození v  §56, ale bylo by to klasické zdanitelné plnění. Nevím, jak to technicky vypadá - spíše na toto nyní upozorňuji.

  Pokud bychom to mohli vyhodnotit jako převod stavby (tedy ne TZ) - potom souhlas s tím, že by to bylo již od DPH osvobozeno. Jenže pokud by to bylo staré třeba 7 let, tak osvobozený převod od DPH vyvolá na druhé straně (u současného náemce) nezbytnost úpravy odpočtu DPH. V takové situaci, pokud by bylo prakticky jisté, že nájemce bude plátce DPH, byste jim mohli skutečně pomoci v tom, že by převod byl dobrovolně podroben DPH - v režimu PDP (ale to jim skutečně "pomáháte" - nemáte povinnost na to přistoupit - a je samozřejmě na diskusi, za co jste ochotni takto vyjít vstříc (protože Vy tím zase máte nějaký potenciální problém v odpočtu DPH  -protože u Vás se bude zase testovat 10 let  -zda jste dodrželi použití nemovitosti ke zdaňované činnosti .....).

  Do smlouvy psát nemusíte, že je to "vykupujete" za účelem pronájmu - není to podle mne důležité.

  Pokud budete pronajímat s DPH - ano - můžete si uplatnit odpočet DPH. Horší je ta situace, když byste to prvotně pronajali osvobozeně od DPH (teď myslím nemovitost - movité věci byste pronajímali i neplátci s daní) a teprve následně pronajali s DPH, protože se nájemce stal plátcem daně až následně. Když se to změní v násedujících letech - situace je jasná - byl by to případ podle §78 a douplatnění odpočtu DPh by bylo postupně podle §78 (tedy každý rok 1/10, když by bylo pronajato s DPH). Co Zákon o DPH vůbec neřeší je situace, když ke změně dojde v průběhu roku - tedy nejprve k plnění osvobozenému od daně třeba od července a například od listopadu by se nájem začal zdaňovat, protože se stal plátcem DPH. Tam někdo říká, že v tom roce to již řešit nemohu a jen skončím v úpravě v letech následujících podle §78(viz předchozí popis), můžeme ale také i uvažovat s tím, že se budete snažit to v tom roce pořízení dát do odpočtu DPH koeficientem (byť dodatečně), protože budete správně arumentovat, že to v daném období sloužilo k plněním od daně osvbozeným i zdaňovaným - no a v dalších letech pak douplatňovat DPH pouze z rozdílu plného odpočtu DPH a odpočtu koeficientem. Nicméně toto je skutečně nejasnost (MF jsme na to již upozorňovali, ale leislativně to ještě ošetřeno není). Samozřejmě optimální je, abyste hned od začátku měli nájemce - plátce DPH.

    

   

• náhrada za ušlý výdělek

  10. 06. 2024

  Naše obec měla zájem pořádat folkový festival. Předběžně bylo dohodnuto kolik vystoupí kapel a za jakou cenu, ale k podpisu smluv s jednotlivými vystupujícími nedošlo.
  Vzhledem k nízkému zájmu o vstupenky byl koncert zrušen asi 4 dny před začátkem konání. Nyní bychom chtěli odškodnit jednotlivé účastníky částečnou náhradou za ušlý zisk. Jak v tomto případě postupovat?}

  Je to podle všeho z Vaší strany zcela dobrovolné, takže určitě nechat schválit raději v ZO, výše je pak zcela na Vás, když to nebylo sjednáno jako jasně daná smluvní sankce, ale je to dobrovolná "mimosmluvní" platba. Účetně bych volila obecný náklad 549 s pol. 5909, odpa 3312.

• Rozpočtování ZŠ a MŠ

  10. 06. 2024

  Mám dotaz k situaci, kdy dojde ke sloučení MŠ a ZŠ v jednu příspěvkovou organizaci v ZŠ a MŠ. Jedná se mi zařazení příspěvku na provoz do rozpočtu zřizovatele. Náklady na MŠ jsou dány na par. 3111 a na ZŠ na 3113. Když bude PO sloučená a bude mít v předmětu PO jak ZŠ tak MŠ, na jaký paragraf to dáme v rozpočtu zřizovatele? A nebo poraďte, jak si s tím poradit.}

  V podobných případech společných výdajů volíme paragraf buď převažující (podle převažující činnosti) nebo společný. Společný odpa by tady ve výsledku nebyl přesný a ani moc není jaký zvolit, tak bych zde šla cestou převažujícího odpa a volila tedy 3113.

  Kde to půjde, tam ale výdaje oddělte, pokud by nějaký takový jasně přiřaditelný výdaj vznikl. Nebudete chtít vyúčtovávat příspěvky odděleně? I pod jednou PO by šlo to mít nastaveno odděleně, ale záleží na Vás.