Neregistrovaní uživatelé mají přístup pouze k odpovědím na dotazy odeslané za posledních 12 měsíců. Pokud chcete mít přístup ke všem odpovědím na dotazy nebo posílat vlastní dotazy, je potřeba se registrovat, případně se přihlásit.
Naše obec vlastní areál průmyslové zóny, který dále pronajímá. Nájemci platí nejen nájem, ale dále se podílí na úhradě veřejného osvětlení areálu a strážní službě. Od července se bude rekonstruovat budova vrátnice, strážní služba tedy fungovat nebude, a proto se zastupitelé rozhodli nájemcům strážní službu po dobu opravy budovy nefakturovat. Jedná se o měsíce červenec až září, kdy tedy fakturovat strážní službu nebudu, bohužel některé firmy mají na tyto měsíce zaplacenou strážní službu již dnes. Je mi jasné, že musím vystavit opravný daňový doklad, ale nevím, jaký bude den UZP. Prosím o radu, jak postupovat. Děkuji}
Takže pokud správně chápu - rozhodli to někdy v červnu - tedy rozhodný den by měl být navázán na toto rozhodnutí (pokud nebudou dělány nějaké dodatky smlouvy s nájemci o tom, že služba nebude poskytována - v takovém případě bych se řídil datem uzavření dodatku) - viz §42 odst. 3 písm. a) ZDPH.
Nicméně vy snižujete svoji daňovou povinnost - tedy podle §42 odst. 6 to máte zahrnout až do přiznání, kdy vynaložíte "rozumné úsilí" k tomu, abyste doklad doručili druhé straně (dříve dokonce musela druhá strana potvrdit přijetí dokladu).
Takže za předpokladu, že rozhodnuto bylo v červnu, tak být na Vašem místě vystavím nyní opravné daňové doklady s DUZP nejlépe toho rozhodnutí (varianta - datace dodatku smlouvy) a opravné doklady se snažím ještě předat (odeslat do datových schránek nebo předat osobně...) v červnu, aby to šlo do červnového přiznání a KH.
Je možné, aby zřizovatel odkoupil pro účely reprefondu na fakturu od své příspěvkové organizace neprodaný alkohol z důvodu ukončení její ztrátové doplňkové činnosti (provoz kavárny)? A pokud ano, prosím v jakých cenách? Nákupních jak nakoupila organizace či prodejních za které ještě možná bude o nějaký alkohol ze strany zaměstnanců zájem anebo za ceny běžné v současnosti na internetu? Ne všechny nákupní ceny se asi dohledají. Co se zbývajícím alkoholem, o který zřizovatel nemá zájem?}
Určitě si v prvé řadě na živnostenském úřadu ověřte právní podmínky - myslím, že budete muset požádat o koncesi. Koncesi na prodej alkoholu, pokud chcete prodávat a myslím že pak musí být odpovědná osoba (hostinská činnost - to budou lépe vědět na ŽÚ). Jinak převzít to pro účely reprefondu problém není, jen ten případný následný prodej...
Vše ostatní je pak na Vás, jak k tomu ekonomicky přistoupíte - i cena nákupní je myslím s ohledem na okolnosti akceptovatelná. Je možné i prodat jinému podnikateli, to by ale musela prodat ještě PO s koncesí.
Ostatní alkohol, tam hlavně doložit, jak se s tím naložilo, upřímně nevím moc co s tím - rozdat zaměstnancům jako dar při odchodu? :)
V roce 2018 jsme pořídili pro městskou policii kamerový systém za 530 tis. Kč ( obsahoval projekt, monitor , PC, USB u strážníků, optické rozvody a 6 kamer po městě) – zaúčtovala jsem do majetku souhrnně na jednu kartu 022.
V roce 2022 jsme rozšířili kamerový systém o další kameru ve výši 130 tis. Kč – zaúčtovala jsem samostatně na jednu kartu majetku 022.
Letos se opět rozšiřuje kamerový systém o 2 kamery v ceně 43 tis. Kč a 47 tis. Kč, na každou kameru je faktura zvlášť a další faktura je na monitor s držákem na zeď ve výši 22 tis. Kč u městských strážníků.
Jak mám zaúčtovat do majetku monitor a nové 2 kamery? Monitor dát samostatně na kartu majetku na 028 nebo navýšit cenu na kartě z roku 2018? A další kamery, každou vést samostatně nebo dohromady?}
V roce 2018 bylo vhodnější zařadit kamerový systém jako soubor, alespoň zkuste ponechat/dohledat k tomu informaci o ocenění jednotlivých věcí, než se to časem ztratí (skartuje apod.).
Teď je na Vás, jak budete postupovat - je možné nové kamery přiřadit k těm z roku 2022 a udělat z nich soubor, nebo když už to evidujete takto, tak už asi klidně i jednotlivě po úsecích je zařaďte, důležité je, abyste hlavně byli schopni jednotlivé majetkové karty identifikovat na skutečný stav. Monitor bych zařadila na účet 028 zvlášť, je použitelný pro celý kamerový systém, nebo byste musela upravit kartu z roku 2018 a z roku 2022 a vše dát do jednoho souboru, kdy vedlejší náklady se pak rozpočítávají mezi jednotlivé věci.
Také je možné monitor účtovat jako podlimitní TZ systému z roku 2018, případně jako opravu, ale pozor, kdyby se nedoplňoval jako nová věc, ale vyměňoval by se monitor, který byl zařazen v celku z roku 2018, tak správně by to byla oprava. Tím se zacyklujeme na úvod odpovědi - že je dobré si to teď majetkově nastavit co nejlépe, abyste věděli, kde co máte zařazeno a věci funkčně provázané dát raději do souboru, nebo alespoň mít informace o ocenění jednotlivých částí jedné věci.
Příspěvková organizace (škola) navrhla rozdělení kladného hospodářského výsledku cca 700tis následovně: 300tis do rezervního fondu, 400tis do fondu odměn. Argumentuje použitím na plat jedné uklízečky o kterou nechce přijít plus odměny. Podle nás (zřizovatele) však lze do fondu odměn dát pouze 20% (tedy maximálně 140.000) dle nového znění §32 odst. 1. Je tento limit 20% nepřekročitelný nebo může zřizovatel o konkrétní výši přídělu do fondu odměn v rámci samostatné působnosti rozhodnout jakkoliv? Nebo by tím porušil zákon?}
Pokud respektujete právo, tak je to skutečně nepřekročitelné a do fondu odměn byste neměli přidělovat více než těch 20 %.
A jinak jen poznamenávám, že nevidím jako nezbytně nutné, aby měli fond odměn na tu "uklízečku" (pokud jim nedáte limit na platy, který by s platem uklízečky nepočítal).
Pro výpočet cestovného potřebuji z technického průkazu údaj o průměrné spotřebě. Co dělat, když tam tento údaj chybí? TP vám pošlu na email.
Je tam jen údaj spotřeba paliva 104/4.0. Když jsem se dotázala autorizovaného prodejce pro Volkswagen, tak je to prý množství vytvořeného CO2 na 100 km a za lomítkem je spotřeba daného motoru. Průměrná spotřeba se prý již v TP neuvádí. A teď nevím, jak dále postupovat.
Děkuji za odpověď.}
Dobrý den, jak již psala kolegyně, není to oblast naší činnosti. Buď se průměrují uvedené spotřeby, ale Vy je tam opravdu napsané jasně nemáte, ale podívejte se do bodů V.7 (tam je nějaký údaj 104/4.0) a 17 (tam je napsáno 136/2014 W), tam se o nějaké spotřebě hovoří, rozluštění údajů už je pak techniká otázka, nebo zkuste pohledat na internetu.
Dotaz Vám nepočítáme.
Dobrý den, prosím o vysvětlení ohledně sestavování rozpočtu. Nějak jsem se do toho zamotala ….
1. Pokud se sestavuje i schvaluje rozpočet na rok 2024 v roce 2023, může být schodek rozpočtu maximálně ve výši zůstatků na běžných účtech k 31. 12. 2022 ?
2. Pokud se sestavuje i schvaluje rozpočet na rok 2024 až v roce 2024, tedy v rámci rozpočtového provizoria, může být schodek rozpočtu maximálně ve výši zůstatků na běžných účtech k 31. 12. 2023 ?
3. Pokud je rozpočet schválen s maximálním možným schodkem, tedy až „nadoraz“, ale v průběhu roku dojde k vyšším příjmům – např. k výběru vyšší daně z nemovitosti, a zůstatek na běžném účtu je vyšší než byl k 31. 12. při sestavování rozpočtu – je možno rozpočtovým opatřením navýšit rozpočtový schodek, např. do výše zůstatku na účtu k poslednímu dni měsíce před schválením rozpočtového opatření ? Nebo se stále přihlíží jen k zůstatku na konci roku ?}
1. Ne, odhaduje se zůstatek k 31.12.2023 - pak by se musel přes RO rozpočet v roce 2024, když by byl odhadovaný schodek vyšší než následná skutečnost, kdyby odhad nižší, tak se RO dělat nemusí - jde o položku 8115 + (MD - tj. zapojení úspor do rozpočtu, peníze ubudou.
2. Ano, a pozor na zůstatky fondů (236)- ty se smějí zapojit do výdajů jen v souladu s plánem čerpání fondů, které musí souhlasit na schválené statuty peněžních fondů.
3. Když máte vyšší příjmy, tak se dělá RO tak, že se navýší příjmy a proti tomu výdaje, není to vůbec potřeba řešit přes financování. Ohledně financování , tj. položky 8115 se stále po celý rok přihlíží k zůstatku na konci roku. Mimo položku 8115 je třeba možné navýšit financování při převody např. z TV - příjem položka 8117 a proti tomu výdaje na třídě 5 a 6.
Stačí takto?
V minulém měsíci jsme opravovali místní komunikace (penetrační makadam) v extravilánu ve vlastnictví obce. Na některých úsecích se nově vybudovaly zpomalovací prahy (vyvýšená část jako boule), kvůli rychlosti. Teď bychom ta nebezpečná místa chtěli označit dopravními značkami. Jedná se celkem o 6 sloupků včetně značek. Jak zaúčtovat tyto dopravní značky? Jako materiál ? Celková cena je 21.613 Kč s DPH. děkuji}
Dopravní značky se neevidují jako samostatný majetek, jsou nedílnou součástí komunikace. Když jsou pořizovány samostatně bez osazení, tak účet 501 s pol. 5139, když rovnou i se službou jejich osazení (zabetonování), tak pol. 5171 a účet 511 (někdo volí i účet 518 s pol. 5169).
Ani zpomalovací pruhy se zpravidla nedávají jako nějaké TZ - tj. lze je dát jako materiál, s prací i jako opravu komunikace - oni zde i nejsou ve smyslu nějakého přidaného zařízení, ale jak píšete - jako vyvýšeniny z materiálu komunikace, takže tam je součást ceny komunikace (případně její opravy) úplně v pořádku.
Můžete mi prosím nastínit rozdíly ve výrobě tepla a rozvodu tepla prostřednictvím ÚSC (odbor nebo organizační složka) a nebo prostřednictvím s.r.o.
Město má fungující s.r.o. od roku 2006 právě na tyto činnosti - výroba tepla, rozvod tepla. S.r.o. má v základním kapitálu vloženy dvě kotelny.
Vznikají určité pochybnosti o tom, že by bylo možná lepší či ekonomicky výhodnější provozovat kotelny městem, vyrábět teplo, dodávat ho do obecních bytů, popřípadě do SVJ, družstev apod.
Nevím, zda tyto činnosti považovat za hlavní činnosti či hospodářské ??
Úkol od vedení města zní: sepsat ekonomické rozdíly mezi provozováním výroby a rozvodu tepla, které zajištuje nyní s.r.o dle zakladatelské listiny a tím, kdyby stejnou činnost zajišťovalo město - ekonomické souvislosti jako daně, odpisy, investice, zisk, konkrétní rozdíly u všech položek, apod.
Domnívám se, že to nejsme schopni zpracovat, neboť nám chybí znalosti o účtování a daňové problematice s.r.o. a připadá nám to spíše jako úkol pro daňového poradce.
Tak jsem vás chtěla požádat jako odborníky alespoň o nastínění zásadních rozdílů, což by nám velmi pomohlo.
Děkujeme předem za odpověď.}
Tady se obávám, že budu schopen pouze navést na několik oblastí, kterých by bylo dobré si všimnout (jinak těmto oblastem se věnuji, nicméně to se skutečně musí řešit případ od případu podle konkrétní situace).
Zkusím to, co jsou klíčové oblasti:
- oblast daně z příjmů - v současné situaci, kdy obec je příjemcem své daně z příjmů je samozřejmě výhodou, kdy tuto činnost provádí obec (pokud jsem viděl výkazy toho s.r.o. za roky 2021 a 2022 tak tam byla daň 132, respektive 146 tis. Kč). Takže tady v té oblasti je to jasné - samozřejmě podmíněno současným RUD
- oblast DPH - u ní je to ale mnohem složitější (a zároveň upozorňuji, že je to zpravidla významnější téma než daň z příjmů). Zkusím jen několik témat:
* pokud byste najednou realizovali třeba 12 mil. Kč výkonů za teplo, tak by se Vám mohl silně zlepšít na obci koeficient oproti současnému stavu. No a otázkou je, zda a případně v jakém rozsahu uplatňujete odpočty koeficientem (a tady to v určitých sutuacích je úplně jedno, nicméně v jiných případech to může být hodně významné téma)
* musíme také hodně řešit, kam se to teplo dodává - totiž pokud by to bylo třeba i do objektů provozovaných Městem, kde by bylo poskytováno osvobozené plnění Městem (typicky třeba do kulturního domu provozovaného Městem), mohlo by zapojení kotelen pod Město právě vést k tomu, že u tepelného hospodářství nebude plný nárok na odpočet - ale zase třeba koeficient, případě i poměr. A tady záleží na tom, s jakým koeficientem se pracuje .... (odhaduji, že by to mohla ve výsledku být výrazná nevýhoda)
Aby toho nebylo málo, tak když již toto řešíte, ono by se mohlo třeba také uvažovat o spojení ne s Městem, ale Technickými službami (příspěvkovou organizací). Berte to jen jako poznámku - i tato varianta by měla nějaké daňové dopady.
A ještě na závěr jedna důležitá věc - i když bychom došli k tomu, že by se nám nyní jevilo třeba jako o něco lepší provozovat tepelné hospodářství pod Městem, tak se musí ještě řešit transakční náklady (včetně daňových) související s tím, že by se majetek musel nějak dostat na Město.
Víc asi k tomu neumím nyní sdělit - toto jsou přesně projekty, kdy nelze dát obecný návod, ale řeší se každý jednotlivý případ.
Ještě z hlediska vykazování - u Města si dokáži oředstavit obě varianty - jak hlavní tak i hospodářskou činnost - to již podle rozhodnutí zastupitelstva.
Jaká bude sazba DPH u opravy geigru a opravy venkovních světel na bytovém domu?}
Pokud je to bytový dům a je to třeba osvětlení vchodu ... - tak za mne jednoznačně 12 %. Geigry u okapů z bytového domu - tam je to jednoznačné - 12 %.
Ráda bych se zeptala na zaúčtování vratky dotace. V roce 2023 jsem obdrželi dotaci 500.000,- Kč na kulturní akce od Středočeského kraje. Koncem roku 2023 došlo k vyúčtování. Letos jsme zjistili, že vyúčtování bylo chybné a vzhledem k tomu, že jsme překročili příjmy, měli jsme celou dotaci vrátit. S krajem jsme se dohodli na opravě závěrečné zprávy a vratce v letošním roce. Vzhledem k tomu, že mám vyúčtováno loni, účtovali bych nyní 672/348 a 348/231 ÚZ 6402-5366. Nejsem si ale jistá tím účtem 672. Neměla bych účtovat přes 408, když máme významnost 260.000 Kč?}
Účtujete správně. Ohledně volby účtu 408 nebo 672 uvažujete správně, pokusím se Vám to vysvětlit na Vaší situaci. V okamžiku, kdy jste vloni účtovali zápis vypořádání 348/672 prokazatelně chybně - k datu účtování jste věděli/měli vědět, že nárok na dotaci není, tak použití účtu 408 má logiku jako oprava chyby.
Účet 672 by se použil v případě nové skutečnosti, kdybychom na to nahlíželi tak, že v dobré víře se nárokovalo vše, poskytovatel nakonec neuznal.
Volila bych spíše účet 408 (a opravu popsat do přílohy závěrky), myslím, že tak, jak to popisujete je to již spíše oprava chyby, sami píšete, že vyúčtování bylo podáno chybně - rozhodují skutečnosti k datu, kdy se účtovalo, tzn. účet 672 by se volil např. v situaci, kdy byste k datu vyúčtování neměli ještě informaci o tom, že nárok je neoprávněný - Vy jste informaci ale měli, jen se chybně do vyúčtování nepromítla (opomnělo se to).
Ale upozorňuju, že u dotací bývá diskutabilní, kdy je to ještě rozdíl od dohady, kdy oprava chyby, dost záleží i na argumentech, ve Vašem případě bych ale přiznala chybu, která prokazatelně ve VH nastala.
Dobrý den, měla bych dotaz ohledně DPH.
Firma bude stavět v obci vodovodní a kanalizační přípojky ke stavbám(část rodinné domy, část stavby k rekreaci). Firma bude fakturovat obci a obec přefakturovávat občanům. Vše si myslím, že bude v režimu přenesené daň. povinnosti. A teď dotaz, může obec vůči občanům použít sazbu 12% nebo 21% podle druhu stavby? A může ikdyž nestaví, ale pouze přeúčtuje stavební
práce? Řešíme sazbu kvůli přijetí zálohy od občanů na tyto přípojky. Děkuji}
Za mne určitě může (respektive má) - a bude skutečně dávat 12 % nebo 21 % podle druhu stavby. Na tom by nic nemělo změnit to, že fakturace bude ve výši nákladů, které s tím obec měla. Souhlas, že firma obci bude fakturovat v PDP.
Dobrý den, obec je plátcem DPH, plánuje prodej zemědělské budovy včetně stavebních parcel (zastavěná plocha a nádvoří). Nemovitosti pořízeny 30.8.2018 od neplátce DPH, takže DPH na vstupu nebylo uplatněno. Bude prodej osvobozen od DPH nebo bude podléhat odvodu DPH 21%?
Děkuji za odpověď.}
Děkuji moc za zaslání upřesnění.
Je to skutečně trochu na hraně, nicméně podle snímků tam budovy jsou (byť staré a asi fakticky ke kompletní rekonstrukci ...) - hodnotil bych to tak, že se jedná o dodání pozemků a stavby, která není novostavbou (pozemky ve funkčním celku s touto stavbou) - tedy volil bych režim osvobozeno od DPH.
Naše město uzavřelo realizační smlouvu o dílo na provedení stavebních prací při sanaci ekologických škod. Účastníky smlouvy na straně jedné je město a Ministerstvo financí, společně označovaní jako "objednatel" a na straně druhé společnost s r.o. jako zhotovitel. Dokončením stavebních prací bude realizováno dílo, jehož vlastníkem bude město. Cena za provedení díla je Kč 26 mil. Ministerstvo financí uhradí z této částky Kč 21 mil. přímo zhotoviteli díla, který bude vystavovat faktury přímo Ministerstvu financí. Zbývající 4 mil. Kč uhradí město. Předpokládám správně, že pořizovací cena díla k zařazení do majetku bude Kč 26 mil. a jako dotace od MF Kč 21 mil. ? A prosím o zaúčtování tohoto případu. Děkuji moc.}
Uvažujete správně. Nedávno jsme podobný případ řešili s výsledkem, že by podíl MF měl u obce skončit na účtu 403.
Pokud je předmětem investice - nějaká stavba, tak účtování takto:
042 MD/ 321 D 26 mil. Kč. Předpis transferu od MF 346 MD/ 403 D 21 mil. Kč, zápočet 321 MD/ 346 D 21 mil. Kč. Úhrada zbytku dodavateli 321 MD/ 231 D.
Kdyby to byla neinvestice, tak místo účtu 042 nákladový účet a místo účtu 403 účet 672 - to jen pro jistotu, ale hovoříte o zařazení do majetku, tak máte asi nějak majetově klasifikováno, to bez bližších informací posoudit neumím.
Jinak, jak uvádíte - zavedete do majetku v celkové PC, k tomu budete rozpouštět transfer od MF. Přes RS neúčtujeme zápočet, žádné UZ se značit nebude.
K tomu ze stránek MF:
4/2018
Jak vybraná účetní jednotka postupuje v případě nabytí dlouhodobého majetku nebo technického zhodnocení dlouhodobého majetku, kdy závazky z titulu zhotovení předmětného majetku hradí na základě smlouvy nebo jiného dokumentu organizační složka státu, která nemá příslušnost hospodařit s předmětným majetkem, a to včetně vykázání v PAP?
V uvedeném případě se jedná o přijatý investiční transfer, kdy účetní jednotka účtuje o nabytí majetku na stranu MÁ DÁTI syntetického účtu 041 – Nedokončený dlouhodobý nehmotný majetek, resp. 042 – Nedokončený dlouhodobý hmotný majetek, kdy v Části IV PAP použije typ změny podle charakteru transakce, zejména typ změny „nákup-nový“ (402), nebo „technické zhodnocení“ (412), se souvztažným zápisem na stranu DAL syntetického účtu 403 – Transfery na pořízení dlouhodobého majetku, kdy v Části IX PAP použije typ změny „investiční dotace“ (968), v Části X PAP vykáže jako partnera aktiva/pasiva organizační složku státu a v Části XII PAP vykáže jako partnera transakce také organizační složku státu.
Město obdrželo od AOPK náhradu újmy za omezení lesního hospodaření v přírodní památce. Poslali jsme žádost o způsob zaúčtování přímo na AOPK, ale nikdo se samozřejmě neobtěžoval ani odepsáním NEVÍME. Takže se tímto dotazuji na ÚZ, položku a protiúčet a předem děkuji za odpověď,}
K účtování dotací z AOPK máme aktualitu z 12.6.2024. Odkaz na metodiku:
Pokud se jedná o případ na první straně - újma dle § 58 zákona o ochraně přírody a krajiny, pak je tam postup pro obce tento: 346/672, 231/346, pol. 2324.
Chci poprosit o radu při zaúčtování bezpečnostních opatření u MŠ, zda lze vše zařadit jako TZ. Jde o vybavení jednotlivých tříd a to každou třídu jinak. Jedná se o instalaci bezpečnostního signálu napojeného na další složky, neprůstřelných dveří, neprůstřelné desky na ochranu vnitřního okna, která vypadá jako tabule a o ochranu přízemních oken stejnou deskou, jako ty tabule, jen budou menší a budou mít rozměr přesně na okno. V některých třídách dojde k dozdění dveřního rámu a k posunu zásuvek.
Dle informací budou všechny prvky spojené s budovou a dají se odmontovat.
Vyčetla jsem z dotazu 2.12.2016, že jako argumentace pro TZ je rozšíření účelu - tj. vyšší zabezpečení.}
Účtovala bych jako TZ. Určitě ty zásahy typu zabezpečení oken a dvěří. Jako samostatnou věc zařaďte teoreticky nějaké zařízení s SW, které plní funkci zabezpečovacího systému (do 40 tis. Kč účet 028, nad 40 tis. Kč účet 022) - zařazujeme takto např. čidla pohybu apod., tam je většinou i dost jiná životnost, než budova, tak spíše z "praktického" hlediska raději oddělit ten bezpečnostní signál. Nevím, co přesně tím máte na mysli, technologická část plnící účel stavby může jít do ceny budovy. ale jak říkám, problém je s odpisy, pak totiž správně má být nastaveno komponentní odpisování, proto může být vhodnější oddělená evidence technologické části budovy.
Jinak je smutné, že doba se vyvíjí tak, že jsou podobné věci spíše již nezbytnou sobečástí k plnění "bezpečné" funkce stavby.
Acha obec účtuje s.r.o.
Na hlinách 1786/16, 18200 Praha 8
IČ: 27493091, DIČ: CZ27493091
Číslo účtu (úhrada registrací a kurzů): 2600160912/2010
Číslo účtu (úhrada publikací): 2500160931/2010
Vzdělávací instituce akreditovaná u MV ČR podle zákona č. 312/2002 Sb., č. akreditace AK/I-5/2018
Společnost je vedená v OR Městský soud v Praze, oddíl C, vložka 161619. Společnost je plátcem DPH od 1. 4. 2007
(preferujeme e-mailový kontakt)
Odborná pomoc
Ing. Ivana Schneiderová
Ing. Zdeněk Nejezchleb
Bc. Klára Vavrišinová
Kateřina Hudečková