Dotazy

• Nový chodník na místě starého

  09. 09. 2024

  Prosím o radu, jak naložit s původním chodníkem. Obec vybudovala nové chodníky, přitom na místě jednoho z nich (ale ne zcela) se nacházel starý, evidovaný v majetku a dosud neodepsaný. Nový je oproti původnímu posunutý, delší, se sjezdy do hlavní komunikace, na novém podloží. Starý je kompletně rozebraný, kostky použijeme částečně do konce roku, částečně příští rok na nové chodníky. Na oba byla použita zámková dlažba. Uvažuji tak, že, když starý a nový nejsou přesně na stejném místě a nový má vlastní podloží, tak bych starý vyřadila a dlažbu dala na sklad v RPP, tu pak postupně odebírala na budoucí chodníky a zahrnula do pořizovací ceny nové stavby.
  Stejně tak si nejsem jistá, jestli je v pořádku myšlenka, ocenit jednotlivé chodníky podle jejich plochy, když vybudování každého z nich bylo jinak náročné. Z rozpočtu a výkazu výměr dokážu vytáhnout jen rozebrání toho původního chodníku. Pokud bych ZC starého chodníku vyřadila do nákladů, tak bych pocitově dala do nákladů i jeho rozebrání. Jen jestli toto řešení není zbytečně kostrbaté. Děkuji za odpověď.}

  K Vašemu prvnímu dotazu - já bych to vyřešila asi nejjednodušeji tak, že bych zůstatkovou cenu starého chodníku zaúčtovala do ceny nových chodníků. Přijde mi to jako vhodné řešení - starý chodník byl možná nevyhovující, ale odstraňuje se podle všeho z důvodu nové výstavby. Účetní zápis vyřazení je 042 MD/ 081 D v zůstatkové ceně a 081 MD/ 021 D v pořizovací ceně. Náklady na rozebrání chodníku by také měly patřit na účet 042 v logice nákladů ne demolici (to vše vyplývá z § 55 vyhlášky č. 410/2009 Sb.). 

  Tím pádem bych už neřešila použité kostky - když je nebudete prodávat, ale znovu je použijete na nové chodníky, tak bych nenadhodnocovala cenu nových chodníků, stačilo by zobrazit to zúčtováním ZC vyřazovaného chodníku. Nebyla by nutná ani skladová evidence - jen by se dočasně uložilo a pak znovu použilo. Tady by byly těžké i nějaké odhady zbylé části na skladě k 31.12., proto by to bylo podle mě nejsnadnější řešení. 

  Ohledně zařazení nových chodníků - chápu směr Vašich úvah. Opravdu by se měla každá stavba ocenit nákladově. Pokud je to pro Vás nezjistitelné, tak rozhození celkové ceny podle plochy chodníků není sice nejpřesnější řešení, na druhou stranu to dostačuje k tomu, abyste měli do majektu nějak rozumně rozděleno. 

• ZVA dotace a vratka dotace

  09. 09. 2024

  Dobrý den,
  z programu na podporu přípravu projektové dokumentace jsme obdrželi z MSK dotaci ve výši 109 040,- název dotačního programu je: PDPS - výstavba chodníku ...Příjem jsem účtovala 231/472 pol 4222 účelový znak 613.
  Samotnou PD jsem účtovala na 042/321. Projektová dokumentace předána k 30.4.2024. Stále vedu na účtu 042, protože se buduje nový chodník a mám zato, že bych měla zařadit do majetku až kolaudací chodníku. Nicméně v rámci smlouvy s MSK mám provést ZVA dotace. Vraceli jsme z důvodu změny projektanta vratku ve výši 36 462,- Kč. Potřebuji poradit jakým způsobem zaúčtovat vratku dotace a také jak postupovat při závěrečném vyúčtování dotace. (zda jsem měla udělat dohad?) Moc děkuji}

  Závěrečné vyúčtování předepíšete zápisem 348 MD/ 403 D ve snížené částce dotace po vratce, zálohu zúčtujete 472 MD/ 348 D také v této částce, na záloze tak zůstane výše vratky. Účetní zápis vrácení bude 472 MD/ 231 D, odpa 6402 pol. 5366 - jestli je to vratka v rámci vypořádání, položku a značení (zda použít ÚZ 613 i u vratky) si pro jistotu ověřte s krajem.

  Z hlediska dohady se jedná o případ, kdy je dotace vypořádaná, majetek ale ještě není zařazen, takže je správně dotaci zobrazit na účtu 403 k datu vypořádání. Jedinou výjimkou by byla situace, kdy by se projekt pořizoval meziročně, na dohadě byste měli mít účtováno k 31.12.2023, pokud by v roce 2023 byly vynaloženy způsobilé náklady na účtu 042 ve vztahu k PD.  Jestli se PD pořídila letos, tak jste správně o dohadě neúčtovala, tam pak stačí dohady účtovat průběžně vždy až k 31.12. (do doby vyúčtování dotace nebo zařazení majetku - co nastane dříve - u Vás teď nastalo vyúčtování, proto nečekáme do konce roku). 

  Dotace zůstává na účtu 403 až do doby zařazení majetku, od toho okamžiku se rozpouští do výnosů proti odpisům. 

  Uvažujete správně, že nezařazujete PD, je to výdaj související s chodníkem, takže zůstává na účtu 042 až do doby zařazení chodníku (021/042 v celkové výši nákladů). 

• Použití účelových znaků

  09. 09. 2024

  Máme rozhodnutí o poskytnutí dotace v režimu ex post.
  Nyní již máme k dotaci první náklady a nevíme, jaké použít účelové znaky.
  
  Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky
  Kaplanova 1931/1, Praha, 148 00
  Z1512 Národní plán obnovy - komponenta 2.9. - Podpora obnovy přirozených funkcí krajiny - AOPK ČR
  Vytvoření krajinného prvku – výsadba ovocných dřevin v obci
  Z151201001221
  NPO_POPFKe_1_2024_00783
  § 14 odst. 4 písm. b)}

  K účtování dotací z AOPK máme zveřejněnou aktualitu, viz odkaz:

  https://www.obecuctuje.cz/aktuality/1777

  V tabulce MF (klepněte na první odkaz v aktualitě a dole tam najdete k rozkliknutí dokument "Účetní a rozpočtové zachycení transferů z AOPK) najdete na druhé straně nahoře Váš případ, položka volí 4116 nebo 4216, značení takto:

  ÚZ 15502 - nástroj 170 - Národní plán obnovy (RRF), prostorová jednotka 1, 5
  ÚZ 15017 - nástroj 170 - Národní plán obnovy (RRF), prostorová jednotka 1, 5

  Musíte si zvolit podle toho, zda se jedná o investici nebo neinvestici. U ovocných dřevin by investice byla v případě ovocného sadu (viz náplň účetu 025), investiční ÚZ je 15502, neinvestiční je 15017. 

• Směnná smlouva

  09. 09. 2024

  Obec uzavřela směnnou smlouvu dne 1.9.2024, návrh na vklad proveden 4.9.2024, obec zaplatila poplatek 2000,- Kč za návrh na vklad, sepis směnné smlouvy 6050,- Kč a geometr.plán 10 600,- Kč. První účastník uhradí půlku z těchto poplatků. Tzn. 1000,- Kč za vklad, 3025,- Kč sepis smlouvy a 5300,- Kč geometrák. Za pozemky žádná cena nebude. Starosta říkal, že pozemky, které vyřadíme budou ve stejné ceně které zařadíme. I ve smlouvě je psáno, že se strany výslovně dohodly na tom, že mají stejnou cenu a nebude se doplácet. Poradíte mi prosím, jak se zaúčtováním?
  - návrh na vklad obec 2000,- Kč
  - vklad - příjem od občana - 1000,- Kč
  - sepis smlouvy - obec - 6050,- Kč
  - sepis smlouvy od občana - 3025,- Kč
  - geometrák obec - 10 600,- Kč
  - geometrák od občana - 5300,- Kč
  
  vyřazení pozemku k 4.9.2024
  554 MD 1206,68 Kč / 031 D 1206,68 Kč
  a zařazení k 4.9.2024
  311 MD 1206,68 / 647 D 1206,68
  042 MD 1206,68 / 321 D 1206,68
  321 MD 1206/68 / 311 D 1206,68
  
  Děkuji}

  Doplním odpověď tučně do Vašeho dotazu:

  - návrh na vklad obec 2000,- Kč - u směny se polovina nákladů přiřazuje k ceně vyřazovaného majetku (1000 Kč do nákladů, zde účet 538 s pol. 5362, odpa např. 3639), druhá polovina jde do ceny pořizovaného majetku (účet 042 s pol. 6130). Vy asi rozdělovat cenu u všech souvisejících nákladů ale nebudete a všechny vedlejší náklady půjdou do provozu (5xx) - protože asi nemáte cenu nabývaného pozemku uvedenou ve smlouvě (k tomu viz dále u účtování při návrhu na vklad). 

  - vklad - příjem od občana - 1000,- Kč - 231 MD/ 311 D , pol. 3111 jako příjem z prodeje pozemku (předpis viz níže - jako součást zápisu 311 MD/ 647 D)
  - sepis smlouvy - obec - 6050,- Kč - obdoba jako návrh na vklad, zde účet 518 s pol. 5166
  - sepis smlouvy od občana - 3025,- Kč - opět 231/311 s pol. 3111 jako příjem za vklad
  - geometrák obec - 10 600,- Kč - účet 518 s pol. 5169
  - geometrák od občana - 5300,- Kč - 231/311, pol. 3111

  vyřazení pozemku k 4.9.2024
  554 MD 1206,68 Kč / 031 D 1206,68 Kč - tento zápis máte dobře, vyřazujeme v účetní ceně pozemku
  a zařazení k 4.9.2024
  311 MD 1206,68 / 647 D 1206,68 - předpis je v pořádku, ale částka je špatně. Máte zde předepsat výnos ze směny, což je hodnota nabývaných pozemků (doplatek není, tak ten nám s tím nehýbe). Pokud ceny pozemků nemáte určeny ve smlouvě, je potřeba nabývané pozemky ocenit reprodukční pořizovací cenou (např. kvalifikovaný odhad apod.), v takovém případě (ocenění RPC) vedlejší náklady účtujeme celé do provozu (5xx) - viz úvod odpovědi - nepřičítají se ani ve výši poloviny do ceny nabývaného majetku. Nezapomeňte k RPC přičíst v tomto zápise (311 MD/ 647 D) částku, kterou Vám občan hradí jako svůj podíl na nákladech, lze jí považovat za součást "kupní" ceny, tedy výnosu ze směny. 

  Moc si tu neumím představit ocenění pozemků pořizovací cenou, máte sice ve smlouvě uvedeno, že hodnota pozemků je stejná, ale nemáte jí tam podle všeho asi uvedenou...(stačí kvalifikovaný odhad starosty, nemusíte zpracovávat ZP).

  
  042 MD 1206,68 / 321 D 1206,68 - zápis je v pořádku, ale bude zde jiná částka (RPC nabývaných pozemků - zde již čistě tato hodnota, bez nákladů, co hradí občan)
  321 MD 1206/68 / 311 D 1206,68 - to samé - neúčtovat v účetní ceně pozemku, ale v RPC nabývaných pozemků (opět bez nákladů hrazených občanem, ty zůstanou na účtu 311 a budou hrazeny viz výše zápisem 231/311)

  Na závěr Vám chybí zápis zařazení 031/042 v celkové ceně nabývaných pozemků (v určené RPC). 

  DPH v odpovědi neřešíme - neptáte se, ale jste plátci, tak v té souvislosti jen upozorňujeme, že pokud by tato směna podléhala odvodu DPH, je odpověď neúplná. 

• Energetický posudek

  09. 09. 2024

  V dubnu jsme pořídili na naší ČOV novou FVE. Zařadila jsem jí na účet 021 jako technické zhodnocení budovy. Následně pan starosta pořídil ještě jedno bateriové úložiště v hodnotě cca 100 000 Kč, které jsem tedy také zařadila jako technické zhodnocení k budově, protože baterie je součástí celého zařízení FVE.
  Nyní mi pan starosta přinesl fakturu za energetický posudek v hodnotě 30 250 Kč, který si nechal vypracovat k žádosti o dotaci.
  Mám tento posudek ještě zaúčtovat jako technické zhodnocení, neboť se stále jedná o náklady spojené s pořízením FVE?? A pokud ano, použiji normálně účet 042, nebo musím účtovat jinak, když jde o podlimitní TZ?
  Další otázka zní, jak budu následně účtovat dotaci, pokud ji obdržíme, když už mám TZ zařazené??}

  Nejprve k Vašemu vyhodnocení - nebráním se tomu celou FVE účtovat jako TZ budovy, slouží-li čistě pro její provoz (v  dotazech na toto téma to i jako možnost zmiňujeme). Dejte ale pozor na situaci Vašeho typu, kdy FVE slouží pro ČOV a byl by s tím nějaký budoucí záměr (např. vklad do DSO či jiný provozovatel). Zařazení technologie do ceny stavby má i své nevýhody - rozdílná doba odpisování (správně by se mělo zvolit kompomentní odpisování), ale nechala bych být, jen si ponechte na kartě majetku informaci o celkové ceně FVE, i jejich jednotlivých částí. 

  U energetického posudku postupujte podle toho, zda náklad vznikl v době pořizování ČOV nebo až následně. Podle všeho se nebavíme o dotaci, o kterou jste žádali před/během pořizování FVE, ale budete o ní žádat až nyní, kdy je majetek již pořízen. V takovém případě se jedná o provozní náklad, nelze již identifikovat majetek, do jehož ceny by spadal (FVE je zařazená, cenu o následně vzniklé "související" náklady neměníme, výjimka je v tomto případě TZ nebo oprava chyby), takže skončíme u účtu 518 s pol. 5169. 

• Terminál - dobrovolné vstupné na vyhlídku

  06. 09. 2024

  Hledala jsem v dotazech, ale odpověď jsem nenašla, proto se na vás obracím s dotazem. Máme terminál na dobrovolné vstupné na vyhlídku, tržby za vstupné chodí denně na náš bankovní účet a jsou již pokráceny o provizi poskytovateli terminálu. Příklad ze dne 25.8.2024 - TRŽBA 1.100 Kč, PROVIZE 25,10 Kč. Na účet připsána 27.8.2024 částka 1.074, 90 Kč.
  Prosím o radu, jak po účetní stránce, tak i co se týče odvodu DPH (na terminál uplatněno DPH).}

  Interním dokladem byste si měla předepsat celou tržbu podle podkladů z vyhlídky zápisem 377 MD / 602 D a 343 D. Píšete uplatněno DPH, ale asi myslíte, že odvádíte DPH z tržby. Příjem peněz na bankovním účtu 231 pol. 2111 / 377 ve výši celé tržby a zároveň zaúčtování stržené provize, předpokládám, že jde o bankovní poplatek, zápisem 518 MD / 231 par. 6310, pol. 5163 D. Tím si vyrovnáte přijatou platbu na bankovním účtu a zároveň správně zvolenou (zaúčtovanou) RS.

  Doplnila jste, že vám chodí faktura, tak si tu fakturu můžete i zapsat do KDF  518/321 a pak uhradit jakoby zápočtem, je na fa  uvedeno, že se strhává z obratu, tj. 231 MD + RS/377  (viz výše) a 321 D/ 231 + RS - k jednomu dni na bankovním výpisu. Další možnost je zaúčtovat do příjmu jen 231/377, co skutečně přijde a udělat zápočet bez RS na provizi 321/377 - což je také v souladu s RS a nemusíte mít pak rozpočet na 5163 (není nutné o zápočtech přes RS účtovat). Odpočet DPH z provize nemůžete, není na daňovém dokladu vyčísleno. 

  Z praxe znám, že se lze domluvit s bankou, aby Vám na bankovní účet posílali celou tržbu a jednou měsíčně vyúčtovali provizi - bankovní poplatek samostatně (někdy). 

• DPH - elektrické energie

  06. 09. 2024

  Zřídili jsme místo pro stánkový prodej s možností odběru elektrické energie.
  K poplatku z místa účtujeme jednorázový poplatek 200 Kč za odebranou eletřinu. U nákupu elektřiny si DPH neuplatňujeme. Máme ve fakturaci účtovat DPH k elektrické energii?}

  Já si myslím, že tady skončíme v režimu "s DPH". Jde totiž o to, že abyste se mohli dovolávat režimu přeúčtování, tak jste povinni dokázat, že jste si nic nepřiprazili. Pokud ale vybíráte paušálně 200 Kč, tak to nemáte jak dokázat = je to úplata za ekonomickou činnost a podle mého názoru Vám nezbývá nic jiného, než to zdanit v sazbě 21 %.

• Obrat DPH - prodej pozemků

  06. 09. 2024

  Dobrý den,
  obec historicky vlastnila pozemek, který je v územním plánu veden coby stavební. Pozemek nebyl ekonomicky využívaný, není zasíťovaný, pouze v roce 2021 došlo k jeho geometrickému rozdělení na 3 parcely. Vzhledem k tomu, že při změnách územního plánu (kdy občané požadují změny svých pozemků na stavební), je obci vytýkáno, že má v územním plánu převis nezastavených pozemků a zároveň občané projevili zájem o koupi obecních pozemků, se obec rozhodla tyto pozemky prodat. Záměr byl zveřejněn na úřední desce a nabídka byla i na internetu.
  Studovala jsem materiály ohledně typových příkladů prodeje dlouhodobého majetku, nicméně si nejsem jistá, zda rozdělení pozemku je či není nepovažováno za činnost přímo směřující k prodeji a zda prodej se bude počítat do obratu pro DPH. Děkuji za odpověď.}

  Já bych si dovolil tento prodej do obratu nezapočítávat . Pokud tam neproběhlo nic než geometrické rozdělení, tak máme dle mého názoru i oporu v judikatuře ESD C-180/10

  odkaz je zde:

  https://curia.europa.eu/juris/document/document.jsf?text=&docid=109605&pageIndex=0&doclang=cs&mode=lst&dir=&occ=first&part=1&cid=9022185

  Cituji z části, kdy se řešila otázka, za akých okolností se stává "aktivním hráčem" = počítalo by se do obratu a kdy je to pouhlé nakládání s osobním majetkem (mimo ekonomickou činnost)_

  36.     V tomto ohledu z judikatury vyplývá, že pouhý výkon vlastnického práva jeho držitelem nemůže být ­sám o sobě považován za ekonomickou činnost (viz rozsudek ze dne 20. června 1996, Wellcome Trust, C‑155/94, Recueil, s. I‑3013, bod 32).

  37      Je třeba uvést, že počet a objem prodejů uskutečněných v projednávané věci není sám o sobě určující. Jak již Soudní dvůr rozhodl, objem prodejů nemůže představovat rozlišovací kritérium mezi činnostmi subjektu jednajícího soukromě, který se nachází mimo působnost této směrnice, a činnostmi subjektu, jehož plnění představují ekonomickou činnost. Soudní dvůr uvedl, že velké prodeje mohou být rovněž uskutečněny subjekty jednajícími soukromě (v tomto smyslu viz výše uvedený rozsudek Wellcome Trust, bod 37).

  38      Rovněž skutečnost, že dotyčná osoba před převodem přistoupila k parcelaci pozemku za účelem dosažení nejlepší celkové ceny, ani délka, po kterou se uvedená plnění uskutečňovala, nebo objem příjmů, které z nich vyplynuly, nejsou samy o sobe určující. Všechny tyto okolnosti totiž mohou spadat do rámce správy osobního majetku dotyčné osoby.

  39      Tak tomu nicméně není, pokud dotyčná osoba podnikne aktivní kroky k obchodnímu prodeji nemovitostí a využívá přitom prostředky podobné prostředkům používaným výrobcem, obchodníkem nebo osobou poskytující služby ve smyslu čl. 9 odst. 1 druhého pododstavce směrnice o DPH.

  40      Takové aktivní kroky mohou zejména spočívat v zavedení inženýrských sítí na tyto pozemky, jakož i ve využití osvědčených nástrojů marketingu.

  Takže za mne nepočítat. Problém by byl, pokud by byla jasná souvislost změny územního plánu a prodeje, či pokud by došlo k tomu, že byste se třeba zavázali k budování nějakých sítí k pozemkům (i následně po prodeji) - to byste se již "aktivním hráčem" stali a do obratu by se to počítalo.

• Převod majetku

  06. 09. 2024

  Jsme Dobrovolný svazek obcí zabývající se úpravou vody a dodávkou pitné vody.
  Členská obec svazku převádí na svazek pořízený majetek (dle stanov). Majetek zůstává na podrozvaze členské obce.
  DSO s majetkem bude hospodařit, provádět účetní a daňové odpisy a zachycovat v rozvaze.
  Součásti převáděného majetku od obce je pozemek. Konkrétně se jedná se o budovu-úpravnu vody.
  DOTAZ: Je nutné provést převod pozemku od členské obce do svazku, nebo stačí nájemní smlouva na pozemek mezi obcí a DSO?}

  Pokud správně chápeme, bavíme se o režimu, kdy obce majetek vkládají - podle §38 odst. 1 Zákona č. 250/2000 Sb. V takovém případě musíme vyjít prvotně z právního režimu - protože není možné uvažovat tak, že část věci vložíme a část té samé věci pronajmeme. Základním řešením současného občanského zákoníku je to, že stavby na pozemku jsou právní součástí tohoto pozemku. Tedy pokud by se jednalo o nějakou klasickou budovu na pozemku, není možné provést vklad budovy a nevložit již pozemek. Občanský zákoník ale v §509 řeší, že liniové stavby představují výjimku a nejsou součástí pozemku:

  Cituji:

  § 509

  Liniové stavby, zejména vodovody, kanalizace nebo energetická či jiná vedení, a jiné předměty, které ze své povahy pravidelně zasahují více pozemků, nejsou součástí pozemku. Má se za to, že součástí liniových staveb jsou i stavby a technická zařízení, která s nimi provozně souvisí.

  Tedy jsou samostatnou věcí a není potom problém například stavbu vodovodu vložit a třeba pozemek pronajmout (protože to jsou právně dvě věci). V řešíte budovu úpravny vody a tam se přiznám, že si nejsem moc jist - viz poslední věta §509 ObčZ (viz výše). Pokud by totiž byla pouze stavbou, která pouze provozně souvisí se sítí, dokáži si představit, že i ona je právně samostatnou věcí oddělenou od pozemku (no a potom lze budovu vložit a pozemek pronajmout). Nicméně si myslím, že u klasických "velkých úpraven vody", jak je znám, to spíše není (stejně tak jako třeba elektrárna určitě není součástí sítě veení elektrického napětí) - nemohu potom hovořit o tom, že jsou součástí sítě.

  Tady bude hodně záležet na charakteru dané stavby a je to skutečně o právním posouzení, zda na ni lze ještě vztáhnout §509 - věta poslední. Takže umíme dát jen takto obecný návod.

• výročí obce,sankční platba - rozpočet

  05. 09. 2024

  Dobrý den, k zajištění oslav 600.let založení obce jsem faktury účtovala par.6171 a příslušné položky 5169 hudební produkce, zapůjčení skákacího hradu...5175 občerstvení pro účinkující v srpnu. Udělala bych rozpočtovou změnu (zastupitelstvo bude v září) a přeúčtovala na par.3900. Nebude to bráno jako porušení rozpočtové kázně ? Nebyla možnost udělat rozpočtovou změnu před konáním akce.}

  Podobný případ MF před lety řešilo v odpovědích k RS s tím, že se nejedná o porušení rozpočtové kázně. Jednalo se navíc o případ, kdy byste výdaje čerpali rovnou na přesnějším odpa 3900, kde nemáte rozpočet s tím, že peníze na to jsou na "obecnějším" odpa 6171. Takovýto výdaj MF nepovažovalo za nekrytý rozpočtem. Vy jste ale navíc v mnohem lepší situaci, kdy výdaj máte krytý na odpa 6171 (máte jako závazné ukazatele předpokládám paragrafy), tzn. pak je to jen přesun na přesnější odpa, kdy nejprve provedete RO a teprve pak výdaj přeúčtujete na tento přesnější paragraf, to vytknuto určitě nemůže být. Je to jen o tom, že se na začátku v rozpočtu nezvolil přesný paragraf, tak to teď jako "chybku" upřesňujete. Je možný i odpa 3399. 

• technické zhodnocení

  04. 09. 2024

  Obec rekonstruuje vytápění a kotelnu v ZŠ a MŠ. Mám za to že se jedná o technické zhodnocení, když na faktuře(2.785696,-) ,kterou nám jako první vystavili 31.7.2024 jsou mimo jiné i stavební úpravy.
  Na tuto akci máme přislíbenou dotaci od MMR ale nemáme ještě podepsanou smlouvu jelikož jsme projednávali dodatek kvůli navýšení ceny z důvodu změny v ceně radiátorů(původně naprojektované se již nevyrábí).
  Dotace je investiční .Výše dotace je 4.158 582,-
  vlastní zdroje obce jsou 2.772 665,-( obě částky s DPH).
  Mohla bych poprosit o postup účtování. Rozumím dobře že budu účtovat na podrozvahu až v den podpisu smlouvy nebo jsem něco zanedbala když už mám zaplacenou první fakturu zaúčtovanou - předpis 042/321,úhrada 321/231 pol. 6121 ? Rozpočet jsem upravila dle dodatku o poskytnutí dotace.}

  Rekonstrukce kotelny by měla být technickým zhodnocením, ale teoreticky se může jednat i o opravu. Důležité je zmínit, že vytápění je součástí stavby, to znamená, že když stavíte novou budovu, zahrnuje se do ceny stavby na účet 042. V situaci, kdy se následně vytápění mění, tak se musí posuzovat, jestli takový zásah je oprava - uvedení do původního stavu, bez změny parametrů (např. z důvodu velkého opotřebení a snížené funkčnosti původního vytápění), nebo technické zhodnocení - to jsou situace, kdy se mění topné médium, rozšířuje se vytápění na nové prostory, někdy i v situacích, kdy se nemění sice médium, ale je výrazně vyšší výkon nebo parametry nového zdroje. 

  Vy hovoříte i o stavebních úpravách, takže se nezasahovalo jen do samotné technologie vytápění, ale i do stavební části, i tam je potřeba ale posoudit, o co se věcně jedná. V situaci, kdy se bavíme o změně parametrů budovy - přístavby, příčky apod., je to TZ. Oprava jen v případě např. opravy omítek po výměně rozvodů apod., což asi nebude Váš případ.

  V prvé řadě tedy pro jistotu prověřte, co to vlastně ta "rekonstrukce" je za věcný zásah. Ale dotace je investiční, tak snad toto máte vyřešeno... V případě TZ účtujete fakturu správně. Po dokončení bude zařazení zápisem 021 MD/ 042 D. 

  U dotace to není tak snadné, je vhodné vidět rozhodnutí, u dotací z MMR bývá teď složitější financování v rozdělení na přímé a nepřímé výdaje, takže tam bychom to případně museli dořešit jako zakázku (komplexní posouzení případu je již nad rámec systému běžných dotazů).

  Ale ohledně toho, na co se k dotaci ptáte - na podrozvahu se účtuje k datu podpisu smlouvy, případně k datu vydání rozhodnutí. 

• Vybavení kuchyně MŠ

  04. 09. 2024

  Dobrý den, budeme podávat žádost o dotaci na SZIF na projekt „Vybavení kuchyně v mateřské škole“. Budou vybaveny dvě místnosti kuchyň a „mycí místnost“. V kuchyni budeme pořizovat: chladící stůl s dřezem, mycí stůl s dvoudřezem, chladící stůl, stůl pracovní, mycí stůl, pracovní stůl na indukci + varné indukční desky + digestoř nad indukci, konvektomat + digestoř nad konvektomat, klimatizace nástěnná, police; dále budou v kuchyni kuchyňská váha, chladící skříň, mrazící skříň, kombinovaná skříň, mikrovlnná trouba (u těchto položek předpoklad PC do 40 tisíc Kč). Ve vedlejší „mycí místnosti“: myčka, vstupní stůl k myčce, výstupní stůl, digestoř nad myčku, dvě skříňky. Pro upřesnění zasílám soupis a náčrt e-mailem.
  Prosím o radu, jak rozdělit evidenci majetku?
  Bude akce investiční nebo kombinace investice/neinvestice (drobný majetek)? Přesné ceny zatím nevíme, firmy budeme poptávat, naceněná bude každá položka samostatně dle soupisu.
  Doporučené zařazení do CZ-CPA?
  Děkuji.}

  Je určitě lepší nedělat z vybavení účelově soubory, ale zaúčtovat to jako jednotlivé věci, využít se dá i hromadné zařazení do majetkových programů. Jako příklad uvedu pořízení např. 100 ks židlí, kdy by se neměl dělat soubor jen proto, že jsou to všechno stejné židle, nebo jsou umístěny na jednom místě. Je ale pravda, že někdy se využívá soubor např. pro zařazení nábytku v jedné místnosti apod., právě když je to třeba nutné kvůli dotaci. Lépe se ale nakládá se samostatnými věcmi...

  Tzn. věc do 40 tis. Kč bude patřit na účet 028, měla by na ní být čerpána neinvestiční dotace, věc nad 40 tis. Kč patří na účet 022, dotace na ni by měla být investiční.

  V takovém duchu by mělo s tím být naloženo, u SZIF bývají možné kombinované dotace. Např. u PRV (program rozvoje venkova) bývá u některých opatření vyloženě zmíněna možnost pořídit kromě investice i drobný dlouhodobý majetek. Jen je potřeba dopředu přesně vyčíslit, na co má být dotace investiční a na co neinvestiční, proto je moc dobře, že to řešíte takto dopředu.

  Obecně je rozdělení v logice - kuchyňská linka klidně i včetně dřezu jedna věc, různé samostatné skříňky a přístroje s individuální funkcí jako je kupříkladu ohřívač jako další jednotlivé samostatné věci...

  Z hlediska kategorizace jsou vhodné např. následující z ÚOS IV:

  31.02.10 

  28.93.15

  28.29.50.

• vratka zůstatku po likvidaci družstva

  04. 09. 2024

  Obec v průběhu 22 let byla členem družstva, které spravovalo bytové jednotky ve vlastnictví obce. Po dobu členství obec na rozdíl od nájemců bytů neplatila žádné vklady, pouze vstupní členský poplatek kdysi v roce 2002. V roce 2024 družstvo se zlikvidovalo a zůstatek peněz na účtu družstva se rozdělil mezí všechny družstevníky včetně obce, která tam nepřispěla ani korunu. Jak takový příjem zaúčtovat, myslím vratku členského poplatku plus 1/18 podíl na zůstatku na účtu? Jako dar? Kdyby zastupitelstvo rozhodlo částku přerozdělit mezi dvě SVJ, která po likvidaci družstva vznikla, účtovalo by se to jako dar právnické osobě?}

  Před 20 lety hodně obcí dostávalo dotaci na bytové domy, část byla na sítě a pak část na jednotlivé byty. Tyto dotace nestačily na výstavbu, buď dopláceli budoucí nájemníci - s tím, že se po 20 letech stanou vlastníky, nebo nájemníci založili družstvo, a to si bralo na dovýstavbu úvěr. I v případech družstev byl od obcí příslib, že po 20 letech se byty dostanou do vlastnictví družstva, to pak zanikne a následně se předají nájemníkům. Obec měla dle podmínek dotace vlastnit 51% majetku. Zároveň však obce vkládaly do družstev např. část  financí , často i pozemky pod domem. Toto je stručný přehled, to se dělo na větším množství obcí, hodně obcí mělo tuto dotaci, nevím však jistě, že je to váš případ. 

  Takže jste sice neplatili družstvu za správu svých bytů, ale nějaké vklady do družstva jste v minulosti mít mohli jako obec (např. ten pozemek, příp. někdy i ten následný převod 51%, co vlastnily obce) . Toto však jen odhaduji. Tyto vklady měly být vedeny u obce  na účtu 062. 

  V případě, že se družstvo zlikvidovalo, tak se určitě nejedná o vratku členského podílu + zůstatku, ale o likvidační zůstatek.  Jsem si jistá, že se v tomto případe nejedná o dar.  Likvidační zůstatek by se účtoval takto: 

  Pohledávka: 377/665 a vyřazení majetkového podílu 569/06x. 

  Pokud však nic nemáte na účtu 062 (06x) ve vztahu k družstvu  zaúčtujte takto: 

  jen 377/665 a příjem 231 odpa 3612, pol. 3202 MD/ 377 D. 

  Doporučovala bych ověřit na LV, zda neevidujete v majetku bytový dům, či jeho spoluvlastnický podíl. Muselo by pak dojít při převodu na SVJ k vypořádání i majetkovému a majetek vyřadit. Ale může vám tam i podíl zůstat, pokud máte v bytovém domě nějaké byty, které nebyly prodány. 

  Pokud byste dávali dar "cizímu" SVJ, použije se u neinvestičního daru pol. 5225, investiční dar na pol. 6324. Ale tam, kde jste členem, tj. vlastníte nějaké byty, jedná se o členský vklad a dává se zpravidla na účet 549. Musíte dát pozor - může se jednat i obojí - část daru jakoby ostatním členům SVJ, tedy např. převody podílu obce  na bytech na vlastníky BJ (řešení pozemků...)a zároveň o vlastní členský vklad - to se musí rozklíčovat dle znění smlouvy. Opět zde jen odhadujeme, co se vlastně děje, nebo co je záměrem obce. Určitě vhodné smlouvy řešit s právníkem a hlavně vyjasnit si majetkové vztahy (co je obce, co vlastníků...). 

• Dlouhodobý majetek

  04. 09. 2024

  Pořídili jsme majetek na splátky (4 následující roky). Pro účtování jsme použili vámi doporučený postup „Karta 7/76 Pořízení majetku na splátky“.
  Problém je v tom, že každá budoucí splátka bude navýšena o aktuální hodnotu inflace?
  Na účet 042 jsme zaúčtovali i odhadnuté navýšení ceny o inflaci (podklad ČNB, odhad 2%). Následně byl majetek zařazen do užívání.
  
  1. Je tento postup správný? Pokud ne, jak mělo být účtováno?
  2. Pokud je správný, jakým způsobem máme zaúčtovat rozdíl, ke kterému dojde v okamžiku budoucích splátek – náklady nebo výnosy, zhodnocení majetku? Nedá se předpokládat, že se výše inflace nebude měnit. Mohlo by jít i o velké částky.}

  Platí obecné pravidlo, že do ceny majetku zahrnujeme pouze náklady vzniklé do doby zařazení majetku. Tzn. inflace, která bude připočítávána ke každé budoucí splátce, by do ceny majetku dle mého názoru neměla být zahrnována. Je tam podle mě analogie s úroky z úvěru. U úroků z úvěru se dle ČÚS 710 můžeme rozhodnout, že je zahrneme do ceny majetku, ale opět se počítá s tím, že zahrneme pouze úroky vzniklé do doby zařazení. U podobných inflačních doložek ale nemáme nic takového předpisy povoleno (ted by neměly být zahrnovány do ceny ani do doby zařazení). 

  Doporučuju provést opravu vstupní ceny a zvýšení splátek o inflaci účtovat buď v logice obecného nákladu (účet 549 s pol. 5909), nebo v logice úroku (účet 562 s pol. 5141). 

  Dobrý den - pro argumentaci bych doplnila ještě vysvětlení od Ing. Nejezchleba, dále níže uvádíme jednu odpověď na starší dotaz, se kterou již současná opověď moc nekoresponduje, a proto to vysvětlení: 

  S ohledem na plány v novém zákonu o účetnictví je toto problémové. V současné chvíli - pokud mám třeba smlouvu, že si vyberu, zda věc nakoupím za 3,8 mil. kč a zaplatím i hned nebo za 4 mil. kč a budu ji splácet třeba 12 měsíců a vyberu tu variantu za 4 mil. kč, tak o tom moc neuvažujeme a zaúčtujeme pořízení věci za 4 mil. Kč. Když ale nakoupíme na "úvěr" - klasicky účtujeme bez úroku a při splátkách potom úrok dáváme na 562 - přitom je to to samé a jen se liší forma. No a toto podle mne může srovnat nový zákon o účetnictví, který počítá s tím, že se dlouhodobé závazky oddiskontují = převedou na současnou hodnotu = směřuje to k tomu, aby to do majetku potom bylo nabráno bez úroku a úrok následně šel jako náklad. Ale teď je to prostě problém. Já bych třeba při sjednání úroku tak jak to mají se snažil tento úrok již považovat za náklad - tedy ne 042.

  Dotaz Inflace z 11.6.2018:

  "Dobrý den, k budově, kterou jsme koupili v roce 2017 na splátky, nám nyní dle kupní smlouvy naúčtovali částku inflace. Bude správná položka 5149 nebo 6122? Budovu máme v majetku od roku 2017.
  
  

  Obecně se postupuje tak, že když náklad vznikl v době pořizování majetku a jen nebyl vyfakturován, patří do jeho ceny, účtuje se na něj dohadná položka zápisem 042/389. Pokud vznikl až po zařazení, je to již běžný provozní náklad. U vás je to možná trochu diskutabilní, protože ve smlouvě jste úroky (uvádíte, že po vás chtějí inflaci, ale v podstatě chtějí, abyste jim vrátili stejnou hodnotu, co vám jakoby půjčili, tzn. je to cena za půjčku) měli stanovené, ale museli byste nějak dohadovat výši budoucí inflace, ale bylo by to bývalo asi nejsprávnější, od toho dohada je, nemusí a často ani nemůže být přesná. Jelikož jste to ale do ceny nedohadovali, tak teď bych to účtovala analogicky jako rozdíl od dohady na účet 551, pol. stejná jako majetek, tedy 6122. Jako alternativa by pak bylo možné účtovat to na účet 562, odpa 6310, pol. 5141, ale to jen pokud by to byl náklad, který vznikl (nikoliv byl uplatněn) po zařazení majetku. Já bych se ve vašem případě ale přiklonila spíše k první variantě, podle mě to účetní případ lépe vystihuje."

• Splátka pohledávky

  04. 09. 2024

  Na podrozvaze na účtu 905 je vedena pohledávka za nájem a energie ve výši 14.021,-Kč (10.000 nájem a 4.021 energie). Tato výše pohledávky byla již za předchozí účetní. Bohužel jsem nyní zjistila, že nesouhlasí výše uvedené pohledávky na podrozvaze s vymáhanou částkou exekutorským úřadem. Ta dle exekutorského úřadu činí 16.000,- Kč (10.000 za nájem a 6.000 energie). Nyní jsme obdrželi tři splátky z vymoženého plnění od naší advokátní kanceláře k úplnému vykrytí. Požadovala jsem rozpis nároků z vymoženého plnění a jako podklad k účtování jsme obdrželi pouze emailem (je to dostačující?) od naší advokátní kanceláře rozpis: jistina 16.000,- Kč, úroky 8.595,73,- Kč a soudní poplatek 480,- Kč.
  Prosím o kontrolu účtování: splátka pohledávky 231 3412 2132 MD/643 D ve výši 10.000,- Kč a 231 3412 2111 MD/643 D ve výši 4.021,- Kč. Zároveň odepsáno z podrozvahy 999 0905/905. Rozdíl 1.979,- Kč (16.000-14.021) jsem zaúčtovala 231 3412 2111 MD/643 D. Soudní poplatek 231 3412 2324/649 částka 480,- kč, úroky 231 3412 2212/641 částka 8.595,73,- Kč.
  Může to takto být? Předem Vám děkuji.}

  Máte vše naprosto správně, není co dodat :) Jen, že jste to celé vymyslela moc dobře! Určitě dostačuje k rozpisu částek e-mailová informace z advokátní kanceláře.