Dotazy

• Zaměstnanci na táboře

  10. 09. 2024

  Dva naši zaměstnanci šli o prázdninách pracovat jako vedoucí na tábor (splňují podmínku, že přes rok pracují u dětí). Hrubou mzdu na dny na táboře jsem zaúčtovala na účet 521, zdrav. a soc. pojištění na 524. Personální oddělení požádalo Správu soc.zabezpečení o proplacení náhrady na dobu tábora. Tuto částku, kterou požaduji na Správě o proplacení zaúčtuji předpisem 347/672 a pak příjem z OSSZ 231 (par. 6171, pol. 2324)/347. Je to tak správně? Nebo mám ponižovat položky 5031, 5032 a 5011?}

  Podle odpovědi MF se použije účet 672. Celý účetní zápis máte správně. ČSSZ hradí s položkou 5811, u obcí by mělo jít o položku v příjmech 2324, i když není v pokynu u položky 2324 uvedená, ale tato vazba (poskytovatel náhrady výdaj na položku 5811, příjemce náhrady příjem na položku 2324) je uvedená v dalších příkladech u položky 5811, proto ji analogicky volíme i v tomto případě. 

• Položky RS, ČR, zásoby

  10. 09. 2024

  Jakou položku dát za:
  a) odměnu za zprostředkování prodeje motorového vozidla (5169?)
  b) prodloužení licence o 1 rok, částka přes 26.000,- (5168?) a musím časově rozlišit? (to nemám tedy ani na faktuře, od kdy licence běží)
  c) nákup omalovánek, které se budou rozdávat (5139 nebo 5194?) a musí se evidovat ve stavu, abychom věděli, kolik se jich rozdalo a kolik jich zůstalo k 31.12.2024?}

  a) Pol. 5169 souhlas, odpa podle účelu vozidla. 

  b) Licence na dobu jednoho roku je provozní náklad – není splněna podmínka dlouhodobého majetku (užívání na déle než rok), takže souhlasím s pol. 5168. K časovému rozlišení – máme v dokumentech vzor směrnice, doporučuju si nastavit hranici min. 50 tis. Kč, je to praktické, bez toho byste měli účtování zbytečně náročnější. Doba licence by měla vyplývat ze smlouvy, případně objednávky. Odhaduji, že informaci o časovém období licence naleznete ve smlouvě k licenci, která se prodlužuje. Můžete to zkusit dozjistit, nicméně vzhledem k částce platby bych se tím netrápila, nastavila bych hranici pro časové rozlišení (pro město je 50 tis. Kč opravdu úplné minimum) a tento případ bych tím pádem časově nerozlišovala. Ohledně stanovení hranice k ČR od 50 tis. Kč – tato úprava není jen o tom, že je méně pracná, při nízkých hranicích je účetnictví nepřehledné, zvyšuje se riziko chybovosti v jednotlivých letech a jedná se i o vysokou cenu informace. U města Vaší velikosti je 50 tis. spíše minimum. Určitě doporučujeme. 

  c) V rámci akce pořádané městem lze drobné dárky dětem typu omalovánky, balónky apod. účtovat na účet 501 s pol. 5139. Pokud budete rozdávat jako drobné dárky obecně, je možná o něco přesnější položka 5194 jako dar. Na sklad se aktivovat k 31.12. zbytek nemusí, lze aplikovat bod 3.6. b) ČÚS 707 (neúčtovat na sklad podle interních pravidel), zde předpokládám, že nebudou nijak významné zůstatky zásob (že byste nakoupili omalovánky za desetitisíce).

• DPH obchodní majetek předzahrádka

  10. 09. 2024

  V případě komunikace, jejíž část se pronajímá pro předzahrádku, musí se tato komunikace zařazovat do obchodního majetku?}

  Nemusí – i z jednání KOOV z ledna 2021 jasně vyplývá, že pokud je majetek využíván k ekonomické činnosti pouze z části, může se plátce rozhodnout, zda daný majetek zařadí či nezařadí do obchodního majetku (případně je zde ještě teoretická úvaha, že jej zařadí do obchodního majetku pouze částečně – ostatně to i naznačuje navrhovaná novela).

• DPH PDP tenisová hala

  10. 09. 2024

  Přenesená daň. povinnost – město pořizuje nafukovací tenisovou halu – tam při pořízení ani při stavebních a montážních pracích bych přenesenou nedala, neboť se jedná o movitý majetek? Domnívám se tak správně?}

  V tomto případě je to pro mne asi nejdiskutabilnější otázka z Vašeho dotazu k DPH – z hlediska klasifikace prací. Já bych si spíše myslel, že pokud se jedná o prvotní dodávku – tedy dodání haly, úpravu povrchů…, tak by se PDP aplikovat měla. Poukazuji například na informaci GFŘ vydanou ve spolupráci s CSÚ v srpnu 2012, kde je mimo jiné pod stavební práce v CZ-CPA 43 zaklasifikováno následující:

                      13) Instalace mobilní buňky                                 CZ-CPA 43

  Nicméně je pravdou, že potom může následovat pravidelný roční servis (složení na jaře a zase instalace na podzim) - a tam si tedy jistý nejsem, zda to CZ-CPA 43 patří. Jinak samozřejmě podotýkám, že musí být splněny další podmínky – tedy zařazení do obchodního majetku – respektive využití pro ekonomickou činnost. Pokud by to bylo například tak, že hala bude svěřena nějaké příspěvkové organizaci, tak byste to neměli k ekonomické činnosti a režim PDP by se aplikovat neměl.

• Pronájem doktorům

  10. 09. 2024

  Dotaz na DPH – město má budovu, kterou pronajímá doktorkám (v budově jsou 2 doktorky – neplátci DPH). Nyní se na budově opravovala střecha a oplechovávala se a dále se opravovala fasáda a dělal se nátěr fasády. Takže na fakturách máme uvedeno, že se prováděly stavební práce. Jedná se mi o to, zda by faktury neměly být vystaveny v přenesené daňové povinnosti, neboť se budova používá pro ekonomickou činnost (lze tak vzít činnost lékařů?). Ale vynašla jsem také názor, že se pronajímají jen ordinace s čekárnou, nikoliv střecha nebo fasáda, proto je pak fakturováno s DPH. (pozn.: nic jiného v budově není, jen 2 ordinace s čekárnou a u vchodu malinká chodbička).}

  Tou ekonomickou činností není to, co dělají nebo nedělají nájemci (zde lékaři). Ekonomická činnost se v tomto případě hodnotí z Vašeho pohledu a tato ekonomická činnost se jmenuje "pronájem" - tedy předpokládám, že platí nájemné. Pokud správně chápu, tak prakticky celý objekt je využit k pronájmu (je mi jedno, že je to pronájem konkrétních nebytových prostor) - tedy objekt by měl být v obchodním majetku a pokud Vy tam realizujete nějaké stavební práce, tak by dodavatelé měli fakturovat v režimu přenesené daňové povinnosti (i střechu, i fasádu). Je to to samé jako třeba u bytových domů – také pronajímáte jednotlivé byty a určitě se má PDP aplikovat třeba na opravu střechy.

• DPH - obchodní majetek

  10. 09. 2024

  Ve věci evidence obchodního majetku – u nově pořízeného majetku bude uvedeno nově i datum zařazení do OM? U majetku pořízeného před tímto datumem datum zařazení být nemusí? Účinnost tohoto ustanovení bude od 1.1.2025 nebo od 1.7.2025?}

  Tady trochu předbíháme – zákon se teprve chystá na své druhé čtení v poslanecké sněmovně a může se stát cokoliv. Takže budu vycházet z toho, co je zatím navrženo:

  a) v přechodných ustanoveních se objevuje následující bod:

  Ustanovení § 100 odst. 3 zákona č. 235/2004 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se nepoužije u majetkových hodnot, které se staly součástí obchodního majetku přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

  To znamená, že nová pravidla se použijí až pro majetek pořízený po účinnosti zákona – přitom pro toto ustanovení (je to bod 389 novely) se počítá s účinností od 1. 1. 2025 (ale samozřejmě si nejsem jisti, zda ta novela stihne vyjít). Tedy dříve pořízeného majetku by se nová pravidla neměla týkat.

  b) ten bod 389 novely – tedy §100 odst. 3 je navržen následovně:

  „(3) Plátce je povinen vést v evidenci pro účely daně z přidané hodnoty údaje o obchodním majetku, a to alespoň označení obchodního majetku, den, kdy se majetková hodnota stala obchodním majetkem a v jakém rozsahu.“.

  Takže skutečně máme nově vyznačovat den, kdy se majetek stal obchodním majetkem.

• DPH směna a DUZP

  10. 09. 2024

  Město uzavřelo v srpnu se Stř. krajem směnnou smlouvu na směnu pozemků. Finanční vyrovnání, které uhradí kraj městu bude provedeno do 90 dnů ode dne, kdy kraji bude doručeno vyrozumění o provedení vkladu do KN, pozemky budou předány do 30 dnů ode dne, kdy bude kraji doručeno vyrozumění o provedeném vkladu do KN. Pozemky by měly být z evidence majetku vyřazeny a nové zařazeny ke dni podání návrhu na vklad (tj. ke dni právních účinků) – podáno v září, pokud faktura bude vystavena až po vyrozumění o provedení vkladu (nevíme, kdy bude vklad proveden – buď koncem září nebo patrně až v říjnu), jaké datum okamžiku případu a DUZP máme uvést na fakturu, bude to v tomto případě den doručení vyrozumění o provedení vkladu Stř. kraji?}

  Ano – DUZP u převodu pozemků nastane podle §21 odst. 2 buď okamžikem předání, nebo okamžikem doručení vyrozumění z katastru. V tomto případě dojde k předání později – tedy DUZP je dnem doručení vyrozumění. Takže pokud návrh podán v září a vyrozumění bude až v říjnu, tak je to případ, kdy by se měl rozejít okamžik uskutečnění účetního případu a DUZP. Na fakturu (předpokládám tedy, že je to případ, kdy se bude odvádět daň) máte správně dát až DUZP říjen (okamžik uskutečnění účetního případu na fakturu – daňový doklad neuvádíte).  Pokud byste chtěli pomoci se zaúčtováním – ještě se ozvěte – jen bychom potřebovali znát přesné hodnoty, zda jen Váš pozemek je s DPH, nebo i pozemek druhé strany... A jen na okraj poznamenávám – podle mne tak 60 % subjektů v tomto případě vystaví fakturu ještě do září a odvede DPH v září (nicméně to je předčasný odvod DPH a pokud by druhá strana uplatňovala odpočet daně, tak pro ni předčasný odpočet DPH).

  Pozn. Příklady na zaúčtování DPH dle DUZP u převodů nemovitostí a směny najdete v e- publikaci Účetní souvztažnosti, kap. 10

• DPH krátkodobé pronájmy, rozvaděč, parkování

  10. 09. 2024

  Pokud obec, plátce DPH, pronajímá pozemky zapsanému spolku, neplátci DPH (účel spolku je provozovat sport a obdobnou činnost, předmět vedlejší hospodářské činnosti je, že může výlučně k podpoře své hlavní činnosti provozovat vedlejší hospodářskou činnost spočívající v podnikání nebo v jiné výdělečné činnosti) na 3 dny za účelem pořádání poutě (zajištění organizace, umístění WC, občerstvení, umístění elektrického rozvaděče pro připojení prodejních stánků), tak by bylo nájemné od DPH osvobozeno, ale pokud by v rámci organizace této akce dále ještě na pronajatých pozemcích (nebo jejich částech) označovali parkovací plochy a zajišťovali parkování, tak by nájem již DPH podléhal, je to tak?
  
  Doplnění: Pokud by se jednalo o pronájem nebytového prostoru na tři dny plátci DPH za účelem pořádání kulturní akce nebo diskotéky nebo rodinné oslavy), je tento pronájem prostor osvobozený od DPH?}

  Souhlasím s Vámi, že prostý pronájem pozemků neplátci by měl být od daně osvobozen (poznamenávám, že pokud součástí pronajatých ploch nejsou stavby, tak i v případě, že by byl tento pronájem kratší než 48 hodin). Pokud by část pozemků sloužila i k parkování vozidel, tak se domnívám, že by se mělo vyjít z převažujícího účelu. Pokud pronajmete pozemky za účelem pořádání pouti a oni třeba na 20 % z pronajatých ploch umožní (respektive i vyznačí…) místa pro parkování vozidel, tak se domnívám, že byste to měli považovat stále za osvobozený pronájem. Pokud se tento podíl ale obrátí – tedy třeba 80 % z pronajatých ploch bude účelově využito pro parkování vozidel (návštěvníků...), tak bych to být Vámi zdanil.

  Ještě k Vašemu doplnění – pokud pronajmete nebytový prostor plátci DPH k pořádání kulturní akce na 3 dny, tak si můžete vybrat – základní řešení je nájem osvobodit. Nicméně můžete se dobrovolně rozhodnout tento nájem podrobit DPH. Tedy volba je na Vaší straně – samozřejmě zdanění nájmu v těchto případech zlepšuje Vaši pozici v oblasti odpočtů DPH na daném objektu.

• kondiční jízdy

  10. 09. 2024

  Dobrý den, při kontrole výdajů na obci - zjištěno proplacení kondičních jízd na osobní automobil novému zaměstnanci obce. Chápeme dobře, že jde z pohledu zákona o daních z příjmů o nepeněžní bonus zaměstnanci, který by měl být zdaněn a odvedeno soc. a zdrav. pojištění.
  Děkujeme za odpověď}

  Já jsem celkem přesvědčen, že klíčové bude, na jaké pracovní pozici se zaměstnanec pohybuje a v jakém rozsahu je výkon jeho činnosti spojen s řízením služebního vozidla. Pokud prokážeme souvislost s náplní práce, tak se domnívám, že je to plnění podřaditelné pod §6 odst. 9 písm. a) - tedy odborný rozvoj zaměstnanců. K dodanění by to podle mne bylo pouze v případě, že daná pracovní pozice nebude souviset s řízením služebního vozidla.

• odkup rozhledny

  10. 09. 2024

  Dobrý den,
  obec uvažuje o odkoupení rozhledny od soukromého majitele. Ten ji obci nabízí v hodnotě 7.5 mil. Kč (náklady na pořízení stavby). Obec by letos zaplatila 2,5 mil a v příštích 5ti letech splácela bezúročně po 1 mil. Areál se skládá z oploceného pozemku na němž je postavena rozhledna a roubená chalupa sloužící jako občerstvení, a dále parkoviště.
  
  1) můžeme si stavby a pozemky ocenit sami nebo bude vhodnější nechat udělat znalecký odhad, abychom věděli jaké sumy zapsat do majetku?
  2) bude obec muset vést "hospodářskou činnost" ? bude zde zatím příjem ze vstupného, prodeje turistických drobností, do budoucna se rozšíří o občerstvení
  3) nebo na co si dát celkově pozor při koupi ?
  
  Mockrát děkuji za odpověď.}

  1. Předpokládám, že Vám jde o rozdělení kupní ceny na jednotlivé stavby. Jelikož hovoříte o odkoupení, tak celkové ocenění pro účely zařazení do majetku bude v kupní ceně 7,5 mil. Kč (plus případné související výdaje typu úhrada za sepsání smlouvy, zápis do KN apod.). Když Vám to prodává za "nákladovou" cenu, tak by Vám prodávající mohl umět i cenu rozdělit na jednotlivé stavby, to bych zkusila jako první. Pokud to neprojde, tak bych si cenu rozvrhla sama (ale pozor, ne Vy jako účetní), neplaťte zbytečně za ZP (pokud si např. nechcete ověřit kupní cenu). Pozemek oceňte odhadem podle obvyklých cen v okolí, pokud nemáte cenovou mapu pozemků, u staveb bude asi převažovat cena rozhledny a chalupy, cena parkoviště (další stavba) bude o dost nižší, stejně tak oplocení (to bych také zařadila jednotlivě), obdobně i parkoviště. Stačí když rozvrh cen staveb podepíše starosta, bude to pro účetnictví dostačující podklad a není to zas tolik důležité.

  2. Nemáme stanovenou povinnost vést některé vyjmenované aktivity či obecně všechny ziskové aktivity obce, v hospodářské činnosti. Záleží na rozhodnutí ZO, ale povinné to není. Někdy to může být "úlevné" z hlediska zatřídění příjmů a výdajů do RS, toť vše. 

  3. Jediné, co mě napadá je obecně si hlídat obrat DPH. Příjem ze vstupného na rozhlednu by mělo spadat pod kulturu (osvobozené plnění), tedy do obratu nevstupuje. Do budoucna tedy jedině hlídat to občerstvení, pokud jste s obratem nějak u limitu 2 mil. Kč, abyste ho kvůli tomu nepřekročily. 

• poplatek za trvalé odnětí

  10. 09. 2024

  Z odboru životního prostředí nám přišlo, že žadatel (občan) požádal o změnu v KN plnění funkce lesa z důvodu využití pozemku na zahradu se zemědělskou produkcí a do budoucna s možností stavební parcely. Byl mu stanoven poplatek za změnu ve výši 57 786,- Kč, kde 40 % připadá obci (23 114,- Kč). Částka nám již přišla na obecní účet, prosím jak zaúčtovat?}

  Podle lesního zákona (§ 17 odst. 5 zákona č. 289/1995 Sb.) je poplatek za odnětí ve výši, v jaké uvádíte, příjmem obce. Je tam uvedena i následující povinnost:

  "Poplatek, který je příjmem obce, může být použit jen pro zlepšení životního prostředí v obci nebo pro zachování lesa."

  Ověřte předčíslí platby, mělo by být 1636. Příjem patří na položku 1335. Výnosový účet 688 či 609. Jsou možné oba výnosové účty, záleží, co chcete vyjádřit, zda to sdílení poplatku (688), nebo že se jedná o  poplatek (609) – většina kontrolorů uznává obojí zaklasifikování na výnosy, v tomto případě by měl být rozhodující záměr účetní jednotky. 

• ODM proplacení dovolené u DPP

  10. 09. 2024

  Dobrý den,
  prosím o radu ohledně proplacení dovolené u zaměstnance na DPP, kterému vznikl nárok na dovolenou. Dohoda byla uzavřena na dobu určitou 1. 7. - 31. 8. 2024. Musím dovolenou proplatit ve výplatním termínu za měsíc srpen nebo až po skončení dohody, tj. ve výplatním termínu za měsíc září? Předem děkuji za odpověď.}

  V souladu s obchodními podmínkami pracovně právní dotazy závazně neodpovídáme. Našla jsem k tomu na internetu toto:

  "Dovolenou je možné při skončení dohody proplatit stejně jako je tomu u pracovních poměrů. Proplacení dovolené je ale možné pouze u skončení tohoto pracovněprávního vztahu, nikoliv v průběhu trvání dohody".

  Toho se případně můžete chytit, já to chápu tak, že byste to neměla vyplatit v srpnu za měsíc červenec (v průběhu trvání), ale když v srpnu opět není čerpáno, tak bych logicky viděla, že když DPP skončí k 31.8., tak máte info o nevyčerpané dovolené a za měsíc srpen to v září vyplatíte. V září už nebude Váš zaměstnanec, tak mu to vyplácet až v říjnu mi přijde divné, ale to je můj osobní názor. 

  Dotaz Vám vracíme. 

• poplatek za připojení soukromou osobou následně odkup obci

  09. 09. 2024

  Dobrý den,
  
  Prosím o radu jak účtovat následující situaci:
  
  Pozemek v naší obci nabízíme nyní k prodeji. Dříve byla na uvedený pozemek uzavřena kupní smlouva mezi prodávajícím obcí a dvěma kupujícími. Kupující následně požádali společnost EG.D., a.s. o připojení k elektrizační soustavě. Na základě smlouvy uzavřené se společností EG.D, a. s., kupující uhradili Provozovateli DS finanční podíl na nákladech spojených s připojením a se zajištěním požadovaného příkonu ve výši 13 tis. Kč (ve dvou splátkách po 6,5 tis. Kč). Následně došlo z podnětu Ministerstva pro místní rozvoj, po přezkoumání záměru prodeje výše uvedeného pozemku ke zrušení kupní smlouvy, uzavřené mezi obcí a kupujícími. Pozemek připadl opět obci.
  Obec následně uzavřela s Provozovatelem DS novou smlouvu o připojení.
  V této smlouvě není obec povinna v souladu s vyhláškou č. 16/2016 Sb., o podmínkách připojení k elektrizační soustavě, v platném znění provozovateli distribuční soustavy hradit připojovací poplatek, neboť tento byl již dříve uhrazen kupujícími. Je tedy nutné poplatek kupujícím ve výši 13 tis. Kč uhradit z rozpočtu obce, protože k pozemku již nemá žádný vztah vzhledem k uzavření smluvního vztahu mezi obcí a Provozovatele DS.
  
  Jak zaúčtovat platbu tomuto bývalému majiteli pozemku?
  Připojovací poplatek bude následně přefakturován novému vlastníkovi pozemku?
  V současné době výše uvedený pozemek nabízí k prodeji prostřednictvím realitní kanceláře.
  
  Děkuji moc}

  Není rozhodující, komu platbu hradíte, ale za co. Budete proto účtovat úplně stejně, jako byste platili ČEZu, zápis 549 MD/ 231 D, RS odpa 3633 pol. 5909. Případně lze účtovat předpis 549 MD/ 378 D. Místo účtu 549 je možné použít i účet 518. Můžete daný náklad zahrnout do kupní ceny pozemku (výnos na účtu 647), tedy jí o to zvýšit, to už je na rozhodnutí ZO. 

• Koupě nemovitosti

  09. 09. 2024

  Dobrý den, chtěla bych vás požádat o odpověď na dotaz. Obec koupila nemovitost včetně pozemků, k 24.7. podpis smlouvy i návrh na vklad, zároveň zaplaceno.
  Budu tedy účtovat ke dni návrhu : 042/321 v celé částce 1.562.005 Kč včetně kolku a právních služeb a zároveň ihned převod do majetku 021/042 a 031/042, mohu u účtu 042 použít stejnou analytiku, i když se jedná o budovu a pozemky ? Úhradu pak 321/231, váhám zda použít paragraf 3639 nebo 6171 (jedná se o rodinný dům, kde žije opatrovanec obce ) a pol. 6121 respektive 6130.
  Mohu to udělat takto ?
  Děkuji za odpověď}

  Účtujete správně, ve Vašem případě jsou všechny zápisy ke stejnému okamžiku - k datu podání návrhu na vklad. Paragraf bych volila raději obecný 3639, odpa 6171 je určen pro budovy úřadu (správní činnost obcí), takže byť opatrovnictví by pod to spadalo, tak bych se přiklonila spíše k obecnějšímu odpa, abyste měly náklady i odděleny od úřadu, případně i odpa3612 v logice bytového hospodářství by byl možný.

  Položku pro nákup budovy s pozemkem použijte souhrnnou 6121, je v pokynu pro to přímo určena (neoddělujeme při společném pořízení pozemek na pol. 6130). 

  Stejná analytika u účtu 042 tady ničemu nevadí, cenově to hned rozvrhnete a zařadíte odděleně. 

• Vyvlastnění majetku

  09. 09. 2024

  Dobrý den, prosím o radu jak postupovat při zařazení majetku. Na základě rozhodnutí o vyvlastnění došlo k nabytí vlastnického práva k nemovitosti, která byla zavedena do majetku. Následně však po několika měsících, kdy byla budova teprve otevřena (původní vlastník neumožnil dříve vstup), bylo zjištěno, že uvnitř budovy se nacházejí i pracovní stroje, které byly neoddělitelně spjaty s budovou. Mezitím došlo k demolici budovy a my bychom potřebovali ty stroje zařadit do majetku, aby mohly být zase následně předány jiné organizaci. A můj dotaz tedy zní, na základě čeho, případně jak zařadit a zaúčtovat pořízení těchto strojů do majetku? Vzhledem k tomu, že o existenci těchto strojů nemáme v podstatě žádný doklad, kromě svědectví kolegů, kteří je tam na místě viděli. Rozh. o vyvlastnění se týká jen budovy. Bylo provedeno jejich ocenění znaleckým posudkem, ale doklad o tom, že je to vlastně náš majetek žádný nemáme. Stačí napsat třeba jen nějaké prohlášení, záznam? Nebo jak nejlépe postupovat? Děkuji moc za odpověď.}

  Je otázka, jak byla oceněna původní budova, asi tedy bez strojů, když se o nich nevědělo. Když je záměr teď stroje předat, tak jediná možnost je doúčtovat nalezení zápisem 022 MD/ 401 D, případně podle ceny jen 028/088 a opačným zápisem je předat (pokud přebírající je VÚJ). Pokud to budete darovat jinému subjektu, než VÚJ, je zápis předání u DHM 543 MD/ 022 D (předala bych bez odpisů, tedy zařazení a hned vyřazení darem), u DDHM 028/088 a 558/649.

  Doložením vlastnictví je podle mě nákup budovy - ve smlouvách se většinou uvádí, že se převádí se všemi součástmi a příslušenstvím, ale to už je otázka spíše na právníka. Nějaký záznam je ale k doúčtování určitě vhodný.