Neregistrovaní uživatelé mají přístup pouze k odpovědím na dotazy odeslané za posledních 12 měsíců. Pokud chcete mít přístup ke všem odpovědím na dotazy nebo posílat vlastní dotazy, je potřeba se registrovat, případně se přihlásit.
Dobrý den, chtěla bych Vás poprosit o pomoc s postupem účtování:
1) Obec uzavřela smlouvu o přeložce distribuční soustavy – přeložka má charakter změny trasy elektrického vedení z důvodu vybudování průmyslové zóny, celková částka 5.133.075,--, bude placeno v několika etapách, přičemž obec zaplatila 1. splátku 15% z předpokládaných nákladů tj. 770.000,--
zaúčtovala bych celou částku na 042/321 a úhradu splátky 321/231 par. 3633 pol. 6121
2) Dále obec uzavřela s jinou firmou, smlouvu o přistoupení k dluhu, kde se firma zavazuje zaplatit veškeré náklady na přeložku za obec – obec zaplatila tu 1. splátku a firma nám tuto částku zašle obratem na účet obce
zaúčtovala bych 377/649 a úhrada 231 par. 3633 pol. 2324/377
Chtěla jsem se zeptat, zda je tento postup v pořádku, nebo zda navrhujete jiný postup účtování.}
1. Máte pravdu, že náklady na přeložku související se stavbou, vstupují do ceny této stavby. Jestli je tedy rozhodnuto o nějaké konkrétní výstavbě obce v dané průmyslové zóně, je Váš postup - na účet 042, správný. K účtování mám několik poznámek:
- zvažte, jestli je to splátka nebo záloha, hovoříte o "předpokládaných" nákladech, jestli přeložka ještě není zrealizována, měly byste správně teď hradit zálohu 052/231, po vyúčtování zálohy dle skutečných nákladů pak účtovat 042 MD/ 321 D a záloha se zúčtuje 321 MD/ 052 D. Ale hodně záleží na tom, jak je postavená smlouva, přesto, dokud není plnění, měla by být sjednaná spíše záloha.
- pokud se budeme bavit o splátkách, tak místo účtu 321 zvolte účet 459, jestli je celková splatnost dlouhodobá (za déle než rok)
- paragraf volte podle účelu výstavby v průmyslové zóně, tedy kde budete danou stavbu jako výdaj sledovat, tam patří i všechny související výdaje typu přeložka sítí.
2. Opět jiný paragraf, viz bod 1, jinak souhlas.
Pozn. k té smlouvě o přistoupení k dluhu - proč firma hradí náklady na tu přeložku, proč přistoupila k dluhu? Jen se ptám kvůli tomu, zda nejde na nějaké zastření skutečného obsahu případu, zda by se nemělo třeba i jednat o příspěvek,který by měl skončit na účtu 403 - jako transfer na pořízení DM. To vymyslel "právník" ? Nebo je to jen místní tvořivost vedení obce, nebo je to u vás tak zvykem? Právně to my moc posoudit neumíme, třeba je k tomu důvod, který nebyl v dotazu uveden, tak to prosím berte jen jako poznámku k zamyšlení, moc se s touto smlouvu nesetkáváme.
Případně prosím doplňte na klara@obecuctuje.cz.
Obec pořádala pouť a charitativní koncert , na kterém proběhla pokladničková sbírka na pomoc lidem postiženým povodněmi. Od kraje správního orgánu obec dostala Osvědčení ke sbírce. Nemáme sbírkový účet ani fond. Můžeme vybrané peníze vložit na běžný účet a darovací smlouvou odeslat na účet postižené obce? Jestli ano, jak prosím zaúčtovat příjem a výdej.
Děkuji}
V prvé řadě musíte dodržet pravidla uvedená v § 11 a § 23 zákona č. 117/2001 Sb. Nikde se tam nehovoří o způsobu předání peněz z pokladničky přebírající obci (nebo jsem to nenašla), tak převod peněz z pokladniček přes Váš BÚ nejprve pro jistotu ověřte na kraji. Když s tím nebude problém (asi by neměl být, když to jasně doložíte), pak můžete tento postup zvolit.
Darovací smlouvu bych do toho nepletla, je to věcně přeposlání peněz ze sbírky, dar to je, jen pokud byste do sbírky přispívali i vy sami jako obec, nebo jim chtěli poskytli dar mimo peníze vybrané ve sbírce,
O příjmu peněz do pokladničky byste měli účtovat jako o cizích prostředcích, zápis 261 MD bez RS (oddělený AÚ pro cizí pokladnu)/ 378 D. I když to nebudete předávat postižené obci hotově, pak byste s tím ale pořád měly nakládat jako s cizími prostředky, tedy takto:
Výdaj z pokladničky - převod na BÚ, zaúčtujete 262 MD/ 261 D bez RS.
Příjem na BÚ budete účtovat 231 MD s pol. 8901/ 262 D, převod obci 378 MD/ 231 minus MD pol. 8901
Pol. 8901 je přímo určena pro zobrazení cizích peněz na BÚ.
Jen dát pozor na to, aby to přijímající obec nezatřídila chybně na pol. 4121 - není to pro ně dar od Vás jako od obce, ale výtěžek sbírky, takže pokud to neposíláte do jejich sbírky, ale na účet postižené obce, mají použít pol. 2321 (to případně jen pokud by se Vám ozvali, že máte chybu Vy, tak aby věděli, jak si naopak mají opravit oni).
Dobrý den, prosíme o radu ohledně vzniklé situace, jedná se o účet 403 a jeho analytiky. Při přezkumu hospodaření nás auditor upozornil, že se neshodujeme na končených číslech v částce rozpuštěných transferů v UCE oproti majetkovému programu. Účet 403 0700 by se měl rovnat se stavem rozpuštěných transferů z majetkového programu a účty 403 0600-0603 by se měly shodovat se stavem transferů v majetku? Myslíme si, že toho není možné docílit, protože nastaly nebo nastávají tyto případy:
a) při zařazení majetku pořízeného z dotace se zařadil i transfer v nějaké výši (dle rozhodnutí, nebo dohadu) ale poté nám na základě vyúčtování dotace byla částka dotace snížena. V tomto případě nám na kartě majetku zůstala původní výše transferu, ale v UCE jsme jednorázově proúčtovaly snížení 403 0700/388 a 672/403 060x, tudíž máme rozdíly mezi analytikami v UCE a v majetku. Ovšem v celkovém součtu účtů 403 nám zůstatek v UCE s programem majetku vždy souhlasí.
b) do roku 2011 se nepožívala u účtu 403 analytika 0700 na rozpouštění transferů, ale máme to na analytikách 0600 – 0603 (analytiky máme dle poskytovatele dotace - kraj, stát atd.). A to tvoří jednu část rozdílu, který se auditorovi „nelíbí“. Když bychom to chtěly srovnat, proúčtovaly bychom 403 0700/403 06xx, ale v Příloze by se výrazně zvýšila částka rozpuštěných transferů v aktuálním roce, což bych případně okomentovala též v Příloze. Byl by to problém?
c) auditor navrhoval srovnat se na čísla v majetku opravou přes účet 408, ale to bychom nerady, protože dle našeho názoru je problém pouze v analytikách, když nám účet 403 v konečném součtu při kontrolách vždy souhlasí...
Dále se prý dají analytiky 600-603 zrušit a nechat 403 rozdělenou pouze na 403 0600 a 403 0700?}
Já bych byla pro, právě i proto, aby Vám pak dané zápisy "nevisely" na analytikách, abyste v případě účtování o rozdílu od odhady, použily takové AÚ, které by se navzájem vynulovaly a nemusí ani vstupovat do části C.1 a C.2 Přílohy. Jedná se o variantu c) a d) (můžete si vybrat). které popisujeme v dokumentu k účtu 403 z 13.1.2022 (str. 32-33). Přijde mi zbytečně pracné pořád dokola invetarizovat na účtu 403 rozdíl od dohady... Tím se Vám vyřeší situace v bodě a) (když už máte zaúčtováno, tak to proti sobě odúčtovat).
Pokud jde o situci v bodě b) - jestli to správně chápu, tak rozpouštění transferů za rok 2011 Vám snižuje hodnotu dotace, není vedeno na AÚ, kde se rozpouští nyní. Tato situace ničemu nevadí, protože se to pak dorozpustí do nuly (tedy pracnost pro Vás žádná - na dané AÚ máte původní dotaci minus rozpuštěnou výši) a požadavek rovnosti v AÚ na majetek opravdu není. Více by mi zde vadilo to přeúčtovat, jak píšete s tím, že to bude matoucí zásah do výkazu Příloha.
c) To bych určitě nedělala, identifikovaly jste "rozdíly" s tím, že účet 408 zde nemá být použit - není rozdíl v hodnotě účtu 403 celkem, tak by se stejně účtovalo MD a D 408, jen obratově, ale byl by to nesmysl, cesta je tady případně jen proúčtovat analytiky účtu 403 proti sobě.
Jinak obecně souhlasím s Vámi, moc Vás chválím za Vaše skvělé úvahy - nevidím problém v tom, že není soulad AÚ v účetnictví na majetek, v praxi mohou vznikat rozdíly z důvodů, které popisujete. Dané rozdíly ale musíte umět identifikovat a pořád dokola je opakovat v inventurách, proto z hlediska pracnosti se mi jeví vhodnější se jim, pokud to jde, vyhnout.
Pozn. Iva Schn. - Já přeci jen ještě něco doplním, z hlediska inventarizace úplně však stačí když zůstatek 403 (v součtu všech analytik) souhlasil na registr a případně další evidence (např. neúčtové transfery na DM apod.) Není třeba se zabývat při inventarizaci podrobně analytikami, ale pokud stojíte o "precizní vazby", tak je možné si analytiky srovnat.
Obec má v majetku ozvučovací sestavu pořízenou za Kč 20.450,- (mixážní pult+2 reproduktory, známe jen celkovou cenu). Mixážní pult nefunguje, je potřeba pořídit nový, předpokládaná cena kolem 10 tisíc korun. Mám posuzovat jako opravu sestavy (pol.5171, úč.511) a jen do karty majetku zaznamenat koupi nového mix.pultu nebo jako pořízení DDHM (pol.5137, úč.558 a 028/088)? Ale jak vyřadit ten původní...}
Ozvučovací sestava může být vedena jako jedna věc, ale i jako soubor věcí, které jsou navzájem funkčně propojené. Když evidujete jako jednu věc, tak výměna části věci je opravou a do karty majetku se nezasahuje, cena se nemění, nic se nevyřazuje, tento postup je možný.
Když evidujeme jako soubor majetku - (což je také možné), pak na kartě majetku jsou evidovány jednotlivé přístroje včetně ocenění, tj. měly být vypsané, a když se některé části souboru rychleji opotřebují, tak v evidované hodnotě vyřadíte, koupíte nový a zase hodnotu souboru o cenu nového navýšíte. Tento postup je někdy pracný, náročný na hlídání přírůstků a úbytků a změn ocenění.
V případě souboru se pak nevyhodnocuje pořizovací cena části souboru, zda je 028, či 022, i při výměně se hledí na cenu souboru celkem, ale je pravdou, že někdy se vedou soubory i na 028 - pokud je pořizovací cena celého souboru do 40 tis. Kč.
Chtěla bych se zeptat, jak správně účtovat o materiální pomoci naší obce jiné obci při letošních povodních. Naše obec vyhlásila materiální sbírku, kam jsme, kromě občanů, přispěli nákupem různého materiálu z obecního rozpočtu.
Sepsali jsme darovací smlouvu a předávací protokol, jako přílohu máme kopie faktur za nakoupené zboží. Účtovala jsem hned jako dar 543/231 5219 5321. Je to tak správně? Nevím, jestli k tomu máme vše, co je potřeba, prosím o radu.}
Položka 5321 by se použila, pokud byste posílali obci transfer - peněžní prostředky. Píšete, ale že se jedná o darovací smlouvu, ve které darujete obci materiál. V tu chvíli se jedná o věcný dar a proto byste měla použít položku 5194 - Výdaje na věcné dary. Co se týká paragrafu, nepíšete o jaké náklady jde, všeobecně vhodný je par.3744, lze i 3749.
Máme "povodňové výdaje", v obci nebyl vyhlášen krizový stav, ale v rozpočtu nemáme § 3744 ani 5212, pouze krizovou rezervu §5213. Úprava rozpočtu bude možná na ZO v říjnu. Není výjimka pro tyto situace, kdy RO by schválil starosta a následně projednalo zastupitelstvo?}
Podle § 16 odst. 4 zákona č. 250/2000 Sb.:
"Rozpočtové opatření se provádí před provedením rozpočtově nezajištěného výdaje. Po provedení rozpočtově nezajištěného výdaje lze rozpočtové opatření provést pouze při živelní pohromě nebo havárii ohrožující životy a majetek, při plnění peněžní povinnosti uložené pravomocným rozhodnutím, při obdržení dotace před koncem kalendářního roku nebo pokud se jedná o peněžní prostředky podle § 28 odst. 15."
Nepíšete o jaké povodňové výdaje jde, ani o jakou částku jde. Dívala jsem se do vašeho schváleného rozpočtu a máte na par. 5213 schválenou částku ve výši 20 tis. Kč.
Dle § 16 ale asi můžete udělat výdaj před RO , o živelní pohromu se jedná. Postup je obhajitelný, samozřejmě se předpokladem, že oprávněný orgán obce následně RO schválí.
Chtěla bych se zeptat, jak postupovat při zařazení majetku (stavby), v případě, že není vydán kolaudační souhlas (nyní dochází k prodlevě z důvodu digitalizace stavebních řízení). Stavba – komunikace (techn. zhodnocení) je hotová, předaná od dodavatele a už se po ní jezdí, ale kolaudaci nemá. Je možné tento majetek zařadit na účet 021 a začít s odpisy? Ve vyhlášce č. 410/2009 Sb. § 14, odst. (12) je definováno kdy se DHM stává způsobilý k užívání, nicméně nevím, zda je kolaudace nutná k zařazení komunikace, která se již používá? Nebo do doby než se vydá kolaudační souhlas bude pořízená investice na účtu 042?}
Pro zařazení do majetku máme v účetních předpisech stanovenou podmínku dokončení díla a zároveň splnění technických funkcí a povinností stanovených jinými právními předpisy. Pokud stavba podléhá souhlasu stavebního úřadu, tak čekáme i na naplnění této druhé podmínky. Mělo by se vycházet z data kolaudačního rozhodnutí, viz. § 122 stavebního zákona.
Chápu, že prodlení z hlediska stavebních řízení je a může být dlouhé (bohužel to není vina zaměstnanců stavebních úřadů), ale počkala bych až na vydání kolaudačního řízení a stavbu bych zařadila do užívání až k datu vydání kolaudačního rozhodnutí, tím splníte u druhou podmínku, kterou máme v účetních předpisech. Do té doby bych pořízenou investici nechala na účtu 042.
Naše obec v rámci povodní uhradila dobrovolným hasičům drobné občerstvení, PHM, písek do pytlů a refundaci mzdy. Mohu se, prosím, zeptat ohledně vykazování správného par. a pol., je nutné aby tyto výdaje byly evidovány pod par. 3744 a příslušné položky? V rozpočtu par. 3744 nemáme, musela bych narozpočtovat. Par. 5213 pol. 5903 máme narozpočtováno, ale tady zase nevím, zda-li tyto výdaje mohu proúčtovat z této rezervy. Zatím jsem nikdy výdaje na par. 5213 neproúčtovávala.}
Položka 5903 je "povinná"rezerva, která má dvojí nastavení - v rozpočtu je možné tyto položky používat, ale nikdy se na nich nesmí čerpat skutečnost. Skutečné výdaje se třídí dle druhu výdaje.
Paragraf 5213 - Krizová opatření se použije u výdajů přímo souvisejících s přípravou a řešením krizových situací a odstraňováním jejich následků (např. odbahnění, demoliční práce, opravy atd.), v oblastech, kde byl vyhlášen krizový stav podle krizového zákona (v případě živelní pohromy se jedná o stav nebezpečí nebo nouzový stav), a to pouze po dobu trvání krizového stavu.
Opravdu je vhodnější par. 3744 - Prevence proti povodním nebo par. 3749 - odstranění bezprostředních škod po krupobití, po přívalových deštích, po zaplavení blátem. Je mi líto, ale bohužel budete muset RO udělat, abyste vykázala skutečné čerpání podle účelu i druhu výdaje.
Jen malá poznámka - myslím, že pokud nepůjde o moc významné částky, že by bylo možné použit i paragraf DHS 5512.
Město zřídilo veřejnou sbírku na obnovu skanzenu po povodních. Skanzen má ve správě příspěvková organizace zřízená městem, část majetku má ve správě příspěvková organizace, část je v majetku města. Z vybraných prostředků budou následně hrazeny faktury za opravy. O sbírkovém účtu bude účtováno jako o cizích prostředcích? Faktury mohou být hrazeny přímo ze sbírkového účtu nebo se budou prostředky přeposílat na ZBÚ? Celkově si nejsme jisti účtováním.}
U sbírek je trochu problém ve chvíli, kdy je vyhlášena sbírka, která je určená na majetek nebo činnost obce. Jde totiž o povinnost členit rozpočtovou skladbou, pak je lepší aby účet sbírky byl spíše veden v režimu peněžního fondu, tj. včetně schválení fondu zastupitelstvem a včetně statutu fondu - je to pro přispěvatele i transparentní. Je to dobré pro účetní v tom, že můžete členit přímo na sbírkovém účtu rozpočtovou skladbou, jinak by se peníze museli přeposílat na účet ze sbírkového účtu např. na ZBÚ a tam členit rozpočtovou skladbou. A to všechny příjmy a pak ze ZBÚ platit výdaje - to již je klasický postup.
Ve vašem případě je i PO - takže je to vlastně sbírka pro PO - ale i tam je vhodný fond - je možnost pak platit fa přímo z fondu, ale je pak také možné z fondu posílat jen příspěvek PO - tak aby PO měla ve svém účetnictví náklady a výnosy, které spadají pod jejich činnost. Ale není vyloučená možnost, abyste i vy jako město hradili za svoji PO faktury do vaší vlastní nemovitosti na opravu.
Takže máte možnosti - o sbírkovém účtu účtovat jako o cizím účtu a vše přeposílat na ZBÚ, nebo vést sbírkový jako fond (účet 236) a včetně rozpočtové skladby třídit všechny příjmy i všechny výdaje, případně výdaje mohou být i jen jako příspěvek města PO (pol. 5331).
V případě sbírky pro jiný subjekt je pak vhodné vést účet sbírky jako cizí peníze, zápisy jen 245/378 a 378/245 apod.
Doplnění k fondu: U schvalování fondů vždy doporučujeme řešit, že bankovní poplatky a případné úroky jsou součástí použití a tvorby fondu. Ano, faktury mohou být hrazeny přímo ze sbírkového účtu.
Příjmy darů musíte každopádně zatřídit dle pravidel RS, nejsou to cizí peníze a k účtu 236 se vždy musí použít RS. Asi položka 2321, odpa památky (asi 3322 s tím, že je to kulturní památka nebo odpa 3326). Volím neinvestiční položku, protože zmiňujete, že fin. prostředky jsou určeny na opravy.
Příjem je pak možné účtovat účtovat 236 MD + RS/ 374 D (v souladu s ČÚS č. 703). Až začnou vznikat náklady, na které jsou dary přijaty, tak do daného roku je potřeba dary poměrově zúčtovávat zápisem 374 MD/ 672 D (časové rozlišení). Lze využít i účet 384 - já se spíše přikláním k 374, jako záloha na transfer, ale obojí je možné. Při tvorbě fondu - přijetí daru použijete i další zápis 401/419 a při čerpání - při úhradě faktur, zápis 419/401.
Dobrý den,
stále nevím jak posoudit při prodeji pozemku jestli připočítat DPH nebo osvobodit. Co je všechno třeba u pozemku zkoumat. Máme nyní spoustu případů, kdy mají občané připlocený obecní pozemek nebo dokonce zasahují svojí stavbou do obecního pozemku, který je třeba v katastru vedený jako ostatní plocha. Jaká kriteria tedy musí pozemky splňovat aby podléhaly DPH?
Jaký účet a položku použít pro poskytnutou dotaci (investiční?) fyzické osobě na stavbu plotu ve výši 36 tis. Kč?
Děkuji}
1. Vím, že je to pro Vás velice komplikované a hlavně ta situace není úplně jednoznačná a jsou zde spory. Mohu Vám jen doporučit, jak bych se zhruba choval já:
- pozemky, které v současnosti nejsou nijak užívány v souvislosti s Vaší ekonomickou činností, ani je nijak neupravujete či v jejich okolí třeba nestavíte sítě... - definovat, že nejsou obchodním majetkem a nezdanit je - typicky by to mohly být třeba nejrůznější zaplocené pozemky a další narovnávání pozemků ...
- stejně tak nebudete zdaňovat prodeje pozemků typu "pole", které nyní prodáváte jako pole pro další zemedělskou činnost - nejsou zde žádné úkony směžující k tomu, že by byla stavba.
- DPH budete účtovat většinou u následujících pozemků - aktivně provádíte stavební práce (sítě ...) jako přípravu, abyste dané pozemky mohli prodat jako stavební
- také DPH dáte u prodeje pozemku v nějakém zastavitelném území s cílem výstavby (třeba to dáváte jako podmínku prodeje apod.) - byť by to nebyla obec, která by tam třeba stavěla sítě
To je nějak ve zkratce - nicméně pokud chcete komplexní vysvětlení, musím Vás odkázat do manuálu k DPH k převodu nemovitostí.
2. Pokud by to byl dar bez vyúčtování, poskytnutí může být rovnou zápisem 572 MD/ 231 D, pol. 6379 (odpa např. 3639). Hovoříte ale o dotaci, měli byste tedy splnit podmínky zákona č. 250/2000 Sb. (žádost, smlouva, vyúčtování...). V takovém případě se poskytnutí účtuje jako záloha: účet zálohy 373 MD (vyúčtování do jednoho roku od poskytnutí) nebo 472 MD (vyúčtování za déle než rok). Další účtování závisí na způsobu vyúčtování, když do konce roku, pak zápis 572 MD/ 345 D a 345 MD/ 373 D, pokud až po závěrce, musí se k 31.12. účtovat dohada 572/389.
Dobrý den,
budeme rozšiřovat položení optiky. K tomu bude vypracován projekt, na který bude vystavena faktura. Faktura bude součástí optiky a zařazena společně do majetku. Jsme plátci DPH a jedná se mi o to, jestli si můžeme uplatnit DPH jak u projektu, tak i u optiky. Optika po vybudování zůstává v našem majetku. Pronajímáme ji firmě, která nám platí za TKR poplatek, který zdaňujeme. Za pronájem kabelové televize občanům také zdaňujeme. Za některé hlášení nám také platí, takže je používán k ekonomické činnosti, ale i k neekonomické činnosti. Ne každé hlášení je placeno. Od pana starosty jsem zjistila, že se k optice dá připojit pouze přes firmu, které se pronajímá. Žádná jiná služba např. Vodafone, se k optice nemůže připojit. Tady bych viděla, že bychom si DPH uplatnit mohli, ale nevím jestli kvůli tomu rozhlasu, který používáme ekonomicky, ale i neekonomicky? U hlášení bychom mohli určit poměr, kterým by se DPH mohlo uplatnit? Ještě faktury kromě projektu, budou vystaveny v PDP.
Děkuji za odpověď.}
Souhlasím s tím, že PDP na stavební práce - udělal bych to stejně.
Teď z hlediska možných odpočtů DPH - jak to popisujete, tak vybudovanou optiku používáte k následujícím aktivitám:
a) zdaňovaná činnost - pronájem s DPH, použití pro kabalovou televizi a případně hlášení rozhlasem (zpoplatněné)
b) problémem jsou pouze ta hlášení nezpoplatněná - mohou se týkat neekonomických činností (byť tedy může být trochu problém, že se teoreticky mohou týkat i činností od daně osvobozených - nicméně toto nebudeme asi ani uvažovat).
Potom je to skutečně na poměrný odpočet - jen bude problém nastavit, jaký by byl poměr. Třeba pokud by byl někdo schopen zdůvodnit, že pro provoz místního rozhlasu je využití trasy z cca 10 % a v rámci hlášení je 40 % zpoplatněných a 60 % nezpoplatněných (nezpoplatněné typu - gratuluj k narozeninám, zvu na jednání zastupitesltva ...), tak by výsledný poměr pro odpočet daně byl 94 %. No a teď jde o to, za je toto někdo schopen říci a nějak odhadnout.
Dobrý den, obec se rozhodla, že nebude budovat psí hřiště, na které dostala dar od s.r.o. ve výši 239 tis. Mám zaúčtováno 3429 3121/403. Můžete mi prosím poradit jak se zaúčtováním, doklad budu mít vypovězení darovací smlouvy. Děkuji.}
Peníze vrátíte opačným zápisem: 403 MD/ 231 D, RS odpa 3429, pol. 3121 minusem, jestli poslali peníze letos.
Pokud by to byla vratka daru poskytnutého v minulých letech, volili byste pol. 5902 (když to není vyúčtování, ale vracíte celý dar, je možné použít i pol. 5909).
Dovolujeme se na Vás obrátit s dotazem, týkajícím se zařazení dotace do rozpočtu města na rok 2025. Obdrželi jsme rozhodnutí o poskytnutí dotace z MMR, z IROP 2021-2027 na stavbu lesoparku. Jedná se o velkou akci v řádech desítek milionů Kč. Je tam jednak dotace z EU, ze státního rozpočtu a vlastní zdroje, rozepsány přímé výdaje, nepřímé výdaje. Akce se začne realizovat v roce 2025, cca od března a stavební práce - jako komunikace, vodovod, kanalizace atd. budou pokračovat do konce roku 2025 a následně v roce 2026 by mělo dojít k výsadbě zeleně. Výběrové řízení na dodavatele bude ukončeno nejdřív v únoru 2025. V současné době máme projekt, dle kterého je odbor investiční schopen dát do rozpočtu 2025 výdaje. Dotace by údajně měla být proplácena ex post po etapách, tzn. že se udělají nějaké stavební práce v roce 2025, zaplatíme je, budeme žádat o proplacení, což bude nějakou chvíli trvat a nevíme, v jakém čase obdržíme nějakou úhradu dotace do příjmů města. Náš dotaz zní, jak se k tomu postavit a jakou částku máme dát do rozpočtu na rok 2025 a na základě čeho, když zatím nevíme, jak budeme žádat o čerpání, samozřejmě se nám jedná o příjmy, abychom měli pokryty, alespoň částečně výdaje. Kdo by měl do rozpočtu dát nějaké kvalifikované podklady pro zahrnutí dotace do rozpočtu na rok 2025 ?Do podrozvahové evidence dotaci zaúčtujeme.}
Z dotazu vyvozuju, že máte dotaci přiznanou - rozhodnutí nebo smlouvu. V takovém případě máte dostatečný podklad pro zahrnutí dotace do rozpočtu příjmů tak, aby Vám kryly poměrově rozpočtované výdaje.
Uvedu Vám příklad: Pokud plánujete v roce 2025 do rozpočtu způsobilé výdaje např. 50 mil. Kč, dotace dle rozhodnutí 70 %, opravňuje Vás rozhodnutí k tomu, že můžete dotaci do příjmů narozpočtovat ve výši 70 % z 50 mil. Kč (když máte financování ex post).
Podle zákona č. 250/2000 Sb. je povinné mít narozpočtovaný vlastní podíl, v příkladu výše by se jednalo o zbývajících 30 % z celkových výdajů 50 mil. Kč.
NZÚZ je vhodné doplnit jen do rozpisu rozpočtu, aby nemusely být změny ve značení součástí schvalovaných rozpočtových opatření.
SPU nám předal (v lednu) stavbu (na našich pozemcích) jedná se o vodní nádrž vč. revitalizace koryta v celkové hodnotě cca 14 mil. Kč Součástí toho byla i hráz, ale tu KN jako stavbu zapsal až k 1.7. samostatně a na jiném pozemku, na kterém jsme předtím evidovali v majetku betonovou výpusť (15 tis.)- ta byla zrušena a nahrazena tímhle, takže bych ji spíše vyřadila než dělala TZ.
Znám pouze celkovou cenu kompletního díla a podíl dotace.
Pokud byste to chtěli vidět fyzicky, jedná se o č. parc. 400 v k.ú. Lužec n. C. aktuální letecké snímky jsou těsně po realizaci, takže je to celé dobře vidět.
Kdyby tam nebyl ten zápis do KN, tak bych to vedla jako jednu stavbu na několika pozemcích, ale takhle mám to dílo, které musím odepisovat od 1.2. a pak druhou stavbu (hráz neznámé hodnoty) zapsanou k 1.7. ….
Mohli byste mi prosím poradit, jak z toho ven?}
U nové stavby nemusíme se zařazením čekat na zapsání do KN. Podle předpisů stačí pro zařazení do majetku dokončenost a způsobilost k užívání, zapsání v KN je spíše již úřední formalita.
Takže bych neviděla jako problém to zařadit celé k datu předání od SPÚ, pokud k tomuto datu byla stavba dokončená a zkolaudovaná.
Stejně bych se ale snažila nějakým odhadem cenu staveb rozhodit - je pro Vás do budoucna lepší mít na účtu 021 odděleně vedenou samotnou vodní nádrž (asi včetně revitalizace jejího koryta ve smyslu TZ) a jako druhou stavbu hráz. Stačí, když to nějak rozhodí a podepíše starosta, nebo zkuste, jestli by SPÚ nákladovou cenu, ve které Vám to asi předal, nekonkretizoval pro jednotlivé stavby.
Odstraněnou výpusť bych také, jak píšete, vyřadila.
Našla jsem to zrealizované jen na google mapách, v KN ani na mapy.cz to vidět není a i na tom googlu to neumín úplně jasně rozpoznat, tak jsem to odhadla spíše podle popisu.
Ještě pozor na tu dotaci - SPÚ je organizační složka státu, oni dotace neúčtují na účet 403, ale 401, podle předpisů byste tedy dotaci, kterou na to případně čerpali, neměli účtovat na účet 403, ale celé to přijmout 021/401 bez ohledu na to, jakými zdroji to financovali.
Jak zaúčtovat finanční dar na povodně z 9/2024 pro Mikroregion Krnovsko 200tis.Kč, Sdružení měst a obcí Jesenicka 200tis.Kč a jako poslední zaslat 200tis.Kč prostřednictvím Českého červeného kříže.
Mikroregion a Sdružení bych zaúčtovala 572/349 p.? §5299nebo §5269 a nebo ještě mám jeden a to §5272. ČČK bych zaúčtovala 572/345 p.5222 §5272. Moc děkuji za kontrolu a případnou opravu mého zaúčtování. Nějak se v tom ztrácím.}
Máme k tomu zveřejněnou aktualitu:
https://www.obecuctuje.cz/aktuality/1789
Cituji Vám k paragrafu, který bych zde volila:
"5299 - Ostatní záležitosti civilní připravenosti na krizové stavy
Na tomto paragrafu budou zatříděny poskytované transfery (např. peněžní dary a dotace) právnickým a fyzickým osobám v zasažených oblastech, a to i prostřednictvím neziskových organizací."
Položku volte podle právní formy příjemce, tzn.:
Mikroregion pol. 5329 (případně pol. 5229, kdyby to bylo do sbírky organizované DSO - aby vyšla konsolidace)
SMO pol. 5222
Český červený kříž pol. 5222
Nezpomeňte výdaj zatřídit pod mimořádnou událost 02, viz aktualita.
Předpisy takto:
Mikroregion 572/349
SMO 572/345 (je to spolek jako Český červený kříž)
Český červený kříž 572/345
Acha obec účtuje s.r.o.
Na hlinách 1786/16, 18200 Praha 8
IČ: 27493091, DIČ: CZ27493091
Číslo účtu (úhrada registrací a kurzů): 2600160912/2010
Číslo účtu (úhrada publikací): 2500160931/2010
Vzdělávací instituce akreditovaná u MV ČR podle zákona č. 312/2002 Sb., č. akreditace AK/I-5/2018
Společnost je vedená v OR Městský soud v Praze, oddíl C, vložka 161619. Společnost je plátcem DPH od 1. 4. 2007
(preferujeme e-mailový kontakt)
Odborná pomoc
Ing. Ivana Schneiderová
Ing. Zdeněk Nejezchleb
Bc. Klára Vavrišinová
Kateřina Hudečková