Dotazy

• Účtování prodej bytů s pozemkem

  10. 02. 2025

  Obec prodala své byty (nájemníci si je spláceli 20let). Proveden vklad dne 08.01.2025 s právními účinky k 16.12.2024. Kupní smlouva uzavřena 11.12.2024. Výpis z katastru k 31.12.2024, ale udává jako majitele nemovitosti a přilehlého pozemku stále naši obec. Tak bych chtěl poradit, zda mám prodej pozemku zaúčtovat k 16.12.2024 (ovšem nesoulad s invetárními seznamy pozemků k 31.12.2024 a s výpisem z katastru). Nebo až v roce 2025, kde ovšem vidím časový nesoulad z hlediska účetnictví.}

  Máme postupovat dle ČÚS 701, který uvádí, že při převodu nemovitných věcí zapisovaných do KN je OUÚP den podání návrhu na vklad (to jsou právě i ty právní účinky). Když je vklad povolen, účetní zápisy se nechávají, jen když by vklad v lednu zamítli, pak by se měly účetní zápisy zpětně zrušit. 

  Vy do závěrky víte, že byl vklad povolen. Účetní předpisy počítají s možností meziročního vkladu v § 66 odst. 6 vyhlášky č. 410/2009 Sb. Určitě by tedy mělo dojít k vyřazení k datu 16.12.2024.

  V inventuře to vyřešíte tak, že do přílohy účetní závěrky do části B.1. popíšete tuto situaci, k LV přiložíte informaci o vkladu. Prodávaná stavba/pozemky by se měly analyticky oddělit - to vše vyplývá z výše citované vyhlášky. 

• účet 407

  09. 02. 2025

  Dobrý den, potřebovala bych poradit, na účtu 407 mám zůstatek z minulých let ve výši 293.803,60 a nevím, proti čemu ho odúčtovat.
  
  V roce 2024 jsem přeceňovala RH pozemky, které jsou určeny k prodeji a účet 036 a 407 souhlasí na přeceněné pozemky v roce 2024.
  Děkuji za odpověď}

  Musí se dát pozor, pokud pozemky stále nejsou prodány a jsou na účtu 036, pak je v pořádku i zůstatek na 407.

  Účet 407 je velmi rizikový účet ve vztahu k VH. Stává se často, že přeceněné pozemky se zúčtují jen 554/036 a zapomene se účet 407 vypořádat, což mívá významný vliv na VH, protože k prodeji se musí zaúčtovat např. 564/407 nebo 407/664 - dle povahy zůstatku. Protože jsou to velké částky, významné, tak se pak musí v následujících letech oprava zaúčtovat přes 408 a popsat v příloze závěrky. Vždy jsem např. na přednáškách k závěrce říkala, že se musí zůstatek účtu pečlivě kontrolovat.

  Pokud však ale k prodeji nedošlo, tak je v pořádku, že účet 407 má zůstatek - pozná se právě podle toho, co je evidováno na 036. 

• Transfer na dotaci z loňského roku

  08. 02. 2025

  Dobrý den, svazek obcí obdržel v roce 2024 investiční a neinvestiční dotaci na "Podporu nemotorové dopravy" z krajského úřadu. Vyúčtování s krajem proběhlo do 31.1.2025 dle Smlouvy. Nyní budou zúčastněné obce doplácet svoje podíly k této dotaci, a to inv. a neinvestiční. Prosím, jak bude svazek a obce tyto transfery účtovat a má svazek k 31.12.2024 zaúčtovat předpis těchto příjmů? Děkuji.}

  Pokud se dotace vypořádala až k 31.1.2025, tak stačí předpisy na dotace od obcí až k roku 2025. Otázkou je neinvestiční dotace kvůli akruálu, protože tam se měla udělat dohada na dotaci od obcí 388/672 a rovněž tak za krajem, pokud náklady k akci vznikaly v roce 2024. Lze udělat i dohady na investiční část dotace 388/403, je to v souladu s ČÚS 703, ale když se dohada k 403 neudělá, tak to tak nevadí - není v ní obsažen akruální princip.  

  Svazek budu účtovat o investiční dotaci jako o dotaci od obcí: 231 pol. 4221 + org. k akci MD/ 348 D. Předpis bude v lednu 348 MD/ 403 D - nebo jestli se stihlo proúčtovat do roku 2024, tím lépe, ubyde vám nutnost dohady - tak nebo tak by se měl výnos proúčtovat do roku 2024. 

  Neinvestiční dotaci bude svazek účtovat: 231, pol. 4121 + org. k akci MD, předpis bude v lednu 348 MD/ 388 D a +/-672 

  (org. k akci ke každému použitému účtu). K 31.12.2024 by se měla doúčtovat dohada 388/672 (jak píšeme na začátku - na dotaci kraje i 

  Obce mohou účtovat jen v lednu, ale pokud měly včas informaci, rovněž měly účtovat dohadu: (572 MD/ 389 D):

  V lednu: Závazek: 572(389)/349, úhrada 349/231 paragraf dle účelu svazku nebo akce, položka 5329 D  - neinvestiční část dotace svazku, 6349 investiční část dotace svazku. V dotazu neuvádíte, zda byly nějaké zálohy apod. tak je v odpovědi neřešíme.  

   

• záloha na přeložku NN vedení

  07. 02. 2025

  Na základě smlouvy a faktury jsem zaplatila v červenci 2024 zálohu ČEZu na přeložku 142 460,- Kč. Faktura se skládala ze zálohy na NN vedení 126 760,- Kč a na věcné břemeno 15 700,- Kč. Celkem na 142 460,- kč. Zaúčtovala jsem 052MD/321D, 321MD/231 2212 6121D 142 460,- Kč. V říjnu 2024 přišla faktura na vyúčtování NN vedení na 125 511,- Kč, celkem nám vrátili 1 249,- Kč. Zaúčtovala jsem 321MD/052D 126 760,- Kč, 042MD/321D 125 511,- Kč a 231 6121 2212MD/321D 1249,- Kč. Na vyúčtovací faktuře byla poznámka, že budou ještě vyúčtována věcná břemena. Do konce roku 2024 k tomu nedošlo. Na účtě 052 mi na MD zůstává 15 700,- Kč, ale účet 321 mám vyrovnaný. Je to prosím takto správně? Jaký zápis udělám, až přijde vyúčtování na VB 15 700,-? A je třeba ještě něco zaúčtovat ke konci roku? Moc děkuji za radu.}

  Předpokládám, že náklad se týká pořizování majetku, VB oprávněné a je vedlejší náklad např. nějaké stavby. Ano, je to správně. Na zaplacených zálohách na pořízení majetku, účtu 052 vám má zůstat zůstatek za VB. Vy jste zaplatila zálohu, tak účet 321 je opravdu vyrovnaný. Co se týká dalšího účtování. Bude záležet jak vám přijde vyúčtování k tomu VB. Zda před uvedením majetku do užívání nebo až potom. Pokud přijde vyúčtování před uvedením do užívání. Budete účtovat klasicky, 042 MD / 321 D a zápočet 321 MD / 052 D ve výši zálohy na VB. Ale ze zkušenosti vím, že většinou toto vyúčtování na VB přijde až dlouho po zařazení. Tak je potřeba k datu zařazení majetku do užívání zúčtovat dohadnou položku zápisem 042 MD / 389 D ve výši zálohy na VB. A poté majetek klasickým způsobem zařadíte zápisem 02x MD / 042 D. Až do vyúčtování VB budete mít stále zůstatek na účtu 052 a zároveň na účtu 389. Poté až přijde vyúčtování, účtujete o předpisu 389 MD / 321 D a zůčtujete zálohu 321 MD | 052 D. Většinou zůstává částka zaplacená jako záloha na VB ve vyúčtování stejná. 

• DPH částečné uplatnění u koupi užitkového automobilu

  07. 02. 2025

  Mám dotaz k uplatnění DPH při koupi užitkového automobilu pro obec. Jsme plátci DPH a chtěli bychom si částečně uplatnit DPH. Co budeme dokládat pro procentuální uplatnění. Stačilo by třeba přiznání k dani z příjmu, kde se dá určit procentní podíl na vodě, kanalizaci, odpadech....? Automobil budeme užívat při jízdách do našich dvou vodáren, místních částí obce, pro cesty do města na úřady, do lesa, sečení .....
  Asi bude pořízen na úvěr, ale ještě nevím podmínky.
  V následném provozu auta, budeme moci ve stejném poměru uplatnit DPH třeba při nákupu nafty?}

  Schválně se podívejte na Manuál k DPH č. 13 - uvádím v něm nějaké případy pro aplikaci poměrného odpočtu DPH (jak jej stanovit). Nejsem si moc jist, zda je dobrým dokládáním přiznání k dani z příjmů - to totiž nemusí souviset s tím, co je a není předmětem DPH.  Já bych spíše aplikoval postup, který uvádím v daném dokumentu na str. 22 - 25. Ale je to samozřejmě na Vašem rozhodnutí. No a k tomu ještě upozorním - pokud to auto ale budete používat ještě v souvislosti i s plněními osvobozenými (může se jednat o pronájmy osvobozené od daně, prodeje nemovitostí od daně osvobozené ....), potom je to na režim "dvojího krácení" - tedy ještě koeficientem - viz str. 25 a následující tohoto dokumentu.

  A souhlasím, že to, co spočítáte, může být východiskem i pro odpočty u provozních výdajů (nafty ...) - nicméně to budou tak nízké hodnoty, že mám velké pochybnosti, zda to má vůbec smysl (přeci jen u faktury za auto je to mnohem větší částka, kterou má smysl se zabývat).

• DPH - oprava základu a výše daně (storno smlouvy)

  07. 02. 2025

  Město uzavřelo v 7/2021 budoucí smlouvu kupní na stavební pozemek. K předání pozemku došlo hned při podpisu této smlouvy (tj. DÚZP=převod práv a povinností). K tomuto dni jsme i celý objem kupní ceny zdanili 21 % DPH (nechtěli jsme danit jen ½ ceny – zálohu ke dni přijetí úhrady na účet). Kupující ale v roce 2022 onemocněl a začaly se uzavírat dodatky, kterými se prodlužovala lhůta pro splnění podmínek pro uzavření kupní smlouvy. Kupující dne 1.7.2024 zemřel. Nevěděli jsme, jak se k tomu postaví notářka a dědicové, jestli budou chtít nějak do smlouvy vstoupit a pokračovat nebo budou chtít složenou zálohu vrátit. Smlouva s úmrtím nepočítala, nemohla se podle našeho právníka uplatnit ani žádná sankce apod. Proto jsme čekali na dědické řízení, to bylo ukončeno až 28.11.2024, na město ale bylo doručeno až v lednu 2025. V něm notářka jen stručně píše, že dědicové nabývají pohledávku za městem z titulu složené zálohy = ½ kupní ceny s DPH [cca 285 tis. Kč]. Do lednového přiznání k DPH bychom chtěli dát zrušení/storno předpisu, tj. na ř. 1 by byl mínusem základ cca 471 tis. Kč a daň na výstupu cca mínus 99 tis. Kč. Problém ale vidíme v § 42 odst. 5, který v roce 2024 ještě říká, že opravu základu a výše daně nelze provést po uplynutí 3 let od konce zdaňovacího období, ve kterém vznikla povinnost přiznat daň u původního plnění (od roku 2025 by se už aplikovala doba 7 let – viz nový odst. 8 § 42 ve znění od roku 2025).
  Otázky:
  - Do jakého období DPH by se měla dát správně oprava základu DPH? Můžeme do řádného lednového, kdy jsme se to dozvěděli, nebo udělat dodatečné k 07/2024, kdy zemřel (vlezli bychom se do 3 let)? Ta 7 letá lhůta, platná od roku 2025, se bude počítat až u původních plnění vzniklých od roku 2025 nebo je tam nějaké přechodné ustanovení?
  - Nestaví třeba to dědické řízení běh lhůt?
  - Napadá vás prosím nějaké řešení, jak si snížení daně uplatnit a neriskovat chybu a penále v případné kontrole?
  Děkuji}

  Nejprve si myslím, že je klíčová otázka, zda se bude aplikovat nová lhůta v délce trvání 7 - 8 let, nebo stará v délce 3 let. 

  Nový Zákon k tomu neobsahuje žádná přechodná ustanovení (bohužel). Podle informace GFŘ k alikaci novely ZDPH od 1. 1. 2025 se použije nová 7 -8 letá lhůta pro opravy plnění, která se uskutečnila (myšleno ta původní) až od 1. 1. 2025. Tedy ne pro Váš případ. Já o tom ale mám pochybnosti - totiž oprava podle §42 je samostatným plněním s okamžikem opravy v aktuálním okamžiku, kdy je oprava prováděna. Tedy pokud nyní provádím takovou opravu a nemám přechodná ustanovení, tak bych si myslel, že to mám číst optikou zákona platného k okamžiku provádění opravy podle §42 - no a tam se dočtu, že na opravu mám 7-8 let.  Tak k tomuto jsem došel já - je to ale něco, co neodpovídá názoru GFŘ. Vnímám to jako hodně sporné téma - je to spíše na nějaké právní posouzení. Tuto problematiku rozebírám v aktualizovaném manuálu k opravám základu daně. Myslím si, že toto je pro Vás klíčové rozhodnutí - k čemu se přikloníte.

  S tím je spojeno to, že pokud budete aplikovat lhůtu podle GFŘ (tedy fakticky staré znění §42), tak tam v §42 odst. 9 byly sice případy, po které se lhůta zastavila - nicméně podle mne není aplikovatelná na dědické řízení, neboť dědické řízení není v souvislosti s tím plněním a nemá vliv na základ daně (není to spor o kvalitu, o to, co bylo a nebylo vyfakturováno a zda nemá být třeba sleva či komplet vrácení). Takže pokud postupujeme "po staru" je tady dle mého názoru striktně 3-letá lhůta. Potom byste skutečně potřebovali, aby oprava proběhla v tom 7/2024.

  Teď je otázka, zda došlo v 7/2024 k důvodům pro opravu (tady je důležité, že je to plnění, u něhož jste nebyli povinni vystavit daňový doklad - tedy ani nemusíte vystavit daňový doklad na opravu). Podle mne je to skutečně spíše o posouzení na právníka. Pokud lze dovodit, že již úmrtím došlo k faktickému "rozvázání" dané smlouvy - tedy nešlo předpokládat, že do práv a povinností ze smlouvy může automaticky vstoupit nějaký dědic ..., tak si myslím, že důvod pro opravu je 1. 7. 2024. Tedy potom bych byl ve lhůtě 3 let. za sebe bych podal dodatečné daňové přiznání.

  Pokud mi ale právník sdělí, že až do ukončení dědického řízení musím případně akceptovat, že do smluvního vztahu vstoupí nějaký z dědiců a teprve pokud tak neučiní, že dojde k "rozvázání" smlouvy, potom si myslím, že okamžik pro opravu nastane ne dříve, než ukončením dědického řízení (respektive asi až okamžikem, kdy jsem se dozvěděl - při vynaložení přiměřeného úsilí) . Jenže to jsme již po té 3-leté lhůtě - tedy podle názoru GFŘ již bez možnosti opravy, protože byste byli po lhůtě.

  Víc mne k tomu nenapadá - prostě s ohledem na info GFŘ by bylo nejlepší dosáhnout toho, že se bude dát dovodit, že úmrtím dané osoby padla smlouva o smlouvě budoucí kupní a fakticky nastal objektivně okamžik pro opravu. No a reagovat na to dodatečným přiznáním.

   

• ÚZ a dohada

  07. 02. 2025

  Obec obdržela v roce 2024 oznámení o přidělení dotace ze středočeského kraje na komunální techniku. Traktor jsme uhradili z rozpočtu obce. Smlouva o dotaci bude uzavřena až v roce 2025, dotace proplacena taktéž 2025. Dotaci mám předepsanou na podrozvaze. Nevím jak postupovat s ÚZ a dohadou.
  Děkuji.}

  Oznámení o přidělení dotace, trochu nevím co si pod tím mám představit. Jestli je to rozhodnutí o poskytnutí dotace a následný krok je podpis smlouvy. Pokud ano, zvažte nakolik jste nyní schopni odhadnout výši a strukturu dotace pro účely dohady a značení. Pokud k tomu máte potřebné informace, tak bych značila a účtovala časového rozlišení - dohadu do roku 2024.

  Ale jestli ne a do doby závěrky nebude podepsaná smlouva, nebo není alespoň "na stole" její znění k podpisu, tak dle MF stačí předpis podmíněné pohledávky na podrozvahu, ostatní se doúčtuje až v roce 2025. Na UZ vůbec nezáleží - je to krajské UZ, výdaje si klidně do roku 2024 krajským UZ označit můžete, ten nevstupuje do výkazů, případně by měli jít i zpětně do roku 2024 dooznačit, když si rok 2024 budete moci znovu otevřít. 

• vyřazení vodovodních a kanalizačních přípojek

  07. 02. 2025

  Město chce vyřadit z evidence majetku vodovodní a kanalizační přípojky, které jsou připojeny na nemovitosti cizích vlastníků, a tak lze předpokládat, že jsou příslušenstvím připojené nemovitosti. Jedná se o přípojky pořízené před nabytím účinnosti zákon a o vodovodech a kanalizacích č. 274/2001 (ZVK) tj. do 1.1.2002. Vlastnictví vodovodní a kanalizační přípojky zřízené před účinnosti ZVK se řídí právní domněnkou a za jeho vlastníka je považován vlastník napojené nemovitosti. Řada přípojek je již účetně odepsána, nicméně jsou i přípojky u niž by byla vyšší zůstatková cena při vyřazení. Jak správě postupovat při vyřazení a vypořádání případných zůstatkových cen vyřazovaného majetku?}

  Jste velké město, vyhodnocení, že přípojky jsou vlastníků nemovitostí máte pravděpodobně od právního oddělení - na to nejsme schopni adekvátně odpovědět, ale určitě je potřeba to mít právně dobře zjištěno, např. i kvůli nákladům na opravy daných přípojek apod. Někdy se vlastnictví přípojky dělí na obec a majitele pozemku dle toho, na jakých pozemcích přípojka vede, myslím, že veřejná část přípojky je obce - ale to asi Vaši právníci mají zvládnuté.   

  Můžeme poradit jen účetně a tam pak každopádně hraje roli, jak máte převod právně ošetřen. Podle všeho to vypadá na situaci, kdy se domníváte, že z nějakého důvodu má dojít k převodu přípojek do vlastnictví majitelů příslušných objektů.

  V prvé řadě bych dohodla s právníky, když už toto navrhli, jakou by to mělo být formou. My nejsme právníci, ale toto není jen tak ledajaká věc a není to jen o tom, že to chcete vyřadit z majetku, protistrana by měla mít informaci o tom, že to má převzít do majetku (začít spravovat...). Uvedu příklad - budete vyřazovat přípojku k nějakému bytovému domu, který vlastní soukromá osoba. Bylo by ale dobré si to s touto osobou právně vyjasnit - přípojku jí nabídnout k prodeji, bezúplatně jí předat...

  Jestli jste si opravdu 100 % právně jistí, že došlo k chybě v tom, že přípojky město nemělo majetkově evidovat, tak přesto už se stalo, zaplatili jste za ně, v majetku je máte, tak by se majetkově měli převést na správné vlastníky - např. klidně i bezúplatně, za mě to bude pro vás jistější, abyste pak v budoucnu neřešili, kdo bude hradit náklady na opravy těchto přípojek.

  Účetně bychom skončili pravděpodobně u vyřazení ZC přes účet 543 (bezúplatný převod jiné než VÚJ) nebo 401 (bezúplatný převod jiné VÚJ). 

• Koupě pozemků a stavby

  07. 02. 2025

  Dobrý den, obec koupila 25.9.2024 objekt s pozemky. Dle kupní smlouvy cena převodu nemovitosti činí 3.650.000Kč. U nemovitostí st.39, 72/1,84/1, 296/1,296/2,302/2, 302/3,302/4,315/1 činí 3.643.065Kč a u nemovitostí 302/5,302/6,302/7 činí kupní cena 6.935Kč. Dále jsme hradili 100.000Kč jako jistinu-aukce (nevratné) při koupi dražbou. Dále jsme uhradili 6.000Kč za poplatky KN. Znalecký posudek uvádí cenu tržní/obvyklou 3.600.000Kč a dle výsledků analýzy dat posudek uvádí ještě cenu porovnávací hodnotou 3.583.933Kč a věcnou hodnotu celkem 7.967.903Kč z toho pozemky 2.893.440Kč.
  Dotaz: jaké částky vstupují do hodnoty pozemku a stavby..? S jakou hodnotou zaúčtuji pozemky a s jakou stavbu? Jak zaúčtovat..?
  
  Návrh mého postupu:
  1/ koupě budovy s pozemkem 231/378 par.3639pol.6121
  2/ platba jistiny na aukci 231/321 par.3639 pol.5169 (nedávám do hodnoty budovy a pozemku) účtuji pouze na služby
  3/ poplatky KN 231/042 par.6409 pol.5362 (měla bych přeúčtovat na par.3639 pol.6121?)
  4/podpis smlouvy 378/042 ve výši 3.650.000Kč
  5/ právní účinky vkladu 042MD 3.656.000Kč 021D 2.339.840Kč 031D 1.316.160Kč (cena stavby a pozemku jsem udělala poměrem ze znaleckého posudku z věcné hodnoty - tam je uvedená cena celkem a z toho pozemky, poměr je 36% na pozemky).
  
  Četla jsem si případy, které jsou uvedené v dotazech a odpovědích. Na základě nich, jsem takto účtovala. Prosím, zda bylo pochopeno správně.
  Pokud by bylo potřeba doposlat kupní smlouvu, či znalecký posudek pro upřesnění, posílám obratem.
  Předpokládám, že informace, že byl objekt prodáván přes insolvenčního správce dlužníka není podstatná informace pro účtování.}

  Píšete o kupní smlouvě, tak byste majetek měla ocenit pořizovací cenou včetně vedlejších pořizovacích nákladů. Měla byste poměrově rozpočítat cenu, za kterou majetek koupíte na jednotlivé položky majetku.

  S dovolením budu vpisovat do vašeho návrhu  postupu:
  1/ koupě budovy s pozemkem 231/378 par.3639pol.6121

  Platba, předpokládám, že bylo zaplaceno dříve než byl návrh na vklad. Měla byste účtovat o zaplacené záloze na pořízení DHM, účet 052. Správný účetní zápis je 052 MD / 231 + RS. Píšete o pozemkách a nemovitosti, u pozemků se používá pol. 6130 a u budov pol. 6121. Nevím, zda jste schopna rozdělit co je za pozemky a co za objekt. Pro platbu můžete použít pol. 6121, rozpočtová skladba nám to dovoluje.

  2/ platba jistiny na aukci 231/321 par.3639 pol.5169 (nedávám do hodnoty budovy a pozemku) účtuji pouze na služby

  Pokud to není jistina na budoucí úhradu kupní ceny, tak se jedná 

  
  3/ poplatky KN 231/042 par.6409 pol.5362 (měla bych přeúčtovat na par.3639 pol.6121?)

  Poplatek za návrh na vklad je vedlejší pořizovací náklad a měl by vstupovat do pořizovací ceny majetku, pol. 6121 (popř. 6130) a účet 042 (zápis 042 MD / 231 D + RS).

  4/podpis smlouvy 378/042 ve výši 3.650.000Kč

  O podpisu smlouvy se neúčtuje. Účtuje se až k datu návrhu na vklad následujícím způsobem:

  - předpis 042 MD / 321 D

  - zúčtování zaplacené zálohy (kupní ceny), 321 MD / 052 D.

  - zařazení do užívání 021 a 031 / 042 v pořizovací ceně (cena pořízení + vedlejší pořizovací náklady, např. návrh na vklad).

  S tím tak trochu souvisí ta vaše 5) Neúčtuje se k právním účinkům, ale k návrhu na vklad. A co se týká hodnoty. Měla byste vycházet z cen ze smlouvy a né ze znaleckého posudku. Majetek nabývaný koupí se oceňuje pořizovací hodnotou.

• stravenkový paušál 2025

  07. 02. 2025

  Dobrý den,
  obec nemá zřízený sociální fond. Chce přispívat zaměstnancům stravenkový paušál. Může přispívat zaměstnancům na HPP, a případně DPP, DPČ, zastupitelům? Je podmínkou sociální fond založit? Případně může obec řešit daný příspěvek interní směrnicí, nebo zápisem ze zastupitelstva? V jaké výši může poskytnout stravenkový paušál pro rok 2025, jsou daná minima a maxima, případně vazba na mzdu? Proplácí se zpětně za odpracované dny? Jak se takový paušál účtuje.
  Děkuji.}

  Můžete hradit příspěvek na stravování přímo z rozpočtu obce, nemusíte zřizovat SF. 

  Záleží na Vašich interních pravidlech. Stravenkový paušál je benefit pro zaměstnance a podle zákoníku práce si má zaměstnavatel ve vnitřním předpise určit pravidla poskytování příspěvku. Zákonný nárok na příspěvek na stravování zde není  vše záleží (výše, podmínky) na tom, jak si to sami určíte. Takže pokud si určíte, že příspěvek budou pobírat i "zaměstnanci" na DPP či DPČ může jim být příspěvek proplácen. Příspěvek z rozpočtu může být v jakékoliv hodnotě. Co je ale důležité, hlídejte si limit pro osvobození.  Vyhláška č. 475/2024 Sb. pak stanovuje letošní sazbu stravného pro nepodnikatelskou sféru v případě pracovní cesty trvající 5 až 12 hodin v horní výši 177 Kč. Na straně zaměstnance je tak příspěvek na stravování osvobozen od daně a pojistného do výše 123,90 Kč za odpracovanou směnu.

  Proplácení zpětně za odpracované dny:

   Musíte vždy posoudit, zda zaměstnanci za každý pracovní den daného měsíce opravdu vznikl nárok na osvobození příspěvku na stravování, částku již řešit nemusíte, tam jste v limitu. Aby za daný den příspěvek pro zaměstnance osvobozen, musí dojít ke splnění následujících základních podmínek (podmínky pro osvobození dle zákona o dani z příjmů):

  - zaměstnanec odpracuje daný den min. 3 hodiny 

  - zaměstnanci za daný den nevznikne nárok na stravné podle vyhlášky o cestovních náhradách

  Konkétněji k těmto podmínkám viz náš dokument ke zdaňování benefitů zaměstnanců. 

  Proplácení stravenkového paušálu předem:

  Co se týče proplácení předem, možné to asi  je, ale u stravenkového paušálu to není moc logicky správně. Muselo by se to každopádně řešit zálohově, protože v prvé řadě musíte po odpracování spočítat skutečný nárok dle Vašich interních předpisů a dále pak řešit, co z toho se musí případně zdanit. Ve výsledku je to podle mě zbytečně pracnější, tak zvažte. Zpětné proplácení je za mě jednodušší, ať si ulehčíte administrativu.

  Schvalování stravenkového paušálu uvolněných zastupitelů:

  Obecně veškeré benefity zastupitelů (§ 80 zákona o obcích) musí schvalovat ZO - viz pravomoc v § 84 odst. 2 písm. o):

  "stanovit paušální částku náhrady výdělku ušlého v souvislosti s výkonem funkce podle § 71 odst. 3, rozhodovat o mimořádných odměnách podle § 76 a o plněních pro členy zastupitelstva obce podle § 80,

  Takže stravenkový paušál pro uvolněné zastupitele musí schválit ZO.

  Účtování o stravenkovém paušálu: 

  Předpis např. 527 MD/ 331 D, výplata s pol. 5499, odpa 6171, 6112...

• věcné břemeno

  06. 02. 2025

  Uzavřeli jsme smlouvu o zřízení věcného břemene, obec je oprávněna. Povinné osobě jsme nic neplatili, zaplatili jsme jen za vklad. Budu, prosím, ty dva tisíce účtovat na 028?}

  Jestli jste za VB nic neplatili, tak jste jej pořídili vlastně bezúplatně. V takovém případě, když je zřízeno ve váš prospěch, jej musíte ocenit reprodukční pořizovací cenou. V oceňovací vyhlášce je uveden podpůrný výpočet (§ 39a vyhlášky č. 441/2013), ale můžete RPC určit i odhadem podle cen VB v okolí. Když si nebudete vědět rady, tak nejzažší řešení je ocenit cenou 10 tis. Kč.

  Bezúplatné VB se pořídí zápisem 028 MD/ 088 D a pokud není darováno od jiné VÚJ, tak navíc zápis 558 MD/ 649 D, ocenění v RPC viz výše. 

  V tu chvíli byste poplatek za vklad neúčtovala jako vedlejší pořizovací výdaj na pořízení VB, ale z provozních prostředků (pol. 5362 a účet 538). 

• Akcie

  06. 02. 2025

  Mohli bychom Vás požádat o radu, se kterou si nevíme rady ani s kolegyněmi z jiných úřadů? Navíc nás tlačí čas kvůli uzávěrce.
  
  Město prodalo vodovod a kanalizace VAKu H. Brod.
  Celkem 3 smlouvy, 3 částky ( 2.044.952 Kč, 187.040 Kč, 118.703 Kč) celkem za 2 350 695 Kč.
  Za toto obdržíme akcie ve jmenovité hodnotě 1000 Kč /1 akcii. Ovšem emisní kurz je 1 400Kč.
  Čili počet akcií je 2 350 695 / 1400= 1679 kusů a zbytek 95 Kč nám poslali na účet města.
  Akcie (1679 kusů v hodnotě 1 679 000 Kč) máme připsané na účet u České spořitelny (dle
  Výpisu z portfoliového účtu).
  My nyní řešíme jak celou záležitost správně zaúčtovat a v jakých cenách.
  Domníval jsem se, že se budeme držet portfoliového výpisu a na 069 dostaneme 1 679 000Kč.
  Ten rozdíl (emisní kurz – jmenovitá hodnota) pak zachytíme na nějakém dalším účtu (případně i na 069,ale s jinou analytikou).
  Zároveň nevím, zdali musíme každý rok zjišťovat reálnou hodnotu akci (emisní kurz může klesat,
  růst) a tento rozdíl pak opět k 31.12. při inventarizaci zachytit na příslušných účtech (nebo opět 069 s příslušnou analytikou).}

  Podle popisu to právně vypadá na prodej a zároveň peněžitý vklad do společnosti s tím, že se započte pohledávka z prodeje.  Neznám přesné znění smlouvy nebo smluv. Ale takto to vypadá, že akcie nabýváte úplatně koupí. Takže se mají ocenit správně jejich pořizovací cenou, asi ve výši 2.350.600,-- Kč a těch 95,-- Kč je doplatek kupní smlouvy. 

  Vodovod a kanalizaci byste měli vyřadit k datu jejich předání - nezapisují se do KN, proto právní přechod vlastnictví vážeme na okamžik předání. 

   Účtování o prodeji k datu předání:  Předpis pohledávky z prodeje: 311 /646 v  součtu kupních cen

  - Vyřazení prodávaného majetku: 553 / 081 v ZC a 081 / 021 v PC

  Rozhodnutí o zvýšení ZK:

  - 043/368 v pořizovací ceně 2.350.600,-- Kč, 

  - Zápočet pohledávky: 368 / 311 v hodnotě 2.350.600,-- Kč.

  - doplatek KS 231 MD / 311 D ve výši 95,-- Kč.

  Zápis zvýšení ZK do OR: 06x / 043 

  Na majetkový účet sedí ocenění hlavně u CP k obchodování, tam se přeceňuje vždy k 31.12. reálnou hodnotou (dle aktuální hodnoty CP na výpise k 31.12.) zápisem 564/25x nebo 25x/664. Finanční majetek evidovaný na účtu 069 se také má přeceňovat, ale rozvahově 407/069 neno 069/407, ale upozorňuju, že v některých případech může nastat situace, že se jedná o cenné papíry, u kterých účetní jednotka neumí určit aktuální reálnou hodnotu (případně by toto určení bylo velice nákladné – například by byl potřeba zvláštní znalecký posudek). V takovém případě můžeme za reálnou hodnotu považovat původní účetní hodnotu.

  Ještě upozorňujeme na problematiku DPH. Podle údajů na webu jste plátci DPH. Pokud by se náhodou jednalo o vodovody mladší 5-ti let, byl by jejich prodej s největší pravděpodobností zdaněn. I pokud by byly starší, je potřeba dát pozor na situaci, kdy byste si třeba z TZ uplatňovali odpočet DPH (v posledních 10-ti letech) - aby nemuselo případně dojít k úpravě odpočtu DPH podle §78. Berte to prosím jen jako upozornění - nevíme, zda je to pro váš případ relevantní.

• Návrh na vklad v 12/2024, Usnesení o zastavení řízení v 1/2025

  05. 02. 2025

  Obec uzavřela Smlouvu darovací o převodu vlastnického práva k nemovité věci se zřízením předkupního práva s farností – farnost na základě této smlouvy daruje obci hřbitov.
  Na základě znaleckého posudku, v tzv. reprodukční pořiz. ceně zaúčtujeme ke dni podání návrhu na vklad:
  Pozemky 031 MD/401 500 D, stavby – márnice, hřbit. zeď 021 MD/401 500 D,
  kříž 021 MD/401 500 D. Kříž byl oceněn znaleckým posudkem na Kč 132.000,--.
  V souvislosti s tímto, prosím, o vysvětlení:
  1. Můžeme i přes to, ocenit kříž jako církevní stavbu 1,-- Kč na 021 (abychom nemuseli řešit odpisy)? Pokud ne, prosím o kategorizaci, kam zařadit.
  2. Dne 4. 12. 2024 byl podán návrh na vklad – měla bych zařadit majetek a účtovat na 401.
  Dne 10. 12. 2024 došlo z Katastr. úřadu oznámení, že navrhovaný vklad nelze povolit.
  Na základě doporučení KÚ bylo dne 21. 1. 2025 podáno zpětvzetí návrhu na vklad.
  A následující den 22. 1. 2025 došlo z KÚ „Usnesení o zastavení řízení“.
  Po pročtení odpovědí na podobné dotazy (viz. např. dotaz z 15.1.2024 Vklad do KN) máme postupovat obdobně?: pokud je do doby odeslání výkazů informace o tom, že zápis nebude povolen (bylo podáno zpětvzetí a Usnesením zastaveno řízení), tak zápisy o pořízení majetku v roce 2024 zrušit? To znamená v našem případě: k 4. 12. 2024 do majetku navést a k 31. 12. 2024 zápisy zrušit?}

  K 1) Dárce není VÚJ dar oceňujete RPC. U církevních staveb je vyjímka z ocenění RPC. Předpokládám, že to není klasický pomník, ale jsou tam náboženské prvky. Kříž jako církevní stavba, pokud neznáte jeho historickou cenu by měl být oceněn ve výši 1 Kč.

  K 2) Ano, je to tak podle ČÚS 701 máme zpětně zrušit účetní zápisy o prodeji. Pokud nemáte uzavřený rok 2024, tak byste ještě  do roku 2024 měla zrušit původní účetní zápisy návrhu na vklad. 

• Nákup pozemku s technickou a dopravní infrastrukturou

  05. 02. 2025

  Dle ustanovení plánovací smlouvy z roku 2016 kupujeme od soukromého vlastníka pozemek v hodnotě cca 67 tis. Kč . Na pozemku je vybudovaná infrastruktura v hodnotě cca 20 mil. Kč, kterou budeme nadále spravovat.
  Prosím, o odpověď, jak zařadit do majetku. Děkuji.}

  V kupní smlouvě by mělo být uvedeno, co přesně pořizujete. Předpokládám, že včetně pozemku kupujete i zmiňované sítě? Ocenit by se mělo kupní cenou v souladu se smlouvou. U pozemku k datu podání návrhu na vklad zaúčtujete předpis 042/321 v kupní ceně za pozemek, zařazení 031/042. Sítě máte zaúčtovat k datu předání (nezapisují se do KN) také zápisem 042/321 a zařadit je jednotlivě 021/042.

  Zásadní zde bude správně určit účetní cenu pořizovaného majetku, hodnoty nehrají roli, důležité je, co za to reálně zaplatíte, ve výsledku mohou sítě předat i bezúplatně, jestli platíte jen za pozemek, to je nutné mít právně vyjasněné. 

  Sítě jsou samostatnou nemovitou věcí, pokud je jen smlouva na pozemek a nejsou řešeny sítě, je potřeba dořešit, jaké sítě a jakou formou se vám vlastně do vlastnictví dostávají. 

  Někdy se stává, že se hradí symbolické kupní ceny, i tak platí dle předpisů oceňovací koncept pořizovací cenou, ocenění skutečnou hodnotou (i když třeba hodně neodpovídá kupní ceně) je odchylka od metody a musí se popsat do přílohy závěrky.

• Správní poplatek za dělení pozemku v souvislosti s prodejem

  05. 02. 2025

  Dobrý den,
  
  z našeho nadřízeného úřadu nám přišla výzva k zaplacení správního poplatku ve výši 1 000 Kč za vydání povolení na dělení pozemků. Jedná se o povolení dělení pozemků, o které požádala obec v souvislosti s prodejem pozemků, o jejichž koupi (respektive část) si požádal jeden z občanů obce. Dosud se tento poplatek neplatil, dle našich informací jde o novinku od 1.1.2025. Jak toto zaúčtovat, když uvedený správní poplatek by nám potom měl občan, který pozemky kupuje, uhradit?
  Lze úhradu správního poplatku zaúčtovat na účet 538 a §6171 pol. 5362 a následně platbu od občana do pokladny nebo na účet zaúčtovat minusem? Předpokládáme, že na přefakturaci správního poplatku nelze vystavit fakturu ze strany obce a že správní poplatky jsou zcela mimo režim DPH (jsme plátci DPH).
  Děkujeme za odpověď.}

  Je to klasický správní poplatek podle stavebního zákona, co jsem koukala, tak úplná novinka by to být snad neměla. Každopádně jej platíte stavebnímu úřadu, takže zaúčtování máte dobře a jak píšete, je to mimo DPH. 

  Náklad nese obec, přefakturovat to obecně můžete, ale neminusovat zde náklad, protože poplatníkem jste vy, tzn. náhradu od občana bych dala na účet 649. 

  Fakturu jako podklad občanovi můžete vystavit, ale ne daňový doklad.