Neregistrovaní uživatelé mají přístup pouze k odpovědím na dotazy odeslané za posledních 12 měsíců. Pokud chcete mít přístup ke všem odpovědím na dotazy nebo posílat vlastní dotazy, je potřeba se registrovat, případně se přihlásit.
Dobrý den, ráda bych se zeptala, jak zaúčtovat pohledávky za firmami, které už z nich asi nedostaneme, neboť o nich účtujeme již několik let a není možné získat peníze zpět.
Jde o přeplatky na elektřině ve výši 176 643 Kč za fy, která už neexistuje a které evidujeme pro lepší přehlednost na účtu 377. Proběhl i soud, kde určili firmě dluh splatit, ale asi se tak nestane, jde o pohledávku, která se tahne už téměř deset let. Obdobný případ je uhrazení zálohy na ubrusy ve výši 10 647, visí na účtu 314, prodejce byl za obdobné podvody odsouzen k pobytu ve vězení a na základě výnosu soudu mu bylo určeno zálohu vrátit. Už je to několik let a nemáme a ani k tomu nedostaneme daňový doklad, natož tak částku zpět.
A pak mám asi dva případy, kdy jsem omylem zaplatila fakturu 2x a ani jeden z prodejců nereaguje na urgence o vrácení jedné platby, jedná se celkem asi o tři tisíce. Takže se asi budeme muset smířit s tím, že už je nedostaneme.
Ráda bych tyto pohledávky už zrušila. Musím k tomu mít nějaké usnesení zastupitelstva se zdůvodněním? A jak bych to pak účtovala? Případně jak účtovat, kdyby třeba byly tyto pohledávky vráceny po té, co bych je v účetnictví zrušila (což ale nebude). Děkuji.}
V prvé řadě je nutné z hlediska dodržení zásady hospodárnosti umět doložit, že/jak bylo vymáháno.
Pokud pohledávku aktivně vymáháte, stanovte si ve směrnici další postup - například nedobytné pohledávky lze vyřadit z rozvahy - zápis 557 MD/ 377 D, zároveň zrušení opravných položek 199 MD/ 556 D - k pohledávkám po splatnosti mají být tvořeny OP. Dále si stanovit, že nedobytné pohledávky budete evidovat pak např. ještě tři roky v podrozvaze na účtu 905. Toto pak nemusí nikdo dále schvalovat. Obecně se schvaluje jen prominutí pohledávek, ne snížení vymahatelnosti nebo zánik.
Je nutné každou pohledávku právně posoudit, nepřijde mi, že by nějaká z nich právně zanikla, spíše budou všechny nedobytné.
U zálohy by mělo vždy dojít nejprve k převodu na pohledávku, aby se OP mohly tvořit, tzn. mělo být účtováno 311/314 v okamžiku rozhodnutí soudu.
V okamžiku, kdy pohledávku vyřadíte z rozvahy, účtujete pak její inkaso na účet 643.
Nevím jak na dohadu dotace k 31.12. Dle smlouvy je max. výše dotace 33.722.611,71 Kč z toho 1.140.378,18 nepřímé výdaje. Veškeré faktury za stavbu jsou již uhrazeny k 31.12.2024. V roce 2024 byly hrazeny výdaje, které nebudou zahrnuty do ceny stavby (cca 100.000,- Kč), účtováno na položky 5xxx. V roce 2025 ještě asi zhruba 100.000,- Kč bude hrazeno a nebude zahrnuto do ceny stavby (nákladové pol. 5xxx). K 31.12.2024 přijaté zálohy na dotaci cca 30 mil. Kč. Nejsem si úplně jistá, jakou výši dohady na účet 403 k 31.12. V dotazu ze 16.1.2024 uvádíte, že účet 672 se použije při vypořádání dotace. To proběhne v 3/2025.}
Nevím, co přesně myslíte těmi výdaji, které nezahrnujete do ceny stavby. Pokud jde o nepřímé výdaje, tam je nastaven z MF takový postup, že dotace je na ně neinvestiční, ale pokud věcně patří jako související výdaje do ceny investice, účtují se také na kapitálovou položku investičního výdaje, na účet 042 a dotace k nim na účet 403. Jen se značí neinvestičním ÚZ a neinvestiční příjmovou položkou.
Takže z hlediska dohady v prvé řadě záleží, jaké všechny náklady mají být kryté dotací, jaká část je investice, jaká neinvestice. Ale jak říkám, pokud nemáte výslovně uvedeny v žádosti nějaké výdaje jako neinvestiční, například na nákup DDHM, tak nepřímé výdaje většinou účtujeme na účet 042 a dotaci na účet 403, když jsou přímé výdaje investiční.
K určení přesné částky je také potřeba vzít v úvahu očekávanou výši dotace. Na zálohách nemáte ještě celkovou výši dotace ze smlouvy, budou ještě podány žádosti o platbu, tzn. očekáváte doplatek? Nebo již nic nepošlou, protože máte např. celkové skutečné náklady nižší, než způsobilé náklady ze smlouvy, nebo bylo poskytovatelem určeno snížení dotace... To vše je třeba vzít v úvahu.
Obecně ale platí, že jestli máte vynaloženy všechny přímé výdaje (letos budete doplácet jen nepřímé), máte mít k 31.12.2024 na dohadě celkově za všechny roky realizace mít uvedenou celkovou výši dotace,k terou očekáváte - a pravděpodobně i s nepřímou dotací, viz výklad výše.
Dotaz, který zmiňujete, tam vysvětlujeme, že na účet 672 patří dotace při vypořádání, pokud nekryje skutečné výdaje. Pro příklad si uveďme situaci, kdy byste neměli žádné skutečné nepřímé výdaje, pak byste nepřímou dotaci zaúčtovali na účet 672 při vypořádání. Vy ale podle všeho nepřímé výdaje máte, a navíc odhaduju, že budou správně patřit do ceny investice, pak by tedy související nepřímá dotace měla jít na účet 403.
Pokud byste potřebovala konkrétní výpočet dohady, musela byste poslat podklady k dotaci a to by bylo v tomto případě již na zakázku.
(4) Stát, kraj, obec ani jiná veřejnoprávní osoba se nepovažují za osoby povinné k dani v souvislosti s činnostmi nebo plněními, při nichž vystupují jako orgány veřejné moci, a to i v případě, kdy v souvislosti s těmito činnostmi vybírají poplatky nebo jiné úhrady.
Změna znění tohoto odstavce oproti předcházejícím letem. Jedná se o zúžení, má toto zúžení odstavce vliv na PDP u objektů, které obec nepoužívá k ekonomické činnosti (např. školy a školská zařízení)?
Děkuji}
Já si myslím, že text je sice reformulován, nicméně nepředstavuje věcnou změnu. Důvodové zpráva k tomuto uvádí následující:
Text odstavce 4 se upravuje tak, aby byl více v souladu s článkem 13 směrnice o dani z přidané
hodnoty. Nově se uvádí, že stát, kraje, obce a jiné veřejnoprávní subjekty se nepovažují za
osoby povinné k dani, pokud vystupují jako orgány veřejné moci, a to i v případě, kdy
v souvislosti s těmito činnostmi vybírají různé poplatky, příspěvky či jiné platby. Z textu se
odstraňuje výraz „výkon působností v oblasti veřejné správy“, k věcné změně však nedochází.
I přes změnu textu, lze organizační složky státu, krajů a obcí, dobrovolné svazky obcí či
příspěvkové organizace považovat za veřejnoprávní osobu (subjekt), neboť svou podstatou
naplňují kritéria veřejnoprávního subjektu. Nadále však platí, že aby veřejnoprávní subjekt
nebyl v postavení osoby povinné k dani při uskutečňování konkrétní činnosti, pak taková
činnost musí naplnit kritéria toho, že při ní tento subjekt jedná jako orgán veřejné správy ve
smyslu, jak jej (viz dále) vymezuje judikatura Soudního dvora Evropské unie.
Tedy stále řešíme z hlediska charakteristiky "výkonu veřejné správy", kdy jsou a nejsou naplněny charakteristiky podle judikatury ESD (judikát parkování Porto ....) a textová změna našeho zákona na tom nic věcně nemění.
Nicméně se domnívám, že třeba řešení problematiky PDP u majetku nevyužívaného k ekonomické činnosti je úplně jinou kategorií. Já se to snažím hodně vysvětlovat třeba v manuálu č. 2. Řada lidí má zažitou představu, že u obcí existuje buď výkon veřejné správy nebo ekonomická činnost. S tím ale nesouhlasím - pokud třeba budu vypůjčovat budovu nějakému subjektu, tak to beze sporu není výkonem veřejné správy (nenaplním tyto charakteristiky). Zároveň to ale také není ekonomickou činností, neboť to vůbec nesplní charakteristku předmětu daně (zde z důvodu absence úplaty). No a pokud budu na takovémto objektu provádět stavební práce, nebudu PDP aplikovat, neboť při nakládání s tímto objektem nejedná obec jako osoba povinná k dani (ale ne proto, že je zde výkon veřené správy, ale kvůli tomu, že způsob nakládání s danou tělocvičnou vede k tomu, že to není předmětem daně - tedy je to z působnosti DPH vyloučeno). Takže toto je podle mne téma, které se změnou § 5 odst. 4 ani nesouvisí.
Dobrý den,
pro našeho zahraničního partnera potřebujeme výkazy v angličtině. Chceme se zeptat, zda jsou někde k dispozici oficiální šablony těchto výkazů?
Konkrétně se jedná o výkazy za statutární město:
- Rozvahu
- Výkaz zisku a ztráty
- Výkaz peněžních toků
- Výkaz o kapitálu
- Přílohu účetní závěrky}
Ing. Nejezchleb - jsem přesvědčen, že oficiální výkazy v cizím jazyce neexistují. Takže bohužel negativní odpověď. Takže si to musí přeložit - u podnikatelů ve výročních zprávách najdou řadu dobrých překladů do AJ s tím, že samozřejmě existují odlišnosti v položkách výkazů - to musí dopřeložit
Dotaz vracíme, neumíme pomoci.
Dobrý den.
Máme dotaz. Stavíme nové odpadové centrum. Skládá se z administrativní budovy, zpevněných ploch, kójí pro ukládání odpadu, vrátnice, váhy, oplocení, přípojek elektřiny, vody apod.
Stojíme před otázkou, zda zařadit do majetku celou stavbu jako celek, nebo rozdělit na budovu, zpevněnou plochu a oplocení.
Na celou stavbu jsme obdrželi dotaci z MŽP.}
Jedná se o stavby s odlišnou dobou životnosti, na první pohled je to jeden funkční celek, ale může být do budoucna využíváno i různě odděleně. Ve výsledku je za mě lepší identifikovat jednotlivé stavby - budova, zpevněná plocha, přípojky oplocení...
Dotaci není problém rozpočítat. V případě, že je z dotace pořízeno více majetkových karet, tak vezmete jednotlivé ocenění děleno celkové ocenění a vyjde vám poměr, kterým dotaci rozdělíte na jednotlivé majetkové karty.
Naše příspěvková organizace neuhradila faktury za stavební práce v období září – prosinec 2024.
Faktury se týkají: Opravy oplocení (zahrada ZŠ), projekt k dráze doskočiště a realizace II.etapy doskočiště (I.etapu doskočiště PO uhradila a má zaúčtováno na účtu 042).
Instalatérské a topenářské práce v budově školní jídelny.
Po dohodě s právními zástupci obce a PO, uzavřela obec s jednotlivými dodavateli „Smlouvu o postoupení pohledávky“, ve které je uvedena výše neuhrazené faktury + úrok z prodlení.
Prosím o radu jak zaúčtovat postoupení pohledávek za jednotlivé akce a úrok z prodlení?
Může obec zaúčtovat do majetku jen část doskočiště a odepisovat, nebo by měla PO podepsat s obcí předávací protokol na I.etapu doskočiště a vše bude v majetku obce. Děkuji}
Převzali jste závazek za PO, ale práce byly provedeny na majetku obce. Opravu oplocení, jestli je to tedy provozní náklad, ne TZ, budete účtovat klasicky 511/321, úhrada s pol. 5171. Investiční faktury budete účtovat na účet 042 s pol. 6121. Dále pak záleží, jak to máte s PO právně nastavené. Jestli eviduje a odpisuje budovu PO, měli byste jí zásahy typu TZ předat zápisem 401/042 - automaticky bez schválení, jen účetně protokolem. To se týká těch instalatérských a topenářských prací - nevím, jestli to byla oprava, nebo TZ. U toho dokočiště to není TZ stávající stavby, ale nový majetek, tam by měl být schválen majetkový převod dané rozpracované investice a opět předat 401/042, aby si majetkově zařadila po dokončení PO. Ale můžete si stanovit, že doskočiště povede v majetku obec a pak by naopak PO předala rozpracovanou investici vám, jak píšete. To záleží, jak si budete chtít právně ošetřit užívání majetku PO, když by měla doskočiště v majetku obec, muselo by se dát PO do výpůjčky. Jestli jim ho chcete svěřit do správy, pak ho bude mít obec v podrozvaze na účtu 909, PO v rozvaze.
Úrok z prodlení patří na účet 541, pol. 5191.
Uzavřena dohoda o započtení pohledávek. Na jedné straně je Smlouva o poskytnutí peněžitého příplatku mimo základní kapitál, kde má Společnost (SVS) vůči Akcionáři (Město) pohledávku ve výši 403 565,- , na straně druhé je Kupní smlouva týkající se převodu vodohospodářského majetku , kde má Akcionář vůči Společnosti pohledávku ve výši 404 565,-. Strany se dohodly, že započítají vzájemné pohledávky. Zbylá část pohledávky Akcionáře, tedy 1 000,- Kč byla uhrazena na účet Města. Netuším, jak předepsat pohledávku versus závazek, s konečným zaúčtováním došlé tisícikoruny.}
Je potřeba zaúčtovat oba účetní případy a následně vzájemný zápočet.
Prodej majetku předepíšete k datu převodu vlastnického práva (datum fyzického předání ze smlouvy), zápisy:
311 MD/ 646 D kupní cena 404 565 Kč
553 MD/ 081 D zůstatková cena vyřazovaného majetku
081 MD/ 021 D pořizovací cena vyřazovaného majetku
Pokud byste k vyřazovanému majetku evidovali dotaci, je nutné zúčtovat při prodeji nerozpuštěnou výši zápisem 403 MD/ 672 D.
Peněžitý vklad předepíšete:
043 MD/ 368 D 403 565 Kč
Zařazení 06x MD/ 043 D 403 565 Kč. Pravděpodobně účet 069, jestli bude podíl na společnosti nevýznamný.
Zápočet: 368 MD/ 311 D 403 565 Kč. Příjem doplatku 231 MD/ 311 D, RS odpa 2310 nebo 2321 (podle druhu majetku - vodovod nebo kanalizace), pol. 3112.
Dobrý den, zakoupili jsme licenci na komunikační systém na období 1.2.2025-31.1.2026. Jak budu účtovat?}
Vzhledem k tomu, že je doba trvání licence jeden rok, jedná se o provozní náklad. Fakturu zaúčtujte na účet 518, úhrada s pol. 5172. Časové rozlišení zde odhaduji pro nevýznamnost nebude potřeba - jen jeden měsíc je předplacen na další rok a může to být i opakovaná platba, postupujte však vždy podle své směrnice. Určitě je ale nesmyslně pracné časově rozlišovat každý účetní případ.
Dobrý den, zjistila jsem, že u některého svěřeného majetku PO - MŠ, účtujeme a děláme odpisy obě dvě strany. Obec i školka. Nevím si rady s tím, jak to mám vyřešit? Mám udělat opravu přes SU408, bude to hodně let zpětně, čili předpokládám i velkou částku. Nebo udělat tlustou čáru a od letoška nechat odpisy jen na školce? Případně znáte jiné řešení?}
Svěřený majetek má odpisovat jen PO, obec jej má předat účetně z rozvahy zápisem např. stavba: 081 MD oprávky, 403 MD případná dotace (nerozpuštěná výše), 401 MD zbytek do PC/ 021 D v PC. Svěřený majetek obec eviduje v podrozavaze na účtu 909.
Správně byste měli duplicitní odpisy na obci odúčtovat buď 551 minus MD/ 081 minus D nebo 408 D/ 081 minus D. Účet 408 kdyby částka chybně zaúčtovaných odpisů byla větší než 260 tis. Kč nebo 0,3 % vašich aktiv netto k 31.12.2024.
Povodí Labe s.p. v naší obci vybudovalo "Protipovodňová opatření" v rámci této stavby vybudovalo nové lávky a mosty (staré byly odstraněny), dále přejezdy, oplocení a přeložky sítí, v lednu nám vše předalo (vyvolaná investice), prosím, mám stavby zaúčtovat 021/401 a začít odepisovat? Účetní hodnota předání zůstává součástí pořizovací ceny stavby "Protipovodňových opatření", ale na žádost mi sdělili cenu jednotlivých položek. O přeložkách sítí (vodovod a televizní kabelový rozvod) účtovat nebudu, jen poznamenám na karty majetku. Oplocení - drátěný plot a kůly jsou zabetonovány ve zdech okolo řeky - zaúčtuji také jako samostatné stavby. Je to takto správně?}
MF k tomuto případu zveřejnilo před lety odpověď 2/2018, kde navrhuje postup, který uvádíte - investor to účtuje jako vyvolaný náklad, vlastník účtuje o převzetí majetku s ohledem na druh zásahu - může se jednat o opravy, TZ, nové stavby.
Takže zhodnoťte charakter zásahů, za mě můžete postupovat tak, jak uvádíte - nové stavby převezmete v reprodukční pořizovací ceně zápisem 021/401, zařadíte do majetku jednotlivě. Oplocení jedna stavba, lávka, most, vše zvlášť (když původní byly odstraněny, tak byste je měly vyřadit a nové zařadit).
U těch přeložek bych uvažovala asi obdobně - jestli původní rozvody byly úplně odstraněny a udělány na novém místě, je to z pozice vás jako vlastníka také již spíše kompletní obnova, tedy staré vyřadit a nové zařadit.
Město má vstoupit několika miliony korun do projektu „Komunitní energie kraje Vysočina“. Finanční prostředky jsou určeny k vybudování zdrojů elektrické energie, například větrných elektráren.
1) Začátkem letošního roku Město vstoupilo do projektu Energie z komunitních elektráren – EnVys, a.s. prvním krokem – schválilo na svém zasedání úpis 20 akcií společnosti EnVys. a.s. v listinné podobě, znějících na jméno, o jednotlivé hodnotě jedné akcie 100 000,- Kč, v souhrnném emisním kursu 2 000 000,- Kč,
2) ZM schválilo úpis akcií a před (nákupem) úpisem provede rozpočtovou změnu ve výši 2 000 000,- Kč.
Předpokládám, že úpis v tomto případě znamená nákup akcií – účtuji: 043 MD/368 D, až zaplatíme 368 MD/ 231 D, rozpočtová skladba – položka 6201, par. 6310 (zde si nejsem jistá)
Po úpisu akcií – zařazení 069 MD/043 D.
3) Dále má být část finančních prostředků zaplacena jako platba za el. energii, která bude teprve vyrobena v nových zdrojích, zatím ale nebyla schválena na zastupitelstvu. Ale předpokládám, že se bude realizovat v dalších obdobích. K zaúčtování těchto schválených a vložených prostředků: 383MD/321D – výdaje příštích období a na 321MD/231D par. 6409 a položka 5909. V dalších letech se budou rozpouštět finanční prostředky 502MD/383D, po vystavení faktur za odebranou el. energii v dalších letech. Předpokládá se, že faktura bude vystavena, tak že bude mít část platby jako levnější energii (klasické účtování) a část platby, kterou by se rozpouštěly finanční prostředky vložené (502MD/383D).}
Body 1 a 2 souhlas - pořizujete akcie podle všeho za účelem ovládání společnosti, ne obchodování za účelem zisku. Paragraf volte kmenový společnosti, zde odpovídá asi nejlépe 2117.
Bod 3 - neznám konkrétní právní ujednání, ale pokud dopředu platíte za budoucí odběr elektřiny, účtovala bych o provozní záloze, tedy účet 314, nebo spíše dlouhodobý účet 465, když není ještě ani vybudován zdroj elektřiny. A z hlediska rozpočtové skladby - dle informací je to za budoucí energie, spíše elektřiny, volila bych položku 5154.
Obec uzavřela se stavebníkem, který bude u nás stavět rodinný dům "Smlouvu o spolupráci na územním rozvoji při poskytnutí příspěvku" a to na základě schválených Zásad pro výstavbu na území naší obce. Dle smlouvy se jedná o finanční příspěvek na náklady na údržbu, rekonstrukci, rozšíření nebo vybudování ostatní dotčené veřejné infrastruktury, např. připojení na vodovod, kanalizaci (pozn. jsme plátci DPH), napojení na stávající účelovou komunikaci. Celková výše příspěvku daného stavebníka bude 12.792,-Kč + DPH. Nejsem si zcela jistá, zda právníci správně uvádějí, že se k příspěvku připočítává DPH když se jedná o finanční příspěvek? Dále prosím o radu ohledně zaúčtování. Chtěla bych Vám poslat i znění smlouvy, ale nemám v tomto formuláři možnost vložit soubor. Děkuji.}
Děkuji za zaslaný podklad - toto jsou přesně ty hraniční situace, se kterými si nevím úplně rady.
Totiž prvotně je potřeba vůbec řešit, zda došlo k naplnění charakteristiky "poskytnutí služby za úplatu". Že je zde úplta - to e jasné. Otázka ale je, zda je spojena s nějakým identifikovatelným plněním, které obec poskytuje. Pokud se podíváme na závazky obce, tak e tady závazek dle bodu IV. 6 - zdržení se jednání, které by měly ztížit uskutečnění stavebního záměru. je otázkou, jaká jednání by to tady fakticky byla (protože se to netýká činností v rámci přenesené působnosti - tedy stavebního řízení). No a potom je tam fakticky zmíněno právo napojit se na vodovod a kanalizaci a právo vybudování sjezdu - předpokládám, že toto vše bude na účet vlastníka.
Třeba já bych to vyhodnotil tak, že tady v tom konkrétním případě neexistuje vazba mezi úplatou a konkrétním plněním obce - tedy, že se platba chová spíše jako platba za něco, co není plněním a asi bych měl tendenci to nezdanit a chovat se k tomu jako k daru. Myslím si, že tímto způsobem by se zachovala větší část obcí v Čechách.
Ale je to hrozně problémová záležitost - jak jsem uváděl - teď podáváme dotaz na SMOČR - sice přímo na plánovací smlouvy podle Stavebního zákona, nicméně je to hodně provázaná záležitost. Uvidíme, jak se situace vyvine.
Takže u mne zatím takto - můj osobní postoj by byl toto nezdanit a k příspěvku se chovat jako k daru od fyzické osoby (účet 672). Ale chtělo by to k tomu změnit smlouvu - protože pokud takovouto smlouvu uvidí FU, tak první reakce bude, že se to má zdanit, protože je to ve smlouvě jasně napsáno.
V Základní škole, jejíž budova je naším majetkem, jsme nechali nainstalovat elektronický zabezpečovací systém(EZS) v ceně 38.500 Kč. V této částce zahrnuto EZS montáž 10.424,05,EZS materiál 25003,44,ostatní materiál 3072,50.Prosím jak účtovat .Jako technické zhodnocení podlimitní ??Děkuji}
Zabezpečovací zařízení u škol bych spíše považovala za součást nemovitosti. V takovém případě by se vzhledem k ceně, jak správně uvádíte, jednalo o podlimitní TZ, tzn. účet 549, pol. 5123.
Bylo by vhodné informaci o zásahu dát do poznámky na kartu majetku - u obce nebo PO, podle toho, kdo eviduje budovu v rozvaze.
Jak zaúčtovat výměnu elektronické úřední desky umístěné na návsi obce. Začátkem roku nám byla vandalem totálně zničená elektronická úřední deska v pořizovací ceně Kč 442.134,-. (zařazení v klasifikace v roce 2021 26.40.34, zůstatková cena nyní Kč 176.850,-) Kč 100.000,- dostaneme jako pojistné plnění od pojišťovny, zbytek budeme muset vymáhat na viníkovi, který byl naštěstí PČR dopaden, ale vymožení náhrady je značně nejisté a potrvá dlouho. Z původní elektronické desky zůstal pouze betonový stojan, celá elektronika byla nahrazena totožnou úřední deskou jako byla původní - tedy za mne oprava. Faktura za opravu se vyšplhala na částku Kč 345.213,-, což nemá daleko k původní PC. Nejsem si nyní jista původní kvalifikací, prosím tedy o radu, zda jsme zařadili dobře, nebo máme přeúčtovat? Dále řeším, že pokud bych dala opravu do nákladů, zůstatková cena se nezmění, což mi nepřijde úplně v pořádku, aby měla takto nízkou hodnotu, když je fakticky zcela nová. Neměla bych raději zaúčtovat jako totální škodu, vyřadit a zařadit jako novou? Jak zaúčtuji nárok na náhradu od viníka škody? Musí proběhnout soud, ale nejspíš bych měla zaúčtovat nějaký odhad?}
Tak, jak to popisujete, bych účtovala o pořízení nové desky. Původní desku vyřaďte zápisem 547 MD/ 082 D v zůstatkové ceně, 082 MD/ 022 D v pořizovací ceně (odhaduji, že jste jí evidovali na účtu 022).
Novou desku pořídíte jako nové zařízení na účet 022.
Náhradu od pojišťovny předepište 377/649, příjem na pol. 2322.
Náhradu škody od viníka předepište zatím jako podmínenou pohledávku do podrozvahy, zápis 948 MD/ 999 D. Až po ukončení soudu předepište přiznaný nárok (jistinu) zápisem 311 MD/ 649 D, když nezaplatí, tvořte opravné položky a dále vymáhejte.
Nevím ještě, jakou roli v ocenění desky hraje ten betonový stojan, správně bychom měli pracovat při vyřazení jen s cenou úřední desky (a případně ke stojanu zařadit tu novou desku, pak by se s tím pracovalo jako s vyřazením části věci, jestli stojan a deska bylo jedno zařízení na účtu 022).
Dobrý den,
vstupní cena bytového domu byla 2 156 737,11 Kč. Jelikož se rozhodlo o jeho prodeji, byl přeceněn na RH dle znaleckého posudku. Na účtu 553 je 5 322 925,60 Kč (RH), na účtu 664 3 708 755,49 Kč (rozdíl). Prodejní cena byla 5 169 600 Kč (účet 646). Majetek nebyl odepisován daňově, pouze účetně, rozpouštěla se na něm dotace na TZ. Jaké účty mám dát do DPPO jako daňově uznatelné?
Další prodej vodohospodářského majetku, který nebyl přeceněn na RH. Prodejní cena (účet 646) cca 3 mil Kč, ZC prodaného majetku (účet 553) je o hodně vyšší, takže byl prodej ztrátový. Vyloučím ze zdanění jak účet 646 tak účet 553 nebo zdaním jen výnosy 646? Majetek byl také odepisován jen účetně a rozpouštěla se zde dotace na pořízení.
Děkuji.}
Musíte si prvotně říci, čeho chcete dosáhnout. Tím, že obce zdaňují daň z příjmů samy sobě, nijak Vás nepoškodí, pokud bude daň raději vyšší než nižší. Tekže pokud bych byl na Vašem místě, tak klidně nechám ke zdanění pouze výnos z prodeje na účtu 646 a náklady vyloučím jako daňově neúčinné. To je nejpohodlnější cesta.
Pokud ale chcete náklady uplatňovat - OK - je to Vaše rozhodnutí. Potom bych se choval následovně:
a) bytový dům - uvádíte, že jeho vstupní cena byla 2 157 tis. Kč a že prokazatelně nikdy nebyl daňově odepisován. Zároveň zmiňujete, že tam byla ale dotace na TZ tohoto objektu. Dotace (případně i investiční dary snižují daňovou vstupní hodnotu). Takže pokud by třeba nabývací cena byla 2,2 mil. Kč (včetně TZ) a přiatá dotace byla 400 tis. Kč, máme daňovou vstupní cenu 1,8 mil. Kč a ta by byla potenciálně daňově účinná. Tady je právě jeden z problémů" při uplatňování daňových nákladů u prodejů majetku - totiž Vy máte prokázat daňovou vstupní cenu a to je problém u starších majetků?. Co když na majetku třeba byla nějaká dotace z roku 2000, kdy se to ještě neřešilo přes účet403 a nemáte tedy poznámku na kartě majetku o dotaci? Jen Vás na toto upozorňuji - pokud chcete u obce dávat do nákladů hodnotu prodaného majetku, dávejte tam jen tu část, u které jste si jisti, že jste ji zaplatili a nebyla financovaná z dotace nebo investičního daru.
b) vodohospodářský majetek - pokud chcete uplatnit náklady, tak zase připomínám, že musíte vzít hodnotu majetku sníženou o dotaci. Takže určitě to není tak, že by účet 553 byl automaticky daňový. Může nastat třeba situace, že prodejní cena je 3 mil. Kč a daňová cena je prokazatelně na úrovni 5 mil. Kč (po vyloučení dotace). Potom by to byl případ ztrátového prodeje a u obce bych vyloučil ze zdanění jak 646, tak i náklady (tedy daňově by to bylo neutrální). Ale zase je to jen o tom, zda se chcete trápit a zda pro Vás nebude jednodušší prostě nechat ke zdanění tu 646 a náklad na 553 nechat nedaňový a daňovou hodnotu nijak neřešit.
Acha obec účtuje s.r.o.
Na hlinách 1786/16, 18200 Praha 8
IČ: 27493091, DIČ: CZ27493091
Číslo účtu (úhrada registrací a kurzů): 2600160912/2010
Číslo účtu (úhrada publikací): 2500160931/2010
Vzdělávací instituce akreditovaná u MV ČR podle zákona č. 312/2002 Sb., č. akreditace AK/I-5/2018
Společnost je vedená v OR Městský soud v Praze, oddíl C, vložka 161619. Společnost je plátcem DPH od 1. 4. 2007
(preferujeme e-mailový kontakt)
Odborná pomoc
Ing. Ivana Schneiderová
Ing. Zdeněk Nejezchleb
Bc. Klára Vavrišinová
Kateřina Hudečková