Neregistrovaní uživatelé mají přístup pouze k odpovědím na dotazy odeslané za posledních 12 měsíců. Pokud chcete mít přístup ke všem odpovědím na dotazy nebo posílat vlastní dotazy, je potřeba se registrovat, případně se přihlásit.
Hledanému výrazu dar odpovídá celkem 3036 dotazů:
Malá obec kterou již 5 let účtuji, jako neplátce se stala dobrovolným
plátcem DPH. Budou budovat domovní čistírny odpadních vod.
Tak proto.
Jenom bych prosila poradit, jestli někde není nějaký ucelený soubor,
jak na DPH?
Na co je nárok v odpočtu a na co ne.
Poplatky jsou osvobozené - vím, ale třeba i faktura od svozové firmy na
odpady nebo telefon starosty mohu nárokovat?
Zákon už jsem si přečetla, ale vlastně nevím, jak začít.
Moc děkuji!}
To je hrozně těžké. Nevím, jestli raději "čtete" nebo "posloucháte".
Varianta pokud radši čtete:
- otevřete si na webu dokument "DPH pro starosty a vedení obcí" z 30.11.2021, kde je základní vysvětlení principu DPH obcí v těch nejdůležitějších oblastech. Není nyní sice naaktualizován na poslední stav zákona o DPH - ale to nevadí - pokud se týká principů, tak ty jsou platné
- potom si otevřete dokument "první přiznání k DPH ..." - z 19. 10. 2020 - také si jej projděte a na něj je připojen dokument "stávám se plátcem " - to si projděte také.
Pokud pochopíte to, co je tam napsané, tak si myslím, že alespoň v nějakém základu budete schopna s DPH u obce nakládat. No a postupně další prohloubení v Manuálech k DPH, které jsou na webu - klíčové jsou zejména úplně na začátek Manuál č. 2 (ale ten je také nesložitější), 8, 9, 10 a 12. No a hned za nimi 4, 5 a 6.
Varianta, že se raději díváte třeba na videa ... - zase na webu v e-learningu máme tři "školení" - jedno na rozdělení činností obcí, druhé na nemovitý majetek a třetí na dopočty DPH (a také ve videích najdete nějaké nahrávky a záznamy z kusů přednášek - třeba DUZP, sazby daně ...).
Víc asi z naší strany neumím poskytnout.
A jen několik poznámek k tomu, co uvádíte - pokud to hodně zjednoduším, tak platí pravidlo - abyste měla nárok na odpočet DPH, musíte prokázat souvislost s nějakým zdaňovaným plněním (tedy něco, z čeho daň odvádíte - samozřejmě odvod musí být reálný, ne symbolický). Takže u výstavby DČOV bude nárok na odpočet DPH např. tehdy, pokud budete třeba průběžně účtovat lidem stočné. Pokud DČOV budou jen využívat zdarma... - potom nárok na odpočet DPH není. Faktura od svozové firmy za odpady - tam je souvislost s poplatkem, který není předmětem DPH a také potenciálně s odměnou od EKO-KOM - ta se zdaňuje. Takže u separovaného odpadu nárok jen na poměrný odpočet DPH - vysvětluji to ve videu, které najdete na webu a v dokumentu "odpočty DPH - separovaný odpad ...". Telefony starosty a obdobné režie - odpočet případně jen částečně v kombinaci poměr a koeficient - na to prosím nyní zapomeňte - nemá o tom cenu vůbec uvažovat, dokud si nebudete s DPH jistá (a u takto malých částek to ani nebude mít cenu).
Již dva roky připravujeme investiční akci a v lednu 2024 za nás agentura podala žádost o dotaci na tuto akci. Vyfakturovala si částku 60 000 Kč. Je možné tuto zahrnout do nákladů investice ? V případě, že dotaci získáme, naúčtují si další peníze. Děkuji.}
Toto je podle bodu 7.1 d) ČÚS 710 povinnou náležitostí směrnice, cituji Vám přesné znění, co si máte jako účetni jednotka ve směrnici stanovit (obdobně to platí pro úroky z úvěru, ty jde účtovat do ceny majetku jen do doby zařazení - platí obecný princip, že nelze do ceny majetku účtovat náklady vzniklé po zařazení):
"způsob zahrnování či nezahrnování výdajů souvisejících se zajištěním financování a administrací přijatých transferů podle Českého účetního standardu č. 703 – Transfery a žádostí o poskytnutí těchto transferů určených na financování pořízení dlouhodobého majetku a jiných obdobných činností jako součásti nákladů souvisejících s pořízením tohoto dlouhodobého majetku"
Když jste měli "štěstí" a přezkum doteď směrnici nepožadoval, tak si to upravte alespoň teď v okamžiku, kdy daný případ nastal. Doporučujeme napsat si, že náklady na zajištění financování, administraci transferů... zahrnujete do ceny majetku, ale zohledňujete i druh dotace. V praxi to pak znamená, že když na dané náklady budete čerpat investiční dotaci, budete je účtovat do ceny majetku, pokud dotaci neinvestiční, budete je účtovat na účet 518 jako provozní náklad.
Jedná se (mimo ještě úroky viz výše) o jediný okruh výdajů, kde si to takto sami můžete stanovit, jestli dané výdaje zahrnujete nebo nezahrnujete do ceny majetku.
Pozor ještě na případy pořizování drobného majetku. V okamžiku, kdy je to projekt neinvestiční, tak na to směrnice neplatí a účtuje se to automaticky jako neinvestice, protože není žádný související majetek, ale pokud by se v rámci neinvestičního projektu pořizoval drobný majetek (018,028), tak tam směrnice aplikovatelná je s tím, že je vhodné si ošetřit, jak budete u drobného majetku postupovat - skončí to v nákladech tak nebo tak (518 nebo 558), jen si zvolit postup, zda takové výdaje budete rozpočítávat do ceny drobného majetku, tedy na účet 558 a 028 (018).
Dobrý den,
prosím mám problém s firmou EKO KOM, která posílá podklady pro vystavení
faktury pozdě. Konkrétně do textu si přejí napsat období 1.10.2023 - 31.12.2023 a podklad k vystavení zašlou až 7.2.2024. Požadují zadat DÚZP 6.2.2024, přestože plnění služby v textu faktury a dle skutečnosti je 31.12.2023. DPH by podle období plnění služby mělo být tedy v 15%, ale dle jejich požadavku DÚZP je DPH21% . Dle mého názoru je toto v rozporu se skutečností. Bohužel podklady k vystavení z nich dříve nemůžeme dostat a to že do 15ti dnů má být vystaven daňový doklad tedy vlastně nerespektují. Nevím jak postupovat v tomto případě. Děkuji předem odpověď.}
Chápu Váš rozpaky, ale prosím neřešte to. Je standard v rámci celé ČR stanovovat DUZP v tomto případě na okamžik, kdy dojde k vypočtení částky (respektive jsou získány podklady pro fakturaci). Postupuje se tak již spousty let (samozřejmě obce to řeší až nyní v posledních dvou letech, ale odpadářské firmy to samozřejmě takto mají již řadu let). A z hlediska způsobu vypočtení odměny se domnívám, že není žádná reálná možnost systém změnit tak, aby byly podklady nejpozděi do 15. dne měsíce následujícího po skončení čtvrtletí. Vím, že by si to zasloužilo asi nějaké zvláštní ustanovení do §21 - ale to je jen takový "povzdech".
Trochu útěchou může být i to, že se jedná o službu na dlouhodobé bázi (§21 odst. 8) - tedy DUZP nejpozději vždy na konci kalendářního roku (což v nějakém rozsahu je splněno, protože tam určité průběžné fakturace existují).
Dobrý den, obracím se na Vás s žádostí o pomoc zaúčtování včetně rozpočtové skladby a položky při zpětné koupi stavebního pozemku. Hledala jsem ve starších dotazech a dost slušně jsem se v tom zamotala a nevím jak z toho ven při zaúčtování celého případu. Fyzická osoba od obce zakoupila stavební pozemek. Úhrada v listopadu 2021. Zaúčtování příjmu:
účet 311 MD / účty 647, 343 D
účet 231 § 3639 pol. 3111 MD / účet 311 D
v dotazech jsem vyhledala dotaz ze dne 12.9.2023 Vratka stavebního pozemku,/níže zkopírován/ kde bych uplatnila variantu b) – jedná se o stejný problém.
Na stole mám dohodu o odstoupení od smlouvy, kdy jedním z bodů je : prodávající vrátí kupujícímu zpět kupní cenu a částku odpovídající 21 % DPH.
Musím vystavit Opravný daňový doklad.
Problém mám ale v zaúčtování. Jednalo se o příjem v roce 2021. Opravný daňový doklad v letošním roce 2024. V roce 2021 bych příjem mínusovala, ale nevím jak proúčtovat v letošním roce.
Přeji příjemný den. :)
•
Vratka stavebního pozemku
12. 09. 2023
V lednu 2023 jsme prodali stavební pozemek a odvedli DPH ve výši 21%. Vše proběhlo přes katastr. Nyní chce kupující odstoupit od kupní smlouvy. Ve smlouvě je uvedeno: Prodávající a kupující tímto ujednávají výhradu zpětné koupě jako právo věcné. Kupující mají společnou a nerozdílnou povinnost předmět koupě na požádání převést zpět prodávajícímu za kupní cenu odpovídající svou výší kupní ceně uvedené v kupní smlouvě (cena je uvedena vč. DPH). Tzn., že pozemek dle uzavřené kupní smlouvy musí přednostně nabídnout obci za stejnou cenu (obec tedy zpětně odkoupí za stejnou cenu, vč. odvedeného DPH??). Tento pozemek budeme následně znovu prodávat jinému zájemci a opět odvádět DPH. Je tu nějaká možnost, že by se obci odvedené DPH vrátilo? Může si obec DPH při zpětné koupi nárokovat (?kompenzovat?)? Protože takto bychom vlastně z jednoho pozemku odvedli DPH 2x! Nebo by se měla kupujícímu vrátit kupní cena bez DPH?! Jak budeme účtovat zpětný odkup, pokud se bude lišit od standardu?
Toto je záležitost, na kterou upozorňujeme dlouhodobě - fakticky máme z pohledu DPH dvě situace, které jsou naprosto rozdílné:
a) varianta, že se realizuje zpětný odprodej kupujícím zpět (zde fyzickou osobou - neplátcem DPH). Fyzická osoba to potom prodává logicky úplně mimo režim DPH a výsledkem je, že se prvotní odvedené DPH již nemůže nijak vrátit zpět (tedy ve výši DPH vznikne z této transakce "škoda"). V takové situaci jde jen o to smluvně to nastavit tak, aby tato škoda v podobě odvedeného DPH nezatížila obec, ale kupujícího (asi je to i jeho iniciativa, že se to vrací a tak by bylo logické, aby tato ztráta na DPH zatížila jeho).
V této variantě účtuji o nabytí pozemku v ceně, kterou zaplatím - MD 042/Dal 321 (tedy zůstal mi původní výnos z prodeje a pozemek je v nové hodnotě dle odkupu)
b) varianta, kdy se vracím k původní smlouvě a pro nenaplnění některých podmínek od ní odstupuji a zboží se vrací - tedy není to nový případ prodeje, ale "ruším" původní prodej (představte si to jako když třeba vrátíte z nějakého důvodu boty, které jste si koupili - není to tak, že prodáváte obchodu boty, ale ruší se původní plnění - snižuje se původní odvod, Vy vracíte boty). Potom pokud je to do 3 let od původního DUZP (případně platby pokud byla před DUZP), tak děláte opravu podle §42 ZDPH a na základě tohoto opravného daňového dokladu se snižuje Váš odvod DPH. Takže daňově je to mnohem lepší varianta a teď jde jen o to, zda jste to schopni právně do této varianty dostat.
V této variantě účtuji o tom, že minusuji původní prodej (tedy jak výnos, tak vyřazení pozemku) - tedy výsledkem je, že ten pozemek bude v původní hodnotě.}
V dotazu, který jste našla se hovoří o "minusování prodeje", je tím myšleno toto účtování:
Dal 647 minus základ daně (kódování stejné jako při odvodu ...)
Dal 343 minus DPH
Dal 321 (378) celá částka
Navedení původní hodnoty pozemku 031 MD/ 554 minus MD.
Odstoupení je případ běžného roku, kterými rušíme to, co se stalo v některém z minulých roků (proto minus na 647 a minus na 554, to je to "minusové" účtování, při předkupním právo se jedná o nové pořízení přes účet 042).
Jestli Vám jde ale jen o RS, tak tam máte pravdu, že nelze minusovat příjem předchozích let, tak to ani myšleno nebylo, z hlediska RS použijete při vratce pol. 5179 - podle obsahové náplně položky 5909, odst. 6:
"Vrácení peněžních prostředků získaných podle neplatných nebo zrušených smluv však patří na položku 5179." (odstoupení od smlouvy bych brala pro účely RS v logice zrušené smlouvy).
Naše obec na základě darovací smlouvy obdržela od jiné obce DHM ve výši 75 000,-Kč (překážky Skateparku). Tento majetek bude součásti stavby Skateparku, který se bude pravděpodobně budovat v II. pol. roku 2024.
Darovaný majetek jsem zaúčtoval 042/401. Nikde jsem se nedočetl, zda je nutné účtovat i na účtu 403 ve výši darovaného majetku? Prosím o kontrolu zaúčtování (v literatuře se píše o přímém zařazení např. 022/401 a ne o účtování 042/401) a drobného vysvětlení ohledně účtu 403.}
U bezúplatných převodů nebo darů DHM se účtuje rovnou na účet 02x MD / 401 D, účet 042 se nepoužívá. Ve Vašem případě to však dle popisu v dotazu vypadá, že je to jakoby jen darovaná část pořizovaného DM, je možné i kombinované ocenění darem a pořizováním, on pak opravdu není problém částečný dar na DM dát na 042/401, ničemu to nevadí a je to tak správně. Běžně se daruje i nedokončený majetek, např. PD, kdy také účtujeme zápis 042/ 401, u Vás je to obdobné.
Dar jste dostali od jiné obce, tedy od VÚJ a musíte převzít jejich ocenění. Asi se jedná o nové překážky. Kdyby byly nějaké starší, tak se pak přebírají i oprávky, např. 042 MD/ 081 D ve výši, co měla obec, 403 kdyby na ně měla nějakou dotaci a zbytek na 401 D.
Účet 403 použijete v případě, že majetek vám předává VÚJ a dostali na něj dotaci, pak se přebírá i dotace na účet 403, nebo když vy přímo dostanete finanční dotaci. V případě věcného daru se hodnota daru na účet 403 neúčtuje (jen případně ta dotace, ale pozor, jen mezi VÚJ...).
Obec (plátce DPH) plánuje vybudovat vodovod. Musí na to koupit nějaké pozemky – taky od plátce DPH.
Můj dotaz:
1) V katastru nemovitostí jsou tyto pozemky vedeny jako ostatní plocha – ostatní komunikace:
• netvoří funkční celek se stavbou pevně spojenou se zemí,
• nejsou stavebním pozemkem. Bude prodej těchto pozemků osvobozen od DPH?
2) V případě, že ne, může si obec uplatňovat nárok na odpočet DPH? Mělo by to být pak provedeno v režimu přenesené daňové povinnosti? Vodovod budou provozovat vodárny, vodné budou lidem fakturovat vodárny a obci budou vodárny platit pouze pachtovné za užívání a požívání vodovodu.
3) Může si v tomto případě obec uplatňovat nárok na odpočet DPH u dalších prací spojených s výstavnou vodovodu?
A následně plánuje obec vybudovat domácí čistírny odpadních vod. Může si obec uplatňovat nárok na odpočet DPH u prací spojených s výstavnou čističek?
Děkuji}
Asi bude nejlepší začít od posledního bodu. Abych měl nárok na odpočet DPH, musím prokázat přímou sovislost se zdaňovaným plněním. Takže pokud se bude jednat o pacht s DPH (což mohu sjednat, pokud je nájemcem plátce DPH a majetek bude používat ke své ekonomické činnosti). Samozřejmě se nemůže jednat o pacht symbolický (třeba typově nájemné za 1000 kč + DPH) - to by byl problém, že bych neobhájil, že je to ekonomická činnost (což by znamenalo bez nároku na odpočet DPH).
Takže si myslím, že prostor pro odpočet DPH z výstavby vodovodu je a záleží jen na tom, co smluvně dohodnete.
Teď k pozemkům - pokud by byly fakturovány s DPH - aby byl odpočet DPH, musel bych prokázat, že slouží skutečně jen k výstavbě a umístění vodovodu. Pokud by ty pozemky byly používány i k jiným účelům, tak by to spíše bylo jen na částečný odpočet (asi nějaký poměr) -samozřejmě případně bez nároku na odpočet.
No a teď k prvnímu bodu - pokud je to situace, že již třeba existuje nějaké územní řízení na umístění vodovodu a ty pozemky jsou danou stavbou dotčeny, tak se domnívám, že splňují charakter stavebních pozemků z pohledu DPH a prodávající (plátce DPH) by je měl fakturovat s DPH. Pokud tomu tak není a o vodovodu se zatím jen "uvažuje", tak je to sporná záležitost. Pokud ty pozemky jsou v zastavitelném území, tak GFŘ pracuje s tím, že jsou stavební a DPH by tam také bylo - ale jak říkám - to je záležitost vyvolávající kontraverze v některých případech. Takže toto je k probrání s "dodavatelem" - neumím předjímat, jak se zachová a nevím, v jakém stadiu "příprava stavby" je. Ale pokud se to vyhodnotí jako stavební pozemek (z pohledu DPH), bude to prodávat s daní 21 % - tedy ne v režimu PDP.
Domácí čistírny odpadních vod - zase připomínám režim - pokud byste je provozovali a účtovali stočné - máte nárok na odpočet. Tak tomu ale většinou nebývá - potom skončíte bez nároku na odpočet DPH.
Dobrý den,
mám dotazy ohledně fakturace elektrické energie z FVE a svěření do majetku.
V roce 2022 pořídilo město z dotace FVE na budově MŠ (naše PO). MŠ má budovu v pronájmu a do konce roku 2023 byla MŠ plátcem DPH. U FVE jsme DPH nenárokovali. Máme v tomto případě povinnost fakturovat MŠ vyrobenou elektrickou energii z FVE ? Přebytek elektrické energie fakturujeme v tomto případě CENTROPOLU ENERGY, a.s. .
V druhém případě jsme v roce 2022 a 2023 z dotace zrekonstruovali jinou budovu tak, aby tam mohly být dětské skupiny. V přízemí dětská skupina funguje od 1.9.2022 a v prvním patře od 01.01.2023. V roce 2023 se také z dotace pořídila FVE i na tuto budovu. U rekonstrukce ani u FVE jsme si DPH nenárokovali. Přebytek elektrické energie fakturujeme E.ON Energie, a.s., MŠ má i tuto budovu v pronájmu.
Dotazy:
1/ Máme v těchto případech povinnost fakturovat MŠ (naší PO) vyrobenou elektrickou energii z FVE ? Pokud ano, tak za jakou cenu, je to něčím dané?
2/ Kdybychom místo pronájmu, chtěli budovy MŠ svěřit do majetku, co všechno by to obnášelo (např. změna zřizovací listiny) a jak to nejlépe provést? Podle přečtených dotazů, majetek na který jsme čerpali dotaci lze naší PO svěřit. Po dobu udržitelnosti dotace musíme poskytovateli dotace vykazovat, že majetek vlastníme. Zasíláme karty majetku včetně přijaté dotace a evidenci na majetkových účtech. Jaký je postup pokud dojde ke svěření majetku PO, co se poskytovateli dotace zasílá po dobu udržitelnosti? Jak by to bylo v případě dalších dotací? Může si o dotaci žádat zřizovatel nebo by si musela žádat MŠ?
Děkuji.}
Fakturace elektrické energie - myslím si, že můžete i danou energii poskytovat zdarma (vycházím z toho, že jste odpočet DPH neuplatňovali). Samozřemě pokud budete v situaci, kdy školce nebudete účtovat nic a dále budete fakturovat přetoky jako zdaňované plnění (v režimu PDP, pokud bude na obchodníka s energiemi), byla by možnost uplatńovat odpočet DPH v poměrné výši u nákladů souvisejících s FVE.
Pokud se rozhodnete fakturovat, tak to podle mne není ničím dané, Měla by to být cena obvyklá, ale jaká je v současnosti je těžké určit (někdo třeba aplikuje stejnou cenu, jako za kterou nakupuje ....). Ale i kvůli DPH to asi moc výhodně nebude. Tedy já bych uvažoval klidně i o té variantě "zdarma".
Ukončení pronájmu a svěření - změnil bych zřizovací listinu - vymezil bych budovu a pozemek jako majetek svěřený. Tím by musela být ukončena nájemní smlouva. Svěřením zůstáváte nadále vlastníky majetku - doporučujeme evidovat PC na účtu 909. Tedy nic nebrání tomu, abyste měli majetkové karty i k podrozvahové evidenci na účtu 909. PO vykazuje budovu ve svém majetku a odepisuje. Co se posílá po dobu udržitelnosti v těchto případech musí říci poskytovatel dotace. Pokud se týká dalších dotací na svěřeném majetku - běžně se setkáváme s tím, že žádá zřizovatel a po dokončení "předává" hodnotu provedeného TZ na příslušnou PO, která má maetek svěřen. Případně může žádat i PO (s tím se ale nesetkáváme moc často).
Občan stavebník RD se zavázal Smlouvou o rozvoji území k poskytnutí finančních prostředků na vybudování veřejného osvětlení a komunikace. Dle mého názoru je to investiční dar od občana, který se bude účtovat na odd. par. 3639 a pol. 3122 oproti účtu 672. Ve stejné lokalitě bude stavebníků, kteří se budou podílet na rozvoji území více. V položce 3122 se píše o sdružených prostředcích. Můžete mi prosím poradit, jak toto účtovat?}
Neznám celé znění smlouvy, ale pokud vy jako obec vybudujete VO a komunikaci a vám zůstane v majetku, jednalo by se o příspěvek obci od občana na vybudování komunikace a VO. Správněji je položka 3121, snažíme se brát jako dar, s tím, že se proti němu neposkytuje protihodnota. Pouze místo účtu 672 použijete účet 403. Příspěvek od občana byste po uvedení majetku do užívání zařadila na kartu majetku a začala rozpouštět jako transfer v trasnferovém podílu proti odpisům 403 MD / 672 D. Par. 3639 je všeobecný pro územní rozvoj. Jestli jste schopna nějak tento příspěvek rozdělit (např. poměrově) můžete využít i par. 3631 pro VO a par. 2212 pro komunikaci, ale není to nutné.
Smlouva v režimu sdružených prostředků je o tom, že on přispěl a vy mu po dokončení výstavby VO a komunikace převedete část majetku, na který přispěl, v tu chvíli by se nemělo účtovat o příspěvku, ale o závazku. To by musela být i smlouva o sdružení, dořešení podílu majetku apod., nevypadá to, že je to případ, který popisujete v dotazu.
Dobrý den, prosím o radu - ZO chválilo peněžní dar občanovi za napsání knihy o obci. Je sepsána darovací smlouva a nebude vyúčtování daru. Můžu zaúčtovat 572/345 a 345/231 6409 5212?
Děkuji za odpověď.}
Občan je OSVČ? Pak položku volíte správně, jestli podniká. Pokud mu to nedáváte jako podnikateli, pak pol. 5492. Účtování máte správně, většinou radíme bez předpisu, ale lze formálně k datu vyplacení daru proúčtovat 572/345 a hned 345/231.
Paragraf nevolte takto obecný, lze najít konkrétnější - alespoň 3900, nejvíce odpovídá 3316. Ale zvažte, jestli to není rizikové, dar by neměl být poskytnout za práci, vidím tu velké riziko obcházení zákona z hlediska nezdanění...
Dobrý den, jak správně zaúčtovat příspěvek od obce 100 tis. Kč na činnost Honebního společenstva pro letošní rok? Děkuji}
Účetně jen 572/231, jestli není požadováno vyúčtování, RS odpa 1037 nebo 1070, pol. 5229.
Ještě k dotazu z 7.2.2024 - finanční dar pro SDH. Když bude finanční dar poskytnut SDH které je organizační složkou státu ne spolkem tak jaký bude rozdíl ?}
Rozdíl bude jedině v položce, jinak platí původní odpověď. Položku u transferů totiž obecně volíme podle právní formy příjemce a pak ještě vybíráme z položek 5xxx když je to neinvestiční transfer a z položek 6xxx když je to transfer určený na investici. Pro transfery OSS se volí položka 5311 (pro neinvestiční transfer, ať to schválíte jako dar, dotaci, příspěvek...).
Dobrý den, v současné době zařazujeme do majetku fotovoltaickou elektrárnu a v této souvislosti řešíme několik problemů. Žádám Vás tímto o radu k níže uvedené problematice.
Město s pomocí dotace na snížení energetické náročnosti budovy postavilo na budově ZŠ fotovoltaickou elektrárnu, na kterou je napojen i nově instalovaný systém vzduchotechniky a rekuperace. Udržitelnost dotačního projektu je na dobu 5 let.
Město je majitelem zmíněné budovy a poskytuje ji formou výpůjčky vlastní zřízené příspěvkové organizaci Základní škole, která je na FVE napojena a je jediným odběratelem vyrobené energie. FVE ale po dobu udržitelnosti projektu nebude součástí výpůjčky a bude ji provozovat město. ZŠ se obává vysokých nákladů na údržbu a případné hospodářské činnosti s plátcovstvím DPH, které by souviselo s prodejem přebytků el.energie. Zatím ZŠ provozuje pouze hlavní činnost a není plátcem DPH.
Nově teď město uzavírá smlouvu s energetickou společností o výkupu přebytku el.energie z provozu FVE, kterou ZŠ nespotřebuje. Prodejcem přebytku bude město a předpokládám, že fakturace bude včetně 21% DPH.
Jak bude město řešit dodavatelsko odběratelský vztah se svou vlastní PO, která čerpá energii z FVE, kterou město provozuje? Existuje nějaká možnost bezúplatného čerpání dodávky el.energie?
Děkuji Vám předem za odpověď.}
Myslím si, že Vámi uvažovaná varianta je možná (jinou otázkou je, zda je to vhodné ve vztahu k vyčislování nákladů, kolik stojí provoz školy ...).
Takže
- dodávka energie pro školu - poskytováno bezúplatně (tady si nejsem úplně jist, jak to právně ošetřit - pokud to chcete výslovně definovat jako právo školy, že to má zadarmo - napadá mne, zda to jen nedat jako bod rozhodnutí rady.
- dodávka přetoků - fakturuje Město jako plnění - tad bude v režimu přenesené daňové povinnosti, protože je to dodávka energie obchodníkovi
Tím by měl vznikat u Města potenciální nárok na odpočet DPH v poměrné výši - produkce přetolů/celková produkce FVE.
Dobrý den, mám dotaz ohledně správného § při poskytnutí následujících příspěvků: 1. Hospic svatého Lazara z.s.-účtování § 3525, pol. 5222,
2. Diakonie ČCE-středisko Západní Čechy-§ 4341, pol. 5223. Žádosti posílám v emailu.
Děkuji za odpověď}
1. Souhlas. Je to klasický lůžkový hospic, navíc poskytují i služby hospicu domácího. Kdyby to byl jen čistě domácí hospic, pak lépe odpa 4359. Položka se volí podle právní formy příjemce, pro neinvestiční příspěvek spolku je pol. 5222 správně. Dívala jsem se do zaslaných podkladů - žádají o dotaci, hovoří se tam dále o vyúčtování i o daru, tak účtujte podle toho, jak to bude starostou/radou schváleno - jestli jako soukromoprávní dar nebo dotace (dle zákona č. 250 /2000 Sb.). V případě vyúčtování se poskytnuté peníze účtují jako záloha, ne hned 572/231, ale 373/231, to si s nimi můžete i dojednat, ale nemyslím, že na vyúčtování budou trvat, bude asi záležet spíše na Vás, jak se schválí a doložení účelu pak např. jen přiložíte, ale jakmile by bylo vyúčtování s vlivem na poskytnoutou částku, mělo by se účtovat o transferu s vypořádáním - přes zálohy, případně i dohady (ale tady mají uvedeno vyúčtování do 31.12.2024, tak se stihne do závěrky roku 2024 předepsat náklad z titulu vyúčtování, pokud by se volila tato cesta).
2. Diakonie je církevní právnická osoba, takže položka je správně (opět pokud je to příspěvek neinvestiční). Paragraf se volí podle účelu příspěvku, podle žádosti je to na denní stacionář, tzn. odpa 4356.
Město má zakoupené stacionární radary, které v současné době spravuje odbor dopravy a výdaje za služby s nimi související jsou hrazeny z ODPA 2223. Nyní však mají přejít pod správu městské policii, která své výdaje hradí z ODPA 5311. Chci se zeptat, který ODPA bude vhodnější použít.}
Oba jsou asi možné, ale neměnila bych odpa jen proto, že pokuty bude spravovat někdo jiný. Nechala bych 2223, pro jednotnost, a je to tak pro Vás i oddělené od ostatních pokut od MP.
Dobrý den,
mám dotaz týkající se došlé faktury ze Slovenska na částku 500 euro za nákup dárkových poukazů. Máme pouze účet vedený v Kč, banka tedy převedla na účet dodavatele 500 eur. Zaúčtuji ke dni DUZP kurzem ČNB daného dne ???
Naše obec je plátcem DPH. Dodavatel je registrován na Slovensku jako plátce DPH, faktura je na 500 eur, hodnota DPH je nula. Dodaním v ČR k datu DUZP při použití kurzu ČNB daného dne ???? A zaúčtuji kurzové rozdíly ???}
V tomto případě záleží hodně na tom, co je to za poukazy. Pokud by to byly poukazy víceúčelové, tak by neměly být předmětem DPH - tedy správně bych měl zaúčtovat pořízení poukazů a závazek (MD 263/Dal 321) kurzem, tak jak máte vyhlášeno v účetnictví - nějaký ČNB kurz - například roční pevný, případně třeba ten denní k DUZP. No a potom platba MD 321/Dal 231 podle toho, co bylo strženo - a kurzový rozdíl - asi bude 563/321.
Pokud by to byl poukaz jednoúčelový - třeba na rekreační pobyt v ... - potom potenciálně řešíme zdanění - ale podle místa plnění (například zda pobyt na slovensku ... - potom by tam měl slovák dát svoje DPH ....).
Odhaduji, že to bude spíše víceúčelový poukaz, který se nezdaňuje - ale to je jen odhad.
Acha obec účtuje s.r.o.
Na hlinách 1786/16, 18200 Praha 8
IČ: 27493091, DIČ: CZ27493091
Číslo účtu (úhrada registrací a kurzů): 2600160912/2010
Číslo účtu (úhrada publikací): 2500160931/2010
Vzdělávací instituce akreditovaná u MV ČR podle zákona č. 312/2002 Sb., č. akreditace AK/I-5/2018
Společnost je vedená v OR Městský soud v Praze, oddíl C, vložka 161619. Společnost je plátcem DPH od 1. 4. 2007
(preferujeme e-mailový kontakt)
Odborná pomoc
Ing. Ivana Schneiderová
Ing. Zdeněk Nejezchleb
Bc. Klára Vavrišinová
Kateřina Hudečková