Dotazy

Hledanému výrazu dar odpovídá celkem 3036 dotazů:

• Dar obci - obraz od autora

  08. 03. 2024

  Prosím o radu jak ocenit na účet 032 obrazy, které nám daruje sám autor. Jedná se o italského autora - 20 obrazů v ceně 76 200 EUR. Předpokládám, že oceňuji 1 Kč, cena je sice známá přímo od autora, ale obrazy nabýváme bezúplatně. Mohu zařadit jakou soubor obrazů za 1 Kč a do přílohy uvést počet obrazů nebo musím zařadit 20 obrazů, každý v ceně 1 Kč?}

  U věcí evidovaných na účtu 032 aplikujeme ocenění 1 Kč, když neznáme pořizovací cenu. Ocenění 1 Kč lze použít ve smyslu předmětu kultuní hodnoty (má to u kulturních předmětů přednost před odhadem hodnoty daru, tedy před RPC). Z vašeho dotazu vyplývá, že znáte cenu přímo od autora. 

  Oddělenou evidenci jednotlivých předmětů vedeme pokud obrazy ocenítě pořizovací hodnotou - a máte pravdu v tom, že uvedená cena daru není pořizovací cenou, a umělecké předměty se neoceňují RPC, ale pořizovací cenou, když není, tak ve výši 1 Kč.  V ocenění 1 Kč lze vytvořit soubor obrazů, pokud by obrazy tvořily dohromady tematicky sbírku, jinak lze vést obrazy  za 1 Kč i jednotlivě. 

• Předání majetku PO

  07. 03. 2024

  Mám dotaz ohledně předání majetku naší PO (mš).
  V naší evidenci vedeme majetek na účtu 028,021, který bude darován naší PO.
  K datu podpisu darovací smlouvy majetek vyřadím ze své evidence a PO zařadí na základě předaných majetkových karet.
  Jde mi o účet 021. V měsíci, kdy bude smlouva podepsaná udělám odpisy a od dalšího měsíce bude odepisovat PO.
  Jen nevím co s dotací, která se stále ještě v jednotlivých letech rozpouští. A je vedena u jednotlivého majetku na účtu 021.
  Musí PO dál dotaci rozpouštět ve svém účetnictví? Nebo z tohoto důvodu nemůžu majetek předat?}

  Já bych ten dotaz rozdělil na dvě části:

  a) pokud převádíte bezúplatně majetek na PO (ať již svěřením nebo třeba bezúplatným převodem vlastnického práva), tak s ním převádíte i hodnotu nerozpuštěné 403. Tedy účtujete:

  MD 08x (oprávky)

  MD 403 (dosud nerozpuštěná dotace)

  MD 401 (zbytek hodnoty do PC)

                                                           Dal 02x

  No a příspěvková organizace to účtuje k sobě zrcadlově - tedy včetně 403.

  Z hlediska odpisů - souhlasím s tím, že poslední odpis a rozpouštění 403 je za měsíc, kdy majetek vyřazuje, PO to začně odepisovat od následujícího měsíce.

  U DDHM není jakýkoliv problém - tam Vy jen vyřadíte 088/028 a oni zrcadlově zařadí MD 028/Dal 088.

  b) druhou záležitostí je, že píšete, že to chcete darovat. Myslíte tím i budouvu - že převedete vlastnické právo k budově na PO? Ono by to v zásadě jít mělo, ale moc se mi nezdá, že je vhodné zbavovat se vlastnictví majetku (například kvůli dotacím ...). Intuitivně bych odhadoval, že lepší by bylo nepřevádět vlastnické právo - ale jen svěřit (tedy účtovala by o tom na rozvaze PO, ale Vy byste dále byli právními vlastníky). A nezapomeňte prosím, že nejde převést takto budovu bez pozemku (pokud jste také vlastníky pozemku). Pokud budova, tak samozřejmě to musí být i s pozemkem.

• Nadační fond

  05. 03. 2024

  Město bude zřizovat nadační fond, který bude mít samostatný bankovní účet, bude jeho zakladatelem, na základě RO provede peněžitý vklad (572/§6112 Pol. 6212)... v zakládající listině je vymezení různorodé, nevíme, jaký § použít, dáváme §6112... Potřebovala bych poradit s účtováním na účtu nadačního fondu... příjem darů, výdej-poskytnutí darů, bankovní poplatky, úroky... co DPH? není někde nějaká metodika? Na stránkách Obec účtuje jsem si našla nějaké dotazy, ale přeci jen jsou staršího data, nevím, jestli se něco od té doby nezměnilo.
  Děkuji za informaci.}

  Peněžitý příspěvek do nadačního fondu účtujete dobře (viz i výklad v knize Majetek str. 120, je zveřejněna v dokumentech 23.11.2023). Paragraf volte podle účelu činnosti nadačního fondu, odpa 6112 je určen pro činnost zastupitelstva obce, nemyslíte spíše odpa 6221? (překlep?). Správně je každopádně paragraf podle zaměření, tedy např. 4399 apod.. (na stránkách města jsem k tomu bližší informace nenašla..). Odpa 6221 pokud by z fondu byla přímá pomoc např. Ukrajině (zahraničí).

  Účtování u nadačního fondu je mimo rozsah naší odbornosti - závazně dle obchodních podmínek radíme jen v oblasti účtování ÚSC, PO a DSO. 

  Účetnictví nadačního fondu ale rozhodně není součástí účetnictví obce, mají svoji vyhlášku. 

• Poskytování věcných darů - schválení orgánem

  05. 03. 2024

  Naše město poskytuje během roku věcné dary, které účtujeme na pol. 5194. Koukala jsem do vašich dotazů a zjistila jsem, že tyto dary mají být vždy schváleny v orgánu obce - což tedy nemáme. Chceme to mít správně, proto vám píšu konkrétní případy darů a prosím o odpověď, jak tyto dary schválit v radě města?
  1. věcné dary do tomboly - kupujeme dary do tomboly - přesně ani dopředu nevíme co
  2. Nákup upomínkových knížek pro prvňáčky, bryndáčky pro miminka na vítání občánků
  3. Věcné dary - nabité karty na dopravu pro seniory a dárce krve (ty, co si požádájí)
  4. Cena města - plaketa pro občana, který dostal cenu města
  
  U výše uvedených věcných darů neznáme předem příjemce - u tomboly se jméno příjemce ani nedozvíme. Napadlo nás, zda by šlo schválit dar usnesením např. Rada města schvaluje věcné dary do tomboly (musí tam být částka (pořizovací cena? Stačil by celkový rozpočet na dary do tomboly?) a musí být v usnesení přímo věcné pojmenování daru? , Rada města schvaluje věcný dar pro dárce krve - nabití karty na dopravu ve výši 700 Kč atd. Šly by dary schválit třeba souhrně na začátku roku a vyjmenovat pouze o jaké dary se jedná?
  
  Prosím o radu, abychom poskytovaly dary v rámci zákona o obcích, ale aby to bylo "uživatelsky snášenlivé". Děkuji}

  Asi víte, že došlo od 1.1.2024 ke změně limitů pro schvalování peněžitých i nepeněžitých darů. U darů se limit posuzuje ve vztahu k jedné FO/PO za kalendářní rok, takže myslím, že jste v pravomoci rady (může přenést pravomoc zcela nebo částečně na starostu) - bavíme se tu o darech (odděleně případy dle bodu jedna až čtyři dotazu) do 100 tis. Kč jedné FO nebo PO v daném roce.

  U hromadných darů není potřeba při schvalování vyjmenovávat individuální příjemce, jestli Vám jde o toto, jak sama uvádíte, např. u tomboly je ani nemusíte znát, tombola je trochu mimo typické dary, prodávají se lístky a pak jsou výhry, myslím, že dobré schválit jako dar, ale dále nemusíte řešit, kdo co přijal - je to prostě hazard :o). 

  Dopředu se nemusí vědět, kdo daný dar skutečně přijme, byť třeba znáte okruh lidí pro nárok (např. děti, důchodci...).  Je důležité uvést účel daru, jeho hodnotu jako celku (nikoliv tedy hodnotu konkrétné jedné věci) s tím, že pokud v souhrnu budou dary na jeden účel do 100 tis. Kč, tak je z toho i jasné, že i individuální dary jsou do tohoto limitu, to jediné je důležité hlídat kvůli pravomoci ke schvalování.

  Problém, na který možná narážíte, vzniká právě totiž tím, že se má hlídat objem poskytnutých darů jedné FO/PO v kalendářním roce, ale je to opět jen pro účely schvalování, tedy pro situace, kdy by některý občan dostal od města v daném roce věcný dar v hodnotě více než 100 tis. Kč, ale to tady asi nehrozí, objemově je to sice třeba větší částka za všechny čtyři případy, ale když se vezme pak částka na občana (kdy všichni nečerpají ani všechno), tak myslím problém nebude. Tam kde to lze, je ale mimoúčetní evidence vhodná, ale opravdu hlavně u hodnotnějších darů, když jeden občan dostane kartu v hodnotě 700 Kč a k tomu plaketu v hodnotě 2000 Kč, tak to opravdu řešit nemusíte.

  Doplnění pro dary fyzickým osobám - občanům: Z hlediska DPFO 586/1992 Sb. - §10, odst. 3, písm. c) bod 5  - od roku 2024 osvobozeno u fyzické osoby do 50 tis. Kč. 

• Majetkový podíl v s.r.o.

  05. 03. 2024

  Naše město uzavřelo smlouvu o převodu podílů společnosti s r.o. a město SÚ se stalo novým jednatelem společnosti. Nákup jsme zaúčtovali na pol. 6202 – Nákup majetkových podílů. Spolu s kupní cenou jsme na tuto položku zaúčtovali i právní služby – služby spojené s přípravou převodu podílů vč. sepsání smlouvy.
  Chtěli jsme se zeptat, kam zaúčtovat náklady notáře, který provedl změny v obchodním rejstříku (změna jednatele, stanov). Notář náklad vyfakturoval přímo společnosti s r.o. Je to takto v pořádku? Jedná se o běžný výdaj obchodní společnosti nebo by nám ho měla společnost přefakturovat a výdaj by vstoupil do PC majetku?}

  Je na vzájemné dohodě, která ze stran související náklady uhradí. V případě, že náklady notáře uhradí s.r.o., nedostane se do PC u města, ale je to tak v pořádku jako jeden z možných postupů. Město dá do PC každopádně jen náklady, které skutečně hradilo (princip ocenění pořizovací cenou, někdy se kombinuje i s oceněním v RPC v případě, kdy je v tom částečně dar, ale to není tento případ). Tzn- náklady notáře dáte do ceny jen, když Vám je s.r.o. přefakturuje, ale nutné to není, je právně možné, aby související náklady nesly v dohodnuté výši obě strany právního vztahu. 

  Nejsme právníci, ale nevidím problém v tom, aby daný náklad nesla s.r.o. 

• Dárkový poukaz

  05. 03. 2024

  Chtěla bych požádat o radu, jak zaúčtovat dárkový poukaz. Obec vystaví dárkový poukaz v hodnotě 1 000,- Kč, ten předá občanům jak dárek k narozeninám. Následně jubilant nakupuje v místním obchodě a jakmile vyčerpá celou částku dárkového poukazu, vystaví obchodník fakturu a na obci proplatíme. Mohu účtovat: 543 MD / 321 D a úhradu 321 MD/ 231 3399 5194? Musím o poukazu účtovat i jako o cenině a protočit i přes účet 263?
  2] V roce 2021 byl pořízen nový územní plán, který je již zařazen v majetku a odepisován. Nyní nás z MMR (na ÚP byla poskytnuta dotace) vyzvali k doplnění o „Standard vybraných částí územního plánu“, jedná se o nějaký protokol z ETL a kontrolovaný soubor. Každopádně tento protokol musí zpracovat architekt. Mohu zaúčtovat jako službu 3635 5169 nebo podlimitní TZ 3635 5172? Děkuji}

  1. Poukázky vystavujete interně, nemáte je od jiného poskytovatele, výdaje s nimi spojené jsou hrazeny obchodu až následně, takže evidenci na účtu 263 bych tady nevolila. Stačí mimoúčetní evidence vydaných/spotřebovaných poukázek a postup jak píšete - až při faktuře předpis a úhrada, účtujete dobře.  

  2. Jestli se jedná o nějaký výstup ze současného ÚP, povinný jen administrativně kvůli dotaci, tak bych volila spíše službu, tedy účet 518 a pol. 5169, odpa máte dobře. Je to asi pod 60 tis. Kč (obecný limit pro TZ nehmotného majetku), takže TZ by to bylo, jak píšete, stejně podlimitní, to by se účtovalo na účet 518 (lze i 549) s pol. 5179 (u ÚP je pol. 5179 přesnější, než pol. 5172, ta je určena pro SW). V obou případech (pokud se bavíme o částce do 60 tis. Kč) skončíme u provozního nákladu, zdá se mi to ale více jako služba, než zhodnocení ÚP, nový přínos pro již zpracovaný plán to asi nemá. 

  Raději jsem ještě hledala, mělo by se jednat o toto (ověřte):

  https://mmr.gov.cz/getmedia/0f0ef975-9fc1-4133-a34e-19118b077d6e/Standard-UP-vybrane-otazky-a-odpovedi-2023-04-25.pdf.aspx?ext=.pdf

  Nicméně pokud opět jen chce poskytovatel doložit, že máte ÚP zpracován v tom jednotném standardu, tak výpis o tom je provozní náklad. Jestli se bavíme o tom, že nemáte původní ÚP zpracován v jednotném standardu, pak postup viz odpověď z 15.9.2023 "Územní plán - jednotný standard" - lze obhájit provozní náklad i TZ, způsobilý náklad pro dotaci to asi již není, tak to nemusíme brát v úvahu.

  Každopádně ale jestli se bavíme o částce do 60 tis. Kč, tak by to byĺo, jak uvádíte, TZ podlimitní (ÚP by měl být na účtu 019), takže pak je ve výsledku jedno, jakou položku zvolíte, obě jsou možné, podle toho, jaký argument zvolíme (klidně tu 5179).

• DPH - přefakturace

  04. 03. 2024

  Dobrý den, v roce 2022 jsme rekonstruovali kotelnu v PO - Mateřská škola. Protože se nejedená o ekonomickou činnost, je to pro nás veřejná správa, akce byla fakturována včetně DPH, které jsme si neuplatňovali. Protože firma, která celou rekonstrukci prováděla, neodstranila v termínu závady, které byly zjištěny při předávání, byla dle smlouvy o dílo oprava objednána u jiných firem a vzniklé náklady budou přefakturovány firmě, které rekonstrukci prováděla. Část oprav prováděla firma, která je plátcem DPH, fakturu vystavila v PDP - měla být v PDP? Druhou část prováděla firma, která není plátcem DPH. Jak mám prosím postupovat při přefakturaci u plátce a jak u neplátce. ( kdy bude přefakturace v PDP, kdy si budu uplatňovat DPH, případně kdy budu odvádět DPH?) A druhý případ - přefakturace elektrické energie na bytě pro Ukrajince, 1. pololetí se jednalo o náklady města, (byly ještě náhrady za ubytování) a za druhé pololetí už budou náklady přefakturovány naší PO, která má na starosti vyúčtování služeb k nájmu. Lze si u částečně přefakturovaných nákladů uplatnit DPH na vstupu a následně u přefakturace na výstupu DPH odvést? Děkuji}

  Nejprve začnu tím druhým - to je jednodušší. Ano základní varianta je, že pokud přeúčtovávám například energie a jsem plátce, tak postupuji ve standardním režimu - tedy uplatním si odpočet DPH a zase odvedu DPH na výstupu. To, že někdy dojde k přeúčtování mimo režim DPH (tedy aplikace §36 odst. 13 ZDPH) je možnost, navíc v ČR někdy nadužívaná (protože v řadě případů se provádí přeúčtování mimo DPH, byť není splněna podmínka jednání "jménem a na účet jiné osoby"). Takže určitě je v naprostém pořádku to, co popisujete - že byste si za ten půl rok odečetli DPH a vyúčtovali to s DPH.

  Druhý případ - to je složitější a tady je to o úhlu pohledu na věc (a co bylo věcně domluveno).

  Totiž první pohled (a odhaduji že i věcně správnější pro tento případ) je, že chybným provedením prací a neodstraněním závad Vás dostali do situace, že jste si to museli odstranit sami a Vy jim vyúčtováváte náhradu škody. Tedy něco, co vůbec není zdanitelným plněním. No a škoda Vám u faktury od neplátce vnikla ve výši fakturované částky a u té firmy - plátce DPH - ve výši základu daně + DPH, které jste měli odvést (v této variantě to skutečně na PDP nebylo, ale to bych již neřešil). Nevýhodou je, že v této variantě se přijde o tu daň od plátce (ta firma, co rekonstruovala kotelnu si nemůže nic odečíst - protože jí vyúčtovaná náhrada škody není zdanitelným plněním). 

  No a druhý pohled je, že opravu zajistil dodavatel po dohodě s Vámi tak, že si na to objednal obec... - no a potom se můžeme bavit o Vaší ekonomické činnosti a o přeúčtování - potom by PDP režim na Vás byl OK a vy fakturace těchto prací také v PDP režimu. No a ty práce od neplátce - pokud byste je přeúčtovali bez DPh - i to by v zásadě šlo - byť samozřejmě jak jsem uvedl již v tom prvním dotazu, máme problém s tím nadužíváním režimu přeúčtování v rámci ČR.  

  Ale z toho, co popisujete mám dojem, že správnější pro tento případ je ta první varianta - že prostě ta firma na problémy nereagovala a tak jste byli donuceni vynaložit náklady na odstranění vzniklých závad a nyní od nich chcete kompenzaci vzniklých nákladů - to více odpovídá té náhradě škody.

• Finanční dar mateřské a základní škole

  02. 03. 2024

  Dobrý den,
  prosím o zodpovězení dotazu.
  Naše obec poskytuje na základě darovací smlouvy finanční dar mateřské a základní škole. Jedná se o školu a školku zřízenou jinou obcí. Jak správně zaúčtovat?
  Moc děkuji}

  Pokud je to dar bez vypořádání (nebudete jej účtovat zálohově), pak poskytnutí zápisem 572 MD/ 231 D. RS odpa 3111 a 3113 (asi poskytujete odděleně), pol. pro neinvestiční dar 5339 - tato položka je určena pro transfery, kdy příjemce je příspěvkovou organizací zřízenou jinou obcí. Kdyby byly školskou právnickou osobou, tak pro tuto právní formu je určena pol. 5333. 

• Předání a převzetí polních cest - Státní pozemkový úřad

  01. 03. 2024

  Obec je vlastníkem pozemků vedených jako ostatní plocha, využívané jako ostatní komunikace o výměře 27 tis. m. V lednu jsme protokolárně převzali 15 tis. m nově vybudované asfaltové komunikace na části výše zmíněných pozemků. Celková hodnota inv. stavby je 18 mil. Kč. Uvažuji správně když chci z jednotlivých pozemků odebrat zastavěné metra a zařadit jako novou stavbu. Účtovala bych 021MD/401D. Nevím jaká to bude kategorie pro odpisování. Musí převzetí této komunikace schválit zastupitelstvo.}

  Hned na začátku bychom si měli ujasnit, že pozemky a nová komunikace jsou dvě odlišené věci, které evidujete v majetku - pozemek na účtu 031 a komunikaci na účtu 021. Pozemky pod stavbou a jejich původní hodnota stále zůstává jako hodnota vašich pozemků a máte ji zaúčtovanou na účtu 031, to znamená, že cena vašich pozemků nevstupuje do hodnoty nové stavby. Měla byste účtovat pouze o nově vybudované asfaltové komunikaci jako o stavbě a na kartu majetku zaznamenat na jakých pozemcích se komunikace nachází (právně jsou stavby většinou součástí pozemku, účetně ale evidujeme pozemek na účtu 031, stavby na účtu 021). 

  V dotazu píšete, že jste komunikaci převzali na základě protokolu, ale už není jasné, kdo vám komunikaci předal. Předpokládáme že se splnily všechny podmínky a je způsobilá k zařazení do majetku. Jestli jsem správně z dotazu pochopila bude se jednat o nějaký bezúplatný převod = dar (podle vašeho účtování, tedy nikoliv úplatné převzetí), ale neschválilo ho zastupitelstvo. Což by mělo, jelikož v jeho kompetenci je nakládání s nemovitým majetkem. Nebo se mýlím a jedná se o vaši výstavbu? Potom by se zařadila pouze stavba zápisem 021/042 v hodnotě 18 mil. Kč, účetní zařazení nikdo neschvaluje. Jak jsem psala výše, hodnota pozemků nevstupuje do ceny stavby. Pozemky a stavba se vedou odděleně. 

  Ohledně schvalování nabytí nemovitých věcí ještě poznámka - v § 85 je výjimka ze schvalování v ZO u nabytí pozemních komunikací, teoreticky lze schválit jen radou (starostou, pokud nemáte radu), záleží, o čem se bavíme, jaký je typ komunikace, zda je to výstavba nebo dar... MV má zpracovanou metodiku k nakládání s majetkem (č. 7.2.), viz odkaz:

  https://www.mvcr.cz/odk2/clanek/metodicke-materialy-k-zakonnym-zmocnenim.aspx

  Účtování o bezúplatném převodu od VÚJ: pořízení nové komunikace 021/401 v hodnotě 18 mil. (v jejich účetní ceně). Pokud by se však jednalo o starší komunikaci, měla by vám VÚJ předat veškeré ocenění majetku, tak jak o něm účtovala ona sama. Jedná se nejen o PC, ale i výši oprávek, popřípadě výši dotace, pokud na to byla dotace, např. 021 MD v PC/ 081 D ve výši oprávek, co měla VÚJ, 403 D zůstatek nerozpuštěné dotace (kdyby na ně měla nějakou dotaci) a zbytek na 401 D. 

  Účtování o bezúplatném převodu mimo VÚJ: pořízení nové či opotřebované komunikace 021/401 v reprodukční pořizovací hodnotě (to je cena majetku v době, ve které se o něm účtuje). 

  Kategorizace stavby - komunikace pozemní místní a účelové j.n. 21.12.19, odpisová skupina 6. 

• Uplatnění DPH u fotovoltaiky

  26. 02. 2024

  Dobrý den, budeme umisťovat fotovoltaiku pro obecní úřad a hospodu, které neslouží pro ekonomickou činnost. Budeme si nárokovat odpočet DPH při pořízení fotovoltaiky? Přebytek elektřiny budeme prodávat. Žádáme o dotaci a potřebujeme vědět, zda DPH je uznatelný výdaj, nebo si DPH budeme nárokovat. Žádost o dotaci máme odeslat ve středu ráno a proto prosíme o brzkou odpověď. Děkujeme.}

  Pokud chci řešit, zda a případně jaký by byl odpočet DPH, tak bych měl prvotně provést klasifikaci jednotlivých činností:

  - prodej přetoků do sítě - to bude zdaňované plnění

  - použití pro obecní úřad - tady bohužel asi z větší části mimo ekonomickou činnost (teoreticky je zde souvislost se všemi plněními - mimo ekonomickou činnost, osvobozenou a režimem "není předmětem DPH")

  - hospoda - tady nevím, v jakém režimu funguje. Pokud by to byla hospoda provozovaná obcí, je to ekonomická činnost. Pokud by tady byl třeba nájemce, tak bychom museli řešit, zda mu vyrobenou energii budete přeprodávat - potom by to byla také ekonomická činnost. Ale třeba o může být jen bývalá hospoda, která nyní funguje jako sál pro scházení se obyvatel ... (dost možná zdarma) - potom rozumím tomu, že to není ekonomická činnost.

  Takže jsem přesvědčen, že se určitě nedostanete k plnému odpočtu DPH - bylo by to potenciálně o propočtu odpočtu v nějaké poměrné výši .. Jak to u FVE spočítat (kolik by to konkrétně bylo, to je velký problém) - jsou to skutečně jen odhady. Nicméně šlo by to takto a z nějakých informací vím, že u dotací na FVE se s možností částečných odpočtů počítá.

  A nebo ještě máte dle mého názoru jednu možnost - prohlásit, že ten objekt nemáte zařazen v obchodním majetku (a potažmo i FVE) - tedy říci, že při pořizování FVE nejednáte jako osoba povinná k dani - tedy bez jakéhokoliv nároku na odpočet. 

• Výdaje související s povodní 2023/2024

  26. 02. 2024

  Dobrý den, v rámci povodní na přelomu roku 2023/2024 jsme měli výdaje související se stavbou a následně demontáží protipovodňové zábrany (materiál, služby manipulační techniky, občerstvení dobrovolných hasičů). Můžeme pro tyto výdaje použít paragraf 5213? Nyní bylo rozhodnuto o vyplacení finančního daru dobrovolným hasičům a ostatním dobrovolníkům za účast na řešení této situace. Je možné tuto odměnu vyplatit jako finanční dar na základě darovací smlouvy položkou 5492 a paragrafem 5213?
  Děkuji}

  Při volbě mezi paragrafy 3xxx a 52xx tady hraje roli, zda nastal krizový stav či nikoliv. Krizový stav je např. mimořádná událost podle zákona o integrovaném záchranném systému ("mimořádnou událostí škodlivé působení sil a jevů vyvolaných činností člověka, přírodními vlivy, a také havárie, které ohrožují život, zdraví, majetek nebo životní prostředí a vyžadují provedení záchranných a likvidačních prací").

  Volila bych tedy podle okolností buď odpa 5213, nebo pokud to nebyl krizový stav, tak Vám cituji možné paragrafy z výkladu v naší knize RS u odpa 2399 (knihu jsem se dívala, že máte):

  "Prevence proti povodním paragraf 3744, odstranění bezprostředních škod po krupobití, po přívalových deštích, po zaplavení blátem paragraf 3749, vyhlášení krizového stavu paragraf 5272. "

  Podle § 16 odst. 4 zákona č. 250/2000 Sb. lze při živelní pohromě RO schválit až následně (po provedení rozpočtově nezajištěného výdaje). 

  K druhé části - položka 5492 v případě daru je správně, právně Vám to potvrdit ale nemůžeme, dar by neměl být spojován s konkrétní činností. To platí pro dobrovolné hasiče, kteří by měli být za zásah odměňováni klasicky v rámci jejich činnosti, i pro dobovolníky (dobrovolnická činnost je obecně bez nároku na odměnu, např. jen občerstvení apod.). Jako obecný dar za zásluhy to třeba možné je poskytnout, pokud to nespojíte vyloženě s nějakou konkrétní činností. 

• DPH

  25. 02. 2024

  Než jsme se stali plátci DPH neměla jsem s účtováním této daně žádné zkušenosti a ani praxi. Než jsme se stali, něco jsem si načetla, objela jsem kolegyně z okolních obcí a dala si dvouhodinovou schůzku s daňovým poradcem. Ten se mě zeptal na příklady, kterou jsou pro naši obec typické, něco načmáral na papír, který mi předal se slovy: takhle budete postupovat. Mluvil na mě jako na zkušenou daňovou účetní. Až praxe mi pomohla něco pochopit. Ale stále nechápu vše a s něčím si nejsem stále jistá. Přihlásila jsem se i na online kurz. Ten však odpadl pro nedostatek zájemců. Další mám až v polovině června.
  Potřebovala bych se ujistit a popřípadě poradit v jednom případě.
  Máme budovu bývalé školy, kterou jsme zrekonstuovali a nyní tam provozujeme toto:
  1. Kanceláře místní akční skupiny (nezisková org.), která má dlouhodobý pronájem (ř. 50) a platí paušálně danou částku na služby (ř. 01).
  2. Dále tu máme učebnu - obec, kterou nepronajímáme a která slouží pro potřeby obce.
  3. Dále tu má za 1,-- Kč ročně pronájem (ř. 50) nezisková organizace na volnočasové aktivity. Kroužky vaření, keramiky, výuka jazyků, korálkování, jógu, cvičení atd.
  4. Obec tu provozuje posilovnu. Vstupné dávám jako osvobození v oblasti sportu (ř. 50).
  5. Nakonec je tu malá prodejna s dlouhodobým minimálním nájem (ř. 50). Nájemkyně platí měsíčně zálohy, které pak nedaňově vyúčtovávám jako přeúčtování (§ 36 ost. 13). Jedná se o elektřinu, plyn, vodu. Má své samostatné odečtové hodiny. Vždycky ji vypracuji přehled kolik zaplatila a kolik má buď přeplatek a nedoplatek a proúčtuji vnitřním účetním dokladem. Jenže minulý rok jsem se před koncem dozvěděla, že už je nějaký čas také plátce DPH. Neřekla nám nic. Já ji nemohu vystavit daňové doklady. A kdybych v budoucnosti chtěla, jak mám postupovat. Vím, že se musí stanovit nějaký koeficient. Bohužel nevím jak, vzhledem k tolika různým variantám provozování v budově. A které náklady bych si případně pak mohla poměrově nárokovat. Omlouvám se za trošku triviální dotaz. Můžete mi poradit? Děkuji.}

  Vůbec se nemáte proč omlouvat za "triviální dotaz" - on není až tak triviální a podle mých zkušeností nebude většina účetních na obcích vůbec řešit nějaké odpočty na tomto objektu ...

  Takže nejprve začneme tím bodem č. 5. Pokud se nájemece stane plátcem DPH a prostor má ke své ekonomické činnosti, máte právo, nikolliv povinnost začít nájem zdaňovat. Také u přeúčtování energií i u "plátce" můžete zůstat ve stávajícím režimu (by´t to pro nájemce nebude efektivní). K přechodu na režim "nájem s DPH" - samozřejmě ho lze jen doporučit, neboť by Vám to mělo otevřít možnost odpočtu DPH například z oprav (techniku si popíšeme dále). Jen tam píšete , že je tam "dlouhodobý minimální nájem" - abychom to mohli považovat za ekonomickou činnost, tak by tam neměl být nájem jasně symbolický (třeba jak zmiňujete v bodu 3 ten pronájem za 1 Kč, tak můj názor je, že je to úplně stejné, jako když by tam byli zadarmo). Takže pokud by to byl nájem typu 100 Kč za rok - tak si myslím, že by to neodpovídalo charakteristice ekonomické činnosti - ani plátci bych si jej nedovolil zdanit (a nedovil bych si uplatnit odpočty DPH z těchto prostor).

  Budu ale předpokládat, že je tam nájem mající nějakou ekonomickou podstatu. 

  V takovém případě bych se snažil dohodnout (bude asi nutný dodatek smlouvy). že k nájemnému se připočítává daň 21 %. Pro nájemce by to nemělo znamenat ekonomickou zátěž (DPH si zase odpočte) - ale v praxi vím, že někteří se snaží z toho "vytřískat" to, že se nájemné má podle nich oddanit směrem dolů (protože ve smlouvě mají sjednán nájem ve výši 5000 Kč za rok ... - tedy pokud to chcete začít zdaňovat, že to máte udělat tak, aby nájem byl 5000 Kč včetně daně, neboť to je sjednáno jako cena konečná). Pokud by to byl tento případ, sdělil bych nájemci, že pokud na to nepřistoupí, tak jim budu nadále přeúčtovávat energie mimo režim DPH (a oni si nic neuplatní) - nebo-li pokud ode mne chtějí vstřícný krok (přeúčtování energií tak, aby si mohli uplatnit odpočet), tak oni jej musí udělat také.

  Takže pokud se dohodnete - začal bych účtovat nájem + DPH a u energií bych doporučoval sjednat zálohy jednou částkou (za všechny typy energií) - abych nemusel zálohy průběžně zdaňovat a DPH odvést až z vyúčtování. Sníží Vám to pracnost (abyste neodváděla DPH z jednotlivých přijatých záloh). A samozřejmě na vstupu byste si odpočet DPH uplatňovala. Tady jsem nepochopil jak jre to technicky uděláno - pokud jsou tam i samostatné odečtové hodiny ve smyslu fakturační - ta plný odpočet za dané odběrné místo. Pokud je ve vztahu k dodavatelům energií fakturován objekt jako celek a ty meřáky, které zmiňujete jsou jen podružné, bylo by to na nějaký částečný odpočet typu poměr a koeficient - jak to spočítat asi neumím popsat (zejména  sohledem na ten paušál u kanceláří pro MAS) - to se většinou řeší případ od případu. 

  Teď k celkovému daňovému  režimu u tohoto objektu (z hlediska odpočtů). Musíme si rozebrat, jaké aktivity se tam provozují:

  - kanceláře MAS - plnění osvobozené od DPH  - pracovně typ A

  - učebna pro potřeby obce - předpokládám, že není k ekonomické činnosti - pracovně typ B

  - prostory pro neziskovou organizaci - za 1 Kč - za mne to není k ekonomické činnosti - tedy B

  - posilovna - osvobozeno od DPH - tedy A

  - prodejna - budu předpokládat, že se přejde na zdaňovanou činnost - pracovně typ C.

  Pokud budete provádět například nějakou opravu uvnitř prostor typu A a B - je to bez nároku na odpočet. Pokud uvnitř typu C - potom plný nárok na odpočet DPH. Potom může být varianta, že je to na společných prostorách (nebo třeba pláští budovy). Potom bych správně měl aplikovat kombinaci poměrného odpočtu (§75) a koeficientu (§76).

  Poměr bych mohl vypočítat například podílem ploch - tedy (A+C)/(A+B+C) - třeba vyjde, že 60 % ploch je k ekonomickým činnostem. No a co vyjde, tak musím dát ještě do krácení koeficientem - tedy to znamená do toho 3. sloupce v přiznání k DPH v části odpočty (od ř. 40). To se potom krátí na ř. 52 (respektive 53) koeficientem, který Vám vychází z přiznání k DPH jednotně za celou obec (koeficient se nepočítá - ten vyjde z hodnot v přiznání podle toho, jaké objemy tam uvedete - na ř. 1, 2, 25, 50,51 ..). Pokud byste třeba měli koeficient 40 %, tak by výsledný odpočet například na opravě střechy byl v našem příkladu 0,6 x 0,4 = 24 %.

  A tedy jen shrnuji - pokud se týká nákladů, které byste mohla odčítat - já bych to aplikoval jen u větších oprav a technických zhodnocení objektu. Nemá cenu toto řešit třeba v situaci, kdy tam budete mít nějakou revizi za 1 tis. Kč.

  U energie - tam mi to není úplně jasné, jak je to s měřáky - určitě bych se snažil do budoucna odpočítat to, co jde do prodejny (nevím, jak výtnamný je ten paušál u MAS...) - prostě tady asi neumím určit, jak bych přesně postupoval (již jsem to zmínil i výše)

• Dodatečná úhrada mimořádných nákladů z.s. z roku 2023

  23. 02. 2024

  Na město se obrátily koncem ledna 2024 dva "větší" zapsané spolky se žádostí o dokrytí jejich mimořádných nákladů z roku 2023 vzniklých zvýšenou cenou energií a nedostatečnou výší programové dotace, kterou obdržely v roce 2023 na samotnou činnost spolků. Výkazy k 31.12.2023 má město již odesláno do CSÚIS. Proces projednávání v této věci by v orgánech města skončil možným rozhodnutím zastupitelstva v 6/2024. Lze vůbec o této úhradě mimořádných nákladů spolkům z roku 2023 rozhodovat až v průběhu roku 2024?}

  Máte možnost, že náklady spolkům pokryjete veřejnoprávní smlouvou o poskytnutní dotace dle zákona č. 250/2000 Sb., par. 10 a, který se týká poskytnutí dotace. Nevidím v tom žádný problém, zákonem není stanoveno za co budete poskytovat spolku trasfer, to vše jsou náležitosti žádosti, veřejnoprávní smlouvy a tedy vzájemné domluvy. Může být zjednodušen proces vyúčtování - pokud náklady již vynaložily, mohou je doložit již při žádosti o dotaci (ale samožejmě ať i doloží, že dané náklady nebyly financovány z jiných zdrojů). 

  ZO musí schválit poskytnutí dotace a uzavření veřejnoprávní smlouvy o poskytnutí dotace z rozpočtu roku 2024 - pokud se bavíme o částce nad 250 tis. Kč, pozor že od ledna 2024 je změna limitů ve schvalování transferů. Pokud se jedná o dotaci do 250 tis. Kč, pak stačí schválení radou. V částce nad 50 tis. Kč musíte podle par. 10d, výše zmiňovaného zákona smlouvu i zveřejnit - ale v případě, kdy jste ORP a máte povinnost zveřejnit smlouvu v registru smluv, pak není povinnost smlouvu již zveřejňovat na úřední desce, viz zprávy MF 2/2023 (bod 5):

  https://www.mfcr.cz/cs/rozpoctova-politika/uzemni-rozpocty/zpravy-mf-pro-obce-a-kraje/2023/zpravy-mf-cislo-2-2023-54297

  Je i možnost schválit dar mimo zákon č. 250/2000 Sb., podle občanského zákoníku. I v tomto případě není nikde stanoveno za co budete poskytovat finanční prostředky z rozpočtu roku 2024, to vše jsou náležitosti žádosti, darovací smlouvy a vzájemné domluvy. Ani u daru není problém, abyste si vymínili doložit účel, tedy by to bylo možná administrativně jednodušší, než dotace, když náklady již vynaložily, že je jen doloží. Finanční limit pro schvalování je zde ale 100 tis. Kč - do 100 tis. Kč schvaluje rada, nad 100 tis. Kč ZO a na rozdíl od dotací se pro účely schvalování sčítají peněžní dary jednotlivým FO/PO v kalendářním roce. 

• Zálohy a DPH

  23. 02. 2024

  Hezký den. Jsme plátci DPH. Stali jsme se díky kanalizaci a ČOV v majetku obce a zavedení stočného. Máme cca 300 objektů . Dva druhy poplatku.
  1. na paušál - kdy se platí podle počtu trvale hlášených osob x zákonem
  daná spotřeba x 20,-- Kč + DPH. Splatný v kalendářním roce do 31.05. a
  30.11.
  2. na spotřebu - kdy nám občan předloží vyúčtování vodného od SČVK, a.s.
  a my mu vypočteme spotřebu x 20,-- Kč + DPH. Předložit doklad musí
  do 31.03. Pokud se tak nestane, tak si spotřebu vyžádáme za poplatek a
  ten mu účtujeme. Z tohoto poplatku odvádím 21% DPH.
  Někdy se stane, že poplatníci "přeběhnou" z jednoho způsobu do druhého a to pak někteří platí v jednom roce dvakrát a jiní zase vůbec. Je to docela složité na evidenci.
  Nyní chtějí tři poplatníci, což je pochopitelné, hradit měsíční zálohy.
  Jejich zálohy bych zaúčtovala takto:
  324 XXXX D
  324 YYYY MD základ daně ZJ 202 (12%)
  343 0025 MD daň (DPH) ZJ 202
  Toto se mi objeví v daňovém přiznání i v kontrolním hlášení a daň odvedu.
  Jak budu prosím postupovat při vyúčtování. V případě přeplatku i nedoplatku. Docela jsem se do toho v úvahách zamotala. Děkuji.}

  Domnívám se, že musíme prvotně řešit otázku sazby DPH. Ať je to v paušální výši nebo podle spotřeby, jedná se o likvidaci odpadních vod - tedy v obou případech by měla být aplikována sazba 12%. Pokud u jedné varianty dáváte 12% a u druhé 21 %, není to dobře a rozhodně doporučuji v obou případech aplikovat 12 %.

  Pokud někdo bude platit zálohy, bude při respektování toho, co jsem uvedl výše, jasné, že se aplikuje sazba 12% - tedy záloha bude určena dostatečně určitě a bude se aplikovat sazba 12%.

  Takže potom máme přijetí zálohy - MD 231/Dal 324 xxx a jejjí zdanění MD 324 xxx/Dal 324yyy a Dal 343  (tedy opačně strany, než máte v dotazu).

  No a při vyúčtování odběrateli - pokud to rozepíši:

  MD 311/Dal 602 a Dal 343 - podle skutečné hodnoty dodávky

  MD 324yyy (oddaněná záloha)

  MD  343 0025 (odvedené DPH ze zálohy)

                                                Dal 311 - ve výši přijatých záloh, které se zúčtovávají

  Tedy na 311 buď vznikne nedoplatek (MD 311) nebo přeplatek (Dal 311). Vím, že to dělá trochu problémy v oblasti zákazu kompenzace (pokud jsou na 311 přeplatky) - nicméně v průběhu roku to nevadí a pokud by byly nevypořádané na konci roku - OK - stále lze interním dokladem hodnotu nevyplacených přeplatků jen přeúčtovat např. 311999/Dal 321999 (tedy převést ji do závazků) a na začátku roku zase minusem zpět a postupovat dále standardně - tedy vyplácet přeplatky z 311 ...

• Pořízení majetku

  22. 02. 2024

  1. Mám souhrnné stanovisko k rozhodnutí o poskytnutí finančních prostředků ze SFŽP na 241.070 korun, je to ze dne 7.4.2022,termín zahájení 22.1.2022 a termín dokončení 31.12.2023 (29.11.2023 podána žádost o platbu, smlouvu zatím nemáme), dohadné položky jsou mi jasné, část mám v roce 2022 a část v roce 2023, celková částka 240.582, na účtu 955 jsem také ponížila na částku 240.582, jde mi to zda ta 955 má být také ponížena, když mám na 388 Kč 240.582 a D672 240.582, a MD955 240.582 (v roce 2023 jsem ponížila, dle skutečných doložených nákladů).
  
  2. Potom mám dotaz ohledně účtu 042,je např. akce rekonstrukce MŠ, která trvá např. 10 let, vypracuje se projekt a potom jsou další náklady např. žádost o dotaci, vše na 042, neuspěje, potom se dá další žádost , projekt se upraví- slouží jako podklad, podá se další žádost o dotaci a vše nabaluji na účet 042 , je to správně nebo bych měla nějak posoudit a vyřadit jako zmařenou investici a účtovat od 0 znova na 042 ? Stalo se mi to i u rekonstrukce silnice, podala se žádost neuspěla zaúčtováno na 042 a další rok nová žádost, opět zpracování žádost na 042 (tak nakonec tam mám 2 částky za zpracování žádosti)
  
  3. Poslední dotaz mám ohledně investiční akce Výměna a doplnění svítidel veřejného osvětlení, na kterou jsme měli dotaci a chci se zeptat, zda mám správně fakturu za certifikované měření v rámci této akce na 042, vstupuje do ceny osvětlení ?}

  1) Obecně je k datu rozhodnutí o poskytnutí dotace zápisem 955/999 účtováno o podmíněné pohledávce v částce vyplývající z rozhodnutí. Z podrozvahy se dotace odúčtovává, když účtujete příjem dotace 231/374 nebo 472 a zároveň zápis 999/955. Určitě není špatně, že jste poupravila výši podmíněné pohledávky (kolik má poskytovatel dotace skutečně proplatit v roce 2024), pokud ji máte podloženou skutečnými vynaloženými způsobilými náklady x procento dotace a víte, že těch 488 Kč vám skutečně nebude proplaceno. Zároveň, kdybyste podrozvahu v roce 2023 nesnížila, tak ani to není vzhledem k částce rozdílu špatně, protože máme uvažovat i s významností. 

  2) Účetní jednotka si podle bodu 7.1 d) ČÚS 710 stanovuje ve směrnici sama, jestli tyto výdaje zahrnovat nebo nezahrnovat do výdajů souvisejících s pořízením majetku. Cituji Vám přesné znění:  "způsob zahrnování či nezahrnování výdajů souvisejících se zajištěním financování a administrací přijatých transferů podle Českého účetního standardu č. 703 – Transfery a žádostí o poskytnutí těchto transferů určených na financování pořízení dlouhodobého majetku a jiných obdobných činností jako součásti nákladů souvisejících s pořízením tohoto dlouhodobého majetku". Pokud máte tyto výdaje zahrnuty do výdajů  souvisejících s pořízením dlouhodobého majetku, tak je třeba se rozhodnout zda časově patří do doby pořizování majetku, pokud ne, mohlo by se jednat o zmařenou investici. Pokud ale ano, tak vstupují do výdajů souvisejících s pořízením dlouhodobého majetku. Platí obecné pravidlo:  Výdaj vznikl kvůli pořízení dlouhodobého majetku.

  Pro shrnutí: Nejdůležitější vždy je, jestli trvá záměr investice, pak i variantní řešení vstupují do ceny. Podrobněji to vysvětlujeme v dotazu ze 4.1.2016 "Zmařené investice"  (i několik po sobě jdoucích žádostí o dotaci může zůstat v ceně majetku). U projektů to posuzujeme podle toho, zda je původní projekt alespoň nějak využitelný či nikoliv. Pokud by se úplně změnil záměr investice, pak původní "nepoužitelnou" PD vyřazujeme jako zmařenou investici, je to vždy hodně individuální. 

  Ještě se zmínka o zmařené investici: O zmařené investici  zpravidla rozhoduje zastupitelstvo obce (obecně ten orgán, který rozhodl o pořízení investice). Po schválení zmařené investice v ZO můžete náklady na výstavbu odúčtovat 547/042 a zrušit případné opravné položky 168/556. 

  3) Pokud je to certifikované měření vyvolaný výdaj k výměně a doplnění svítidel veřejného osvětlení a časově souvisí s pořízením dlouhodobého majetku, potom bych ho účtovala jako výdaj související s pořízením dlouhodobého majetku v rámci akce na účet 042. Věcně asi nebude problém to jako související výdaj obhájit, důležité je hlavně to časové hledisko - jestli náklad nevznikl až po zařazení majetku, tedy situace, kdy by to měření bylo prováděno až po zařazení, to je pak v logice následných revizí provozní náklad (účet 518, pol. 5169).