Příspěvek zaměstnanci při nařízené karanténě (IZOLAČKA)
Přejeme dobrý den,
v poslední době se nám množí dotazy týkající se účtování příspěvku zaměstnanci pro nařízené karanténě podle zákona č. 121/2021 Sb. Prvotně chceme zdůraznit, že si nejsme vědomi, že by existovala nějaká oficiální metodika účtování (například definovaná ze strany Ministerstva) a také znění zákona č. 121/2021 Sb. nám způsob účtování nějak jednoznačně nedefinuje. Sami jsme se také z hlediska zaúčtování ne úplně shodli na tom, jaký způsob bychom preferovali. Naštěstí to není záležitost, která by představovala nějaké rozpory v základních principech.
Zkusme si shrnout, jaké máme varianty - uveďme si to na jednoduchém příkladu, že za březen 2021 má zaměstnavatel vyplatit na tomto příspěvku 10 tis. Kč a o tuto částku sníží svoji platbu pojistného.
a) varianta, že se jedná o platbu hrazenou státem u kterého je zaměstnavatel pouze zprostředkovatelem dané platby
V této variantě dojde k běžnému proúčtování mezd tak, jako by daný příspěvek vůbec nebyl poskytován a následně dojde pouze k zaúčtování MD 336/Dal 331 ve výši 10 tis. Kč (tedy jen snížíme platbu pojisntého o to, co navíc zaplatím zaměstnanci). V nákladech nám ale zůstává hodnota 521 a 524 ve výši, jako by daný příspěvek vyplácen nebyl (tedy jedná se pouze o částku vyplacenou státem zaměstnancům a zaměstnavatel ji pouze zprostředkovává). Tímto způsobem se nezkresluje účet 521 a 524 a ani rozpočtované položky. Doporučejeme zaúčtování zápisem - při výplatě s položkou 5424 a při zápočtu 336/336 protočit i položky 5031 a 5424 s minusem. (viz například dotaz z 13.4. o účtování izolačky).
K této variantě jen podotýkáme, že by bylo logické, aby v o dané platbě OSSZ účtovala ne jako o snížené platbě pojisntého, ale jako o poskyntuté dávce státní podpory.
b) varianta, že se jedná o náhradu vyplácenou zaměstnavatelem, která je kryta snížením pojistného
V této variantě vyjdeme z toho, že se jedná o povinnost zaměstnavatele (na úrovni náhrady mzdy), což by možná i korespondovalo s §1 odst. 1 písm. a) zákona č. 121/2021. Tedy daných 10 tis. Kč by bylo druhem náhrady mzdy, který by byl u zaměstnavatele zaúčtován na účet 521 - tedy například by se o tom účtovalo MD 521/Dal 331 a ve stejné výši by se uplatnila sleva na pojistném (MD 336/ Dal 524). Tedy pohled by byl takový, že se jedná o náhradu pojistného vyplácenou zaměstnavatelem, která je kompenzována snížením nákladu na sociální pojištění.
K této variantě podotýkám, že by bylo logické, aby o dané částce OSSZ účtovala jako o nižším výnosu z pojistného.
c) varianta, že se jedná o náhradu vyplácenou zaměstnavatelem, která je kryta "dotací", respektive náhradou od OSSZ.
V této variantě by se daný příspěvek hradil jako náklad zaměstnavatele - tedy 521/Dal 331 a k tomu by zároveň byl účtován nárok na náhradu (dotaci) - tedy MD 336/Dal 672 případně Dal 649. Tedy jednalo by se o jakousi obdobu toho, jak jsou třeba hrazeny platy pracovníků zaměstnanných "přes úřad práce" (dotace na VPP).
V této variantě by OSSZ měla účtovat o poskytnuté náhradě jako o nákladu (tedy 572, případně 549).
Každá z těchto variant má v sobě nějaké logické jádro. Když jsme toto začali řešit, tak Iva Schneiderová se přikláněla spíše k variantě a), Zdeněk Nejezchleb spíše k variantě b). Variantu c) jsme považovali za nejméně pravděpodobnou. Z toho vznikly i určité rozdíly v odpovědích. Samozřejmě že by bylo nejlepší, když by daný zákon byl jasnější a zejména když by byla dána jasná metodika účtování ze strany státu (všimněte si, že hodně klíčové je jak se k zaúčtování postaví stát - jak on bude řešit snížený odvod pojistného - toto váže na systém celostátní konsolidace).
Za těchto okolností je pro nás těžké hovořit o tomto ve smyslu, že nějaká varianta je vyloženě dobře a jiná je vyloženě špatně. Za sebe jako Zdeňka Nejezchleba píši, že by se mi i líbila varianta a) - pouze mi jen přišlo více odpovídající zákonu č. 121/2021, že je to více o variantě b) - ale rozhodně to není nic přesvědčivého. Klíčové bude, jak se o sníženém odvodu pojistného rozhodne účtovat stát (OSSZ) - ale to se možná vůbec nedozvíme.
Optimální by bylo, abyste se rozhodli pro nějakou z variant alespoň v rámci celku zřizovatel x PO. Pokud se dohodnete, tak klidně třeba zvolte variantu a), která se jeví jako nejjednodušší.
Pozn. Varianta b) má vliv na rozpočet nákladů PO na účtu 521, mimo jiní i proto vhodné domluvit se zřizovatelem.
Samozřejmě pokud bychom zjistili, že k tomu vyšla oficiální metodika MF, informovali bychom Vás (tedy jen bychom doufali, že nevznikne ještě nějaká další varianta ...).