Zprávy MF3/2017 - rozpočtová opatření
Dobrý den, musíme se vyjádřit ke zprávám MF č. 3/2017 k výkladu uvedeném v bodě zpráv č. 2, který doplňujeme komentářem (komentář je tučnou kurzívou). Odpověď MF nevychází z praxe a byli bychom neradi, aby se považovala za jednoznačnou a to hlavně ve vztahu k možnosti rozpočtovat dotace, jak uvidíte níže.
2. Úpravy rozpočtu
Ministerstvo financí obdrželo následující dotazy:
..2) upravený rozpočet v rámci jednotlivých položek třídy 4 musí striktně shodovat dle skutečností ve finančním výkazu FIN 2-12 M, tzn. „plnění na 100 %“. Rozpočet se aktualizuje na základě přijatých oznámení, dotačních dopisů, rozhodnutí atd. a reálná skutečnost se může lišit, tedy nemusí být příjmy naplněny. Je nutné upravit rozpočet v rámci jednotlivých položek třídy 4 v závěru roku z důvodu návaznosti na rozpočet poskytovatele?
K dotazu č. 2):
V dotazu se uvádí, že „rozpočet se aktualizuje na základě přijatých oznámení, dotačních dopisů, rozhodnutí atd. a reálná skutečnost se může lišit, tedy nemusí být příjmy naplněny.“ Vzhledem k tomu, že finanční prostředky z jiného rozpočtu jsou územnímu samosprávnému celku poskytovány převodem z účtu poskytovatele na účet územního samosprávného celku, měl by být schválený rozpočet územního samosprávného celku změněn rozpočtovým opatřením až po obdržení finančních prostředků na účet územního samosprávného celku, (Komentář: Tento výklad již dávno neplatí, cca od roku 2004, kdy se začaly realizovat projekty spolufinancované EU. Dotace je možné rozpočtovat na základě přijetí smlouvy nebo rozhodnutí, ne až po jejich přijetí. Neměli bychom možnost bez této podmínky vůbec rozpočty sestavit - jedná se i o desítky milionu korun, výdaje musí být rozpočtem kryté a kdybychom nemohli rozpočtovat dotaci, tak by obce nebyly schopné sestavit vyrovnané rozpočty, takže odpověď na tento problém je zcela mimo praxi). popř. na základě „aviza“ (oznámení) obdrženého od poskytovatele, že ze svého účtu poskytl na účet územního samosprávného celku konkrétní výši finanční prostředků. V tom případě nemůže nastat situace, že územní samosprávný celek rozpočtovým opatřením zvýší příjmy rozpočtu v rozporu s reálnou skutečností. Pro provedení změny schváleného rozpočtu rozpočtovým opatřením tedy není rozhodující, že finanční prostředky byly územnímu samosprávnému celku de facto přislíbeny, ale, že byly územnímu samosprávnému celku skutečně poskytnuty. K tomu ještě uvádíme, že podle položek třídy 4 se zatřiďují výhradě přijaté transfery.
Pokud by nastala situace, kdy územní samosprávný celek obdrží dotaci před koncem kalendářního roku, může být rozpočtové opatření provedeno podle § 16 odst. 4 věty druhé zákona o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů.
K výše uvedenému ještě odkazujeme na § 18 zákona o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, který upravuje časové použití rozpočtu. Podle § 18 odst. 1 až 3 zákona o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů se do
- plnění rozpočtu zahrnují jen takové příjmy, které byly skutečně přijaty, resp. takové finanční operace, které byly uskutečněny v kalendářním roce,
- plnění výdajů zařazuje jen takové čerpání prostředků, které se uskutečnilo v kalendářním roce,
přičemž pro zařazení příjmu nebo výdaje do plnění rozpočtu v kalendářním roce je rozhodující datum připsání anebo odepsání prostředků na bankovních účtech.
S ohledem na výše uvedené by se měl upravený rozpočet u třídy 4 shodovat se skutečností, (Kom. Protože výše uvedené není v souladu s běžnou praxí, nedá se toto považovat za odpověď na dotaz.) tzn., že rozpočet by měl být v závěru roku upraven v rámci jednotlivých položek třídy 4. U tříd 1 až 3 „dorovnání“ rozpočtu se skutečností není potřebné (ale ani možné), vzhledem k tomu, že skutečné příjmy rozpočtu je možné zjistit až po skončení kalendářního roku.
Názor náš:
Uznáváme , že úpravy rozpočtu po skončení roku s vyrovnáním na 100% nemají velký přínos, a to ani u dotací. Především u drobných rozdílů ( dotace na VPP z ÚP, vztahy mezi obcemi a DSO...). Na druhou stranu se může jednat i o miliony, např. při pozdržení platby, kdy se očekával příjem dotace ke konci roku a dotace přišla až začátkem dalšího roku. Potom je více než vhodné zastupitelstvo informovat, že se v dalším roce bude opakovat rozpočtování stejného příjmu jako v předchozím roce a systém schválení rozpočtového opatření dle výsledků skutečnosti minulého roku je k tomu vhodný. Navíc většina obcí tak postupuje kvůli právní jistotě, kde v zákoně je mimo jiné uvedeno (2250/2000 Sb. §16, odst.2), že rozpočtová opatření jsou povinná ve vztahu k jinému veřejnému rozpočtu. Když se zjistí skutečnost až následující rok, tak neznáme jiný způsob jak požadavek zákona splnit, než schválení RO jakoby dodatečně, tj. do minulého roku.
K dodatečným přijatým RO v následujícím roce je hodně diskusí. Přiznáváme, že je doporučujeme i pro případy, že dojde k překročení rozpočtu např. jen tím, že zbývají peníze a uhradí se faktury, s jejichž úhradou se počítalo až do následujícího rozpočtu. Pokud zastupitelstvo tento výdaj dodatečně schválí rozpočtovým opatřením, uzná schválením RO takový postup za správný, je to jako souhlas s tím, jak postupovalo vedení obce a působí to jinak než samovolné překročení rozpočtu. Dodatečným schválením pak nedochází k překročení pravomocí (tento výklad je zjednodušený, jen upravený pro aktualitu).