Pojištění vkladů
Jeden moc hodný kolega zaslal tuto informaci a souhlasí se zveřejněním (velmi děkujeme):
K pojištění vkladů:
1. 1. 2016 vstoupila v účinnost nová legislativní úprava zabývající se garančními mechanismy finančních trhů, která upravuje také nástroje pro řešení problémů finančních institucí a aktualizuje podmínky pojištění vkladů, vyjímá z pojištění vklady některých územních samosprávních celků, jakož i vklady státu. Tato úprava vychází z evropské směrnice účinné i pro Českou republiku. Tato směrnice stanovila, že pojištění vkladů se nevztahuje na žádné veřejné orgány, avšak zároveň připustila, aby členské státy pojištění vkladů umožnily místním orgánům s ročním rozpočtem nepřesahujícím 500 000 EUR.
Česká republika se rozhodla umožnění pojištění vkladů malých obcí využít a v nové legislativě jsou stanovena následující pravidla, jak malé obce mohou toto pojištění získat.
Je potřeba ale zdůraznit, že umožnění pojištění vkladů malých obcí neznamená, že by vklady malých obcí byly „automaticky“ pojištěny i po nabytí účinnosti nové legislativy. Naopak, ode dne nabytí účinnosti nové legislativy, tj. od 1. 1. 2016, tyto vklady pojištěny nejsou, proto o zachování pojištění vkladů musí obec sama požádat v bance nebo v družstevní záložně (dále souhrnně označeno jako finanční instituce), kde má veden účet, respektive uloženy vklady, které by měly podléhat pojištění, a doložit splnění zákonných podmínek.
Podmínky a postup pro získání pojištění vkladů malých obcí
* Podle zákona může pojištění vkladů získat pouze obec, jejíž daňové příjmy podle zákona o rozpočtovém určení daní dosahují nejvýše 500 000 EUR. (Například: při kurzu 27 Kč/EUR je tedy limitní částkou 13,5 mil. Kč.)
* Získání pojištění je administrativní procedura, při které obec musí spolupracovat s finanční institucí, u které má účet, respektive využívá finanční produkt, na který by se mohlo vztahovat pojištění vkladů. Finanční instituce musí obci vydat potvrzení o vzniku pojištění vkladů. Teprve pokud finanční instituce vydá potvrzení, je možné, aby byly vklady obce pojištěny.
Informace souvisí s tím, že v novele zákona č. 218/2000 Sb. ve sbírce zákonů 2016, částce 49, v části první, čl. I, bod 19 se uvádí:
19. V § 33 se doplňuje odstavec 11, který zní:
„(11) Majitelé účtů podle § 3 písm. h) bodů 11 až 14 a 16 se mohou za účelem zvýšení efektivity řízení likvidity státní pokladny s ministerstvem dohodnout, že peněžní prostředky ponechají uloženy na účtu podřízeném státní pokladně v dohodnuté výši a na předem stanovenou dobu. Součástí této dohody je též sjednání výše peněžního plnění nahrazujícího úrok poskytovaného majitelům účtů ministerstvem podle odstavce 9.“.
Důvodová zpráva k tomuto ustanovení:
Bod 18
Vázání části peněžních prostředků státní pokladny po dohodnutou dobu umožní vytvářet průběžně časovou likviditní rezervu, resp. stabilizovat část zdrojů státní pokladny. Výsledkem bude efektivnější plánování peněžních toků státní pokladny v delším časovém horizontu, které umožní zapojení větší části disponibilní likvidity do operací ministerstva na finančním trhu za účelem efektivnějšího financování státního dluhu. Vzhledem k účelu navrhovaného ustanovení příslušní majitelé účtů podřízených státní pokladně za takové dobrovolné časové omezení disponibility vlastních peněžních prostředků obdrží od ministerstva peněžní plnění nahrazující úrok. Jedná se o standardní mezinárodní praxi ve vyspělých systémech provozování státní pokladny.
A stav situace:
§33 odst. 9 říká, že „…Výši peněžního plnění nahrazujícího úrok stanoví ministerstvo oznámením na svých internetových stránkách“. Nic novějšího však MFČR na svých stránkách nemá:
citace "25.2.2014 - Stanovení peněžního plnění nahrazující úrok pro majitele účtů podle zákona č. 218/2000 Sb., § 3 písm. h) bod 10 až 15Ministerstvo financí s odvoláním na § 33, odst. 9 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla) ve znění zákona č. 501/2012 Sb. stanovuje s účinností od 1. března 2014 peněžní plnění nahrazující úrok pro majitele účtů podle zákona č. 218/2000 Sb., § 3 písm. h) bod 10 až 15 ve výši 0,00 % p.a."
Ale úroky u jiných bank na běžné vklady jsou také na velmi nízké úrovni.
Jediné, pro co to může mít význam podle názoru poskytovatele této informace (i mého názoru) je to, že od letošního roku nemají obce s výjimkou těch nejmenších (ty co mají daňové příjmy nižší než 13,5 mil. Kč) vůbec pojištěné vklady. Pokud si někdo uloží (odloží) peníze u ČNB, pak se mu sice prostředky nezhodnotí, ale má záruku, že státní emisní banka nezkrachuje (snad :o).